Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Ztracen 1. kapitola

Stephenie Meyer

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Ztracen 1. kapitolaMoje nová, podle mě propracovanější povídka s názvem Ztracen. Celá povídka je o Edwardovi, kterému se stalo něco, co si nedokáže vysvětlit. Více vám k této povídce neřeknu, všechno budete odhalovat spolu s Edwardem. Přeji příjemné čtení a prosím o názory a komentáře. Děkuju :)

26.10.2009 (16:00) • Nikol16 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 4105×

1. kapitola

Edward:

 

Znáte ten pocit, když se po dlouhém nočním flámu ráno probudíte s pořádnou kocovinou a bolestí hlavy? Vzpomínky jsou pomíchané, v hlavě prázdno a vy máte pocit, že jste něco provedli? Že je všechno špatně? Mně se něco takového stalo. Jenže já se neopil.

 


Kolem mě byla tma a nepříjemný hukot. Hlava se mi točila a nesnesitelně bolela. Čelo jsem měl položené na něčem tvrdém, podle pachu asi zatuchlé dřevo. Ruce mi volně visely podél těla a hlava se mi klátila ze strany na stranu. Podle všeho jsem seděl na židli a hlavu jsem měl položenou na stole. Tmu pomalu prolomil pás pestrých barev, které se mi bezcílně točily a kroutily před očima a vytvářely tak podivné obrazce. Hučení malinko ustalo, ale jenom kvůli tomu, aby se mi do hlavy dostal nepříjemný mužský hlas.

„Hej, mladej! Tebe jsem si vůbec nevšiml, co tu ještě děláš?! Koukej se zvednout a vypadni! Vždyť už bude poledne!“

 

Někdo mi zatřásl ramenem tak prudce, že jsem málem spadl ze židle na zem.

 

„Jasně, vožralej na mol. Když neumíš pít, tak nechoď do hospody!“ Ještě něco zamumlal a odšoural se k výčepu.

 

Pomalu jsem otevíral oči. Denní světlo, které pronikalo oknem do hospody, mě oslňovalo.

 

„Já nejsem opilý.“ odsekl jsem. Nemohl jsem být. Emmett už to zkoušel tolikrát a nikdy se mu to nepovedlo. Upír se prostě nemůže opít. Hostinský si odfrkl.

 

Opatrně jsem zkoušel vstát. Nohy jsem téměř necítil a celý svět se semnou točil. Marně jsem si zkoušel vzpomenout, jak jsem se sem dostal. Hostinský na mě vrhal nepřátelské pohledy a ani jeho myšlenky nebyly zrovna vstřícné. Raději jsem tedy nemotorně vstal, dobelhal se ke dveřím a doslova vypadl z hospody.

 

Jakmile jsem vyšel na ulici, pocítil jsem žízeň. Vydal jsem se tedy nejkratší cestou k lesu. Přestože jsem se snažil jít co nejrychlejší lidskou chůzí, jakou mi jenom můj stav dovoloval, trvalo mi neuvěřitelně dlouho, než jsem se vymotal z města. Párkrát jsem měl pocit, že některé domy vůbec nepoznávám, několikrát jsem odbočil špatně a dostal se do slepé uličky.

 

Jen co jsem byl z města venku, dal jsem se do nemotorného běhu a hledal nějakou kořist. Dlouho jsem nemohl nic najít. Nakonec jsem narazil na osamocenou, vychrtlou srnku. Ihned jsem se na ni hladově vrhl a vypil do poslední kapičky. Nebyl jsem ani zdaleka plný, ale na uhašení nejhorší žízně to stačilo. S úlevou jsem si uvědomil, že mě pomalou přestává bolet hlava a navrací se mi rovnováha. Hlavu jsem měl jasnější a začaly se mi pomalu vybavovat vzpomínky.

