Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Zmatení upíři aneb Hra na lidi - 6. kapitola

Edwardovo tajomstvo


Zmatení upíři aneb Hra na lidi - 6. kapitolaTak, co to bude tentokrát? Edward se s Bellou opět usmíří, ale zároveň nás čeká rozhovor a první společná noc v hotelu a Edward se nám také trošku podřekne.

Asi po hodině, jsem se konečně odvážila z mé oblíbené koupelny vystrčit nos. Pozorně jsem se zaposlouchala do zvuků, které se ozývaly z pokoje a trochu mě překvapilo, když jsem neslyšela absolutně nic. To jsem byla natolik mimo, že jsem si nevšimla, jak odchází? Zavrtěla jsem hlavou a proklouzla do ložnice. Můj kufr stále stál v rohu pokoje, a tak jsem se rozhodla, že se trochu zabydlím. Všechno oblečení jsem nastrkala do malé skříňky, naštěstí jsem toho moc neměla.

Když jsem byla hotová, převlékla jsem se do tepláků a tílka a vyšla z pokoje. Sešla jsem dolů, kde se u baru náš učitel opíjel do němoty. Zachichotala jsem se a raději ho obešla obloukem. Sedla jsem si do jednoho z mnoha pohodlných křesílek. Vzala jsem do ruky jeden z povalujících se časopisů a nezaujatě očima prolétavala stránky.

„Je tady místo?“ zeptal se tichý melodický hlas. Pozvedla jsem jedno obočí a vzhlédla. Co ten tady zase chce?

„Je a na mém bude taky, pokud si přisedneš," odsekla jsem nevrle a propalovala ho očima. To už však Edward seděl.

„Prosím tě, Bello, vyslechni mě," požádal a smutně se na mě zadíval.

„Tak to ale zrychli, nemám na tebe celej den."

„Bello!" napomenul mě.

„No jo, promiň, tak cos chtěl říct?"

„Já... Chtěl jsem se omluvit za mé chování, vůbec netuším, co se to se mnou stalo. Můžeme na to, prosím, zapomenout?" zeptal se a upřímně po mně pokukoval.

Přimhouřila jsem oči.

„Dobře," přikývla jsem a on úlevně vydechl.

„Děkuji ti."

Zase jsem svoji pozornost obrátila k rozečtenému časopisu. Uběhla minuta, dvě, tři... A já stále na sobě cítila tíhu jeho pohledu.

„Hodláš mě rentgenovat dlouho?" vyprskla jsem a vzhlédla k němu.

„Hmm... A vadí ti to?"

„Jo! Jsem z toho nervózní!"

„Ty jsi ze mě nervózní?"

„Nejsem nervózní z tebe, ale z toho pohledu!" snažila jsem se mu vysvětlit.

„Takže jsi vlastně nervózní ze mě?"

„Ne!"

„Zapíráš! Takže přiznáváš, že jsi z mé přítomnosti nervózní, takže se ti vlastně líbím, že?"

„Jak jsi k takové blbosti vůbec přišel?!"

„Léta praxe a pozorovaní dívek. Tvé chování splňuje hned sedm bodů na mém seznamu."

„Seznamu?"

„Jo, pojmenoval jsem to seznam ženského chtíče. Vzrušuje tě ten název?"

„Spíš se mi z něj chce zvracet."

Edward si odfrkl.

„Tak například: Sedáš si dál od ostatních, abys byla snažší kořistí a muži se tolik nebáli tě oslovit..."

„To je absolutní kravina! Sedám si dál, protože poslouchat kecy těch puberťáků, stojí zásoby mých nervů a taky doufám, že si mě prostě nikdo nevšimne, ale jak vidím, tak mi to moc nejde. Nechceš se tedy vrátit spíš k hloučku těch husiček a mě nechat bejt?"

„Hmm... Ne. A nejsi ty náhodou taky puberťák?"

„Řekněme, že jsem psychicky vyvinutější."

„Ne jenom psychicky," poznamenal a mlsně si olízl rty. Já v rychlosti srolovala ten časopis, co jsem držela v ruce a bouchla ho s ním po hlavě.

„Čuně," napomenula jsem ho. On se rozesmál.

„Ale tím se vracíme opět k mému seznamu. Jako například, když jsi řekla, že mám jít k hloučku těch hus. To se dostáváme k bodu číslo dvě. Odstrkuješ mě a vystavuješ mě zkouškám, abys ověřila mou odolnost.

„Námitka! To nejsou žádný zkoušky, jen chci, abys mě prostě nechal být a zaměřil se na jiný objekt tvého zájmu."

Edward si mě však absolutně nevšímal.

„Třetí bod: Stále zaměstnáváš své ruce, abys nepodlehla pokušení se mne dotknout," řekl s úsměvem.

To jsem se však už naplno rozesmála já. Edward se pousmál.

„Bod číslo čtyři. Směješ se všemu, co řeknu!"

„Tak to ne! Většinou ti nadávám, nebo tě odstrkuju, to smání bylo jen z důvodu, že plácáš absolutní kraviny!"

„Bod číslo pět. Odstrkuješ mě."

„To není fér, to jsem teď řekla!"

„Bod číslo šest. Odmítáš být v mé blízkosti."

„To proto, že nejsem blázen, abych mrhala časem stráveným s tebou."

„Bod číslo sedm. Chvějí se ti rty, které touží po polibku," řekl svůdně a chtivě se zadíval na mé rty.

„Moje rty nech na pokoji! A nechvějí se!"

„Ale jo, chvějí, jak dlouho ses s nikým nelíbala?"

„Co prosím?"

„No, před jakou dobou ses s někým líbala?" zopakoval trpělivě a nepřestával mě zvědavě propalovat pohledem.

„T-t-to je osobní!" vykoktala jsem a kdybych mohla, zčervenala bych až na zadku.

„No to snad ne! Ty ses nikdy s nikým nelíbala?!"

„Jasně, že líbala!"

„Takže někdy ve školce, že? Bóže, Bello, jak jsi to mohla vydržet? Líbání je super! Stačí se tomu poddat," řekl šeptem a pomalu se ke mně začal naklánět.

„Tak na to zapomeň!" sykla jsem a odsunula jeho obličej.

„Proč ne?" zakňučel.

„Prostě proto!"

„To není příliš originální odpověď," postěžoval si Edward.

„Však ty to přežiješ," utnula jsem ho.

„Edwarde, upřímně tě nechápu. Máš tady desítky holek, které by daly cokoliv, jen aby ses na ně usmál, právě teď si to můžeš rozdávat s mnoha holkama a ty místo toho marníš svůj čas se mnou, proč? Nejsem zajímavá a ani nechci být. Copak to nechápeš? Já nejsem jako ony, já ti k nohám nepadnu," sykla jsem a přimhouřila oči.

„V tom to je, Bello, jsi jiná. Jsem zvyklý, že mi patří kterákoliv, na kterou si ukážu, ale ty ne. Je to vzrušující. A velice mě to baví," smál se Edward.

„Takže, kdybych ti podlehla, nechal bys mě být?"

„To je velice zajímavá nabídka..."

„To byla teorie! Žádná nabídka!"

Edward se rozesmál.

„I kdyby byla, řekl bych ne."

„Ne?"

„Nechci tě jen jednou, chci ti ukázat slast a vášeň a vzhledem k tomu, že ses ještě nikdy s nikým nelíbala, tak předpokládám, že jsi ještě pořád panna, nemám pravdu?"

„Jistě, že jsme panna, nejsem žádná děvka!"

„To jsem si ani nemyslel. Přesto všechno mne nesmírně přitahuješ. Tvá nedobytnost, provokativní chování, drzost, lhostejnost, inteligence a tvoje dokonalé tělo mě prostě nenechává chladným, nechci o tebe přijít, byla by to velká škoda," zašeptal a mlsně se olízl, já naprázdno polkla. A sakra, začíná jít do tuhýho. Ale, Bello! Snad by ses nebála jednoho mrňavého človíčka, nebo snad jo?

„Myslím, že už raději půjdu spát," řekla jsem narychlo a rychlým krokem vyšla do prvního patra, kde jsme měli pokoj. Slyšela jsem za sebou tiché kroky, ale ignorovala jsem je. Rychle jsem zalezla do pokoje a začala se přehrabovat v kufru, abych našla něco na spaní. Rozhodla jsem se pro volné tričko a volné kraťásky. Snad ani tohle nebude tomu úchylákovi připadat přitažlivé.

Zalezla jsem do koupelny - už zase - a převlékla se. Když jsem opět vylezla, Edward seděl na posteli jen v pyžamových kalhotách. Při pohledu na jeho odhalenou hruď se mi zastavil dech.

„Bello! Probuď se!“ křičelo mi v hlavě.

Okamžitě jsem vzhlédla k jeho obličeji, na němž bylo vidět, jakou práci mu dělá nerozesmát se. Vyplázla jsem na něj jazyk a hrdě kolem něj prošla. Uklidila jsem si věci, ale zároveň stále vnímala jeho pronikavý pohled.

„Co je?!" štěkla jsem, když už jsem to nemohla vydržet.

„Já jen, že ti to hrozně sluší," řekl a usmál se. Zamračila jsem se na něj, což ho rozesmálo.

„Bellí, pojď si ke mně lehnout, už je pozdě, nejsi snad unavená?" Unavená? Já? To těžko.

„Fajn, ale posuň se až úplně k okraji a během noci se o nic nepokoušej!" kladla jsem mu na srdce.

„Prosím tě, já a pokoušet se o něco? Za koho mě máš?" odfrkl si s potutelným úsměvem.

Prokulila jsem oči a lehla si vedle něj. Natlačila jsem se co nejvíce ke kraji a obrátila se k němu zády. Zavřela jsem oči a předstírala, že se pokouším usnout.

Edward si povzdechl a v tu stejnou chvíli byl na mně přilepený jako žvýkačka a objímal mě kolem pasu.

„V noci bude zima, nepřežijeme, pokud se vzájemně nebudeme zahřívat," zahuhlal mi vzrušeně do ucha.

„Edwarde, venku je třicet pět stupňů a jestli okamžitě nedáš ty ruce pryč, tak budeš spát na zemi!" zavrčela jsem.

Edward nesouhlasně zakňučel, ale trošku se poodtáhl.

„Až umrzneš, tak si vzpomeň, žes měla naději na přežití!" zahučel a já se rozesmála.

„Nedělej si starosti, tučňáci by se o mě postarali," zachichotala jsem se.

Edward zavrčel.

„Žádnej opelichanej pták, kterej je tak blbej, že ani neumí lítat, se tě ani nedotkne!" zavrčel a já se svíjela v záchvatech smíchu.

„Lepší tučňák než mrož," podotkla jsem.

„Proč si to myslíš?"

„Mě vždycky mroži hrozně děsili," přiznala jsem, Edward se začal nehorázně smát.

„P-proč proboha?" vykuckal ze sebe.

„Mají hrozně velký tesáky, nebo co to vlastně je."

„Děsí tě dlouhé a špičaté zuby?"

„Jasně, jsou hrozně nepraktický."

S tím už Edward spadl z postele a na zemi zalezl pod postel, kde se svíjel v záchvatech smíchu, až to celou postelí drkotalo.

„E-E-E-d-d-d-w-w-w-a-a-a-r-r-r-d-d-d-e-e-e!" drkotal se mi hlas. Tím jsem spustila další vlnu záchvatů. Zmučeně jsem zakvítela. Po chvíli se zpod postele nic neozývalo. Zvědavě jsem si klekla na kraj postele a nahlédla pod ni.

„Baf!" vykřikl Edward a já vypískla a nadskočila. Bohužel jsem už nějak nedomyslela dopad a místo na měkoučkou posteli jsem dopadla na tvrdou zem.

„Bello! Tisíckrát se omlouvám, proboha, řekni, jak moc to bolí?" chrlil na mě Edward - který už vylezl zpod té postele - a starostlivě si prohlížel mou nohu. Sice jsem absolutně nechápala, o čem to mluví, ale také jsem se na nohu podívala. Byla nezdravě zkoucená, jako upírka jsem to ani necítila, věděla jsem, že do pár hodin bude všechno absolutně v pohodě, ale jako člověk bych se teď měla svíjet v bolestech. Pokrčila jsem rameny a začala šíleně řvát.

„Aaaaaaaaaaa!" křičela jsem a zatínala ruce do Edwardova ramena. Sykl bolestí. Tohle mě tak baví!

Edward mě vzal do náruče a přenesl zpět na postel.

„Táta je doktor, něco mě naučil, podívam se ti na to," řekl spíš pro sebe.

Profesionálně mi ohmatával kotník a já poslušně opakovala stále dokola au, au, au.

„No, Bello, myslím, že to máš vymknuté, měla bys v klidu ležet."

„To já se pokoušela, ale pak jsi ty začal mluvit o tučňácích, pak o mrožích, pak tesákách, pak jsi zalezl pod postel a vybafnul na mě!"

„Hm.... Asi ses taky pořádně bouchla do hlavy," podotknul s cukajícími koutky.

„Nedělej si ze mě srandu!"

„Bello, nebolela tě ta noha náhodou ještě před chvilkou?"

„No, jo vlastně, au!" sykla jsem a on se rozesmál.

„Měla by sis odpočinout, to bude z toho šoku."

„Tak fajn, ale už žádný tučňáci, jasný?"

„Když si to nebudeš přát..."

„Nebudu!"

Edward se uchechtl.

„Spinkej, maličká," zašeptal a pohladil mě po vlasech.

„Já ti dám maličká!" sykla jsem a on se uchechtl.

Spokojeně jsem zavrněla a zachumlala se více do přikrývky. Zavřela jsem oči a snažila se pravidelně dýchat.

Edward mě napodobil.

Hodiny se táhly stále pomaleji. Když už jsem si myslela, že Edward tvrdě spí, zvednul se na loktech. Jen tak tak jsem potlačila vyděšené cuknutí a raději se soustředila na svůj pravidelný dech. Bohužel jsem teď ležela k němu obličejem.

Chvíli bylo ticho a pak mi Edward odhrnul z tváře jeden pramínek vlasů a zastrčil jej za ucho. Povzdechl si a následovně se nade mě naklonil a políbil mě do vlasů. V tuhle chvíli by se každé dívce srdce rozuteklo sprintem, jenomže to bych nějaké musela mít.

„Spinkej, Bellinko. Jsi nanejvýš zranitelná, avšak i tak pro můj život důležitější než cokoliv jiného. Spinkej, andílku," šeptl, a pak se zvedl a prostě jednoduše odešel z pokoje.

Co to, ksakru, mělo zanamenat? Copak se úplně pomátl? Tohle přece není ten Edward, kterého znám! Třeba má dvojče! Jo, to by sedělo. Nebo třeba se jen pořádně opil, nebo zkoušel kouřit? Ať to bylo cokoliv, tak to s ním pořádně zamávalo.

Ach, Edwarde, co mi to děláš?! Kdo se v tobě pak má vyznat?! Já ne!

Tyhle úváhy mi vydržely až do svítání, a to už se Edward zase vrátil. Položil se na druhou půlku postele a pravidelně dýchal, jakoby vůbec neodešel.

Mám to! Je náměsíčný!

Když už mi na tvář dopadaly první paprsky slunce, usoudila jsem, že už bylo dost předstíraného spánku.

Zavrtěla jsem se, a pak od sebe oparně odlepila víčka.

„Dobré ráno," pozdravil mě Edward s úsměvem.

„Dobré," kuňka jsem a protáhla se.

„Co noha?" Noha? Jaká noha? Aha, moje!

„Úplně v pořádku," výskla jsem a zvedla se z postele. Jenomže jsem ztratila rovnováhu a rozplácla jsem se na zemi. To jsem byla celá já. Jediná nešikovná upírka na světě.

„Áha," protáhl a zvedl mě do náruče, aby mě opět posadil na postel.

„Takže zůstaneš hezky tady, dneska žádný moře."

„Ale... Ale..."

„A žádný odmlouvání!" přikázal a já vzdorovitě zkřížila paže a vystrčila spodní ret.

„Neudržíš mě tady!"

„Tak tady budu s tebou."

„Ne!"

„Ale jo," řekl ďábelsky a v očích mu problikly záludné jiskřičky.

„Jdu za učitelem, všechno mu vysvětlit. Jenom upozorňuju, že jsme v sedmém patře, takže bych emigraci oknem moc nedoporučoval a pro tvé vlastní bezpečí tě tu na chvilku zamknu a beru si klíče," řekl, jakoby nic.

„Na to nemáš právo!"

„Myslíš snad, že nějaké potřebuju?" zeptal se s uchechtnutím.

Ještě, než za sebou zavřel dveře, tak na mě záludně mrkl. Vyplázla jsem na něj jazyk a dál si pečlivě hlídala svou vzdorovitou pózu. Však já ti to nedaruji Edwarde Cullene!



Může se zdát, že je Edward zamilovaný až po uši, netvrdím, že se v něm něco neklube, ale to neznamená, že ho opouští jeho ego, arogance, nadrženost a soupeřivost s Bellou. Jestli si myslíte, že to bude tak lehký, tak to rozhodně nebude!

Dopředu se můžete těšit na: Edwardovy námluvy. Tajemného Lucase, který nám skrývá mnohem víc, než se může zdát. Belliny i Edwardovy upíří potřeby. (Jak si myslíte, že třeba budou chodit na lov, když se navzájem hlídají a ani jeden neví o totožnosti toho druhého? To nás také odkazuje na název povídky.) Neopomíjím také moje oblíbené Volturiovy. A nezapomeňte na náhrdelníky, které mají Ed s Bellou. No, čeká nás toho ještě dost. Těšte se. ;-)

Vaše NissiBell

Tuto kapitolu věnuji Myfate a její andělské trpělivosti. :D



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Zmatení upíři aneb Hra na lidi - 6. kapitola:

 1 2 3   Další »
25. Rena16
08.12.2012 [21:25]

Rena16 Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

24. Barča
26.03.2012 [16:50]

rychle pokracko asi som sa zalubila do tvojej poviedky Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

ale ona je fakt super a rychlo napis dalsie kapitolky Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

28.01.2012 [10:52]

alicecullen105 Emoticon Emoticon

22. Eda
23.01.2012 [20:17]

Užasný, těším se no a určitě ne jen ja takže TĚŠÍME SE NA DALŠÍ Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

21. Bella Cullenová
11.01.2012 [15:34]

No mě nejvíc baví ten Rozbřesk ale mamky se pořád ptám kdy vyjde ta 2.část a strašně se těším Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

20. tom
01.01.2012 [19:38]

kravina Emoticon

19. Karlička
19.12.2011 [21:06]

hezký moc :D rychle další :D Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon asi sem závislá na týhle povídce

18. Kajinka
09.12.2011 [9:16]

Suuupr rychle pokráčko. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

17. oooooooo
26.11.2011 [12:41]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

16. terka
05.11.2011 [20:30]

ja sem na tajty strance poprve tak no libi se mi to je to fakt hezky Emoticon

 1 2 3   Další »

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!