Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Změna životů - Kapitola 23 - Den překvapení

Esme a Carlisle

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Změna životů - Kapitola 23 - Den překvapeníPo dlouhé době mám pro vás překvapení.Tím překvapením je další díl Změny životů. Je o něco kratší,ale brzy to vynahradím.Čekám na vaše komentáře... :-) :-) :-)

07.08.2009 (07:00) • Marianne • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1804×

Z pohledu Edwarda:

Tak Bella konečně odjela. Teda ne že bych chtěl být bez ní, ale právě nastává čas pro přípravu mého překvapení. Doufám že se zdrží aspon tu hodinku, abych to stihl. Rychle jsem vyběhl zpět do našeho nového pokoje a barva na zdech již zaschla. Takže musím smontovat nábytek.

Když jsem do pokoje dal koberec a nábytek, tak mi zbývalo ještě půl hodky. Popadl jsem svoji peněženku a svou rychlostí jsem běžel k nejbližšímu květinářství. Vykoupil jsem jim zde všechny rudé růže a ještě jsem koupil dvě krásné květináče i s orchidejí. Když jsem se vracel zpátky tak jsem musel běžet trochu pomaleji, abych květiny nezničil. Vyběhl jsem do patra a v pokoji jsem položil na svá místa květináče. Asi padesát rudých růží co jsem měl, tak z nich jsem odtrhl všechny okvětní lístky a poházel jsem je po pokoji. Ještě jsem pár svíček položil na poličky a zbylé růže jsem dal do vázy. Tu jsem položil hned na stolek kousek od postele. Když jsem stál ve dveřích, tak jsem byl se svou prací spokojen a začal jsem se těšit na večer. Zavřel jsem dveře a otočil jsem klíčkem. Takže moje překvapení bylo zamčené, aby na to nemohla přijít dřív. Zrovna jsem slyšel přijíždějící auto a tak jsem schoval klíček do kapsy a vydal jsem se uvítat svoji Bellu.

Z pohledu Belly:

Nemohla jsem uvěřit tomu kolik času mi zabere pouze nakupování jídla. Když jsem přijela k centru tak silnice byli skoro prázdné a tak jsem tam byla rychle. Samo nakupování mi zabralo asi tak půl hodky, popadla jsem jídlo které bylo nejblíže. Myslela jsem si že brzy budu doma, ale jako naschvál byla zrovna doba kdy lidé odjíždějí do práce. Takže jsem chytla na silnici co jiného než dopravní zácpu. Půl hodiny jsem trčela na dálnici a pak jsem konečně odbočila a vydala jsem se starou známou cestou domů. Konečně jsem zaparkovala auto, popadla jsem nákup, zamkla auto a vyrazila jsem k domovním dveřím. Zrovna jsem přemýšlela jak ty dveře otevřu, když nesu dvě tašky. A zase mě předběhl….

Držel mi dveře a usmíval se na mě. Když jsem procházela kolem něho, tak mi vzal moje tašky a odešel do kuchyně. Pomalu jsem šla za nim a posadila jsem se na jednu z barových židlí. Edward mezitím uložil všechno nakoupené jídlo na své místo v ledničce a ve skřínkách. Pak ke mně přešel, vzal mě do náruče a najednou jsme se objevili v mém náhradním pokoji. Zase použil svoji upíří rychlost. Posadil mě na postel a sám se posadil vedle mě. Docela jsem byla zvědavá co se bude dít, vždyt je teprve něco kolem jedenácté hodiny dopoledne.

Už vycítil moji netrpělivost a navíc si to mohl přečíst z mých myšlenek. Konečně jsem se dočkala nějakého vysvětlování, přeci moc dobře ví jak já zrovna nemusím překvapení:

„ Víš napadl mě jedna úžasná věc. Co kdybychom dnešek celý den strávili spolu a nebyli by jsme doma. Za tu dobu co jsme v Londýně jsme se ani jednou nebyli podívat po městě. Tam mě právě napadlo že dneska se můžeme projít a pak třeba jít nakupovat. Prostě být spolu a venku. Co ty na to? „

No tak musím uznat že mě tímhle docela překvapil. Ale co dodat, přeci jsem musela souhlasit. Celý den být s ním a navíc si aspon prohlídnu Londýn. Jen doufám že těmi nákupy nemyslel nákupy na styl Alice. Snad ne…Tak to bych to jinak už nepřežila…..

…..Po celodenním výletu……

On mě snad chtěl zabít, vždyt jsem byla celý den na nohách. Od rána jsme navštívili snad každou památku co je v Londýně a jeho okolí. Byli jsme ve všech muzeích a galeriích co existují. Prostě když to shrnu tak jsem docela i unavená. No jo, jemu se to řekne když je upír.

Celou dobu co jsme se vraceli domů, tak se choval trochu divně, i když nevím proč. Pořád se na mě díval a usmíval. Možná to bude tím že jsme spolu dlouho nebyli, to bude tím. Já se na něj taky nemůžu přestat dívat, zase je tady s mnou. Můj Edward, ještě aby tady byla celá rodina….

Jen co jsem vystoupila z auta, tak jsem hned šla do ložnice. Lehla jsem si na postel a hned jsem usnula. Ach ta únava…

Vzbudila jsem se a venku již byla tma. V celém pokoji byla tma, ale co mi přišlo nejdivnější, bylo to že jsem nikoho vedle sebe necítila. Nikdo u mě neležel, v pokoji jsem byla sama. Kde je Edward? Už zase mi někam utekl, jen doufám že neutekl na pořád.

Rozsvítila jsem lampičku na stolku u postele a všimla jsem si vzkazu u postele:

„ Dobrý ráno Růženko, doufám že jsi se krásně vyspala. Čekám na tebe dole, ale nejdřív se převlékni. Oblečení jsem ti vybral sám, tak doufám že mi uděláš radost a oblečeš si ho.

Tvůj Edward    XOXO  „

Jen doufám že to nebude zase nějaká minisukně, přece mě nechce umučit. Ale ze všeho nejdřív se musím zajít osprchovat, potřebuji svoji lidskou chvilku.

Nakonec to dopadlo tak že místo sprchy byla horká koupel a k tomu jsem si ještě umyla vlasy. Pomalu jsem si je vysušila a stáhla do gumičky. Ted přijde chvilka překvapení, kdy uvidím co si obléknu. Naštěstí to nedopadlo nějak nejhůř, Edward mi vybral krásné tmavě modré šaty, které byli na úzká a zapletená ramínka. Byli jednoduché, ale přesto krásné. Zrovna tyhle šaty mi dneska koupil, jako dárek pro mě. Ještě k tomu byli přichystané páskové lodičky na nízkém podpatku. Jediné co mi nepřichystal bylo spodní prádlo, výběr nechal na mě. Zašla jsem do skříně a vybrala jsem tmavě modrý komplet. Krajkovou podprsenku a kalhotky. Přes to jsem si natáhla šaty a nazula jsem si boty. Když jsem byla s oblékáním hotová, tak jsem ještě zamířila do koupelny. Vlasy jsem si učesala do trochu složitějšího drdolu, a pustila jsem se do líčení. Na oči jsem si dala lehce oční stíny a řasenku. Pak přišla na řadu tvářenka a nakonec rty. Na ty jsem si dala lesk. No musela jsem uznat že mi to docela i sluší, snad to uvidí Alice a bude vědět že jsem se něco od ní naučila.

Tak a konečně ho uvidím…

Pomalu jsem scházela po schodech a dávala jsem pozor abych nezakopla. Ještě to by mi scházela, pak by z toho nakonec ještě byla nějaká zlomenina. A pak jsem ho konečně uviděla, stál hned u schodiště a nehorázně mu to slušelo. Měl na sobě černý oblek a na tváři pokřivený úsměv. Již jsem nic nevnímala, pouze to že jsem od schodiště přešla k němu a byla jsem v jeho náruči. Objímal mě a zašeptal mi: „ Bells, ani nevíš jak jsi nádherná. Dneska ti to nehorázně sluší. „

Bylo to krásné to slyšet od člověka kterého milujete a víte že on miluje vás. Na oplátku jsem ho dlouze políbila. Pak mě obešel a pouze řekl at to vydržím. Vzal šátek a zavázal mi ho kolem očí. Vzal mě do náruče a někam se mnou odcházel. Takže nejspíš zase další překvapení, dneska je asi den překvapení. Pak se zastavil a vrátil mě zpátky na zem. Sundal šátek a já jsem nemohla uvěřit vlastním očím……

Autor: Marianne (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Změna životů - Kapitola 23 - Den překvapení:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře