Tentokrát dopis Belle, ale nikoli od Edwarda, nýbrž od Jacoba. Co kdyby Edward odešel a nevrátil se? A co kdyby Bella zůstala s Jacobem? A co kdyby se Jacob jednoho dne otiskl? Do koho? Proč nemůže být Bella nikdy šťastná?
Chtěla bych vás upozornit, že je to první depresivní poezie, kterou jsem psala v opravdové depresi, takže dobře zvažte, jestli to chcete otevřít.
P.S. Jo, Jacob je svině... :D
08.09.2011 (20:00) • JoheeeCullen • FanFiction poezie • komentováno 16× • zobrazeno 2473×
Šťastný konec se již dávno v nenávratnu ztratil
a já jsem ho nikdy neprosil, aby se vrátil.
Chtěl jsem být jiný, chtěl jsem najít sílu,
ale co zmohl jsem, když uviděl jsem vílu?
Usmála se a mně se zatočila hlava,
voněla jak čerstvě posečená tráva.
Neomlouvám se, lásce se poručit nedá,
dál budeš jen v koutě mé mysli vzpomínka šedá.
Jdu si za svým a na ty okolo se neohlížím,
tebe už dávno před svými dveřmi nevyhlížím.
Vím, že jsem ti ublížil, zpráskal tě jak psa,
však tebe neučili, že život není lehká hra?
Já jsem se chopil své šance,
a teď tančím vítězné tance.
Jen to taky zkus, je to k vítězství cesta!
Cesta, která je jediná za sta.
Můžeš mě nenávidět, můžeš mi dát přes hubu,
ale nikdy. Slyšíš?! Nikdy ode mě nečekej omluvu!
Já se nevzdal a nikdy pochybovat nezačal,
a teď už i můj šťastný konec započal.
Co sis myslela? Měla jsi mě za sluhu,
a proto ode mě nemůžeš čekat omluvu.
A když pak do města přijela tvá matka,
posunula se mého vnímání krásy laťka.
Teď už nechápu, jak jsi mi někdy mohla připadat hezká,
vždyť vypadáš jako sto let stará, zašlá freska!
To tvá matka je ztotožněním krásy
a pro mě vysokou zdí k branám spásy.
Třeba si křič, klidně revoluci rozpoutej,
ale ke mně se už laskavě nikdy nepoutej!
Nezahazuj jen tak své sny,
prostě a jednoduše si za nimi jdi!
Pamatuj, že život je jedna těžká zkouška
a je jen na tobě, jestli tě na konci čeká bouřka.
Já ji splnil po boku tvé matky
a už nikdy se nehodlám vracet zpátky!
Ale pokud chceš také jednou vítězství slavit,
měla bys co nejméně času zbytečnostmi strávit.
Tak začni! Začni teď hned!
Však už nikdy nevolej mě zpět!
Láska, co mezi námi byla, už je dávno pryč.
A stejně! Netvrdila jsi, že milovat je kýč?
Já ti vždy toho Cullena rozmlouval!
Neposlechla jsi, a proto po mně nikdy nechtěj, abych se omlouval!
Až po dopsání mi došlo, že toto by mohl teoreticky být celkem logický závěr. Jacoba k Belle něco táhlo. V originálu to byla její dcera, která se jí poté narodila, tak proč by to nemohla být také její matka? Každý toho přeci více, či méně zdědil po své matce...
Píseň No apologies od skupiny Bon Jovi mě inspirovala jak hudebně, tak textem.
Vím, psala jsem, že dokud u mé minulé poezie nebude dvacet pět komentářů, další nenapíšu. A také jsem to měla v úmyslu... Ale jedna dobrá duše mi poradila, abych kašlala na komentáře, abych prostě dělala to, co mě baví, i kdyby to bylo jen pro pět nebo deset lidí... Já to totiž beru - nebo alespoň do nedávna to tak bylo - tak, že těm, co nekomentují, se prostě daný článek nelíbí... Což je celkem smutná část z vás. Samozřejmě až na to drobné procento, co má třeba zlomenou ruku, nebo podobnou indispozici, ale o tom se tady nemůžeme vůbec bavit.
Ale zpět k tématu: já jsem tu dobrou duši poslechla a rozhodla se, že prostě psát budu, i kdyby jste se na hlavu stavěli a já nevím co ještě. Jednoduše mě to baví, a dokud mě opravdu nevypískáte, zřejmě se mě nezbavíte.
Tou dobrou duší byla a je DarkFireflies. Díky, žes mi otevřela oči...
Autor: JoheeeCullen (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction poezie

Diskuse pro článek No apologies:
Obdivuji tě, nikdy jsem neměla hlavu na takovou poezii... Bylo to krásné, výstižné a citlivé. Naprosto všechno se tam hodilo. Můžu říct jediné a to, že jsi výborná spisovatelka která má cit pro poezii. I kdyby ti nikdo nenapsal komentář, veř tomu, že máš něco v sobě a oni ti leda tak závidí
...
skvělá :))) jako vždy ;) ....jj dobře děláš člověk by měl psát pro radost ne pro komentáře
V prvom rade nechcem ďakovať Tebe, ale DarkFireflies. Pretože bez nej by tu táto nádhera nebola.
Čiže, Dark, vďaka.
Mno... A teraz k poézii!
No netvrdím to vždy, že Jacob je poriadna sviňa?!
No a teraz si, milé detičky, spomeňte na tetušku Teen, ktorá Vám vždy vravievala, ako to s Jacobom naozaj je. Spomeňte si na to, že mala pravdu.
Joheee, ty si ani nevieš predstaviť, aké mi je blbé, vždy Ti v komentári zanechávať rovnaké slová. Lenže ja si nedokážem pomôcť, keďže je to pravda. A tak to napíšem opäť...
Bolo to prenádherné, perfektné, krásne, skvelé, úžasné, báječné a senzačné.
A samozrejme, dúfam, že čoskoro sa na titulke objaví ďalšia z Tvojich prekrásnych poézií, ktoré na tomto webe nenachádzajú ani len minimálnu konkurenciu.
Opět nádherná poezie. Nechápu jak to děláš! Prakticky každý druhý den tu od tebe vidím úžasnou poezii, která má skvělý děj a ty verše mi vyráží dech. Prostě to nechápu! Jaj, kéž bych uměla psát jako ty
Ani tato poezie není vyjímkou. Je skvělá, jedinečná, úžasná! Ta úvaha je vážně logická... když né dcera, tak proč by ne matka? Starší enbo mladší?
No nic tleskám a klaním se!
A prosííím! Další poezii...
Moc se těším...
Nápadů máš určitě dost, tak žádné výmluvy!
Přidat komentář:
- Abi Swanová kapitola 12
- Abi Swanová kapitola 11
- Abi Swanová kapitola 10
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!