Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Ztracená dcera 3.kapitola

Stephenie Meyer


Ztracená dcera 3.kapitolaAhojky tady je další díleček mé povídky.....nevím co všechno k tomu mám napsat..takže mno čtěte a čtěte a pište a pište koemntíky....to snad stačí ne??? jinak chci znát váš názor na tuhle povídku celkově pls xD

3.kapitola- První lov a tak trochu klišé+ schopnost

 

Pohled Nicol

 

Vykročily jsem ze dveří a mě okamžitě omámilo několik vůni najednou. Tolik vůni jsem nikdy v životě necítila. Všechno vonělo tak……tak krásně.

 

,,Radši zadrž dech. Jenom pro případ nouze.“ Poradil mi Eleazar a omluvně pokrčil rameny. A já chtě, nechtě zadržela dech. Kývla jsem na něj a on přikývl nazpátek. Jako nepovel se s jeho ženou a dcerami rozběhli do lesa a já tam na ně koukala.

 

Zastavily se těsně před začátkem lesa a mávali na mě ať běžím za nimi. Ještě chvíli jsem na ně koukala a pak se rozběhla. A nestačila se divy. Všechno bylo tak rychlé a přitom tak přirozené. Kolem mě se všechno míhalo tak rychle a já to všechno viděla, bez problému. Každičký detail. A dech mi pořád nedocházel.

 

Ovšem neuvědomila jsem si že jsem předběhla Eleazara a proto jsem okamžitě zastavila. Doběhli za mnou ihned.

 

,,Docela slušný výkon.“ Pochválila mě Kate. Kývla jsem na znamení souhlasu.

 

,,Tak a teď se nadechni a řekni co cítíš.“ Vybídl mě Eleazar.Zhluboka jsem se na dechla a do nosu mě opět udeřilo několik vůní najednou. Vůně dřeva, mech, kytek, trávy a v neposlední řádě lahodná vůně. Byla cítit ze všechno nejvíce,i na tu dálku a pálení v hrdlu pomalu zesilovalo.

 

,,Cítím toho popravdě docela dost.“ Řekla jsem pobaveně. Pálení v krku více a více zesilovalo. ,,Můžu…“ chtěla jsem doříct, ale pálení se zvětšovalo a já vyběhla tou největší rychlostí za sovu kořistí.

 

Běžela jsem s větrem ve vlasech. Byl to krásný pocit. Doběhla jsem až na mýtinu, kde se páslo stádo srnek a já jako divoká se poddala svým instinktům. Vrhla jsme se na první srnku a lačně se zakousla do jejího hrdla.

 

Hned mnou projelo uspokojení. Pila jsem a pálení pomalu ustupovalo. Až skoro opovržením jsem pak mrtvou srnku odhodila do křoví a opět se nadechla. Do nosu mě zase udeřila ta krásná vůně a já se opět poddala svým instinktům……

 

Neurčitá osoba vkrádající se do děje

 

 

Ten den se Nicol naučila lovit. A hned potom se toho naučila ještě hodně. Eleazar byl překvapen, její takřka dokonalým sebeovládáním, a nedšen jejím zájmem o historii, tak jako on. Ještě ten den se Nicol dozvěděla historii této rodiny a dostala svůj dočasný pokoj. Dalo by se říct že teď bude vše dokonalé, jenomže to by nabyla pravda.

 

Osud ještě pořád míchá kartami a ještě pořád nepadla ta osudná karta. Každým dne se Nicol víc a víc sbližovala s rodinou a víc a více se zdokonalovala se svým ovládáním. A jak to tak všichni znáte každý upír má i svou schopnost. A i Nicol nebyla výjimkou. A přitom se na to přišlo úplně náhodně.

 

Ten den začal jako každý jiný. Dcery (Kate, Tanya a Irina) se vydali do školy a v domě zůstala jenom Carmen s Eleazarem. Každým měl na práci něco jiného. Carmen se starala o svojí zahrádku, Eleazar byl opět zalezlí ve své pracovně a Nicol se dívala na TV. Z nudy přepínala kanály a vždy komentovala pořad co tam dávala. Tak jako když byla člověk. Některým jejím hláškám se zasmál i Eleazar s Carmen. Jenomže rodinou idylku přerušilo Nicolinino vypísknutí. Ihned u ní byla Carmen a hned po tom i Eleazar.

 

,,Co se děje drahoušku?“ zeptala se se starostí v hlase.

 

,,Já…..dívejte.“ řekla Nicol a ukázala jim ruku. Na chvilku zavřela oči a její ruka se začala měnit. Začali se tam objevovat různá tetování, nehty za měnily. Její ruka už nebyla její.

 

,,Co to je?“ zeptala se Nicol se strachem v hlase.

 

,,Asi jsi objevila svoji schopnost. Zajímavé, že jsem to z tebe nevycítil.“ Řekl zamyšleně Eleazar. ,,Jak jsi to udělala?“

 

,,Já…dívala jsem se na televizi a byl tam takový člověk. A já řekla že bych chtěla být v jeho kůži. A pak najednou se začala měnit ta ruka. Tak jsem zakřičela a ta ruka opět byla moje. No a pak jsem na něj opět pomyslela a….“ řekla zmateně Nicol.

 

,,No, holka asi máš velice zajímavou schopnost.“ Řekl vážně Eleazar.

 

,,Jakou?,“ zeptali se Nicol s Carmen dohromady.

 

,,Dokážeš měnit podobu.“ Řekl. Tímto dnem se Nicol učila ovládat i svou schopnost. A že jí to šlo. Většinu času si taky střílela z ostatních členů a oni to brali. Rádi si zpestřily svojí existenci. No a tak ubíhali týdny, měsíce a roky. Nicol žila u Eleazara téměř rok. Se všemi si vybudovala pevný vztah. Jenomže její cesta teprve začne.

 

Pohled Nicol

 

,,Jdete někdo na lov?“ zavolám do útrob domu. Hned na to se ozve několik záporných odpovědí s jednou k ladnou. Carmen. Má vlastně v pořadí třetí matka. Za tu dobu co s nimi bydlím je považuji za svou rodinu. Všichni mě přijaly skvěle a nikdo se mnou neměl žádné potíže.

 

,,Tak jo, my jdeme.“ Zvolám ještě pro jistotu a pak s Carmen po boku vyrážíme na lov. Jako obvykle se přitom nasmějeme. Poslední dobou se mi ale zdá, že je Carmen čím dál tím víc nervóznější. No tedy všichni z rodiny se teď chovají divně. Někdy je přistihnu jak se u stolu hádají a když přijdu dělají jakoby nic. A to mě mrzí…mrzí mě že mi nedůvěřují. Že mě neberou jako člena své rodiny.

 

,,Carmen co se děje?“ zeptám se opatrně. Carmen na mě hned vrhne pohled plný paniky.

 

,,Nic…..co by se mělo dít?“ zeptala se nervózně.

 

,,Já vím že se něco děje. A ty i já víš že na to dřív nebo později přijdu.“ Řekla jsem rozhodně Carmen.

 

,,Já…..nevím jestli mám právo ti to říct.“ Zakroutí hlavou.

 

,,Carmen, jsi jako moje matka. Ty máš právo mi to říct.“ Řekla jsem naléhavě.

 

,,Ale né takové právo.“ zdorovala.

 

,,Carmen….“ Řekla jsem bezmocně.

 

,,Já…..,“ zhluboka se nadechla. ,,Já znám tvoji mámu a dokonce vím kde žije…….“hlesla.

 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Ztracená dcera 3.kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!