Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Renesméniny slzy


Renesméniny slzyAhoj, jmenuji se Renesmé Cullen a tato povídka bude vyprávět o mé první lásce. Samozřejmě to bude Jacob. Mám ho stále moc ráda, ale ne jako kdysi. Je to smutný příběh, ale to je i sám život. Nevím, kdo psal tuto část mého osudu, ale pořádně bych mu za to vynadala. Spletl se a já musela trpět. Nevím, jestli povídka nebude nudná, protože můj život je a tato povídka ho částečně popisuje. Předem se Vám omlouvám, jestli bude děj uspěchaný. Popisuje skutečnou událost, tak to už nechci měnit. PS: Nessie a Jacob se neotiskli.

Přeji příjemné počtení. Vecernice

Ahoj, já jsem Renesmé Cullen a je mi 15 let. Než vám povím svůj příběh, tak něco z faktů mé rodiny. Rodiče jsou strašně starostliví. Otec o ničem neví, protože mně ani osobě, o které budu mluvit, nemůže číst myšlenky. Tato povídka bude pojednávat o mé první lásce. Ale nebudu vás dál trápit těmi řečmi okolo. Stalo se to před pěti lety…

 

Byli jsme spolu u řeky. Dřepla jsem si a koukala do hlubin vody. Na dno nebylo vidět, ale to mi nezabránilo, abych tam neskočila šipku. Voda se mi roztříštila kolem obličeje. Byl to nádherný pocit, ale musela jsem se vynořit. Ne z nedostatku kyslíku, ten nepotřebuju, ale protože na břehu někdo byl. Cítila jsem to. Vynořila jsem se a spatřila Jacoba. Stál tam a díval se na mě. Dodala jsem si odvahu a zeptala se:

„Ty tu na mě čekáš?“

„Ano, čekám, protože ti chci už dlouho něco říct. Ale teď pojď na souš, ať se nenachladíš.“

Ta poslední věta byla zbytečná. Věděl, že se nemůžu nachladit, ale asi to udělal jen ze zdvořilosti.

„Tak, co jsi mi chtěl?“

„Chtěl jsem ti říct, že tě miluju. Renesmé Cullen, miluji tě od doby, co ses narodila. Už se nedokážu dál schovávat za kamaráda. Chci něco víc. Co mi na to řekneš?“

Byla jsem šokována. Po chvíli mi došel celý význam těch slov. Otec ho zabije. A to není myšleno obrazně. Sám mi to před časem řekl. Došlo mi, že Jacob čeká na moji odpověď.

„Taky tě mám ráda, ale je ti jasné, že v okamžiku, kdy se to otec dozví, jsi mrtvý vlk, že? Riskuješ svůj život. Já už musím jít domů.“

 

Táta se zlobil, kde jsem zase byla a proč smrdím jako pes. Zcela úmyslně a úspěšně jsem ho ignorovala a běžela dál do svého pokoje. Byla jsem šťastná tak, jak už dlouho ne.

V pokoji jsem přemýšlela nad tím, co se dnes stalo. Večer jsem usnula s úsměvem na rtech a obrazem Jacoba v mysli.

 

Myslela jsem, že mé štěstí už nemůže být větší. Mohlo. Psali jsme si přes e-mail. Milovali jsme se tak, že to překračovalo zdravý rozum. Přes ten e-mail mi posílal srdíčka. Zajímal se o mě a o mé pocity. Byl tak pozorný, milý, trochu i nesmělý a nemluvný, ale to bohatě vynahradil písmenky a nádhernými obrázky. Věděl, co mám ráda. Na Valentýna jsem dostala obrázky se srdíčky a na bělostném papíře jedinou větu.

Miluji tě. Jacob

 

Po přečtení tohoto dopisu se mi rozhořelo srdce jako snad nikdy. Byl to úžasný pocit. Má mě někdo rád. Někomu na mně záleží. Ale pokračujeme dál.

Jednou přišel obzvlášť krásný e-mail, kterým mě žádal o polibek. Souhlasila jsem. Jak jinak. V mých snech se to stalo už několikrát, ale na živo to bude něco jiného. Stalo se to, když jsme hráli karty. Byla tam ještě Leah, ale ta po chvíli odešla, protože měla hlídku. Chvíli jsme tam nerozhodně seděli a koukali na zem. Najednou nás oba dva zajímal vzorkovaný koberec. Pak mě ale vzal do náruče a políbil. Byla jsem v sedmém nebi. Vzhledem k mému mládi jsme si dávali jen jednotlivé polibky, ale ani jednoumu to nevadilo. Sice jsem za chvíli musela domů, ale přes e-mail jsme byli stále spolu. A tímhle stylem to pokračovalo asi 1 měsíc.

Ale proto, že každé štěstí má své meze, tak to mezi námi začalo skřípat. Přestávali jsme komunikovat a povídat si. Věděla jsem, že to jednou přijde. Ztráta. I Jacob vytušil, že se něco děje. Dal mi dva dárky. Plyšového méďu a dřevěný přívěsek ve tvaru koně. Na čas se to spravilo, ale pak to začalo znovu. A skřípalo to ještě víc než předtím. Musela jsem ho nechat jít. Nebyla jsem pro něj dost dobrá. Udělala jsem to pro jeho dobro. Já ho nechtěla nechat, ale jinak to nešlo. Teď toho hluboce lituji a vím, že to byla moje životní chyba a nikdy se to nespraví. Tvrdě se platí za dobro. A to nepočítám ty bezesné a proplakané noci. Říká, že mi to nemá za zlé, ale já mu nevěřím. Vím, že má. Teď ho chci zpátky. Rozum ví, že jsme se nějak dohodli, ale moje podvědomí a srdce ho prostě neposlouchají. Hluboce svých činů lituji, ale nic už neslepí mé srdce, které jsem si sama rozbila na miliony kousíčků.

Tohle byl můj příběh. Doufám, že jste si vzali ponaučení. A to, že za dobro a dobré skutky musí každý zaplatit svoji cenu. Jen pro informaci, tak jsem stále sama, a vím, že i když má láska k němu polevila, už se nikdy nezbavím toho pocitu. Prostě vždy bude v mém životě mít místo. I když se snažím zapomenout.

 


 

PS: Vysvětlení, proč jsi to neměl číst už ti asi došlo. Byl jsi upozorněn, tak si nestěžuj*

* ty víš, že jsem myslela tebe**

** pro ostatní - on už ví

PS: Já vím, že se vám ta povídka zdá divná a nelíbí se vám, ale prostě jsem se z toho potřebovala vypsat. A pro někoho kdo tohle zažil to opravdu nebylo jednoduché 

 

 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Renesméniny slzy:

 1
1.
Smazat | Upravit | 17.03.2012 [11:41]

Mně to zas tak hrozné nepřišlo. Emoticon
Jasně, trošku jsem nechápala, co se děje, jestli nám Renesmé vypráví nebo si píše do deníku, jestli to třeba není stránka z jejího deníku, ale každopádně to mohlo být i mnohem, mnohem horší. Ale i lepší. Emoticon Nápad to byl skutečně zajímavý, je vidět, že máš dávku fantazie a i to se počítá. Emoticon
P.S.: Psala jsem ti mail... Snad došel. Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!