Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Hříchy lásky - 1. část

Hříchy lásky - 1. částBella chodí na střední ve Forks a je to normální dívka plná touhy, ideálů a dravosti. Ve škole bojuje s krásným Edwardem Cullenem, který je hrozný sukničkář. Nevraživost, která panuje mezi nimi se stupňuje každým dnem. Bellina třída vyráží na školní výlet k jezeru. Co se stane Belle a jak se k ní bude Edward chovat? Změní se něco nebo se situace mezi ním a Bellou ještě vyostří? Přeju příjemné čtení a za komentáře budu vděčná! Vaše Lorenia :)

 

Stála jsem u autobusu a čekala na Jess s Angelou.

Sakra, to mi fakt scházelo narazit na Cullena,“ pomyslela jsem si, když se pár metrů přede mnou zjevil ten blbeček.

„Nazdar, Swanová,“ pozdravil mě a jízlivě se na mě zazubil.

„Co chceš?!“ štěkla jsem nevrle. Jeho úsměv se do široka roztáhl.

„Nic, jen mi tě bylo líto. Postávala jsi tady tak sama,“ dodal posměšně. Vrhla jsem po něm zlostný pohled, evidentně se tím ale bavil.

„Tak čau,“ zasmál se a zmizel v hloučku lidí. 

Zhluboka jsem se nadechla a snažila se uklidnit.

„Bello, ahoj!“ zavolala na mě Jess, která se ke mně řítila.

„Kde se couráš, Jess?“ vyjela jsem na ní podrážděně.

„Co je s tebou?“ špitla udiveně.

„Ale nic, jen Cullen mně zas pije krev, promiň.“

„V pohodě, Bells. Hele, támhle jde Angela!“ zvolala a ukázala prstem na blížící se Angelu.

„Čau holky,“ pozdravila nás, „tak si jdeme sednout, hm?“

 

Přehodila jsem přes rameno svoji tašku a vyrazila s holkama k autobusu. Trochu jsem se uklidnila, když jsem si všimla, že všichni Cullenovi sedí na konci autobusu. Proto jsem se vrhla na nejpřednější sedadlo a hodila tašku na místo vedle sebe. Holky se posadily hned za mnou. Cesta trvala několik hodin, než jsme dojeli do tábora.

Když jsem vystoupila z autobusu, vydechla jsem. Tohle místo bylo opravdu překrásné. Všude kolem švitořili ptáci a v dálce šuměl les.

Hned jak nám profesor Banner rozdal klíče, vydala jsem se s Jessicou a Angelou do naší chatky. Došly jsme ke dveřím a když klíč zalupal v zámku, otevřely se. Chatka byla malá, ale krásná a útulná. Uprostřed společenské místnosti stál mohutný krb a vůně lučních květin na stole se linula po pokoji. Jess okamžitě hupsla do pohodlné sedačky, která byla naproti krbu.

„Paráda,“ špitla.

 

Pak jsme prošly do ložnice. Byla obložená dřevem, okna zdobily růžové záclonky a komfortní postele dominovaly místnosti. Hned jsem si zabrala postel, která stála u velkého okna a začala vybalovat.

 

„Bože, Bello,“ hlesla Jessica, „to nemáš nic pořádnýho na sebe?“ Podívala jsem se do kupiček svého oblečení, které byly plné tepláků, džín, triček a mikin.

„Co je na mým oblečení špatnýho?“ zeptala jsem se dotčeně.

„Je úplně antisexy,“ dodala s úsměvem.

„Kdo říká, že chci být sexy, Jess?“

„Ale Bello, máš krásnou postavu, tak proč se pořád zahaluješ do takovýho oblečení?“

„Prostě je to můj styl,“ odpověděla jsem a víc jsem se touhle diskuzí nemínila zabývat.

  

Kolem páté hodiny jsme vyrazily s holkama do jídelny na večeři. Zaradovala jsem se, když jsem nikde kolem nezahlédla toho ignoranta. U největšího stolu sice posedávali všichni Cullenovi, Edward tam však nebyl.

 

„Ahoj, Bello,“ zavřískla Alice, když mě spatřila a rozběhla se ke mně.

„Ahoj, Alice,“ pozdravila jsem ji.

„Pojďte si sednout k nám, máme tam místo,“ zašvitořila vesele a já se podívala na Jessicu s Angelou. Tvářily se překvapeně, ale pak na mě mrkly a já se otočila zpátky k Alice.

„Tak jo,“ odpověděla jsem smířeně a Alice mě chytila za ruku a táhla ke stolu. Holky šly za námi.

„Rodinko, musím vám někoho představit,“ začala svůj proslov Alice, když jsme došly ke stolu.

„Tohle je Bella,“ vysvětlila, „a tohle Jessica a Angela.“ Všichni přikývli a sborově nás pozdravili.

„A tohle je Rose, Emmet a Jasper,“ dodala. Usmála jsem se.

 

Usadily jsme se u stolu a mě to nedalo. Začala jsem vyzvídat.

 

„Kde máte Edwarda?“ zeptala jsem se a snažila se mluvit nezaujatým tónem.

„Myslím, že někde venku trajdá s Lauren,“ řekl Emmett a začal se hlasitě smát. Zatvářila jsem se kysele. Lauren byla hlavní roztleskávačka naší školy a taky pěkná coura. Nemohla jsem ji vystát a já jsem taky zrovna nepatřila mezi její oblíbenkyně.

„Ty se znáš s Edwardem? zeptala se najednou Rose.

„Ani moc ne. Jen spolu chodíme do třídy,“ vysvětlila jsem.

 

V tu chvíli se všichni otočili ke vstupním dveřím. V nich stál Edward a oblizoval se s Lauren. No tak snad ne. On se cicmá s tou důrou? No to se mi snad jen zdá! Pak zamířili přímo k našemu stolu a já se zhluboka nadechla.

 

„Co tady dělá ona?“ vyjel Edward, když mě uviděl.

„Co by? Je tu s námi!“ štěkla nasupeně Alice. Edward ohrnul nos a Lauren po mě šlehla nenávistným pohledem.

„Pojď zlato, radši půjdeme někam, kde nic nechytíme,“ řekl Edward monotónně a zmizel z jídelny.

 

Zrudla jsem zlostí a tlak mi stoupl asi na dvě stě.

 

„Nevšímej si ho, Bello,“ promluvila Alice.

„Jo Bello, kašli na něj,“ přidala se Rose. Jediný komu takhle situace přišla vtipná, byl Emmett, který se válel smíchy pod stolem.

„Emmette!“ okřikla ho Rosalie.

 

Naštvaně jsem se zvedla od stolu a zmizela z jídelny. Ještě jsem za sebou zaslechla Alicin hlas, ale nereagovala jsem na něj. Cítila jsem se opravdu potupně a neměla jsem sílu dál vysedávat mezi lidmi. Sice se už stmívalo, ale musela jsem zmizet někam, kde budu úplně sama. Procházela jsem mezi chatkami a mířila k malému molu, které stálo kousek od tábora. Usadila jsem se na dřevěných prknech a házela kamínky do vody. Už mě to neustálé popichování s tím pitomcem Cullenem vážně unavovalo. Někdy to sice bylo zábavné, ale poslední dobou už to dost přeháněl. Smutně jsem pozorovala měsíc, který se začal objevovat na obloze. Klid, který tu panoval najednou něco vyrušilo. Zaslechla jsem tiché hlasy a holčičí smích.

 

„Edwarde, ale no tak. Tady ne,“ šeptal dívčí hlas, který se vysoce smál.

„Lauren, chceš mě nebo ne?“ zeptal se najednou ten proklatě známý hlas.

„Jasně, zlato,“ zareagovala Lauren.

No paráda, ten idiot musí být fakt všude. A ještě navíc si tady namlouvá tu připitomělou husu Lauren. Tak to mi opravdu scházelo. Otráveně jsem se zvedla a snažila se zmizet dřív, než si mě všimnou. Pozdě.

 

„Swanová?“ promluvil Edward, který vylezl z křoví a za ním cupitala Lauren.

„Sakra,“ pomyslela jsem si nahlas, když se zjevil naproti mně.

„Procházíš se tu takhle při měsíčku a špehuješ, protože sama tohle nemáš?“ zeptal se Edward pobaveně a Lauren se přihlouple rozesmála.

„Nemysli si, že jsi středem vesmíru, Cullene!“ špitla jsem rozezleně a rozešla se směrem k chatkám. Edward mě ale prudce chytil za ruku a já mu bez přemýšlení vrazila facku. Nasupeně si mě přitáhl k sobě.

„Hlavně mě teď nelíbej. To bych taky nemusela přežít!“ řekla jsem zhnuseně.

„To si hodně fandíš, Swanová! Ani kdybys byla ta poslední na světě,“ řekl tvrdým hlasem.

„Tak v tom případě bys mě mohl pustit,“ dodala jsem. Podíval se na mě, až mě zamrazilo. Ten jeho pohled mě opravdu trochu vyděsil, ale snažila jsem se působit klidně a suverénně.

„Jak si přeješ,“ řekl a surově mě od sebe odstrčil. K mojí smůle jsem zavrávorala a spadla na zem.

„Au,“ zaklela jsem, když mi rukou projela bolest. Naštvaně jsem se zvedla a rozkřičela se.

„Co si o sobě vůbec myslíš, Cullene? Koukám, že tě baví ubližovat holkám!“ zakřičela jsem.

„Nemůžu za to, že jsi neuvěřitelně nemotorná. Spadla jsi sama,“ odpověděl.

„No jasně,“ hlesla jsem a tentokrát opravdu odešla.

 

Krev mi divoce pulzovala v žilách. Byla jsem opravdu vytočená. Vtrhla jsem do chatky a hlasitě za sebou zabouchla dveře. Vysloužila jsem si nevěřícné pohledy Jessicy a Angely, které seděly u krbu a vybavovaly se.

 

„Bello! Co se stalo?“ vyjela na mě Jess.

„Co by, mám už po krk toho blbečka Cullena!“ křikla jsem rozrušeně.

„Proč? Co ti zas udělal?“ ptala se Angela.

„Není místo, kde by se neobjevil! A navíc, navíc do mě strčil a já spadla.“

„Cože? Jako, že tě shodil na zem?“ divila se Jess.

„No, ne tak docela. Ale strčil do mě a já neudržela rovnováhu,“ odpověděla jsem a Angela se hlasitě zasmála.

„Co je na tom k smíchu?“ štěkla jsem po ní.

„Takže jsi prostě upadla sama,“ řekla pobaveně a Jess dostala záchvat smíchu.

 

Šlehla jsem po holkách pohledem a zmizela bez jediného slova do ložnice. Osprchovala jsem se a ulehla do postele.

Zdálo se mi o Edwardovi. Celá zpocená jsem se probudila a podívala se kolem sebe. A pak jsem to zahlédla. Postele holek byly prázdné a kousek od té mojí někdo stál. Prudce jsem vykřikla a vrhla se po lampičce. Když se mi podařilo rozsvítit, do pokoje vtrhla vylekaná Jessica s Angelou.

 

„Co se tady děje?“ vykřikla Angela.

„Někdo tady byl,“ zašeptala jsem nevěřícně.

„No jasně,“ řekla Jessica a usmála se.

„Opravdu! Někdo stál támhle u tvé postele!“

„Bello a můžeš mi říct, jak by se ten někdo dostal tak rychle ven? Musel by ven jedině oknem a to je zavřené. Pochybuju o tom, že by se dostal nepozorovaně tak rychle ven a ještě za sebou zavřel okno,“ odpověděla Jessica a naštvaně si sedla na postel.

 

Zrudla jsem a s hlasitým odfrknutím se otočila ke zdi. Tohle bylo fakt moc i na mě. Nejenže mě neustále provokuje ten idiot Edward a někdo mi slídí po pokoji, ještě musím snášet výsměch holek, které mě absolutně neberou vážně, v ničem. Paráda.

