Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Zmatení upíři aneb Hra na lidi - 3. kapitola

g


Zmatení upíři aneb Hra na lidi - 3. kapitolaTěšte se na hraní páru ve škole, hádku, další sázku a spojenectví.

3. kapitola

 

Brzy ráno jsem vylítla z postele a zamířila si to do koupelny. Charlie se mezitím odšoural do kuchyně, kde začal připravovat snídani.

V pokoji jsem se převlékla do minisukně, trička a bot. Když jsem sama se sebou byla spokojená, sešla jsem dolů, kde jsem u stolu uviděla tátu.

„Dobré ráno, mimochodem, sluší ti to," pochválil mě táta a já se na něj usmála.

„Díky, tati, tobě to taky sluší," řekla jsem a v tu chvíli se mi naskytl pohled na zešedivělého Charlieho, jak prská - od kávy rozmočenou - buchtu. Na sobě měl šedivý župan, zpod kterého čouhaly chlupaťoučké nožky se zarostlými nehty.

Nuceně jsem se usmála a pak raději svou pozornost odvrátila k lednici a předstírala, že v ní něco hledám, ale upřímně, všechno jídlo vypadalo i chutnalo stejně. Fuj!

 


Po chvíli se šel táta převléct a já po něm umyla talíř a hrnek.

S „Ahoj,” odešel. Ještě jsem se překontrolovala v zrcadle, a pak vyšla před dům. Na příjezdové cestě stálo stříbrné Volvo a u něj postával Edward.

„Ahoj," řekl a usmál se na mě.

„Čau, co ty tady?"

„Když už máš být má přítelkyně, tak ať to vypadá jako doopravdy. Dneska tě do školy vezu já," řekl a rošťácky se usmál.

Beze slova jsem tedy nasedla na sedadlo spolujezdce a on vyjel.


Zaparkoval u školy a obešel auto, aby mi pomohl z vozu. Oplatila jsem mu úsměv a vystoupila. Všichni zalapali po dechu.

Většina dívčího osazenstva mě propalovala nenávistným pohledem a kluci zase zasněně vzdychli. No jo no, někdy se upíří sluch hodí. Třeba tohle mi hodně lichotilo.

Edward mě majetnicky objal okolo pasu a pak jsme společně vešli do kanceláře, kde jsem se měla nahlásit.


„Dobrý den, jsem Isabella Swan," představila jsem se starší paní, která seděla za stolem, který pokrývala tlustá vrstva různých papírů a složek.
„Ach, ano. Tady máte, slečno. Na ten papírek se vám všichni profesoři podepíší a tady je váš rozvrh," řekla ta paní a dál se věnovala hromadě papírů.
S tichým děkuji jsem odešla a Edward šel za mnou jako ocásek.

Doprovodil mě až ke dveřím mé třídy, kde mě zlehka políbil na rty.
Vešla jsem do třídy a v tu chvíli se všechny rozhovory utišily a všichni mě provrtávali zkoumavým pohledem.
Podala jsem učiteli svůj papír a on mě pak beze slova posadil k jedné holce v zadní lavici.

„Ahoj, jsem Jessica. Ty jako chodíš s Edwardem?" vypálila na mě hned, jak jsem si sedla.

„Tak nějak."

„A už jste spolu spali?"
„Ehm, cože?!"
„No, však víš, co myslím. Jestli jste spolu měli sex."
„Ne!" vyhrkla jsem zděšeně.

„Ale nekecej! Edward Cullen je největší děvkař na této škole. Nikdy se k nikomu nevázal a když s tebou chodí, tak musíš být v posteli pěkná dračice. Prosím! Dáš mi nějaký tipy?" prosila Jessica a já ji s hrůzou pozorovala.

„Jessico, opravdu jsem s ním nespala!"

„Hmmm v tom případě to na tebe chystá. Já se s ním vyspala třikrát! A tamhle Angela dvakrát, jo a tamhle Betty taky dvakrát a jo a..." Takhle pokračovala snad do nekonečna. Já naprázdno polkla.

Ne! Já nebudu další v pořadí! Já chci opravdovou lásku! Ne nějakého nadrženého idiota. On si se mnou jen hrál! Já se ti pomstím, Edwarde Cullene! Se mnou si nikdo hrát nebude! A co zmůže ubohý človíček proti upírce? Se mnou sis začínat neměl! Prej abych ho zachránila, kecy!

Zbytek hodiny už jsem s Jessicou nepromluvila. Byla jsem na Edwarda naštvaná a rozhodnutá se mu pomstít. Bylo to logické, proč jinak by se ke mně po tak kratičké době začal chovat jinak? Ach, Bello! Jak si mohla být tak pitomá?!

Hned po zvonění jsem vystřelila ze třídy a zamířila si to ke třídě, kde teď měl hodinu Edward.
Právě odtamtud vycházel.

Silou jsem jej přitiskla ke zdi.

„Poslouchej mě, ty parchante. Já nebudu další v pořadí! Říkal jsi, že mě potřebuješ, ale to byla sprostá lež! Jen chci, abys věděl, že se mnou to byl špatný tah!" zavrčela jsem a pustila ho. Otočila jsem se na podpatku a odešla.

Zmateně zíral na mou vzdalující se postavu.

Hezky, Bello! Tak se mi líbíš, holka!

Když v tu chvíli mě najednou někdo strhl na stranu a přitiskl na studenou zeď. Automaticky jsem zavrčela.

