Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Threat - 2. kapitola


Threat - 2. kapitolaOhrožení je zažehnáno. Co ale udělá Charlie, až na vlastní oči uvidí, co Cullenovi dokáží?

Netušil jsem, čím na mě ta žena na konci zatuchlé tmavé uličky tak zapůsobila, ale útroby se mi sevřely tak jako ještě nikdy. Byla nádherná, vábila mě k sobě, přesto jsem se neskutečně bál.

Bellina ruka v mé se začala třást. Cosi mumlala, ale příliš jsem jí nerozuměl. Stále jsem jen zíral na tu neznámou, tajemnou ženu, která měla moc mě uhranout. Kdyby vedle mě v tu chvíli vystřelil, ani bych se nepohnul.

Náhle k nám udělala rychlý, rázný krok. Vtom kolem ní proletěl jakýsi stín a prudkou ranou jí strhl k zemi. Bella sebou cukla a já se konečně probral ze svého transu. Sakra, proč jen s sebou nemám svou zbraň?!

Odstrčil jsem Bellu stranou ke zdi a vyrazil vpřed. Ve změti stínů a cárů oblečení jsem nerozpoznával, co se to tam vlastně děje, ale nic dobrého to určitě nebylo. Zaslechl jsem podivné vrčení a zvuk trhání, jinak nic. Žádný hlas, žádné nadávky. Jen děsivé ozvěny jatek.

Žena ležela na zemi, údy podivně zkroucené pod sebou, krásnou tvář netečně drtící asfalt zvlhlý nedávným deštěm. Cosi na ní sedělo. Někdo… „Co…?“ vydechl jsem naprázdno.

Edward ke mně upřel oči, tvář zbrázděnou bezbřehým vztekem a vražedným šílenstvím. Rukama pevně svíral ženino teď už tělo a vypadal tak… šíleně? Musel jsem jí pomoct. Ať už byl ten kluk skutečně vrah nebo vyšinutý blázen, byla má povinnost zabránit mu v páchání dalších zrůdností.

Plnou vahou svého těla jsem do něj z boku narazil. K mému zděšení sebou ale ani nehnul a já se po něm sjel jako příboj po vlnolamu. Svalil jsem se na zem a bolestivě sykl, když mi bolest z ruky vystřelila až kamsi za rameno.

Vtom se za Edwardovými zády mihl další stín. Ta holka… Jeho sestra! Tak oni v tom jedou všichni?! Když se mi v tu chvíli ke mně přitiskla Bella, leknutím jsem vyjekl. Bože, vždyť já úplně zapomněl, že je ještě tady!

„Utíkej!“ zakřičel jsem z plných plic. „Zmiz a zavolej policii!“ Ona však byla i přes zjevný prvotní úlek podivně netečná a klidná. Pohladila mě po hlavě a snažila se mi pomoct vstát. „To bude dobré, tati, já ti všechno…“ „Cože?“ vydechl jsem ztěžka.

Nechápal jsem to. Nic jsem nechápal. Měl jsem ochromující pocit, že jde všechno jaksi mimo mě. Kluk, o kterém má vlastní dcera sní a kterého zjevně miluje, tady právě před jejíma očima zřejmě zavraždil člověka, a s ní to skoro ani nehne? Copak jsem se opravdu zbláznil?!

Edward nechal tělo ležet a nahnul se k Belle. „Jsi v pořádku?“ Zřejmě se jí chtěl dotknout, ale pak na mě pohlédl a ruku zase raději stáhnul zpět. „Nesahej na ní, ty parchante,“ procedil jsem skrz zaťaté zuby. „Už nikdy se jí nedotýkej, rozumíš? Půjdeš sedět!“

Můj hlas nabíral na intenzitě, ale nikomu to zjevně nevadilo. Jak to, že byli všichni tak klidní? Na různé komploty jsem nikdy moc nevěřil, ale tady se rýsovalo něco, co můj mozek ještě nedokázal plně vstřebat, ale co každopádně nebylo normální.

Má slova nechala Edwarda zjevně chladným. Vstal, aniž by o mrtvolu ženy zavadil byť jen pohledem a otočil se ke své sestře. „Alice, pomoz Charliemu a Belle k autu. Carlisle ho ošetří.“ Pak se otočil zpátky ke mně. „A vám tam všechno vysvětlíme. Bello?“ pokynul jí.

Celou cestu ke stříbrnému volvu, které parkovalo hned u ústí uličky, jsem myslel na jediné. Bella se zapletla do vraždy. Má vlastní dcera se na tom všem dle jejích reakcí nejspíš podílela!

Byl jsem už leta letoucí policajtem tělem i duší, ale všechno šlo v tuhle chvíli stranou. Můj mozek stávkoval a myšlenky ulétly někam, kde jsem je nedokázal dohnat. Teď v mé hlavě svítila jediná kontrolka, a to ta nejdůležitější. Je to má dcera a já za ní budu stát, ať se děje cokoliv. A ať se celý trestní zákon a policajtská čest klidně zhroutí do pekel!

Asi jsem usnul, nevím. Nasedaní do auta za hrobového mlčení Belly i té její kamarádky si ještě pamatuji, ale cestu už ne. Pak už jsem najednou seděl v prostorném obývacím pokoji plného světlého nábytku a dominantním černým klavírem a Carlisle, můj starý dobrý brach z nemocnice, mi dával ruku do sádry, těžknoucí mi na paži.

Také si všiml, že jsem se konečně probral, ať už ze spánku nebo transu. Usmál se tak, jak to uměl jen on, a chlapsky mě poplácal po zdravém, nezatíženém rameni. „Tak za dva tři týdny to bude v pořádku, Charlie. Nebyla to komplikovaná zlomenina. Jen ti dám ještě něco proti bolesti a bude to fajn.“

Zmateně jsem se rozhlédl. To, že jsme v Cullenovic domě, jsem spíš jen vytušil než poznal, protože jsem tady nikdy nebyl. Ale prosklené stěny a Esme stojící mezi veřejemi dveří s podnosem se šálkem čaje a velkým panákem něčeho ostřejšího mě nenechaly na pochybách.

Bella seděla vedle mě a když mi Carlisle píchal injekci, odvrátila oči. No jistě, moje statečná holčička, která nesnáší krev a jehly…

„Bello, jsi v pořádku?“ vyjekl jsem, když jsem si ve vteřině vybavil všechno, co se stalo. Konejšivě mě pohladila po zádech. „Ano, jsem v pořádku. Nic se mi nestalo.“ Oddechl jsem si, ale zároveň mě zaplavil pocit děsu a naprosté zmatenosti. Zatřásl jsem hlavou ve snaze pročistit si ji, ale kromě šíleného výjevu z uličky v Port Angeles jsem tam měl pusto a prázdno.

Carlisle mezitím sbalil sádrovací sadu a lékařský kufřík a s upřeným pohledem do mých očí si povzdychl. „Charlie, myslím, že si zasloužíš vysvětlení. Od nás všech.“



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Threat - 2. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!