 

Celý týden proběhl normálně až na to, že jsem nikde neviděla Edwarda. Byl prostě fuč. Když jsem narazila na Alice a zeptala se jí, dělala, že nic neví. Ale já jí to nevěřila. Něco tu nehrálo. Když se pak v táboře po tolika dnech Edward ukázal, nepřemýšlela jsem nad tím, jakou pitomost dělám a jaké budou následky mé zvědavosti. Vydala jsem se za ním.

 

„Kde jsi byl celý týden?“ zeptala jsem se nevrle. Když se ke mně otočil, ztuhla jsem. Nedíval se na mě jako ten starý a otravný Edward. Něco v jeho výrazu bylo jiné.

„Ahoj Bello,“ pozdravil mě s úsměvem a já na něj zůstala nevěřícně hledět. Cože? Edward Cullen že se na mě tváří mile a dokonce mě osloví i jménem. Ne, něco tu opravdu nehrálo. Myslela jsem tedy, že když budu pokračovat s nepříjemný tónem, nakonec na mě vyjede. Koneckonců, jako vždycky.

„Nepraštil ses náhodou do hlavy, Cullene?“ štěkla jsem podrážděně. Ale ono nic. Jen se na mě podíval takovým smutným pohledem, pod kterým by každá holka roztála. Zhluboka jsem se nadechla a zatajil se mi dech. Sakra Bello! Vzpamatuj se!

„Omlouvám se, ale musím už jít. Ještě se uvidíme!“ zavolal za mnou, když mi mizel před očima a nezapomněl po mě hodit ten svůj „super sexy american smile“, ze kterého se mi podlomila kolena.

 

 

Tak tohle byla fakt síla. Stála jsem jak přikovaná na místě a rozdýchávala, co jsem právě viděla. Přicupitala ke mně Jessica.

 

„Bello! No viděla jsi to?“ spustila na mě.

„Ehm jo, nádhera, viď? zašeptala jsem nepřítomně.

„Cože? Nádhera? To že mě Lauren srazila při volejbale je nádhera?“ vyjela rozzuřeně Jess.

„A sakra,“ zaklela jsem, když jsem si uvědomila, že reaguju na něco naprosto jiného.

„Co je to s tebou Bells?“

„Ale nic, jen, jen jsem trochu mimo. Špatně jsem spala a tak,“ odpověděla jsem bez zájmu a tiše doufala, že se vyhnu jakémukoli vyptávání.

„Aha,“ špitla, „a jdeš dneska na tu velkou párty?“ Nechápavě jsem se na ní podívala.

„Bože, Bello! Ty teda nemáš moc přehled,“ dodala a hlasitě se zahihňala.

„Jakou párty?“ zeptala jsem se.

„No tady kousek odsud je nějakej klub a dneska je tam velkej mejdan. Jdou tam skoro všichni! Doufám, že jdeš taky?“

„Nooo, víš Jess, já nevím…“

„Ale no tak! Bello, nenech se přemlouvat! Užijeme si to!“

 

Po několika minutovém přemlouvání jsem souhlasila.

 

„Ale, já nemám nic na sebe,“ hlesla jsem zmučeně.

„Prosimtě! Něco ti půjčím a nalíčím tě a učešu…“ Musela jsem jí trochu zkrotit.

„Ehm, Jess. To oblečení stačí, vážně.“

„Nebudeme o tom diskutovat, jasný?“ Hlasitě jsem si vzdychla a po krátkém uvážení (Jessice nebylo radno moc odporovat) jsem kývla.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Hříchy lásky - 1. část:

 1
29.07.2012 [20:24]

KatarinaCullenZačiatok je skvelý! Typujem, že v tej izbe bol Edward a počul Bellu rozprávať zo sna. A to bol ten zlomový bod Emoticon Na pár dní zmizol, aby si uvedomil, že ju miluje a vrátil sa ako vymenený... Emoticon No... Som zvedavá na tú párty... Emoticon Emoticon Emoticon

1. Kačka
21.08.2011 [21:26]

Začátek skvělej Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!