Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Letenka

26.12.2010 (19:00) • Bunny • FanFiction jednodílné • komentováno 0× • zobrazeno 2675×

Bella:

Zlehka jsem políbila Harryho na čelíčko a pořádně ho zachumlala do peřinky. Harryho - mého syna. S mým manželem jsme ho pojmenovali po dědečkovi, kterého sice nikdy neviděl a nikdy ho ani nepozná, ale přesto je pro něj velkým vzorem. Není dne, kdy by nemluvil o dědečkovi Harrym. Touží být jako on, dokonce začal se svým druhým dědečkem, mým otcem Charliem, vyrážet na ryby. Zatím nic nechytili, ale já jsem již pro jistotu koupila rybí kuchařku - co kdyby.

Z obývacího pokoje se ozval jásot sportovních komentátorů a tlumené zachrápání - neklamné znamení toho, že Charlie znovu usnul u televize. Podle zvuků z televize jsem usoudila, že tentokrát bylo nad jeho síly sledování ragbyového zápasu. Většinou spal celé noci na gauči se zapnutou televizí, protože v domě nebyl nikdo, kdo by ho vzbudil, nebo alespoň tu televizi vypnul. Bydlel tu úplně sám, protože já jsem se ještě před svatbou přestěhovala k Sethovi do La Push. Měla jsem výčitky z toho, že ho nechávám ve Forks samotného, a tak za ním jezdím několikrát do týdne, postarám se o nákup, poklidím dům a uvařím mu něco poživatelného.

Často jsem mu nechávala Harryho na hlídání. Charlie se nikdy netajil tím, jak moc svého jediného vnuka zbožňuje. A Harry se netajil tím, jak moc zbožňuje svého dědečka. Charlie byl pro něj spojením s dědečkem Harrym, vyprávěl mu historky a ukazoval staré fotky. Dnes mu dokonce od Newtonů přinesl rybářský klobouk podobný tomu, který nosil Harry Clearwater starší na ryby. Harry junior trval na tom, že ho dnes musí vyzkoušet v akci, a proto odpoledne vyjeli k řece na ryby. Charlie samozřejmě věděl, že nemají šanci něco chytit, ale pokud šlo o malého Harryho, byl svolný téměř k čemukoliv. Vrátili se k večeru. Harry usínal nad talířem s večeří a Charlie na tom nebyl o moc lépe. Když Harry po večeři odmítl jet domů, rozhodla jsem se, že zůstaneme přes noc u Charlieho. Nevadilo mi to, v La Push na nás stejně nikdo nečekal, Seth byl totiž v práci na noční. Poslední dobou hodně pracoval a k tomu musel plnit povinnosti ve smečce. Domů se vracel hodně unavený.

Povzdechla jsem si a seběhla tiše po schodech do přízemí. Sklidila jsem špinavé nádobí ze stolu a naskládala ho do dřezu. Vytáhla jsem ze skříňky pod dřezem přípravek na mytí nádobí a položila ho vedle plného dřezu. Vtom zazvonil telefon. Rychle jsem ho zvedla, aby se Charlie neprobudil.

„Charlie už spí. Jestli s ním potřebujete mluvit, zavolejte mu zítra do práce,“ zamumlala jsem do sluchátka tichým hlasem. Charlie na potvrzení mých slov hlasitě zachrápal.

„Já vím, že spí. Nechci mluvit s Charliem, chci mluvit s tebou, Bello,“ ozval se ze sluchátka známý hlas. Krve by se ve mně nedořezal. Ten hlas jsem neslyšela něco málo přes pět let. Byl to hlas, který jsem kdysi bezmezně milovala - stejně jako jeho majitele.

„Co potřebuješ, Edwarde Cullene?“ vyštěkla jsem ostře. Měla jsem na to plné právo. Před pěti lety mě odkopl a teď mi po takové době zavolá. Pořád jsem ho svým způsobem milovala. A on nyní znovu otevřel mé téměř zacelené rány.

„Tebe,“ odpověděl, „Bello, poslouchej. Nikdy jsem tě nepřestal milovat. Když jsem tě před pěti lety opustil, udělal jsem to z jediného důvodu - abych tě ochránil. Já vím, udělal bych nejlépe, kdybych se ti již nikdy neozval, jenže já to nemohl vydržet. Strašně tě miluji, Bello, a moc se mi stýská. Zítra na tebe budu čekat na letišti v Seattlu. U telefonu leží obálka, je v ní letenka do Anchorage, tam teď žijeme. Jestli se mnou budeš chtít odletět, sbal si věci, vezmi letenku a buď do dvanácti na letišti, já si tě tam najdu. Když tam do dvanácti nebudeš, bude mi jasné, že ses rozhodla jinak a už tě nikdy nebudu kontaktovat. Dobrou noc, Bello.“

Než jsem stačila cokoliv říct, zavěsil. Chvíli jsem zírala na obálku u telefonu, pak jsem se podívala dovnitř. Opravdu tam byla letenka do Anchorage. Takže mě vážně chtěl zpátky? Mám s ním odletět? Ano, pořád ho ještě miluji, ale co Harry? Podívala jsem se na fotku mého malého syna visící na zdi. Je naprosto kouzelný. Po Sethovi zdědil tmavé rovné vlasy a narudlou pokožku, po mně zase rysy v obličeji - až na úsměv. Ten měl stejně rošťácký jako Seth.

Seth... můj manžel, má druhá polovina. Jeden bez druhého jsme již nedokázali žít. On byl mé všechno, nikoho na světě jsem nemilovala více než jeho. Jsme si souzeni. Pravda, Jacob by prohlásil, že se tomu můžu vyhnout. Že kdybych chtěla, mohla bych být s kýmkoli jiným, i když se do mě Seth otiskl. Potíž byla v tom, že já nechtěla. Nechtěla jsem žít po boku nikoho jiného než Setha Clearwatera, i když to znamenalo být příbuzná s jeho nesnesitelnou sestrou Leah. A nechtěla jsem to ani teď. Přešla jsem očima k následující fotografii. Usmívali jsme se z ní se Sethem. Byla svatební. Když jsem se na ni dívala, byla jsem si už jistá. S nikým jiným takhle šťastná nebudu. Nikdo lepší než je Seth pro mě neexistuje. Vypnula jsem Charliemu televizi, aby se v klidu vyspal. Pak jsem zamířila po schodech do pokoje za Harrym. Cestou jsem trhala letenku na malé kousíčky.

Edward:

Podíval jsem se na hodinky. Byly dvě minuty po dvanácté. Bella byla vždy přesná, už nepřijde. Vytáhl jsem z kapsy letenku a hodil ji do koše. V místě, kde mají lidé srdce, se ozývala nesnesitelná bolest. Není přeci možné, aby upírovo srdce krvácelo, nebo ano? Zamířil jsem k pokladně.

„Přejete si?“ zeptala se mě usměvavá stewardka. Už jsem byl pevně rozhodnut, proto mě překvapilo, jak těžké bylo ta slova vyslovit. Před očima se mi přehrávaly obličeje mých sourozenců a rodičů. Rosalie, Emmetta, Jaspera, Alice, Esme... a mého otce Carlislea. Nikoho kromě Belly jsem neměl raději než jeho.

„Letenku na nejbližší let do Říma,“ odpověděl jsem. Pevně jsem doufal, že má rodina tohle rozhodnutí pochopí.

Autor: Bunny (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction jednodílné

Sdílet

Diskuse pro článek Letenka: