Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Změna životů - Kapitola 27 - Loučení

14.08.2009 (13:00) • Marianne • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1857×

Z pohledu Belly:

Nadešel den D. Den jejich odjezdu do Francie. Den odjezdu mého Edwarda.

Ráno jsem se probudila v náruči mého miláčka. Vůbec se mi nechtělo vstávat, když mi došlo že již zítra se budu budit do prázdného pokoje. Ještě chvíli jsem jen tak ležela v jeho náruči a užívala si jeho přítomnosti. Pak jsem se zvedla a odešla jsem do koupelny. Dala jsem si horkou sprchu a umyla jsem si ještě vlasy. Jenom v ručníku jsem se vrátila do pokoje a on tam nebyl. Tak jsem se šla převléknout. Vybrala jsem si jeany a k nim tmavě modrý top, jako boty jsem si vybrala tenisky. Vlasy jsem si nechala rozpuštěné, aby se mi lépe usušili. Když jsem byla se vším hotová, tak jsem pomalu scházela po schodech. Již v polovině schodů mi do nosu uhodila překrásná vůně. Byla to vůně čerstvých palačinek. Nejdřív jsem si myslela že Esmé mi vaří snídani, ale jen co jsem vešla do kuchyně tak jsem se zmýlila. U sporáku postával Edward a pomalu mi tam připravoval snídani. Když mě viděl tak se usmál a já jsem se přiblížila k němu. Letmo jsem ho políbila na přivítání, a pak jsem se posadila za stůl. Edward mě zase začal obsluhovat. Nejdřív mi na stůl položil skleničku s pomerančovým džusem a pak ještě příbor. Nakonec přede mě položil talíř s mou snídaní. Byli to palačinky s jahodami a byli výborné. Po celou dobu co jsem jedla, tak mě Edward obsluhoval. Když jsem dojedla, chtěla jsem uklidit špinavé nádobí ale zase mě předběhl a uklidil to za mě. Dělala jsem uraženou a sedla jsem si zpátky na židli. Přišel ke mně a chtěl mě políbit, tak jsem se odtáhla a přešla jsem k oknu. Za chvíli jsem ho za sebou cítila, objímal mě kolem pasu a myslel si že se otočím. Ale já jsem zase dělala uraženou, a tak jsem se neotočila. Za chvíli jsem necítila podlahu pod nohama a byla jsem ve vzduchu. Edward si mě vyhodil do náruče a někam mě nesl. Celou dobu měl ten svůj pokřivený úsměv a v očích mu pohrávali jiskřičky. Pak došel do obýváku a tam mě jen tak odhodil na pohovku. Takže jsem ted ležela rozpláclá na pohovce a vzpamatovávala jsem se z toho pádu. Otočila jsem se tak že jsem ležela na zádech a již jsem se chtěla zdvihnout, když mě za ruce chytli jiné studené ruce a přišpendlili mi je nad hlavou. Takže jsem se v podstatě nemohla hýbat, nade mnou byl Edward a nechtěl mě pustit. Pořád se na mě usmíval a pak spustil: „ Víš že ti to hrozně sluší když si hraješ že jsi naštvaná. Pořád zapomínáš že ti dokážu číst myšlenky, takže znám tvoje všechny postraní úmysly… “

Pak mě dlouze políbil a rychle se odtáhnul. Vůbec se mi to nelíbilo, chtěla jsem v tom pokračovat. Doufám že si aspon tohle v těch mých myšlenkách přečetl. Pak se znovu naklonil a potichu pošeptal: „ Víš že jsme v celém domě úplně sami. Esmé s Carlisle vyvedli Emmetta a společně odešli na lov. Chtějí nám prý dát soukromí, ale asi žádné nepotřebujeme když ty jsi na mě naštvaná. „

Pak jsem ho políbila a znovu jsem byla v jeho náruči. Tentokrát si mě vyhoupl přes záda a unášel mě do naši nové ložnice….

Jen tak jsem potom ležela, hlavu jsem měla položenou na jeho hrudi a užívali jsem si přítomnosti toho druhého. Již se vrátili i ostatní, ale nám to bylo jedno. Byla jsem jen já a on. Když ten hrozný čas začal tak hodně utíkat a byli již dvě hodiny odpoledne, tak Edward pomalu vstal z postele. Jak se na mě otočil, tak jsem mu ukázala at se ke mně nakloní a já jsem ho ještě dlouze políbila. Oblékl se a odešel z pokoje, prý se musí ještě s Carlisle na něčem domluvit…

Zůstala jsem sama v pokoji a tak jsem zašla opět do koupelny, potřebovala jsem se trochu uklidnit. Dala jsem si horkou sprchu a pak jsem se vrátila zpátky do ložnice. Vzala jsem si na sebe ty stejné bledé modré šaty a sešla jsem pomalu dole ze schodů. V obýváku byl pouze Emmett, který mi řekl že Eda s Esmé a Carlislem jsou v jeho pracovně. Opět si ze mě začal utahovat, a tak jsme uzavřeli sázku. Naše sázka byla docela legrační, ale co neudělám pro vítězství. Dohodli jsem se že se přestane smát mému a Edwardově soukromí večer, pokud se mu podaří s Rose nerozbít ani kousek nábytku a nedělat žádný hluk v jejich soukromí. S tím souhlasil, a sázka prý začne platit až se i s Rose vrátí zpátky domů. Ještě jsem si proti Emmettovi zahrála nějakou hru a dokonce jsem i vyhrála. Ale to už scházeli ze schodů ostatní a nesli sebou celkem tři tašky. Esmé jim totiž mezitím zabalila věci. Emmett to komentoval tak že: „ Doufám že jsi mi zabalila něco pořádného na sebe. Musím se přeci svojí tygřici Rose líbit… „ Když to dořekl tak jsem všichni vybuchli smíchy. A zvlášt z toho jeho roztomilého výrazu když to říkal. Když jsme se všichni uklidnili, tak nadešel ten čas. Čas loučení, budeme odloučeni sice jenom na pár dní, ale pro mě to bude jako roky. Nejdřív ke mně přišel Carlisle, kterého jsem obejmula a ještě mi řekl at na sebe dávám pozor a nedělám žádné hlouposti. Pak Carlisle odešel k Esmé a ke mně přešel Emmett. Ten mě nejdřív obejmul, a div mě při tom nerozmačkal, a pak ještě něco dodal k té naší sázce. A jako poslední se přišel rozloučit ten, po kterém se mi bude stýskat nejvíce. Moje láska, můj celý svět, můj Edward.

Nejdřív jsem se obejmuli a dívali jsme se navzájem do očí toho druhého a potom jsem se dlouze políbili. Vůbec nám to nestačilo a tak potom přišla další a další polibek. Z tohohle nás probudilo až hlasité odkašlání. Nejdřív jsem si myslela že to byl Carlisle, ale hold jsem se zmýlila. Kdo jiný nám to zase přerušil než Emmett.

S Esmé jsem je doprovodili na verandu a oni postupně nasedli do Carlislova mercedesu. Zamávali nám a pak odjeli. Myslela jsem že nebudu brečet, ale bylo to silnější než já. Nejdřív jedna slza a pak další. Esmé když to viděla tak mě obejmula a uklidnovala že to bude dobrý. Když jsem se uklidnila, tak jsme se v objetí vrátili zpátky do domu. Náš pobyt bez našich milovaných poloviček právě začal, a doufám že to vydržím….

Autor: Marianne (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Změna životů - Kapitola 27 - Loučení: