Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Navěky - příběh Nessie a Jacoba

10.01.2013 (17:30) • Lola159 • FanFiction jednodílné • komentováno 4× • zobrazeno 1947×

Navěky

Není to tak dlouho, co jsem byla ještě malinké batolátko. Můj život utíká tak rychle. Blíží se mé šestnácté narozeniny a já vím, že to nebude dlouho trvat a přijdou sedmnácté, a pak snad už přestanu stárnout.

1. La Push

Otevřela jsem oči a protáhla jsem se. Líně jsem se podívala na hodiny. Bylo osm hodin ráno. Slíbila jsem Jakeovi, že za ním v deset hodin přijdu do La Push, a tak jsem vstala a šla jsem se osprchovat, abych mohla vyrazit.

Na stole jsem nechala vzkaz, že jsem šla do rezervace za Jacobem.

Když jsem dojela do rezervace, zaparkovala jsem a vystoupila z auta. Jacob už na mě čekal.

„Ahoj, Nessie,“ řekl a objal mě.

„Čau Jakeu,“ odpověděla jsem mu.

„Tak co dneska podniknem?“ zeptal se s úsměvem.

„Mám celkem hlad,“ řekla jsem na to.

„Tak buď si můžeme dát pizzu, nebo jít na lov.“

„Pizzu jsem měla včera, půjdeme radši na lov.“

 2. Lov

Šli jsme celkem daleko, aby nás nikdo neviděl. Zastavili jsme se na malém paloučku, kde bylo stádo jelenů.

„Vsaď se, že já ulovím většího,“ řekla jsem a rozeběhla jsem se a zaútočila na největšího jelena.

Jacob se proměnil ve vlka a hledal, jestli nenajde většího jelena, ale měl smůlu. Toho největšího jsem zakousla já.
Když jsme se najedli, dali jsme si závod do La Push.

Jacob se držel dost přede mnou a pokaždé, co jsem zrychlila, zrychlil i on.

Když jsem dobíhala k La Push, Jacob už tam byl. Je prostě rychlejší, než já.

„Čau Nessie,“ řekl někdo, kdo stál za mnou.

Otočila jsem se a řekla: „Ahoj, Sethe, jak je?“

„Celkem dobře, Jacob se šel oblíknout a hele, už jde.“

„Prohrála si,“ řekl Jacob, když k nám přišel.

„Nebylo to fér, vyběhls o něco dřív a navíc jsem tě nechala vyhrát.“

„To určitě,“ bránil se Jacob.

3. Oslava

 Druhý den brzy ráno ke mně přišla do pokoje Alice.

„Mám pro tebe překvapení, je to dárek ode mě a od Jaspera k tvým narozeninám,“ řekla a podávala mi dvě krabice.

„Mám to otevřít teď?“ zeptala jsem se.

„Ano, otevři to, jsem zvědavá, co tomu řekneš.“

Nejprve jsem otevřela velkou krabici, byly v ní nádherné červené koktejlové šaty

„Děkuju, jsou nádherné.“

„Jsem ráda, že se ti líbí. A taky, že na rozdíl od Belly máš ráda módu. Teď otevři tu druhou krabici.“

Usmála jsem se a začala ji pomalu otvírat, byl v ní překrásný červený náhrdelník.

„Jé, páni, fakt moc díky, perfektně se bude hodit k těm šatům!“

„Ano, to bude, dám ti teď nějaký čas, aby ses osprchovala a připravila se a obleč se do těch šatů,“ řekla a pak odešla z mého pokoje.

Tak fajn, řekla jsem si a začala jsem se připravovat.

Po nějaké době, když už jsem byla připravená, vešla Alice do pokoje.

„Páni, vypadáš úžasně, ale ještě tě učešu,“ řekla a udělala mi na hlavně překrásný drdol.

„Díky, ale normálně mě takhle ráno nečešeš.“

„Já vím, ale mám pro tebe překvapení.“

„Jaké překvapení?“ zeptala jsem se.

„Pojď se mnou,“ řekla, chytila mě za ruku a vedla mě z pokoje.

„Zavři oči,“ přikázala mi.

„Proč?“ zeptala jsem se a zavřela oči.

„Abys nezkazila překvapení,“ řekla a vedla mě ke schodům.

„Můžeš je otevřít,“ řekla a já ji hned poslechla.

