Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Změna životů - Kapitola 13 - Identita

24.06.2009 (22:00) • Marianne • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1734×

Pohled Belly :

Byl to již týden od té děsivé noci. Týden co jsem se neviděla s Jasperem a Alice. Vůbec nic o nich zatím nevím. Akorát včera mi volal Jasper že se Alice konečně probudila a možná že zítra se s mnou setká. Sice nedoufám v to že si hned vzpomene, ale byla bych ráda aby aspon něco věděla. Vždyt to byla má nejlepší kamarádka a zároven sestra. Všichni byli mou rodinou a on, on byl pouze můj, ale na jak dlouho. Osud mi nepřál štastný osud a všechny nás rozdělil a hlavně mi vzal můj poklad, mou dcerku Nessí. Sama jsem zvědavá co budeme dělat dál, a hlavně kam se vydáme vyhledat ostatní. Už se začalo skoro stmívat, tak jsem odešla do koupelny. Potřebovala jsem se uklidnit a hned poté jsem šla spát. V podstatě nemám nic jiného na práci, a nejhorší na tom je že nerada vzpomínám. Kdykoliv si vzpomenu na ten jeho pokřivený úsměv, naše polibky a všechny společně strávené chvíle, začne mě to hrozně bolet. Pořád to bolí, ale když pracuji snažím se to překonat.

Opět jsem se probudila hrozně brzy, byla nějak kolem páté hodiny ráno. Když jsem dokončila ranní hygienu tak jsem se nasnídala a zapnula zprávy. Musím aspon trochu vědět co se děje ve světe. Přestala jsem vnímat a najednou mě probudil zvonek.

Na hodinách bylo už deset hodin, takže jsem opět musela usnout u televize. Šla jsem ke dveřím a tam na mě čekal poslíček. Podával mi velkou kytici bílých orchidejí, obálku a ještě dvě velké krabice. Myslela jsem si že se spletl ale on tvrdil že ne. Položila jsem si to na gauč a podívala se na obálku jestli tam je jméno. Sice tam nebylo a byli tam dva velké iniciály B.C. To jsou moje staré iniciály Bella Cullenová. Od koho to může být?

Kytice jsem dala do vázy a na stůl, připomněli mi naši svatbu, kde všude byli bílé orchideje, to byl nápad Alice.

Otevřela jsem obálku a začala číst. Když jsem to dočetla, tak jsem nemohla věřit vlastním očím. Ten dopis byl od moji Alice, to ona si na nás vzpomněla. Ale co se opět nestalo, Volturiovi všechno pokazili. Jak já je jenom nenávidím, zkazili mi všechno. A ted mi znovu vzali mou Alice.

Jak píše ona tak je výhodou to, že se bude snažit pátrat po Nessí. A pokusí se s mnou zkontaktovat. Pak tam ještě něco psala o tom, že musím najít ostatní. A at otevřu ty dvě krabice. Nejdřív jsem otevřela tu menší a v ní mě čekalo velké překvapení.. Bylo tam zlaté srdce, ve kterém byl vsazen malý diamant ve tvaru srdíčka. Když jsem ho vyndala i s řetízkem, všimla jsem si že z druhé strany je vyryt náš rodinný znak a ještě velké C. To mám prý proto, abych si vzpomněla že mám svou velkou rodinu, do které patřím. V té velké krabici bylo spoustu věcí. První co jsem našla byli doklady, samozřejmě falešné. Rodný list, pas, občanský a řidičský průkaz byl napsaný na jméno Bea Hale. Takže mi nechala příjmení, které měli Rose a Jazz. Pak jsem tam našla taky dvě platinové kreditní karty, no jo Alice aby nedal pokoj s nákupy. Sice by mi možná nějaké neuškodili. Jako poslední tam byli klíčky od auta. Musela jsem hned ted vyrazit. Volturiovi určitě již někoho vyslali z Italie a jdou si pro mě. Zabalila jsem si těch pár věcí, vzala jsem obě krabičky a vyndala jsem si klíče od auta.

Došla jsem na recepci, kde jsem to chtěla zaplatit, ale pokoje již zaplacené byli. No jo, Jasper.

Poslíčkovi u dveří jsem předala klíčky od auta a čekala jsem na to co mi Alice vybrala. A pak přede mnou zastavilo nádherné auto, auto které jsem již párkrát viděla. Stejný model jako měl Edward. Byl to Aston Martin, akorát byl v černé barvě a ještě měl černá skla. Snad mi zůstal nějaký ten talent řízení, z období když jsem byla upírem.

Věci jsem dala do kufru a hned jsem vyrazila. Musela jsem odjet co nejdál jsem mohla. Vybrala jsem si že pojedu do LA, jelikož tam pořád svítí slunce. Tam mě zatím nenajdou. A hlavně musím vypátrat nějakou stopu, podle které bych hledala ostatní.

Jela jsem dva dny, samozřejmě sem si dělala ještě u toho přestávky. Možná to bylo i tím, že moje rychlost nebyla menší než 200km/hod. Aspon jsem se přestala bát rychlé jízdy.

V LA jsem se objevila nějak kolem šesté hodiny ráno, skoro všude nikdo nebyl. Podle GPS které bylo v autě jsem našla nejbližší hotel. Byl to jeden z těch hotelů pro bohatší, ale Alice v dopise psala at si s penězi nelámu hlavu. Ubytovala jsem se a šla jsem si na chvilku odpočinout. Když už jsem byla vyspalá, tak jsem si zašla do koupelny. Tam mi to trvalo trochu déle, ale aspon jsem vypadala trochu dobře. Rozhodla jsem se že zajedu nakupovat. Musím si pořídit nové oblečení a hlavně potřebuji nový notebook, abych se mohla připojit na zdejší internet. Díky GPS jsem až tak dlouho v centru LA nebloudila, a hlavně jsem našla velké nákupní centrum. Nejdřív jsem si zašla vybrat nový notebook, a rozhodla jsem se pro notebook od Applu. Byl to jeden z těch hezky barevných a hlavně byl hodně výkonný. Když jsem procházela kolem kadeřnictví, tak mě napadl bláznivý nápad. Nechám se ostříhat. Když jsem tam přišla, tak mě hned vzali a já jsem jim řekla svůj požadavek. Byla jsem tam něco kolem hodinky a když odkryla zrcadlo tak jsem se nemohla poznat. Trochu sem se podobala té době když jsem byla upír. Měla jsem o odstín tmavší vlasy, byli trochu sestřižené a na koncích tvořili vlny. Vypadala jsem opravdu jinak, a ted ještě nakoupit nějaké oblečení. Rozhodně nestrávím takovou dobu nakupováním jako Alice.

Když jsem měla všechno nakoupeno tak jsem se konečně vracela domů. Poslíček mi tašky donesl do pokoje a já jsem poprvé vyzkoušela svého nového miláčka. Zapojila jsem ho do sítě a hned jsem začala vyhledávat něco divného a zvláštního. Prostě nějakou stopu.

Byl to již třetí den co sedím ve svém pokoji a přemýšlím. Pořád nemůžu nic nového najít. Ani Alice mi nijak nepomohla, a já nevím co budu dělat dál.

Stále jsem přemýšlela kde mám koho hledat, jediné co vím je to že musím najít Carlisle. S ním by prý měla být i Esmé. Po dlouhé době někdo zazvonil a kdo jiný to mohl být než poslíček. Předal mi tentokrát jednu růži. Ta růže byla rudá a k ní byl přiložen lísteček. Na něm bylo napsáno: „ Všechno je v Londýně" , a k tomu byl přidán iniciál „ A.C".

Že by tohle byla ta nápověda o které Alice mluvila? Ale co když to je past? A co vůbec znamená „ Všechno je v Londýně?"

Co když tam budou ostatní, třeba zrovna v Londýně je Carlisle a Esmé. A právě v tom mi došla jedna podstatná věc, vždyt přeci Carlisle pochází z Anglie. Narodil se někde blízko Londýna a potom jako upír studoval v Londýně. Přeci kolikrát jsem již slyšela jeho osud, všechny příběhy a podrobnosti. Že jsem si nevzpomněla dřív, Alice to určitě musela vidět a tak mi potají pomohla. I když tím mohla ohrozit Jaspera a sebe. Snad je v pořádku a nic se jim nestalo. Jedno vím určitě, a to je že musím hned odletět do Londýna. Ani nevím co všechno si s sebou musím vzít. Tak to nějak neřeším a během půl hodky už vycházím z hotelu, nasedám do auta a můj směr je letiště. Nevím proč, ale chci do Londýna doletět co nejdřív.

Výjimečně mám štěstí, letadlo letí už za 20 minut a když jsem letušce ukázala platinovou kreditku, tak ji nedělalo problém najít ještě volné místo v první třídě. Rychle spěchám na odbavení zavazadel a už směřuji přímo do letadla. Usadím se na sedadlo, ze kterého mám krásný výhled ven. Zrovna vzlétáme, a já směřuji do Londýna. Směřuji najít svou ztracenou rodinu. Snad to dokážu....

Autor: Marianne (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Změna životů - Kapitola 13 - Identita: