Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Arova tajná zbraň - vzpoura

Arova tajná zbraň - vzpouraPokračování drabblu Arova tajná zbraň. Chtěli jste ho, a tak jsem to zkusila. Začíná to z pohledu Faith. Co ji přiměje se Arovi postavit? A jak skončí vzpoura?

Abyste pořádně pochopili děj, přečtěte si drabble Arova tajná zbraň. Pokud nechcete:

V drabblu jsem vysvětlila, že Aro a Faith jsou sourozenci. Ale bylo by lepší, si drabble přečíst.


Můj bratr vyšel z místnosti a já jsem zase mohla zůstat sama a starat se o jeho úspěch. V noci jsem slyšela lomcování dveří a jekot upírů zde nedobrovolně přežívajících.

Proč tady vlastně trpím? To je jednoduché. Aro je můj bratr a já mu chci pomoci. Mám tu všechno, na co si vzpomenu. Jen jedna věc mi tady chybí. Aro už mockrát básnil o Sulpicii. Já bych taky jednou chtěla potkat svou životní lásku. Vlastně bych chtěla ještě jednu věc. Vidět znovu své dvojče Didyme.

Byla tady za mnou jen párkrát před mnoha lety. Říkala, že se zamilovala do nějakého Marcuse. Ach, jak já jí závidím tu volnost.

Mít možnost se zamilovat, nechat své srdce trpět pro jiného. Být připravena za něj zemřít. To jsem zatím znala pouze z knížek. Didyme mi také vyprávěla, jak by pro Marca umřela. Myslím však, že to by Aro pro Sulpicii nikdy neudělal. Miluje ji, ale mnohem více miluje sebe.

Večer přišel Aro i se slíbenou večeří. Přivedl mi asi patnáctileté děvče. Nenáviděla jsem zabíjení dětí. S puberťáky to bylo o trochu lepší, ale pořád to nebylo tak dobré jako zabíjení dospělých či starců. Děti mají ještě celý život před sebou. Dospělí už alespoň něco zažili.

Nemohla jsem však protestovat. Mohla jsem být pouze vděčná za to, že přivedl alespoň někoho.

„Přijde ještě někdy Didyme?“ optala jsem se ho.

„Ne, má drahá, ta je již doopravdy mrtvá.“ Sám se pak zasmál vlastnímu vtipu. Mrtvá! Kdy mi to sakra chtěl oznámit?! Pokusila jsem se ovládnout svůj hněv a pokračovala v otázkách.

„Co se jí stalo?“

„Zabil jsem ji,“ odpověděl chladně. Chtělo se mi brečet. Jak mohl zabít vlastní sestru? Všiml si mého výrazu a radši pokračoval. No, byla jsem pro něj dost důležitá osoba. „Chtěla se mě zbavit. Úplně přeorganizovala mysl svého druha Marca. Chtěli od nás odejít. A co bylo nejhorší – chtěli tě vzít s sebou!“

Cože?! Takže on zabil mou sestru jen kvůli moci? To je pro něj moc důležitější než krev? A nemohl by se mě také takto zbavit, až najde „výkonnějšího“ upíra, než jsem já?

Tak to teda ne. Už moc dlouho jsem to tady zvládala. Uteču. Sice nevím kam, ale hlavně co nejdále odtud. Najdu si lásku a zůstanu s ním. Jestli mě Aro bude chtít zpět, poštvu na něj svým darem celou gardu. To mu, mému laskavému bratříčkovi, garantuji.

„Vidím, že si to musíš srovnat v hlavě, sestro. Nechám tě proto přemýšlet. Pozítří tě znovu navštívím, doufám, že už budeš mít lepší náladu,“ řekl bez mrknutí oka. Otočil se na pomyslném podpatku a odešel.

V mé hlavě už se začínal rýsovat plán. Mnohem lepší než ten předchozí. Díky své moci přiměji Aleca a Jane, aby od Ara dostali klíče. Ti je pak předají Marcovi, který mě vysvobodí. Nakonec se pomstíme Arovi a já za něj usednu na trůn jako třetí vládce. Měla bych už však začít jednat. Mám na to necelé dva dny.

První jsem Alecovi a Jane vsunula myšlenku, že bez těch klíčů nemůžou žít. Ale že se Aro nesmí dozvědět, že je mají. Pak jsem změnila myšlenku na to, že ty klíče potřebuje Marcus.

Marca už jsem měla předpřipraveného, takže to nebyl moc velký problém. Když získal klíče, poslala jsem mu, že jeho největším přáním je jít k Arově cele. A kvůli své zvědavosti ji i otevřít.

To se stalo večer před Arovou návštěvou. Něco mi však vyrazilo dech. Athenodora vyprávěla, jak Marcus vypadá božsky a jak je překrásný. Tohle jsem však nečekala. Přede mnou se zjevil anděl v upíří podobě.

Vlasy světle hnědé. Oči plné nezájmu, přesto však vševědoucí. Plné bolesti a ztráty. To všechno se v nich odráželo. Oba jsme ve stejný den ztratili nejmilovanější osobu. Já sestru, on lásku své věčnosti. Měli jsme toho tolik společného, a to mi o sobě přesto zatím nic neřekl.

 

Pohled Marca

 

Já už jsem se snad zbláznil, vždyť ona vypadá přesně jako Didyme. Avšak nemůže to být ona. Ta je již mrtvá. Sám Aro ji zabil. Avšak tato žena je jí tak podobná. Jako kdyby byly sestry, nebo dokonce dvojčata. Ale ona měla jen Ara, nikoho jiného.

Didyme jsem měl hodně rád, ale na této ženě mě něco velice přitahovalo. Konečně jsem se cítil znovu naživu. Bylo to jako tenkrát s Didyme, ale mnohem silnější.

 

Pohled Faith

 

„T-ty jsi Didyme?“ ptal se mě roztřeseným hlasem.

„Ne, já jsem Fai… tedy Elesa.“ Nebudu se přeci představovat jménem, který mi dal bratr. Začnu znovu používat své pravé jméno.

„Moc mě těší, Eleso, já jsem Marcus. Neznáme se odněkud?“

„Nemyslím si, to se však změní. Já jsem sestra Didyme. Aro, můj bratr, mě zde schovává a drží proti mé vůli. Chtěla jsem utéct, ale přežívala jsem tu. Poslední kapka bylo chladné oznámení, že je má sestra mrtvá. Mám velice mocný dar, díky kterému tu teď stojíte.“

„Proč jste se prvně chtěla představit jako Faith?“

„To jméno mi dal bratr. Používám ho již hodně dlouho. Pravým jménem mi zde říkala jen sestra. Ta je však mrtvá. Stejně jako má přezdívka od bratra. Chci se mu pomstít za to, co sestře udělal. Za to, že mě tu držel. První se však musím dostat ven.“

„Pomohu vám. Se vším. Pomstíme se společně Arovi. Jestli jsem správně pochopil váš dar, mohli bychom na svou stranu dostat gardu a nechat zatknout oba vládce. Mohu se však zeptat, proč jste si vybrala mě jako osvoboditele?“

Poměrně složitá otázka. Proč vlastně? Asi jsem chtěla poznat lásku své sestry.

„Nevím. Asi proto, že jsem chtěla poznat muže, do kterého se zamilovala má sestra. Muže, se kterým chtěla strávit věčnost. Kvůli tomu vás také nezabiji. Kvůli ní,“ špitla jsem na konci. Chtělo se mi brečet. Zase. Moje sestra, rádkyně a nejlepší kamarádka už tady nikdy nebude.

Ona měla všechno. Byla chytrá, hodná, milá a hlavně měla výborný vkus na muže. Marcus je vážně pěkný. Kdyby si ho nevybrala ona, také bych se ho snažila získat.

„Velice mi připomínáš tvou sestru. Jak je to možné?“

„Je to prosté, my nejsme jen sestry, ale také jednovaječná dvojčata. Ona byla o pár minut starší. Mohl byste mi, prosím, další otázky pokládat na jiném místě? Můj bratr za chvíli dorazí. Nejspíše by nebyl nadšený, že tu nejsem sama, ale že jsme tu dva,“ snažila jsme se zachránit svůj pomalu se bortící plán.

„Ano, omlouvám se, Eleso. Pojďte se mnou do mého pokoje,“ pokynul mi rukou, abych ho následovala. On je tak krásný. Didyme je už přeci mrtvá a asi by byla ráda, že si i já někoho najdu. Také určitě nechce, aby její milý trpěl. Zkusím Marcovi vyjevit své city a počkám, jak zareaguje. Také nesmím zapomenout na svůj plán.

 

 

Později toho dne

 

Stála jsem u Marca ve sprše a dělala ze sebe trochu člověka. Když jsem vylezla, oblékla jsem si šaty, které mi tu Marcus nechal. Nakonec jsem vyšla vstříc svému osudu. Vstříc své lásce.

„Marcu, musím ti něco oznámit.“ Tím jsem si získala jeho pozornost. „Vím, že jsi miloval mou sestru, ale já ti musím vyjevit své city. Miluji tě.“ Chvilinku jen tak nerozhodně postával a nakonec ke mně přešel. Zastavil se pár centimetrů ode mě a ještě jednou si něco rozmýšlel.

Pak mě políbil. Snažila jsem se do toho polibku dát všechno, možná to nebude jen náš první, ale i poslední.  Po chvíli se ode mě odtáhl a šeptl:

„Didyme jsem měl rád, tebe však miluji.“ Pak mi věnoval další polibek. Ach, jak já ho miluji. Nemohla jsem se ho nabažit. Jako hlavní hrdinka své právě rozečtené knížky jsem cítila mravenčí šimrání v břiše. Tak tohle znamená doopravdy se zamilovat, najít lásku své věčnosti.

Nesmím však ztratit hlavu. Stále před sebou mám nelehký úkol. Musím se pomstít Arovi.

Odtrhla jsem se od Marca a začala se mu tiše omlouvat.

„Promiň, ještě si to s ním musím vyřídit. Dnes přesně v 18:00 na něj musíme zaútočit. Bez dvojčat je naprosto bezbranný.“

 

 

Ještě později toho dne

 

Na svou stranu jsem dostala Aleca, Jane, Demetriho a pro všechny případy i Felixe. Během boje mohu získat další. Doufám však, že na boj nedojde. Je přesně 17:59. Teď je čas vejít a překvapit mého „drahého“ bratříčka.

Vešla jsem dovnitř a v sále zavládlo hrobové ticho. Úplně všichni v místnosti se na mě otočili. Většina se tvářila nechápavě, jen Aro překvapeně a vyděšeně.

„Co tady děláš?!“ sykl.

„Jdu vykonat pomstu. Oko za oko, zub za zub. Smrt sestry za smrt bratra, ztracená láska za zrozenou,“ řekla jsem s ledovým klidem.

„Mě nedostaneš!“ zařval na celý sál. „Já mám na své straně dvojčata. Alecu, Jane, na ni!“ Nic se nestalo. Oba dva se sice zvedli, ale nezaútočili. Místo toho se postavili na mou stranu. Bratříček vypadal dost překvapeně.

„Copak, copak, bratříčku? Ty máš snad sklerózu? Zapomněl jsi snad na mou moc?“ ptala jsem se ironicky. „Máš teď na výběr smrt, nebo věčnost v cele. Tohle dělám jen proto, že jsi můj bratr. Jinak bys měl tu první možnost zajištěnou,“ řekla jsem ďábelsky. Z minuty na minutu se z tiché vody stal smrtící plamen. Nebo alespoň to jsem si o sobě myslela.

Aro sevřel rty do nesouhlasného gesta. Po mém dalším zlém pohledu sklopil poraženecky ramena a zašeptal:

„Změnila ses. Vybírám si druhou možnost.“

„Jestli mi chce ještě někdo vzdorovat či ubližovat, můžete jít s Arem. Od této chvíle se ujímám jeho trůnu i postavení,“ pronesla jsem slavnostně. Pak jsem Ara odvedla do cely. Ne však do té, v které jsem pobývala já. Odvedla jsem ho do té nejšpinavější a nejhorší, co ve sklepení máme.

„Odteď budeš živen jen zvířecí krví,“ řekla jsem a poslala ho dovnitř.

„Budeš litovat,“ zavrčel na mne.

„To je za Didyme,“ zašeptala jsem a zabouchla jeho celu.


Pro RuskaVodka, Agule99 a kajuli. Doufám, že se vám to alespoň trochu líbilo. Doufám, že se tu nějaký komentář objeví. On i obyčejný smajlík dokáže dost povzbudit.