 

Sedl jsem si na pařez a snažil se přijít na to, co tu dělám. Nevěděl jsem ani co je za den. Jediné, čím jsem si byl jistý, bylo to, že jsem ve Forks. Složil jsem hlavu do dlaní a snažil se soustředit. Vzpomínky přicházely mlhavě, ale za čas se začaly vyjasňovat. Bella. Ona byla moje první vzpomínka. Vzpomínka na první hodinu biologie. Hodina, která mi změnila život. Před očima mi běžel film mého života. To, co se stalo před setkání s Bellou pro mě bylo nepodstatné. Viděl jsem všechny krásné chvíle, které jsme spolu strávili. I ty zlé. James, Viktoria a Laurent. Vzpomínky běžely dál a dál tak rychle, že jsem měl potíže je sledovat. Bellina osudná oslava narozenin, po které jsem udělal tu hloupou chybu. Nejhorší chybu svého života. Opustil jsem ji. Rose, která mi oznámila, že je Bella mrtvá. Voltera. A ten nejkrásnější pocit, když jsem ji viděl před sebou. Živou. Mojí Bellu. Spousta krásných společných chvil, do kterých ale často strkal čumák Jacob. Pak další náhlý převrat. Viktoria. Souboj. Vzpomínky se znovu rozjasnili a já viděl Bellinu ruku se snubním prstenem. Když řekla ano, byl jsem nejšťastnější tvor této planety.

 

Otevřel jsem oči. V této chvíli se mi vzpomínky ztrácely. Viděl jsem ještě několik krásných chvil s Bellou, ale nic podstatného. Přecházel jsem po lese a snažil si vzpomenout na včerejšek. Co se stalo? Najednou jsem se viděl u Belly v pokoji. Ležel jsem u ní na posteli a povídali jsme si.

 

 

„Na svatbu s tebou jsem čekal století, slečno Swanová. Svatební obřad je jediná věc, které se nemohu dočkat.“ zarazil jsem se. „Pane bože!“

„Co se stalo?“ Bellin hlas zněl vyděšeně.

Zamračil jsem se. „Emmett a Jasper mě podle všeho nenechají se z toho dneska večer vykroutit.“

Bella se pousmála a přitiskla se ke mně. „Tak běž. Bav se.“ pak sebou znovu trhla, když se na okně ozval skřípavý zvuk. Někdo schválně škrábal ocelovými nehty přes sklo a vyráběl tak onen příšerný zvuk. Bella se otřásla.

„Jestli nepustíš Edwarda ven,“ syčel hrozivě Emmett, „přijdeme si pro něj dovnitř.“ Podle jeho myšlenek jsem usoudil, že to opravdu myslí vážně.

„Běž.“ smála se Bella. „Předtím, než se mi vloupou do domu.“

Protočil jsem oči, oblékl si košili a políbil ji na čelo.

„Vyspi se. Zítra je tvůj velký den.“

„Díky! Konečně mi to došlo.“ odsekla. Nervozitu skrýt neuměla.

„Potkáme se u oltáře.“

„Já budu ta v bílém.“ usmála se a snažila se vypadat přesvědčivě.

Ještě jednou jsem se na ni usmál a vyskočil oknem do tmy.

 

 


Vyděšeně jsem zíral na strom před sebou. Sakra. Rychle jsem se podíval na hodinky. Bylo jedenáct. Za hodinu je obřad. To bych sebou měl asi mrsknout. Rozeběhl jsem se v plné rychlosti směrem k našemu domu. Cestou jsem si vůbec nevšímal okolí a jenom se modlil, aby mě Alice nezabila. Byl jsem si jistý, že Bella určitě nepostřehla, že jsem pryč. Podle Aličina plánu měla celé dopoledne strávit zavřená v koupelně. Představoval jsem si Bellu, ve svatebních šatech. V hlavě mi znělo její ano, které mi za nedlouho řekne.

 

Zastavil jsem se až u dveří. Uhladil jsem si rozcuchané vlasy a vešel dovnitř. Chtěl jsem rychle vyběhnout po schodech a skrýt se ve svém pokoji, ale uprostřed schodiště stála malá, asi osmiletá holčička se zmateným pohledem. Vůbec jsem ji neznal.

„Ahoj, co tu děláš?“ usmál jsem se na ni. Nevěděl jsem, že má Bella někoho známého, kdo má dítě.

Holčička se na mě zamračila a pak pisklavým hláskem zavolala: „Máááámííí!“

Z horního patra se ozvaly spěšné kroky a pak holčičku objala asi třicetiletá žena. Obličej rudý vzteky.

„Co si o sobě myslíte sakra! Nakráčíte si do našeho domu, jako by byl váš vlastní! Okamžitě vypadněte, nebo zavolám policii.“

Než jsem si stihl uvědomit, co se děje, přihnal se její manžel, vystrčil mě ze dveří a se spoustou nadávek mi je zavřel před nosem. Zůstal jsem s hrůzou stát na prahu našeho domu. Co to sakra bylo?!

 

 

Shrnutí

Další kapitola

Autor: Nikol16 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Ztracen 1. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře