Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Srdce na cucky

Sraz Ostrava!!! 08


Srdce na cuckyAhoj je to moje první povídka... prosím se mnou mějte slitování. Je to Nový měsíc po mém. Tak prosím o komentáře. Jestli mám zkusit psát další. Děkuju moooc.

Srdce na cucky

Opravdu? Opravdu to už je rok? Ano je to rok co jsem poznala Edwarda. Mého Edwarda. Pořád mě překvapuje že je můj a že s ním můžu trávit čas právě jako teď...leželi jsme na naší louce a proplouvali jsme jeden druhému očima. Utápěla jsem se v jeho krásných karamelových očích. A on zase v mých obyčejných hnědých. Svítí slunce a Edward září jako diamant.

„Na co myslíš?" Zeptal se mě sametovým hlasem.

„Jestli se mi to nezdá." Začervenala jsem se. Usmál se svým pokřiveným usměvem.

„Jen počkej, já ti dokážu, že se ti to nezdá." Šibalsky se na mě usmál a při to mmrkl. Nestačila jsem nic říct, a už jsem ležela na zádech a on nade mnou a něžně mě líbal na rty. Když skončil chvilku jsem to musela rozdýchávat. Trpělivě čekal, až se uklidním.

„Je mi líto, ale jen mě to utvrzuje že se mi to zdá." Jen s úsměvem pokrčil ramena. Pořád nemůžu uvěřit že je můj. Ještě chvíli jsme tam jen tak leželi.

„Asi by jsme měli jít, aby Charlie neměl starosti." Poznamenal

„Asi ano." Řekla jsem naštvaně. Nechtělo se mi domů, ale věděla jsem že musím. Usmál se, hodil si  mě na záda a už si uháněl domů.

O pár měsíců později.....

Ne....Ne....NE!!!!!!! Pořád to bolí.......Jak jen mohl. Mohl. Já vím nechtěl mě...vůbec. Už mě nemiloval....vůbec. Je to už 5 měsíců a pořád to bolí. Říká se že čas rány zahojí. Nevěřím tomu. Kdyby to pravda byla, hojila bych se......aspoň trochu. Nic necítím nic. Jen prázdnotu a samotu. Pocit zrazení a odmítnutí mé jediné lásky. Vytriskly mi slzy a už se kutálely po tvářích. A v ten okamžik jsem si uvědomila, jak moc Charliemu ubližuju. Musím se vschopit. Už nikdy mě nuvidí jak pro NĚJ brečím. Nedokázala jsem vyslovit JEHO jméno. Zakážu si na něj myslet. Nevrátí se, nemá proč by se vrátil. A když na něj myslet nebudu třeba na něho jednou zapomenu. Věděla jsem že na něj zapomenout nedokážu a ani nechci. Ale musím to zkusit. Už jen pro Charlieho.....ZAKÁZANÉ VZPOMÍNAT, DĚSIVÉ ZAPOMENOUT.......

„Bello, zlatíčko!" ozvalo se ze zdola. „Pojď na chviličku dolů máme návštěvu!" Zavolal. Pomalu jsem se zvedla z podlahy, kde jsem klečela. Otřela jsem si hřbetem ruky tváře. A sešla jsem schody. Sešla jsem poslední schod a zvedla hlavu. Uviděla jsem Billiho.

„Dobrý den Billy."Pozdravila jsem

„Dobrý Bello."Odpověděl. V očích starost o mě, ale taky takový zablesk, který řikal JÁ JSEM TI TO ŘÍKAL, ALE NE TYS MUSELA MÍT SVOJÍ HLAVU. Proběholo mi hlavou rozhovor s ním, kde mě PŘED NIMI varoval. Ale já jsem nelitovala že jsem JE  poznala. Byla jsem ráda za každou chviličku s NIMI.

„Ahoj Bello!!" Vykřikl někdo. A já slyšela jak někdo neohrabaně dupá směrem ke mě. Byl to Jacob, který se na mě vrhl a obejmul mě. Byla jsem ráda že tu je.

„Ahoj Jaku. Tak ráda tě vidím." Můj hlas ale zněl mdle. Podíval se na mě...zase ta starost, kterou vidívám v tolika očích. Strávila jsem s nimi krásný večer. Dokonce mě párkrát Jake rozesmál, což mě udivilo. Bylo asi 11 a Backovi odešli. A tak jsem zůstala na chodbě jen s Charliem.

„Byl to příjemný večer viď?" Usmál se na mě

„Ano to byl, málem jsem zapoměla jak je Jake moc fajn."

„Jo to on je." Odpověděl s úsměvem

„No nic tak já si půjdu lehnout, dobrou tati."

„Dobrou, Bells."

Vrátila jsem se do pokoje a zase přišla ta samota, podrazila mi nohy a rozbrečela jsem se. Doplazila jsem se na postel a zabořila hlavu do polštáře. Vnímala jsem jen Samotu a bolest, která mi rvala srdce na cucky. Asi po dvou hodinách jsem vysíleně usla.

Druhý den po škole. Na mě čekal Jake.

„Ahoj!"oslnil mě ůsměvem

„Ahoj Jaku, co tu děláš?"řekla jsem šťastně. Ale pak jsem si uvědomila že se usmívám. To bylo divné.

„Nechceš se projít?"

„Moc ráda." Řekla jsem. Šli jsme do lesa. Jake mě bavil svými vtipami. A já se, každou chvíli lámala smíchy. Byl vážně moc fajn. Pak mě zavezl domů.

„Ahoj děti!" Zavolal na nás Charlie.

„Ahoj tati."

„Ahoj Charlie."

„Kdepak jste byli?"

„Šli jsme se projít."Odpověděla jsem.

„No a já už teď budu muset jet, tak nashle Charlie." Rozloučil se Jake. Šla jsem ho vyprovodit. Objal mě a políbil na tvář. Nebránila jsem se . Bylo to příjemné. Potom jsem šla k sobě do pokoje a spokojeně usla. Ráno jsem se probudila s křikem. Má noční můra se mi vracela pořád a pořád. Byla o tom jak mě ON opustil v lese  a šel dál a ani se neohlédl....

Uběhly dva měsíce a já je strávila s Jakem. Nebyl to už jen kamarád cítila jsem k němu náklonost. Ale Srdce patřilo jen JEMU. S tím jsem nemohla nic dělat. Můj den měl pořádek... škola....Jake... Charlie....Noční můra. Pořád jsem se jí nemohla zbavit. Je to už sedm měsíců od velkého konce. Dnes Jake nemohl přijít tak jedu rovnou ze školy domů. Mám špatnou náladu. Je to přeně sedm měsíců na den. Můsím na něho myslet. Dnes nejde zahnat myšlenky. Přijela jsem domů a šla rovnou do pokoje. A už jsem to nevydržela bolestne vzpomínky mě srazili na zem a cítila jsem jak smáčím studenou podlahu svými slzami. Chvíli jsem tam ležela, když jsem uslyšela zvuk. Bylo to jako, když jezdí nehty po skle. Těžce jsem zvedla hlavu utřela si oči. A šla pomalu k oknu.  Už byla tma. Neuvěřitelné jak jsem tam dlouho ležela. Přes okno jsem viděla, nějakou siluetu. Kousky srdce mi bušily tak že jsem měla zalehlé uši.  Něco mi to připomínalo, ale nechtěla jsem na to myslet jinak by mě to zase srazilo na kolena. Otevřela jsem pomalu okno a vykulila jsem oči do tmy, abych lépe viděla. Postava se pohla směrem ke mě až na ní dopadlo světlo z mé lampičky. Nevěřícně jsem zamrkala, zavřela oči a zavrtěla hlavou abych si ji pročistila. Nic pořád tam stál nezmizel... nic. Ano byl to můj Edward. Vytriskly mi slzy a hlavou jsem bouchla o podlahu. Hned jsem cítila studené ruce, jak mi starostlivě sahají na čelo...

„Bello?!" Uslyšela jsem jeho krásný sametový hlas. A srdce jako by se slepilo dohromady. Otevřela jsem oči.

„Edwarde?"Zašeptala jsem potichu. Zapoměla jsem na vše co mi udělal. Měla jsem chuť ho obejmout a políbit, ale nemohla jsem on už mě nechtěl.

„Bello zlatíčko, odpusť mi to."Pomalu jsem vstala dívala jsem jak u mě klečí a díva se na podlahu.

„A co?"Řekla jsem nevěřícně.

„Vše...jak jsem tě opustil a ublížil ti, všechno...Prosím odpusť mi to. Udělal jsem to pro tvoje dobro, ale takhle nemůžu  dál žit....bez tebe...prosím vezmi mě zpátky."Vše to na mě vyklopil. Chvíli jsem tam stála jako opařená. Pak jsem si k němu klekla vzala jeho hlavu do rukou a otočila jik sobě.

„Ano odpouštím ti." Řekla jsem a políbila jsem ho na rty. Oplácel mi polibek. Když jsme skončili  podíval se na mě svýma krasnýma očima a teď i šťastnýma.Vím že jsem asi hloupá, že mu všechno jen tak hned odpustím. Je to ale krásný, když se vám vrátí osoba, kterou tolik milujete.......A teď vím že i on miluje mě....

„Miluju tě." zašeptal

„I já tebe."

 

A tak vše dobře dopadlo Charlie byl šťastný, protože jsem byla já. A to já byla. Edward a Jacob byli přátelé,..... nebo se spíš snažili být přátelé. A já měla svého milovaného Edwarda.....................

 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Srdce na cucky:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!