Na lovu ulicemi Seattlu s novorozenými.
Vzhlížíme k nebi, ač ležíme v blátě.
Becky
16.10.2013 (21:00) • Rebekaah1606 • FanFiction poezie • komentováno 6× • zobrazeno 2183×
Vzhlížíme k nebi, ač ležíme v blátě
Cnostné dámy vzhlížejí na ulici,
v doprovod slýchají motorů zpěv,
sledují dále konce svých cigaret,
nejen rum sladce se řine těly lehkých děv.
Vzhlíží k nebi spolu s nimi občasně,
ten zástup trollů, co zkameněly,
legenda skrytá v čase již nejasně,
v hlubinách, kde rudé z dlouha lahodněly.
Z planoucích konců řine se dým,
vlnkami ve vánku marně hledán další rým.
V kavárnách naproti je náhle smeteno,
z hranatých stolů rezavé těžítko, přítomnosti...
Flegmatická čokoláda mě naučila
veškerá pravidla nutná pro přežití...
Dlouhé nohy v krátké rudé se již třesou,
sympantickou barvou dá-li se ironie,
pro černý splín, co snáší se s noblesou,
a z hrnku vína již nikdy víc mi neupije.
Po čase na břehu černého písku,
malíř s paletou smutných barev,
čeká na svůj čas, kdy s úsvitem nablízku,
mihne se růžová a na líci zaschne krev.
Nesmělé krůčky slunce nízce nad obzorem,
hladí kámen bičovaný divokými vlnami.
Mihnul se poslední, co sochaře byl výtvorem,
ač slzou oživlí, nu což, mistrovi se zastestkne.
Úsměv bez dechu pod vodou se zaleskne,
zpola skryt pod proudem, jimiž němá slova jsou droleny,
S chřipkou, která mě nepříjemně dusí a nosem krále všech sobů, se s vámi loučím pro dnešní den a jdu shlédnout nějaký ten další seriál, prolínající se s usrkáváním čaje... Takže to berte s rezervou.
Vaše Becky
Autor: Rebekaah1606 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction poezie
Diskuse pro článek Vzhlížíme k nebi, ač ležíme v blátě:
ahojky jak se mate
wow
Ach, Becky! Nádhera, fakt nádhera... Umět takhle básnit, tak jdu někam na umění. Když se pdoívám na tvé výtvory a pak namé, mám chuť hodit si mašli! A teď vážně... Krásně napsané, je to báseň, u které mám děj přímo před očima, což se mi stává jen vyjímečně. No, prostě krásně provedené s jistým citem pro děj. Klaním se ti znovu a zas tak, že se čelem dotýkám studené podlahy, a loučím se se zdviženým palcem... Moc se těším na tvá další dílka a brzy se uzdrav!
Úchvatná poezie, krásně napsané! Ps: Taky jsem teď nemocná.
Wau! Dokonalé!!!
Páni! To byla dokonalost sama. Vydařená báseň.
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!