A pak se ozvalo několik hlasů a zakřičely: „Překvapení, všechno nejlepší k narozeninám!“

„Tys pro mě uspořádala oslavu?“

„Ano, jsi doufám ráda?“

„Jistě, že jsem,“ řekla jsem a sešla jsem ze schodů.

Na oslavě bylo celkem dost lidí. Byla tam má upíří rodina, Jacob, skoro celá vlkodlačí smečka, upíři z Denali (Eleazar, Carmen, Tanya, Kate a Garret), Sena a Zafrina z Amazonie, Irská smečka (Maggie, Siobhan a Liam) a Benjamin a Tia z Egyptské smečky. Celý dům byl překrásně vyzdoben a ve vzduchu byla cítit překrásná květinová vůně.

Pak mě Alice zavedla do jídelny, kde byl na stole dort, Alice nejspíš chtěla mít oslavu se vším všudy, a tak obstarala dort, i když většina z pozvaných nejí lidská jídla. Na dortu bylo sedmnáct svíček. Alice řekla, ať je sfouknu. Sfoukla jsem je jedním dechem. Po nějaké době mi všichni začali předávat dárky.

Jacob mi dal řetízek s přívěškem vlka a pak ještě velkou figurku vlka, jak mu někdo - já sedí na zádech.

Po tom, co mi všichni rozdali dárky, Alice pustila hudbu a část z hostů tančila a část jedla dort. Já jsem stála vedle Jacoba, povídali jsme si a pohupovali se do rytmu. Jacobovi to vážně slušelo. On je vážně moc pěkný, divím se, že nikoho nemá, jeho musí chtít určitě každá holka.

I mně se dost líbí, řekla jsem si pro sebe. A začala jsem přemýšlet, jestli bych se mohla já líbit Jacobovi, ale pak jsem si řekla, že asi ne.

Pak jsem na to přestala myslet a začala jsem přemýšlet o něčem jiném. A začala jsem myslet na to, že brzo bude mít narozeniny Seth, tudíž bych mu měla něco koupit.

4. Dárek

Druhý den jsem šla do města shánět dárek pro Setha. Šla bych ho shánět s Jacobem, ale ve vlčí podobě může Seth číst jeho myšlenky a mohl by se dozvědět, co jsem koupila, a bylo by po překvapení. S Jacobem se můžu vidět odpoledne, ale teď musím pro dárek.

Přemýšlela jsem, co mu koupit, ale nic mě pořád nenapadalo.

Došla jsem až do krámku s oblečením. A rozhodla jsem se, koupit mu tričko.

Zaplatila jsem a vyšla ven. Před krámkem stál nějaký blonďatý kluk a koukal na mě. Taky jsem se na něj podívala.

„Ahoj,“ řekl.

„Ahoj,“ odpověděla jsem na pozdrav.

„Jsi tu nová?“ zeptal se.

„Vlastně ano,“ řekla jsem na to.

„Jak se jmenuješ?“

„Renesmé.“

„Zvláštní jméno, já jsem Tim. Kolik ti je?“

„Sedmnáct a tobě?“

„Taky. Nezašla bys se mnou zítra někam?“

„Jako na rande?“ zeptala jsem se a uvědomila si, jak je hloupé se takhle ptát, zvlášť někoho, koho sotva znám.

„Vím, že se skoro neznáme, ale já bych tě chtěl lépe poznat. A pokud by to nevadilo, tak jako na rande.“

„Fajn, tak se zítra sejdeme tady,“ odpověděla jsem.

„Dobře, může to být už v deset hodin dopoledne?“

„Jasně,“ řekla jsem a šla jsem k autu, abych mohla jet domů a vidět se s Jacobem.

Jen, co jsem dojela před dům a vystoupila z auta, vítal mě Jacob.

 „Ahoj, Nessie, tak už jsi přišla. Co jsi koupila?“

„Ahoj, Jakeu. Nemůžu ti to říct, Seth by se to mohl dozvědět, když jsi vlk, čte tvé myšlenky.“

„To je pravda. Nezajdem dnes na pláž?“ zeptal se.

„To je skvělý nápad, jen se dojdu převlíknout,“ odpověděla jsem.

5. Pláž

Na pláži bylo hezky, bylo teplo a foukal mírný vítr.

Sundala jsem si šaty, pod kterými jsem měla plavky, a Jacob si sundal tričko.

Páni, řekla jsem si pro sebe. Jacob měl vážně krásné, vypracované tělo.

