Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Zůstaň - 16. kapitola

Zůstaň - 16. kapitola„Alice, myslím si, že tohle je v danou chvíli nejrozumnější řešení.“
„Jaspere, zůstaň.“
„Jinak to nejde..."

Kapitolka je z pohledu Jaspera a tentokrát je hodně krátká, omlouvám se, ale na příští kapču plánuju pár zásadnějších věcí, tohle je jen něco mezi, abyste se dozvěděli, jak naši novorození přežívají a co papají. =D SD.

 

Uvažoval jsem nad tím dost dlouho a došlo mi, že i když vlastně neznám svou minulost, že si nic z ní nevybavuji, mohu svůj minulý život určit podle součastného.

Tak například to s Rosalii dnes odpoledne. Podle toho jsem zjistil, jak strašně moc jsem musel být přející. A zřejmě tak i Bree. Proč jinak by mi dělalo takovou radost vidět tu namyšlenou blondýnu, jak ze sebe – nedobrovolně, přiznávám – dělá kašpara před tak širokou veřejností v podobě mě, Alice, Bree a Emmetta?
A ještě lepší bylo, když držela Bree pod krkem a ještě víc rozzuřená byla z toho, že to Bree nic neudělalo.
Potom ji Bree zklidnila – asi usoudila, že té srandy už bylo dost.


„Nebudeš na nás naštvaná a vrátíš se ke své původní činnosti s Jasperem,“ oznámila jí věčně.
Rosalie ji pustila a obrátila se na Emmetta, který ještě rozdýchával smích. Zavěsila se mu do paže a vlekla ho ven z domu. Pouze otočil hlavu k nám a zvednul palec pravé ruky a hlasitě zahýkal.
„Co je?“ zeptala se ho zmateně Rose a my všichni spustili další lavinu smíchu.

A od odpoledne se tu neukázali. Nejspíš šli na lov do hor. Alespoň Edward něco takového plánoval.
To mi připomnělo, že bych se měl nakrmit. Začínal jsem mít hlad. A chuť. Což bylo ještě horší.


Celé odpoledne dřeme na výzdobě a já začínal být vysílený.
„Alice?“ zašeptal jsem zkroušeně. „Začínám mít hlad.“
„Já taky.“ Pohladila si ploché bříško.
„Nápodobně,“ ozvala se Bree, odněkud z hromady papírových krabic, ve kterých bylo původně stereo a osvětlení, ještě dřív, než se nainstalovalo po obýváku, schodech, kuchyňce a zábradlí v prvním patře.
„Co budeme dělat?“ vykoukla Breeina hlava.
„Prvně to musíme dodělat,“ prohlásila rozhodně Alice.
„Už to je skoro hotové, udělá se jen to a to a to,“ zacvrlikala a obkroužila místnost, ve které se objevily další tři předměty.


„Kam vyrazíme?“ optal jsem se.
„Někam blízko, musím ještě doladit pár věcí.“
„Co chceš dodělávat? Kontrolovala jsi všechno nejmíň dvacetkrát,“ odporovala Bree.
„Padesátkrát.“ Přisadil jsem.

Vyčítavě se na nás zadívala a když se můj pohled střetnul s tím jejím… Bylo to tu zase.
To čekání mě mučilo. Čekání na to, až spolu budeme sami, až jí řeknu, co k ní cítím… A až mi odpoví. Až mi řekne, že všechny mé city opětuje…
Na druhou možnost jsem se pomyslet ani neodvažoval.

Ale vidí to. Copak to nevidí? A jestli to vidí, a že vidět to musí, byl jsem si tím jist, proč mi nedá znamení? Proč mne tak trápí?

„Ale musíme to překontrolovat. Nechci pochybit, všechno musí být dokonalé.“
„Ty a pochybit?“ podotknul jsem a ona po mně vrhla překvapený pohled. Proč je vždy tak nechápavý? Nebo to snad jen tak dobře maskuje?

„Ehm,“ zakašlala Bree. „Možná máš pravdu. Navíc jsem z dneška dost vysílená. To veškeré ovládání, nákupy, Jessica, ty,“ mávla rukou směrem ke mně, „… a Mike,“ pípla.
„Dobře. Tak to vezmeme do lesíka na severní okraj Forks?“
Beze slova jsem pokývnul hlavou. Bree taktéž.


Běželi jsme hustou, vlezlou tmou, která se mi vkrádala do každého záhybu mého nového kabátu, který jsem dostal od Alice. Byl teplý, černý, jako žhavé uhlíky popela.

Měla vkus, to nikdo popřít nemohl. A znala ten můj – to jsem nemohl popřít zase já.

Zamrzlé bodlinky chladného podzimu se mi zabodávaly do ještě studenější pokožky, cítil jsem tlak, kterou vyvíjely na mou kamennou kůži, jakoby stále hledaly místo, kterým se dostat, kterým proniknout…

Zastavili jsme se. Nedaleko jsem slyšel srny, pohybující se v přerostlé trávě asi půl kilometru od místa, kde jsme stáli.
„Vezmeme si je?“ zašeptal jsem.
„Proč ne.“ Bylo mi odpovězeno.
A tak jsme vyrazili.


Měl jsem obzvlášť přerostlého srnce, chutnal výtečně. Spokojeně jsme stáli před domovními dveřmi.
Náladu mi ovšem zkazilo hned několik věcí – slyšel jsem Edwarda a hned nato vrčící Rosalii. Rozumnět jí příliš nebylo, to bylo asi jediné, co hrálo k našemu prospěchu. Jinak to nestálo za nic.

„Alice, nemám z toho dobrý pocit. Raději půjdeme na noc někam jinam,“ šeptnul jsem směrem k ní. Neodvažoval jsem si na nic myslet, aby to nezasáhnulo mysl Edwarda a on pak nevěděl, kam se s Bree chystáme.
„To bude dobré, oni to pochopí.“
„A co pochopí?“ sykla Bree.
„To, že vás potřebujeme a že vy potřebujete jen zapadnout, to je celé.“
„To by pochopit mohli,“ zdůraznila Bree.

„Alice, myslím si, že tohle je v danou chvíli nejrozumnější řešení.“
„Jaspere, zůstaň.“
„Jinak to nejde. Uvidíme se ráno.“ Otočil jsem se a běžel. Bree jsem zaslechl za sebou. Alice stála u dveří a dívala se za námi.

Naposledy jsem se otočil, abych zahlédl její bolestný pohled. 



15. kapitola <°°> 17. kapitola



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Zůstaň - 16. kapitola:

 1
1. emam
18.10.2013 [20:52]

emamPrvní„Jaspere, zůstaň.“? Emoticon Vzhledem k názvu povídky jsem zvědavá, jak často to Alice zopakuje Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!