Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Threat - 9. kapitola

Breaking Dawn


Threat - 9. kapitolaCharlie a Bella se kvůli Edwardovi nejsou schopni dohodnout. Jak jejjich spor, ve kterém neradi ubližují jeden druhému, dopadne? Zůstane Carlisle stále tím stejným přítelem a postaví se na tu správnou barikády? A existuje vůbec nějaká správná strana ve chvíli, kdy se rozpadá rodina?

Odjela. Opravdu mě kvůli němu opustila!

 

Tiše a rychle si šla zabalit pár věcí. Carlisle mě mezitím přesvědčil, že v tuhle vypjatou chvíli to bude to nejlepší řešení. Už jsem neměl sílu jemu ani Esme odporovat, věděl jsem, že by mi v tomhle skutečně nelhali. Přeci jen, také byli rodiče, i když v trochu jiném slova smyslu… Ale vypadalo to, že mé pocity si umí velmi dobře představit a tak jsem odstoupil od dalšího naléhaní na Bellu.

Bylo už pozdě a oslava už se rozpouštěla. S velkým sebezapřením jsem vyšel zpátky na zahradu, všem poděkoval za účast i za dárky a doprovodil je k autům, které okupovaly celý prostor před domem.

Kromě Carlislea se potichu se s poděkováním za hezkou oslavu potichu vytratili i ostatní Cullenovi. Ten na mě trpělivě čekal, sedíc na jedné z laviček rozesetých po celé zahradě. Ztěžka jsem usedl vedle něj a promnul si obličej.

„Bude to dobré,“ skoro zašeptal do ztichlého torza narozeninové oslavy. Podíval jsem se na něj a přemýšlel, jestli má v tomhle pravdu. Mohlo to být dobré? Mohlo to být ještě vůbec někdy jako dřív? Normální?

„Bojím se o ni,“ povzdychl jsem s očima upřenýma do oken jejího pokojíku, zářících do temně modrého večera. „Já vím a chápu tě,“ nahnul se ke mně. „Ale co se týče mě nebo kohokoliv z mé rodiny, nemusíš mít strach.“

Zavrtěl jsem hlavou a otevřel si láhev piva, vězící jako jedna z mála ještě neotevřená v bedně. „Nejde jen o to, Carlisle. Je hrozně mladá, za měsíc jí bude teprve osmnáct a nemám zrovna dobrý pocit z toho, že bude bydlet v jednom domě s klukem, kterého zjevně miluje, když na ní nemůžu dohlédnout. Jen se bojím, aby nebyla zklamaná a já tam v tu chvíli nebyl, abych jí podpořil a utěšil. Přijde mi na to prostě moc mladá.“

„Charlie, co si to o mně myslíš? To, že spolu budou v jednom domě ještě neznamená, že je nechám žít jako manžele, pokud jsem správně pochopil, že ti jde o tohle. Bella bude mít vlastní pokoj. A věř, že Esme už dohlédne na to, aby se u nás neděly žádné nepřístojnosti. Už jí bere jako vlastní a podle toho se k ní také chová. Jako máma.“

Tak to jsem mu věřil. I když Esme vypadala jako puťka, vyzařovala  z ní síla, která nenechávala nikoho na pochybách, že si ve věcech umí sjednat pořádek. Jo, od ní by se mohla Reneé učit…

„Bože, všechno jsem zvoral.“ Hlas mi překvapivě trochu přeskočil a já zjistil, že pláču. Slzy se mi skoulely z tváří a propluly vzduchem kolem mých rukou svírajících láhev až na zem, kde lehounce pohnuly jemnými stébly trávy.

„Nic si nezvoral,“ poplácal mě chlapsky Carlisle po zádech. „To, že tvá dcera chodí s upírem, který umí číst myšlenky, není zrovna standardní rodičovský problém, který se dá vyřešit ze dne na den. Chce to jen čas, nic víc. Bella Edwarda sice miluje, ale to tebe taky a jak jí znám, nedovolí, aby to vás dva rozdělilo.“

Tak moc jsem mu chtěl věřit! Ale věděl jsem, že je to moje vina. Rozpad našeho vztahu nesu jen na svých bedrech. Jsem stupidní idiot, co není schopný vyjít s vlastní dcerou. Proč jen pro mě bylo snadnější připustit a smířit se s tím, že se Bella zapletla do vraždy, i když to nakonec bylo trochu jinak, a nedokážu skousnout Edwarda?

Dopil jsem láhev a dal ji zpátky do bedny. Už jsme nemluvili. Nebylo víc co říct, to jsme cítili oba. Když po chvíli ticha, přerušovaného jen houkáním sovy kdesi v dálce, světla v Bellině pokoji zhasla, zatrnulo ve mně.

Skrz prosklené dveře jsem viděl její siluetu, jak schází po schodech, odkládá tašku na zem a ještě se pro něco vrací do kuchyně. Pak už jako křehká víla stanula mezi veřejemi a světlo z chodby jí v teď už pozdní hodině ozařovalo jako svatozář. Byla dokonalá. Byla jediná.

Beze slov jsme se s Carlislem zvedli a já jí šel vzít věci, abych měl záminku doprovodit ji k autu. Až k náklaďáčku jsme došli mlčky a i když se mi to těžko přiznávalo, chtělo se mi zase brečet. Ale už jsem se za to nestyděl. Nebylo proč. Proto jsem nechal slzy volně skanout a dal tak průchod všemu, co se ve mně svářelo.

Pevně, tak nejpevněji, jak jsem si vzhledem k její postavě mohl dovolit, jsem ji objal. Ten důvěrný dotek, který pro nás byl nejvyšším projevem citu mezi námi dvěma a kterým jsme celý život až příliš šetřili, v nás obou vyvolal další vlnu citu. Věděl jsem ale, že ani jeden z nás nedokáže ustoupit. Oba jsme byli stejní. Stejně tvrdohlaví, stejně umanutí, stejně tvrdí vůči sobě samým.

„Mrzí mě to, tati,“ zašeptala mi do ucha a já jí stiskl ještě pevněji. „Mě taky, holčičko.“ Pak mě pustila a poodstoupila až k autu. Slzy v jejích očích mi trhaly srdce na kusy. „V týdnu se zastavím. Navečeříme se spolu, ano?“ „Dobře,“ řekl jsem potichu skrz sevřené hrdlo. „Přijeď kdy chceš. Jsi tady doma a pořád budeš.“

„Já vím,“ špitla. Pak už nasedla do svého rozhrkaného miláčka a v doprovodu Carlislova auta zmizela za domy. S ní kdesi v dálce zmizela i část mě. Vzala si s sebou kus mé duše.

 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Threat - 9. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!