Viděla jsem ho bez trička tolikrát, ale nikdy jsem si neuvědomila, jak krásné tělo má. Dost! Jacob je můj nejlepší kamarád, neměla bych o něm takhle přemýšlet. On mě bere jen jako kamarádku a já bych jeho nejspíš měla taky.

„Tak půjdeme do vody?“ zeptal se Jacob a odtrhl mě od mých myšlenek.

„Jo, jasně, jdem,“ řekla jsem a vlezla jsem do vody.

„Je osvěžující, co?“ řekl Jacob, když vlezl do vody.

„Jo, je příjemně chladná, ale ty ses, na rozdíl ode mě, ještě nenamočil celý,“ řekla jsem na to a cákla po něm vodu.

„Pořád se ti to zdá příjemně osvěžující?“ zeptala jsem a cákala po něm další a další vodu.

„Renesmé!“ křikl a začal na mě cákat taky.

„Tak jo, tak jo, vzdávám se,“ řekla jsem.

Jacob se jen usmál.

„Nepůjdem si zaplavat?“ zeptala jsem se.

„Tak jo,“ odpověděl Jacob.

Plavali jsme až ke skalám a zase zpátky.

Odpoledne na pláži uteklo vážně rychle.

„Dneska to bylo vážně super, zítra bychom mohli jít taky, co říkáš?“ zeptal se mě Jacob.

„Já zítra nemůžu, promiň.“

„Jak to, myslel jsem, že ráno půjdem na pláž a odpoledne dáme Sethovi dárky.“

„No, já mam zítra rande.“

„Cože? S kým?“

„S jedním klukem - Timem, dneska jsem ho potkala.“

„Ty máš rande s někým, koho ani skoro neznáš?“ zeptal se rozzlobeně Jacob.

„Ale, Jacobe, proč by to mělo vadit?“

„Vždyť ho skoro neznáš!“ řekl na to Jacob.

„Ale no tak, půjdem někam, kde jsou lidi, a navíc jsem napůl upír, o mě se nemusíš bát! Já taky nechci být pořád sama, co je špatného na tom, že chci někoho poznat?“

„Vlastně nic,“ odpověděl Jacob a odvezl mě domů.

6. Rande

Oblékla jsem si vanilkové šaty, narovnala jsem si vlasy a na krk si dala náhrdelník, který jsem dostala od Jacoba k narozeninám, a vyrazila jsem na rande.

Když jsem došla před obchod, Tim tam ještě nebyl, ale netrvalo dlouho a přišel.

„Čau, Renesmé,“ pozdravil.

„Ahoj,“ odpověděla jsem na pozdrav.

„Sluší ti to, až na ten náhrdelník, ten je příšerný. Nemám rád vlky.“

„Je to dárek od mého nejlepšího kamaráda,“ řekla jsem na to.
„Aha, evidentně má, no, zvláštní vkus. No nic, nezajdem do parku?“ zeptal se.

„Jo, jasně,“ odpověděla jsem mu.

„Tak jdem,“ řekl a chytl mě za ruku.

Není moc brzo na to, aby mě chytal za ruku? Nahlas jsem ale nic neřekla a šla jsem tam, kam mě Tim vedl.

Došli jsme do malého parku, plného zamilovaných párů, voňavých keřů a hnědých laviček.

Sedli jsme si na jednu z laviček a povídali si.

Pak Tim řekl: „Když jsem tě poprvé viděl, byla to láska na první pohled.“ Jak to dořekl, naklonil se ke mně a chtěl mě políbit. Uhnula jsem.

„Není na to nějak brzo?“ zeptala jsem se.

„Ale není,“ odpověděl a znovu se snažil mě políbit. Odstrčila jsem ho od sebe. A já řekla: „Já nechci, promiň.“

„Proč ne? S ostatníma holkama se líbám na prvním rande, asi jsi nějaká divná! No, tak na příštím už ale jo, že jo?“ řekl na to.

„Žádné příští nebude, Time.“

„Je ti sedmnáct, to jsi nikdy neměla kluka, že máš s tím, že se s tebou chci líbat, takový problém? Bože, tohle je nejhorší rande mého života, alespoň, že jsi pěkná. No, a teď mluv ty, proč žádné příští nebude?“

„Protože se ke mně nechováš zrovna moc pěkně a navíc, já jsem zamilovaná do někoho jiného,“ řekla jsem mu a stiskla náhrdelník z vlka, který jsem měla na krku.

