Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Dead Mind 12. - KONEC

honeymoon

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Dead Mind 12. - KONECVolturi přicházejí, ale situace se náhle zvrtne a to ne zrovna hezky... Ustojí to všichni? P.S. Povídka končí a já jsem neskonale vděčná všem, kdo jí četli a líbila se jim. Díky!

19.10.2009 (16:30) • Marketik • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2376×

Ostatní za mnou zalapali po dechu. Nic jsem jim o svých domněnkách neřekla, buď bych byla za blázna nebo… ale to už teď bylo jedno. Konečně se projevila pravda. To, o co tu skutečně šlo. Ne o dítě. Ani o Culleny. Ale o mě a mou sílu.

„Pokud přejdu k vám, necháte to dítě i ostatní na pokoji?“ „Samozřejmě. Dohoda je dohoda. Sliby my neporušujeme.“ „A pokud ne?“ zašeptala jsem mu do ucha, nahnutá k němu jak jen to šlo, aby nás ostatní neslyšeli.

Jeho sladký, stejně chladný dech mi ovanul ucho. „Zabijeme dítě i Celine, je to naše právo. Ostatní to tak samozřejmě nenechají. Strhne se boj. A kdo myslíš, že zvítězí?“  Po těch slovech se opět trochu odtáhl, aby mi viděl do očí.

Nemohla jsem je nechat zemřít. Ten, koho jsem milovala víc než cokoli jiného na světě, už mě nechtěl a s člověkem, kterého nemiluji, bych zase nemohla žít já. Laurent mě opustil. Charlie a Reneé si myslí, že se toulám kdesi po světě a už se nejspíš nikdy nevrátím. Tak proč spočívat v tomhle kraji, v téhle ztrápené zemi? Nemělo to cenu. Všechno už pro mě ztratilo smysl. A Aro to věděl.

Natáhl ke mně ruku na znamení stvrzení dohody. Bez jediného zaváhání jsem ji stiskla. „To ne!“ Edwardův výkřik se mi zaryl hluboko do srdce i do hlavy. Donutila jsem se neohlížet, nechtěla jsem vidět jeho překvapenou, zhrozenou tvář. Ten pohled by mě teď nejspíš zabil.

Pohlédla jsem přes Arovo rameno na Jane. „Předejte dítě zpátky Celine a můžeme jít,“ pronesla jsem tichým, vyrovnaným hlasem. Její úšklebek však nevěstil nic dobrého.

„Ani mě nenapadne, ty káčo pitomá! Myslíš si snad, že ti přenechám svoje místo u dvora?“ Aro se na ni ohromeně zadíval. Tohle si neměla dělat, napadlo mě sarkasticky. Arovi se neodmlouvá.

„Jane!“ zahřměl a vypadal náhle ještě větší než ve skutečnosti byl. „Dohodli jsme se a dohoda byla stvrzena! Okamžitě jim to dítě vrať!“ Nezaváhala ani vteřinu. Sehnula se a prokousla dítěti krk. To se okamžitě probudilo a s široce rozevřenýma očima prořízlo chladný vzduch takřka nelidským řevem.

Nevím, co jsem si v tu chvíli pomyslela. Ani to, jestli jsem si vůbec něco myslela. Nezměrný vztek mi zahltil celé tělo. Pocítila jsem náhlý příliv síly, daleko silnější než tehdy se Celine. Celé tělo se mi vzepjalo a v rukou se mi během jediné vteřiny zformovaly dvě obrovské, namodrale světélkující koule plné energetického výboje.

Nikdo nic neudělal. Nikdo se mě nesnažil zadržet nebo strhnout stranou. Ostatní asi během té kratičké chvíle úplně nepochopili, k čemu se tu schyluje. Ani Alec nestačil zareagovat. Já to však věděla až moc dobře. Dohoda byla porušena a ta malá drzá upírka nakazila malého nevinného tvorečka. A to vše jen kvůli žárlivosti a strachu o své výsostné postavení.

Složila jsem ruce k sobě a vzniklou nahromaděnou energii mrštila plnou silou přímo na ni. Smetla jsem tak i téměř mrtvé miminko, Aleca, Felixe a Demetriho, což sice nebyl další účel, ale brala jsem to jako vedlejší efekt. Stejně nebyli o moc lepší než ona.

Nezbylo po nich víc než široký spálený kruh země, silný závan statické elektřiny a hromádka popela, kterou během mrknutí oka nelítostný vítr rozmetal na všechny strany. Rozhostilo se ohlušující ticho.

Aro ke mně otočil své údivem a šokem rozšířené oči. Kdyby mě chtěl zabít, byla na to ta správná chvíle, stejně jako pro Marcuse a Caiuse, kteří vypadali stejně ohromení jako on. On to však neudělal. Jen ode mě o krok poodstoupil. Proboha, snad se mě to velké zvíře z Itálie najednou nebojí…?

„Aro, nemůžu říct, že mě to mrzí.“ „To chápu,“ šeptl. „Každopádně tvá síla je… naprosto ohromující!“ „Na tom nesejde. Sám asi chápeš, že ve světle těchto událostí se k vám nepřipojím. Jen doufám, že svůj hněv nezaměříš na ně,“ máchla jsem dlaní za sebe ke všem Cullenům a Michaelově smečce. „jestli máš pocit, že za to má někdo pykat, tak ať jsem to já, ale jen nech na pokoji. Prosím.“

Upřeně na mě hleděl a prodlužující se vteřiny ticha byly k nesnesení. Pak však ke mně napřáhl ruku. Očima jsme si dokázali říct vše a slova zde byla zbytečná. Nabízenou ruku jsem stiskla a pochopila.

Mír. Tohle všechno, tahle tragédie, moje putování, Arův zálusk na mě, mé odloučení od lásky a od života… To vše směřovalo celou dobu k jedinému – k míru a klidu jak mezi Culleny, mnou a Volterrou, ale i v mé duši. Pocítila jsem totiž tak dlouho hledaný klid i uvnitř sebe. Jako kdyby z mého těla vylétla bílá holubice, milosrdně odnášející všechny mé hříchy a strasti pryč.

Jak rychle se tu objevili, tak také zmizeli, jen v poněkud menším počtu. Počkala jsem, dokud nezmizeli v lese, a až pak jsem si dodala odvahy podívat se na ostatní.

Edward se ke mně vrhnul tak rychle, že jsem ani nepostřehla, kdy mě skutečně pevně sevřel v náručí. Slastně jsem zavřela oči, přesto však jsem nedokázala přimět svůj mozek přestat přemýšlet. Přes Edwardovo lehce se chvějící rameno jsem se podívala na Alice.

„Kdo měl být ten osmý, Alice? Kdo měl být na jejich straně?“ „Michael,“ šeptla. „Marcus ho chtěl zřejmě využít k tomu, aby tě získal. Původně mu tě chtěl nabídnout jako cenu za to, že tě dokáže přimět odejít. Nevěděl totiž, jestli ti na tom dítěti vůbec záleží. Hrál na náhodu.“

Podívala jsem se na Michaela, ale ten byl pryč. Prostě zmizel a nikdo nevěděl kdy ani kam. A mě to bylo přes počáteční lítost skoro až jedno. Možná mě skutečně miloval, ale aby kvůli tomu šel proti zájmům ostatních… To tedy ne.

Edward mě konečně pustil a pohladil mě po tváři. „Omlouvám se, lásko! Mrzí mě, co jsem ti řekl i to, jak jsem se k tobě choval. Byl jsem sobec a hlupák. Nezáleží mi na tom, co jsi ani čím se živíš. Ty jsi to nejdokonalejší na celém světě a já tě nechci znovu ztratit. Miluju tě, víš to?“

Jeho rychlý, procítěný šepot mě skutečně zasáhl. On byl můj osud. Celou tu dobu, co jsem se toulala po Americe, mi scházel kus mě samotné. A ta chybějící část byl on. Bez něj se prostě nedalo žít. A oba jsme si to naštěstí uvědomili včas. Snad…

„Vím to. I já tě miluju. Ale zvládneme to? Spolu? Dál?“ Vzal mou tvář do dlaní a nespouštěl své oči z mých. „Zvládneme všechno. Věř mi. Protože teď už na to zase budeme dva.“

 

 

A tak se našli dva andělé – každý s jedním křídlem. A ve chvíli, kdy se objali, mohli konečně vzlétnout…

Autor: Marketik (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Dead Mind 12. - KONEC:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře