Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Dead Mind 4.


Dead Mind 4.Bella zjištuje, že žít se dá i bez Edwarda. Už jde jen o to, aby se s tím opravdu smířila a dala šanci i novým přátelům s rudýma očima. P.S. Please komentíky, ať vím, jak rychle utnout konec.

Tentokrát jsem se civění neubránila já. Laurent si toho samozřejmě všiml a v širokém úsměvu ukázal své nádherné, blyštivé zuby. Pohladil mě otcovsky po vlasech. „Já vím, Bello, taky jsem to dnes slyšel prvně. A taky jsem nejprve zůstal zírat. Jen si to nech vysvětlit. Je to velmi zajímavé.“

Michael se nad mým výrazem taky pousmál. Celine, Gabriel a Samantha, kteří stáli kolem nás, ani nedutali, jen němě čekali na Michaelova slova. Vypadali jako sochy, překrásné, dokonalé sochy bohů. Olymp by byl pro ně málo.

„Takže, Bello, mluvím tady o energetické schopnosti. Je velmi, velmi vzácná i ve světě upírů. Spočívá v tom, že jsi schopná vstřebat energii ze svého nejbližšího okolí, spojit ji se svou vlastní energií a pak ji použít.“

„Použít? Jak?“ Pokrčil rameny, zřejmě se s tím také ještě nesetkal. „Nevím přesně. Vím pouze o jednom takovém případu. Jmenoval se Patrick a tuto svou sílu dokázal zhmotnit mezi svýma rukama a coby jakousi kouli energie vrhnout, kam chtěl. Bohužel jí nevrhal pouze na své nepřátele, ale na každého, kdo ho rozčílil. Jednou to dokonce udělal na veřejnosti.“

„A?“ „No, samozřejmě zasáhli Volturi. Porušil pravidla. Navíc si myslím, že je poněkud naštval tím, že nechtěl být s nimi.“ „Je to hodně ničivé?“ „Ano, tato síla může zničit každého. I vlkodlaky. I upíry.“

Samantha se napůl překvapeně, napůl poděšeně zajíkla. Hrobové ticho, které se náhle rozhostilo, bylo jakýmsi předobrazem naprostého prázdna, které mi po doznění jeho slov zahalilo duši jakýmsi dusivým závojem. Dívala jsem se na něj, na jeho stále ještě červené oči, křivku lehce zahnutého nosu, uvolněné, úzké rty, jemný dolíček na bradě, ale zároveň jsem vůbec nic nevnímala. Rozhostila se ve mně tma. Pusto. Prázdno. Prostě nic.

Laurent se mnou lehce zatřásl. „Bello, si v pořádku?“ Po několika vteřinách jsem se konečně probrala a pomalu se na něj podívala. „Chcete mi říct, že dokud se s tím nenaučím pracovat, jsem taková atomovka pro všechny?“

Michael byl mými slovy zjevně velmi překvapen. Pootevřel ústa, asi mi chtěl něco říct, ale v tu chvíli mu zřejmě došla slova. Asi čekal, že budu štěstím bez sebe, až zjistím, co se ve mně ukrývá za sílu. Ale to se mýlil. Zatraceně se mýlil.

Prudce jsem se zvedla, až sebou všichni kolem mě trhli. Laurent po mně vztáhl ruku, chtěl se mě dotknout, ale já ucukla. Nával vzteku, který se mnou prořítil jako přílivová voda, jsem utlumila tak, že jsem na vteřinu raději pevně zavřela oči a rukama si prohrábla vlasy, až mi jich pár zůstalo v rukou.

„Prosím, nechte mě teď být.“ Na ta slova jsem je tam nechala zaraženě civět a v okamžiku zmizela do neprostupného lesa. Musela jsem pryč. Pryč od nich. Pryč ode všech. Alespoň na chvíli.

Seděla jsem na jednom z nejvyšších stromů v širokém okolí a takřka nevnímala ten nádherný výhled, které mi mé místo nabízelo. Lehce jsem se kývala dopředu a dozadu a s očima pevně sevřenýma si objímala hruď. To tvrdé tělo bez tlukoucího srdce, z jehož nitra mi vycházel sten.

Bylo mi ukradené, jestli mě někdo slyší či zda plaším zvěř. Táhle jsem kvílela jako raněné zvíře, jako tvor, který přišel o jediný smysl svého života. Díra, ta černá, hluboká, syrová zející díra ukrytá už tak dlouho hluboko ve mně se opět naplno otevřela a já cítila, že bez něj nemůžu dál. Bez něj tohle všechno nezvládnu, ten dar, ten cejch vypálený uvnitř mého těla. Moje existence bez Edwarda neměla smysl.

Nevím, jak dlouho jsem tam byla. Slunce už dávno zapadlo, ptáci přestali zpívat a kromě několika nočních dravců byl v širokém okolí naprostý klid. Probralo mě až zjištění, že se ke mně blíží Michael. Cítila jsem ho, tu sladkou vůni s jakýmsi akcentem specifickým zrovna pro něj. Šel takřka lidským krokem, listí mu prokluzovalo pod pevnými botami a větvě, ač by nemusel, lehce odhrnoval z cesty.

A v tu chvíli mi to došlo. Bylo to, jako kdybych dostala závažím do hlavy. Sakra, co to dělám? Proč se trápím kvůli něčemu, co už nezměním? Proč se trápím zbytečně a místo toho si nehledím svých vlastních povinností? Bože, jsem jako malé děcko…

Michael na mě nevolal, nechal mě být, jen se postavil pod strom s rukama v kapsách, pohlédl vzhůru a čekal. Párkrát jsem si ještě v duchu zanadávala a pak seskočila k němu.

„Bello, mrzí mě, jestli…“ „Ne,“ přerušila jsem ho, „neomlouvej se, nemáš proč. Byla to jen má špatná, unáhlená reakce. Jsem ráda, že si mi to pověděl, i když absolutně nevím, co s tím mám dělat.“ „Na to časem přijdeš sama, nemůžeme to lámat přes koleno. Myslím, že si včas uvědomíš, jak svou sílu řídit, aniž bys někomu ublížila.“

Pohlédla jsem k zemi plné změti suchého a tlejícího jehličí a listí. Tohle je nový život. Snad i lepší. Bylo by fajn začít s čistým štítem.

„Michaele,“ pohlédla jsem mu opět do očí. „Ano?“ „Mám strach. Je to špatné?“ Vykouzlil krásný, upřímný úsměv. „Není. Je to normální.“ Pak mě objal a já se nebránila. Potřebovala jsem oporu. A on mi ji poskytnul. Bez doprošování i zbytečných slov. Vycítila jsem, že i přes obrovskou náklonnost k Laurentovi to bude on, ke komu budu chodit pro radu i pro útěchu. Alespoň dokud jsme tady.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Dead Mind 4.:

 1
1. Domča
08.08.2012 [20:19]

Mě tady taky Edward nechybí je to moc hezký i bez něj. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!