Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Dead Mind 9.


Dead Mind 9.Čekání na boj pro Bellu znamená i vypořádání se konečně s tím, co jí celou dobu trápí nejvíc - bude s ní Edward vůbec mluvit? Zahrne ji výčitkami nebo se dokáže přenést přes to, co se z Belly stalo? A dokáže se s tím vůbec smířit ona sama?

Čekání na královský klan z Itálie se zdálo nekonečné. Carlisle se velmi zajímal o cesty Michaela a jeho smečky a tak spolu celé hodiny rozprávěli o místech na celém světě, usazeni ve vysoké trávě.

Jasper, Emmett a Edward se společně s Gabrielem nakláněli nad mapami okolí. Snažili se najít jakékoli možnosti úniku, kdyby bylo třeba, a chtěli se vyhnout vesnicím. Tiše si mumlali nad rozloženými papíry a prstem přejížděli sem a tam.

Samantha, Esme, Rose a Alice dělaly společnost poděšené Celine a střídavě konejšily, krmily a uspávaly miminko, které se v jejich náručích cítilo nezvykle dobře. Rose byla u vytržení, snad poprvé jsem viděla, jak se skutečně usmívá, ba dokonce culí na toho malinkatého človíčka, kterého téměř nechtěla dát z ruky.

A já zůstala sama. Laurent nenápadně zmizel, bez rozloučení, bez jediného slůvka. Prostě utekl a zanechal mě tady, osamocenou a bez opory. Seděla jsem opřená o strom, vysoká tráva kolem mě povlávala jako mořské vlny a její jemný šelest by mě v jiném případě jistě uklidnil.

Ale já nemohla být klidná. Můj učitel mě zanechal napospas osudu, jako by mu na mě nikdy nezáleželo. Nebo tomu tak skutečně bylo? Nezáleželo mu na mě, ale byla to jen pomsta Cullenům, že ze mě udělal upíra a naučil mě živit se lidskou krví, abych se k nim už nikdy nemohla vrátit? Tomu jsem nechtěla věřit. Ale červík pochybností ve mně hlodal čím dál neodbytněji.

Když jsem se rozhlédla, nepřišlo mi to jako čekání na boj, ale na smrt. Kromě Celine byli všichni tak klidní, bavili se mezi sebou, občas se i někdo usmál. Copak ta hrozná, tíživá úzkost trápila jenom mě?

Už se stmívalo. Většina se uchýlila do srubu, už jen kvůli malému, kterému tam jistě bylo tepleji. Ucítila jsem ale, že se ke mně někdo blíží. Alice, kdo jiný. Oddechla jsem si, byla asi jediná z Cullenů, s kým jsem byla schopná se teď bavit. Tedy pokud se ona skutečně bude chtít bavit se mnou.

Ladně usedla vedle mě. „Ahoj, Bells. Ráda tě vidím.“ „Já tebe taky, Alice. Ani nevíš, jak moc.“ Objala mě a já, kdybych mohla plakat, brečela bych jako želva. Takhle mě jen dojetí sevřelo kdesi uvnitř mého mrtvého srdce.

„Od doby, kdy jste s Laurentem dorazili sem, o tobě nic nevím. Měli jste tu vlkodlaky?“ Zavrtěla jsem hlavou. „Ne, mám nějaký ochranný štít. Myslela jsem, že ještě nefunguje, se Celine jsme to zkoušeli. Ale proti tvému vidění už jsem nejspíš imunní.“

„Hrozně jsme se o tebe báli.“ Z toho množného čísla ve mně zatrnulo. Oběma nám bylo hned jasné, koho má ta druhá na mysli. “Bello, byl hrozně nešťastný, když si zmizela. Chtěl se za tebou hned vydat a neustále na mě naléhal, abych zjistila, kde jsi. Rozmluvili jsme mu to. Bylo to tvoje rozhodnutí a tvůj život. Ale když si zavolala, byl strachy opravdu bez sebe.“

„To mě mrzí. Ale já to prostě musela udělat. I když jsem si moc přála patřit do vaší rodiny, tím, co jsem dělala, jsem zradila všechno, v co věříte.“ Pohladila mě po rameni a já tak konečně pozvedla své oči ze země zpátky k ní.

„Bello, pořád patříš do naší rodiny, stejně jako si do ní patřila od chvíle, kdy se do tebe Edward zamiloval.“ „Nemůže milovat někoho, jako jsem já.“

„K tomu bych snad mohl něco říct sám.“ Lekla jsem se jeho hlasu za svými zády, vůbec jsem nepostřehla, kdy přišel. Díval se na mě skrz větve mlází, za kterým stál, a probodával mě pohledem.

„Tak snad abych šla,“ zamumlala Alice a potichu se vytratila. Edward zaujal její místo a já z něj nemohla odtrhnout oči. Na takovou krásu se zkrátka nedalo zapomenout. Jeho oči, rty, pocuchané vlasy… To vše jsem tak důvěrně znala, tak milovala!

„Edwarde, omlouvám se.“ „Nemáš přeci vůbec za co. Nebyla to tvoje vina. To Laurent…“ „Ne, on mi jen splnil to, po čem jsem toužila. Díky němu jsem se stala upírem a tak i tobě rovnou.“

„To jsem po tobě přeci nikdy nechtěl!“ Náhlá úzkost a závan hněvu v jeho hlase mě zaskočily. „Ale já ano, copak to nechápeš? Chtěla jsem, aby ses přestal bát, že mi ublížíš, chtěla jsem přestat stárnout! Chtěla jsem… být s tebou.“

Opatrně, jako kdybych byla ještě člověk, mě pohladil po tváři. „Nechtěl jsem ti zničit život.“ „Taky si to neudělal.“ Dívali jsme se navzájem do očí, zlatavé proti červeným, a svět pro nás přestal existovat. Milovali jsme se a přesto mezi námi byla další obrovská, neprostupná zeď – dříve mé lidství, teď lidská krev.

„Mě nevadí, že jsi dělala to, co jsi dělala. I já byl takový. Ale všechno jde změnit…“ „Ne,“ sklopila jsem oči zpátky k zemi, „všechno ne, Edwarde. Nemohla bych se stát vegetariánem jako ty a celá tvá rodina. Lidská krev mi dává takovou sílu… Nezvládla bych to. Nejsem tak silná jako vy.“

„Ne, ty jsi ještě silnější. A já ti věřím. Věřím ti, protože tě miluju, ať už si kdo chceš. Pro mě budeš vždycky ta jediná.“ Podívala jsem se na něj. Tohle byla naše hodina pravdy a oba jsme i to moc dobře uvědomovali.

„Taky tě miluju, víc než cokoliv na celém světě. Ale coby lovce lidí mě přijmout nedokážeš, viď?“ Tentokrát sklopil oči on a pro mě to byla jako rána přímo na solar. Tušila jsem to. Věděla jsem to, celou tu dobu, a přesto mě to opět zasáhlo. S vypětím všech psychických sil jsem se zvedla, lehce ho políbila na čelo a zamířila zpět ke srubu.

 

 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Dead Mind 9.:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!