Petruss11


« Předchozí díl


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Arova tajná zbraň - vzpoura:

 1
19.04.2016 [19:23]

Zuzanka21 Emoticon

15.04.2013 [21:56]

Dianeh001Hezký, ale zdá se mi, že je to až přehnaně urychlený a odlišný. Marcusova láska existence byla přeci Didyme, což bylo několikrát zmiňováno, tak jak to, že po tom všem, co si po její smrti vytrpěl změní názor za pár minut?! Emoticon Emoticon Emoticon

4. dvojcatavolturi
22.03.2013 [15:07]

to bylo luxusní!! vážně povedená povídka Emoticon Emoticon Emoticon

01.03.2013 [18:45]

kiki1Trošku mi vadí, že se Faith zamilovala do Marca tak rychle. Ale jinak to je moc pěkná povídka. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

01.03.2013 [16:54]

RuskaVodkaWell... Emoticon Podľa mňa bolo drabble o trocha lepšie, ale ani toto nebolo zlé. Len sa mi tam nepáčili nejaké veci:
1., Keď sa Faith rozprávala s Marcusom pred tým, než ju oslobodil, v jednej chvíli jej Marcus vykal a potom tykal. Mne to vadí. Veľa autorov si to neuvedomí, ale nie je to až taká do neba volajúca chyba. Len by si si na toto mohla dať pozor.
2., Trocha mi vadilo, ako Faith uvažovala o Didyme. Že sa jej Marcus páči a, že sestra by predsa chcela, aby sa zamilovala a aby Marcus bol šťastný... Ono to nebolo zlé a aj sa to tam hodilo, ale prišlo mi to neúprimné. Jednoducho, podľa mňa, každá sestra by si to najprv vyčítala a nechcela by ublížiť pamitke jej sestry (Didyme) a potom by možno, tak opatrne dala časom najavo svoje city.
3., No a teraz sa hneď dostávame k tretej veci a to je to, že Faith sa do Marca zamilovala veľmi rýchlo, nezdá sa ti? Emoticon Viem, že upíria láska sa v Twilighte berie ako večná a nepremožiteľná a, keď si upír nájde svoju vyvolenú osobu bude po celý život milovať len ju, ale toto mi prišlo trošku uponáhľané. Neviem... Ráno Faith oslobodil a potom sa osprchovala a potom mu vyznala, že ho miluje... veľmi rýchle. Spomaľ! Emoticon Emoticon

Nechcem, aby si si myslela, že sa mi to nepáčilo. Páčilo sa mi to a bolo to dobré. Ale ty máš na viac!!! Môže to byť skvelé, nie len dobré. Ty na to máš. Toto sa mi zdá, že si robila narýchlo... Emoticon

Páči sa mi štýl, akým píšeš. Máš spisovateľské schopnosti, ale schopnosť je len precvičovaním rozvinuté nadanie. Ale TALENT... talent je extrémne rozvinutá schopnosť. (teraz tu nechce zo seba robiť génia, nemysli si Emoticon ) Tým chcem povedať, že je ešte čo vylepšovať, ale nie si stratená. Emoticon Píš ďalej a skúšaj. Precvičuj svoje schopnosti a jedného dňa... jedného dňa ti do komentu napíšem: TY MÁŠ ALE TALENT Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

Neviem, či napíšeš ďalšiu časť, ale ak áno, tiež si ju prečítam. A teš sa na ten zdrba. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon
P.S.: Z mojich rečí nemaj depku. Ja vždy niekoho zdrbem len na seba som príliš dobrá. Emoticon Emoticon Chcela som ti pomôcť a ver mi, kritika pomôže viac ako jeden smajlík. Emoticon
P.P.S.: Ďakujem, že si mi kapitolu "z časti" venovala. Vážim si to (ale zdrbať som ťa musela aj tak Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon ). Myslím si, že ďalšiu kapitolu mi už nevenuješ, po tom všetkom, ale naozaj to myslím v dobrom. Ani ja nie som bohvieaká autorka, ale snažím sa všímať si ako píšu tie oveeeeľa lepšie a skúsenejšie. Aj to pomáha.
Inak, nevzdávaj sa. Nemôžeš nechať svoje schopnosti bez povšimnutia ležať niekde v šuflíku. To neide... Dokáž nám (no, lepšie povedané mne Emoticon ), že si oveľa lepšia. Nech z teba spadnem na zadok. Emoticon
Tvoja RuskaVodka

13.02.2013 [11:48]

SiReeNAhoj, do perexu si dopiš něco víc o samotné povídce, poté zaškrtni "Článek je hotov". Díky. Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!