„Miluješ toho kluka, který ti dal ten náhrdelník, že jo?“

„To tě nemusí zajímat!“ řekla jsem na to a odešla ke svému autu.

7. Otisknutí

Byla jsem rozhodnutá jet do La Push za Jacobem.

A tak jsem nastartovala auto a jela. V hlavě jsem přemítala, co mu řeknu.

Když jsem zaparkovala v La Push, uviděla jsem Setha a rozhodla jsem se, že když už jsem tu, dám mu dárek.

„Ahoj, Sethe!“

„Ahoj.“

„Tohle je pro tebe, všechno nejlepší k narozeninám.“

„Díky,“ řekl.

„Nemáš zač! Kde je Jacob?“ zeptala jsem se.

„Je na pláži.“

„Aha, já jdu za ním.“

„Renesmé, počkej, asi bych ti měl ještě něco říct.“

„Co říct?“ zeptala jsem se.

A pak se do toho vložil Quil, který zrovna přišel.

„Já vím, co jí chceš říct, ale neměl bys nechat Jacoba, aby jí to řekl sám?“

„Ten jí to jen tak neřekne,“ odpověděl Seth.

„Neřekne co?“ zeptala jsem se.

„Jacob se do tebe otiskl,“ odpověděl Seth na moji otázku.

„Cože? Otiskl? A kdy?“

„Už když jsi byla malá, jako Quil do Claire.“

„Vážně?“

„Jo, ale dokud jsi byla malá, chtěl být pouze kamarádem.“

„To mi je jasné, vysvětloval mi, jak funguje otisk, ale čím chce být teď, chce být pořád jen kamarádem?“

„Pokud to tak budeš chtít ty, tak ano,“ řekl Seth.

Ale mě by sakra zajímalo, co chce on, pomyslela jsem si. „Říkals, že je na pláži?“

„Ano,“ odpověděl Seth.

„Dobře, jdu za ním. Zatím se měj,“ odpověděla jsem a vykročila směrem k pláži.

8. Navěky

Jacob stál u břehu moře a díval se na oceán.

„Ahoj, Jakeu,“ zavolala jsem na něj.

„Ahoj, Nessie,“ odpověděl a dál koukal na oceán, stoupla jsem si k němu a chvíli jsem se dívala s ním.

Pak jsem se ale odhodlala a začala jsem mluvit: „Jak si se dnes měl?“

„Celkem to šlo, a ty? A jaké bylo rande?“ zeptal se, ne příliš zvesela.

„Vlastně nic moc. Už se s tím klukem nesejdu. Nejspíš je na mě naštvaný,“ odpověděla jsem.

„Proč je naštvaný?“

„Řekl mi, že se do mě zamiloval na první pohled, pak mě chtěl políbit, já jsem uhnula. A řekla jsem, že jsem zamilovaná do někoho jiného.“

Chtěl něco říct, ale já ho přerušila a mluvila dál.

„Seth mi řekl, že ses do mě otisknul. Je to pravda?“

„Ano je, nezlobíš se?“

„Jistě, že ne, proč bych měla?“

Opět na to chtěl něco říct, ale já ho znovu přerušila.

„Když se Quil otisk do Claire, byla malá, pořád je malá. Quil teď chce být jen jejím kamarádem, ale až vyroste a pokud ona bude chtít, bude jejím přítelem. Podle mě Quil doufá, že bude chtít. Ty ses do mě otiskl taky, když jsem byla malá. Teď už jsem vyrostla, chceš být…“

„Ptáš se, jestli chci být tvým přítelem?“

„Když jsem Timovi řekla, že miluju někoho jiného, myslela jsem tím tebe.“

„Taky tě miluju, Nessie, víc, než jen to,“ odpověděl.

Usmála jsem se a řekla: „Ty už nestárneš, brzy přestanu i já a díky tomu spolu budeme…“

„Navěky,“ dořekl Jacob a pak se naše rty setkaly, najednou jsem přestala vnímat svět kolem sebe, najednou jsem tam byla jen já a můj milovaný Jacob. Mezi námi bylo silné pouto a já věděla, že toto neobyčejné pouto nikdy nevyprchá, byla jsem si jistá, že spolu budeme žít šťastně až navěky.

Konec!

Autor: Lola159, v rubrice: FanFiction jednodílné

Sdílet

Diskuse pro článek Navěky - příběh Nessie a Jacoba: