Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Zůstaň - 26. kapitola

Zůstaň - 26. kapitola„Jsou u toho kopce,“ ukázala jsem ukazovákem před sebe.
„A běží. Rychle.“

(Alice)

 

„Když nám vlkodlaci pomůžou, máme mnohem větší šanci,“ zaslechla jsem Edwarda.
„Ale přece do toho nemůžeme zaplést i je!“ protestovala Bella.

Za okny svítilo podzimní slunce, počasí už ale přecházelo do zimního. Stromy sundaly přikrývky svých korun a vítr si s opadanými listy šustivě pohrával.
Rána byla čím dál tím víc krásnější. Alespoň na chvíli jsem mohla zapomenout na to, co je za den. Alespoň na chvíli jsem se mohla nechat unášet svými představami, nic nevnímat. Ničeho se nebát.

„Nemáme jinou možnost,“ pronesla rozhodně Rosalie, scházející ze schodů.
„A musíme tě chránit.“ Esme se snažila o povzbudivý úsměv.

Byla jsem opřená o stěnu a pozorovala z okna venkovní scenérii.

Už aby to bylo za námi, opakovala jsem si neustále. Čím víc jsem se snažila nemyslet na Victorii, tím víc to bylo horší, nepomáhalo to. Právě naopak.

Jasper ke mně přišel a chytnul mě kolem pasu.
„Vysvětlil jsem to, co nám vysvětloval Riley, jak máme útočit, a tak. Bude to dobré.“ Dal mi letmý polibek do vlasů.

Nikdo nezněl moc optimisticky a Emmettovy snahy nějak ulehčit tuto bezvýchodnou situaci byly k ničemu.
Nikdo se nezasmál, ani se nesnažil nějak mu odporovat v jeho rádoby vtipných poznámkách.

Bree od noci nevycházela z pokoje, ve kterém se zamknula. Tím usnadnila situaci nám všem, včetně Mikea, který ležel v pokoji vedle toho Breeina.
Vypadal celkem dobře na to, že jeho přeměna započala teprve před pár hodinami.

Netroufala jsem si nic tvrdit, ale vypadalo to, že už podstatnou částí přeměny prošel.
Jak je to možné? Kéž bych věděla.

---

Začalo mě píchat v hrudi. Uslyšela jsem přísný, mužský hlas. Jeho slova mnou projela jako dýka zaražená do srdce.
„Skončíme to už dnes. Dnes odpoledne. Po setmění. Provedeme to nenápadně, rychle a hlavně bez jakýchkoliv zaváhání.“

Zalapala jsem po dechu. Rozhodnul se. Riley pronesl konečný verdikt. Byla jsem si jistá.

---

„Co se děje?“ Jasper se mnou cloumal jako s nějakým kusem hadru a já sebou nechávala mlčky kymácet ze strany na stranu.
Nejspíš jsem neurčitě hleděla před sebe, do prázdna…

„Dnes odpoledne,“ vydechla jsem.

Zaslechla jsem Bellin úlek. Rosalie měla rty semknuté do pevné linky, Edward se mračil. Carlisleovi se v očích zračila ostražitost, v těch Esmeiných zase starostlivost.
Emmett vypadal, že si rád zase jednou zahraje na Nebojsu, popravdě bylo vidět, že se i docela těší.
Já tak optimistická nebyla.

Jasper mi povzbudivě stisknul ruku a chabě se na mě usmál. „To bude dobré,“ zašeptal mi znovu do ucha. Ale tentokrát mě nezaplavila vlna nové naděje.

Když jsem se tak na všechny dívala, došlo mi… Bylo zjevné, že radostí nehýří ani jeden z nás. Dokonce ani Emmett, kterému se počáteční bezstarostná tvář vytratila bůhví kam.

---

„Tak už dnes. Za pár hodin.“ Edward kývnul rozhodně hlavou a odcházel z místnosti.
„Ještě moment,“ zastavila jsem ho. Nevěděla jsem, kam má namířeno, ale odtušila jsem, že by to mohlo mít něco společného s místem bitvy.

Příčilo se mi nadcházející událost nazývat jako bitvu, ale bitva to bude… Pořádná.

„Mýtinka v severní části západního lesa na kraji města. Tam se chystají.“

---

Byli jsme připraveni. Připraveni bojovat.

Stáli jsme na mýtině a s napětím vyčkávali. Přešlapovala jsem na místě a snažila se zachytit co nejvíc nových informací, to, jestli náhodou nebylo změněno rozhodnutí. A nebylo. Zatím.

Vlci s sebou napjatě škubali při každém sebemenším zakřupání větví a i já jsem sebou při jejich úleku nervózně škubala.

Edward odvedl Bellu do bezpečí a po dlouhém přemlouvání nakonec souhlasil, že s ní zůstane, kdyby se u ní náhodou objevila Victoria. A obávala jsem se, že ať bude Bella kdekoliv, ona se nakonec ukáže. A snadno se nevzdá.

Doufala jsem, že to Edward zvládne. Jacob se nabídl, že s nimi půjde jako pomocná síla. A měl pravdu, že bude užitečný i v tom, že když Bellu ponese on, Victoria je nenajde tak snadno.
Možná se to Edwardovi nelíbilo, ale byl jeden z těch nejlepších způsobů, jak zvítězit.

---



Cítila jsem je. Byli blízko.

„Připravte se,“ upozornila jsem mou rodinu a vlkodlaky Sama, Quila a Paula. Ti se schovali za stromy lesa, který se u místa, kde jsme stáli, nacházel. „Už tu budou.“

Zaujali jsme pozice předem domluvené. Emmettovi hrál na tváři obvyklý úsměv.

„Tak jdem do toho, bando! Rozmašírujem ty skřety na hromadu tvrdejch hnát!“ zařval a skrčil se do bojovné pozice. My ostatní jsme ho napodobili.

Jasper se na mě povzbudivě usmál, nebo se o to alespoň snažil. Věděla jsem, že pod jeho bezstarostnou maskou se schovává velký strach stejně jako v nás ostatních.

Ještě jednou jsem se ohlédla po lesu, ve kterém byli vlci schovaní, a pomyslela na Bree, která dostala příkaz zůstat doma a hlídat Mikea.

---

Blížili se.

„Jsou u toho kopce,“ ukázala jsem ukazovákem před sebe. „A běží. Rychle.“

---

Zůstat naživu. To bylo to jediné, na co jsem dokázala myslet. Sice jsem se řídila Jasperových instrukcí, ale hlavu jsem měla plnou obav a ne příliš pozitivních myšlenek.

Novorození byli silní, víc, než jsem očekávala, ale s pomocí vlkodlaků jsme to zvládali celkem hravě, až jsem se divila.

„Tady to ale prořídlo!“ zaslechla jsem za sebou. Ten hlas jsem poznala. Podle Jasperových instrukcí jsem se ovšem neotáčela.
„Hele, kdo se to vrátil!“ křiknul Emmett s doprovodným zachechtáním a následně křupnutím vytržené paže nějakého novorozeného.
„Tak tam nestůj jak tyčka a pomoz nám!“ štěkla Rosalie, zápasící s černovlasou upírkou.

Ale co tady Bree dělá? Neměla by hlídat Mikea? prolétlo mi hlavou.

 

 


 

25. kapitola <°°> 27. kapitola



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Zůstaň - 26. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!