Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Beauty Killer

ůů


Beauty KillerPro ty z vás, kteří četli – čtou „Za svitu luny“, víte co je Luna za druh. Nevím jak, ale napadlo mě že bych mohla dát dohromady kousek z její minulosti. A jelikož mi ta myšlenka neustále provokovala... tak jsem to prostě musela dát dohromady a wua la tady to je... je to taková smutná jednodílovka

 

Celý příběh je vyprávěn z Luny pohledu...

 

Pamatuji si to jako by se to stalo teprve včera. Moje puberta byla příšerná...


Den první

Seděla jsem na barové židli popíjela drink a přemýšlela. No vlastně jsem jen tak zírala do prázdna. Čekala jsem, až ke mně přijde Brian, pozve mě na panáka, a pak půjdeme tančit. Věděla jsem jak se tenhle večírek bude vyvíjet, zdálo se mi o tom... Upravila jsem si tričko, prohrábla dlouhé černé vlasy.... sled událostí byl nezvratný. Blížil se.

Na oko náhodou se opřel vedle mě o bar. Pak po mě střelil pohledem. Nakonec se otočil čelem ke mně. „Tak krásná a sama? Můžu tě na něco pozvat?" Bla bla bla, tolikrát ohraný scénář... Každá částečka mého já křičela: „NUDA!" jeden večer zábava a tanec, další večeře pozvání domů a poslední večer ... to se teprve pobavím já...

Zíral na mě jak na svatý obrázek.

No proč ne," mile jsem se na něho usmála. Ve skutečnosti byl hezčí než z mé vizi. Jeho hluboký hlas mi imponoval. „Co piješ?" „Vodka tonic." „Zajímavá kombinace," snažil se mnou navázat kontakt. No tak teda jo, budu tu hru hrát s ním. „Víš maminka mě vždycky varovala, že se nemám bavit s cizími lidmi." „Ohh, promiň jmenuju se Brian," jasně jako bych to už několik hodin nevěděla. Hihihi, další falšný ale přesto přesvěčivý úsměv. „Jmenuji se Luna," no jasně teď přijde jeho chvíle, aby mě zaujal... „Vážně moc hezký jméno. Má nějaký hlubší význam?" a povedlo se, touhle otázkou mě překvapil a to se často nestává. „Kdo mě lépe pozná, pochopí," ušklíbla jsem se. Nejraději bych následující dva dny přeskočila... ach jo... „Tančíš?" no konečně, už jsem se bála že zkejsneme na baru.

Večer se vyvíjel docela příjemně, nebylo to tak strašné jak jsem si myslela, asi začínám stárnout, Violet říkala, že kolem padesáti let se konečně uklidním. Je mi sice padestájedna ale vypadám na osmnáct. Nejsem totiž člověk. Jsem fůrie, stejně jako moje matka Violet. Čtrnáct dní kolem úplňku nás měsíční svit mění v okřídlené bytosti. Ve skutečnosti vypadám skoro jako anděl. Anděl s ďáblem v těle, pro někoho anděl smrti.

Brian mě doprovodil až domů. Byl celkem galantní a chvílema jsem se v jeho přitomnosti i upřímně bavila - zvláštní. Políbil mě na dobrou noc a zavolal si taxy. Vlezla jsem to dobýváku kde už na mě čekla bratr Caleb. Z mojí puberty nebyl vůbec nadšený, stejně jako otec. Oba dva jsou totiž vlkodlaci a zapřísáhlí ochranitelé lidské rasy. Jako by to tupé stádo ovcí bylo něco víc než chodící konzerva s jídlem.

Moje myšlenkové pochody v pubertě byly vážně strašné ještě teď když si na to vzpomenu ostřásá mě stud a hrůza. Nejraději bych se neviděla. Mezi mnou a bratrem tenkrát probíhala válka. Nechápu jak si teď můžeme být tak blízcí.

Sedla jsem si pohodlně do křesla. „Luno, tohle musí skončit, nech toho chudáka napokoji!" vyjel na mě Caleb. „Buď od té lásky bratříčku a hleď si svýho!" „Nedovolím, aby si zabila dalšího člověka?" „Starej se o své věci PSE!" syčela jsem na něj jako vzteklá kočka, on vrčel jako pes. Kdyby se do toho jako vždy nevložila Violet a Marcus, servali bychom se. „Calebe, kolikrát ti mám říkat, že tvoje sestra potřebuje čas..." připoměla mu. „Jasně čas, a kolik lidí ještě musí zemřít, než ten spratek konečně dospěje." „Nejsem spratek!" Sekla jsem ho nehty přes obličej. Tři hluboké šrámy se mu hned zacelily. Naštvaně odešel.

V té době měl mnohem víc rozumu než já. Zasloužila bych nejen pár facek za to jak jsem se chovala...

 

Den druhý

Večer mi volal Brian, jestli bych k němu nechtěla přijít na večeři. „Moc ráda, včerejší večer se mi opravdu líbil," proč já se vlastně neživým jako herečka. Asi proto, že mi zítra při západu slunce narostou křídla. Brian pro mě poslal taxy. Jak milé. Pečlivě jsem se nalíčila, ani nevím proč, ale chtěla jsem se mu líbit, citila jsem k němu jisté sympatie. Ale fuj, už abych se ho zbavila. Já snad začínám být jako matka. Ta je z lidí úplně odvařená, s některými z nich se dokonce kamarádí.

Brian na mě čekal pře svým bytem. Políbil hřbet mé dlaně, a pozval mě dovnitř. Pomohl mi i ze saka. Byla to snad má nejmilejší obět. Jídlo, které jak tvrdil, sám uvařil bylo vynikajíci. Koupil i drahou lahev vína. Seděli jsme vedle sebe na gauči pustil vážnou hudbu a povídal si se mnou. „Jsi zvláštní Luno, a proto se mi líbíš. Do včerejšího večera jsem nepotkal žádnou dívku, která by mě tak zaujala." Libilo se mi jak se mnou mluvil, jako s princeznou. „I ty si jiný než ostatní muži, které znám." Usmála jsem se, tentokrát od srdce a upřímně. Vzal mou ruku do svých dlaní. „Víš možná to bude znít bláznivě, ale asi jsem se do tebe zamiloval. Hned od první chvíle co jsem si tě všiml, jsem věděl, že ty si ta pravá." Pane jo, ten ale umí holce zamotat hlavu. Stále si se mnou povídal. Čekala jsem, že to skončí jako každý takový večer u něj v ložnici, ale on si se mnou povídal až do svítání, pak mě odvezl domů.

Byla jsem zmatená. Moje prostorná mysl nechápala co se děje. Nějak jsem nebyla chopná přijít na to, proč se s obyčejným člověkem, obyčejným kusem masa, cítím tak dobře. Sakra. Proč?

Moje přemýšlení se mi vymykalo kontrole. Na jednu stranu jsem se na Briana strašně těšila, na tu druhou už jsem ho nikdy vidět nechtěla, jako bych mu nechtěla ublížit...

Moje oblečení bylo nasákle jeho vůní. Tenkrát se mi krásně usínalo

 

Den třetí

Neodolala jsem jeho vůni. Musela jsem ho prostě ještě vidět, i když se mi do mysly vkrádaly myšlenky že to bude naposledy. Domluvili jsme se na odpoledním pikniku kus dála za městem. Jeli jsme na mou oblíbenou louku v lese, jejíž půda byla prosáklá krví mých obětí. Rozložil tam deku. Lehli jsme si vedle sebe a drželi jsme se za ruce. Poprvé jsem se cítila spokojená. Nebylo zapotřebí mluvit, stačilo nám společně mlčet. Ten den jsem si přála, slunce nikdy nezapadlo. Ale bylo to nevyhnutelné. Sedla jsem si obkročmo na něj a začala ho líbat. Poslední paprsky slunce zmizeli za horizontem a já se přeměnila.

Nevěřícně vykulil oči, když jsem si z hrudi strhla svetřík a má ňadra byla pokryta jemným jako uhel černým prachovým peřím. Roztáhla jsem svá křídla. „Bože ty si krásná," zatajil dech. Moje jemné peří se třpytilo jako pokryté diamanty. „Ty jsi anděl?" Zavrtěla jsem hlavou a začala ho líbat. Zdálo se, že byl šťastný. Když jsme se začali milovat i já pocítila kouzlo pravého štěstí.

Naprosto mě zachvátil nový nepoznaný pocit, teď už vím, že to byla láska. Ještě dnes se mi při té vzpomínce lesknou sly v očích.

Pak se ve mně probudila vášen a spolu s ní i lovec. Vrah. Bestie. V setině vteřiny jsem mu zlomila vaz. Jako obávaný predátor jsem ukojila svou základní potřebu - jít. Jeho krev byla jako nejsladší čokoláda, lahodná a přeci hořká. Vypadal jako by si s ním pohrál medvěd.

...tenkrát na mě dolehla tíha celého světa. Padla jsem na kolena a plakala. Poprvé jsem brečela.

Zemi, kterou máčela krev mých obětí, teď omývaly moje slzy.

 

Ten den jsem díky Brianovi pochopila co znamená ŽÍT...

Ten den jsem poprvé pocítila bolest nad ztrátou někoho blízkého, někoho kdo mě miloval a koho jsem si zamilovala já...

Ten den, jsem si uvědomila váhu života...

Ten den, jsem se rozhodla zvrátit své hříchy.

 

Ten den jsem konečně dospěla.

 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Beauty Killer:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!