„Hej, klid, ty divoško. Slyšel jsem teď to, cos říkala Edwardovi a chtěl bych se k tobě přidat. Podle mě to už v poslední době přehání a navíc, u nás doma teď není nikdy klid, jak tam pořád vodívá ty svoje holky na jednu noc. Pomůžu ti a navíc bude aspoň sranda, ne? A jak už jsem zjistil, s tebou se člověk nikdy nenudí," smál se Emmett.

„V tom případě tě beru," řekla jsem a usmála se na něj. On se rozzářil a zatočil se mnou ve vzduchu.

„Díky, Bellí!" pištěl. Když mě postavil na zem, moje nohy mě zradily a já spadla na zadek. On se na mě nechápavě díval, ale když jsem si začala stěžovat, smíchy se svalil na zem. Protočila jsem panenky a s námahou se postavila.

„Vstávej, Emmette, musíme na hodinu," připomínala jsem mu. On se však nepřestával smát. Zamračila jsem se.
„Dělej! Nebo ti roztrhám tvou sbírku Pokemonů!" Myslela jsem to jako vtip, protože přece takový svalouš jako je Emmett by si nehrát s takovými dětinskými hračkami. Avšak zhrozila jsem se, když se okamžitě přestal smát.

„Bellí! To bys neudělala! Prosím jen to ne! Udělám vše, co řekneš, ale nenič mi je!" rozplakal se Emmett a já na něj vyjeveně zírala. No je to možné? V normálním světě ne, ale v mém rozhodně ano. Přece jen, já jsem milosrdná upírka, Edward je sexy děvkař a Emmett milovník Pokemonů. Když nad tím tak přemýšlím, tak se docela děsím ostatních členů rodiny.

„Když vstaneš, tak se jich ani nedotknu," slíbila jsem a usmála se na něj. Okamžitě se postavil a zasalutoval.

Společně jsme vešli do třídy a sedli si do zadní lavice.
„Takže, co máš v plánu?" zeptal se.

„No rozhodně začneme veřejným rozchodem."

„Nějaké speciální požadavky?"
„Ani ne."
„Dobrá, mohli bychom se trochu zdržet, aby v jídelně bylo co nejvíc lidí."
„Souhlas."

Celý zbytek hodiny jsem netrpělivě podupávala nožkou, čemuž se Emmett hrozně smál. Konečně zazvonilo. Počkali jsme ještě pár minut a pak se vydali do jídelny. Jak jsme očekávali, tak se i stalo, Edward už seděl u stolu, stejně jako většina školy.

„Jdu na to," řekla jsem tiše Emmettovi a pak si to rázným krokem mířila k Edwardovi. Hned, jak mne uviděl, usmál se.

„Ahoj, broučku," řekl něžně a zvedl se, aby mi dosáhl na rty, já však včas uhnula.

„Toho broučka si strč někam. Je konec, prostě si nebyl dost dobrý. V posteli jsi nula, Edwarde, měla jsem už mnoho daleko lepších, tak proč bych se měla spokojit s tebou? Mimochodem, jsi hrozný prase, vždyť si ani neměníš spodky," řekla jsem pyšným tónem, tak, aby to všichni slyšeli. Jako na povel se celá jídelna začala tiše pochechtávat.

Edward na mě zůstal nevěřícně zírat.
„No, tak tady jsem skončila," řekla jsem a odkráčela si to z jídelny. Teprve tam jsem se začala nekontrolovaně smát. A má to!
Když v tu chvíli už jsem zůstala připíchnutí na studené zdi, která mě nepříjemně tlačila do zad.

„Co to mělo znamenat! Takhle ze mě udělat idiota! Co jsem ti udělal?!" vrčel Edward a stále mě tiskl ke zdi, až to zabolelo. Jau, sakra! Jak to, že je tak silný! Já jsem přece upírka! Mám mu připadat jako kámen! Je snad také upír? Ne! To bych jistě poznala.
Zamračila jsem se na něj a setřásla jeho ruce.

„Na mě si takhle nedovoluj, chlapečku! Ty nevíš, čeho jsem schopná! A proč jsem to udělala? Ty snad nevíš?! Jenom sis se mnou hrál! Jenže já se s tebou nevyspím, ty idiote! Je mi jedno, co jsi měl se zbytkem školy, ale na mě takovýhle blbosti zkoušet nebudeš!" vrčela jsem na něj a prstem mu píchala do hrudi tak, že přede mnou musel couvat.

„Ty si snad myslíš, že mi budeš schopna nepodlehnout?" smál se Edward.
„Jsem si absolutně jistá, že s takovým ignorantem jako ty bych nikdy nic neměla!"
„Bello, přiznej to, přitahuji tě. Dej průchod svým pocitům," šeptal Edward a namáčkl se na mě hrudí. Kdybych byla člověk, srdce by mi jisto jistě splašeně mlátilo. Myslím, že jsem byla pro jednou vděčná mému kamennému a mrtvému srdci.

„Dám průchod pocitům, ale oni nemají nic společného s tebou," řekla jsem a zamračeně jsem ho probodávala pohledem.

„Ale, Bells, nebraň se," šeptal vzrušeně a bříšky prstů přejel přes mou páteřní kost až k zadečku. Mlčky jsem spolkla vlnu vzrušení.
„Edwarde, nevím, o co se tady pokoušíš, ale tahle debata nemá smysl! Smiř se s tím, že moje tělo ti nikdy patřit nebude!" křikla jsem na něj a zatlačila mu do hrudi tak, abych měla prostor.
„Bello, copak to nechápeš? Přitahuješ mě, mnohem více než ostatní ženy, toužím po tobě a vím, že toužíš i ty po mně! Nepřestanu se snažit! Ty mi jednou budeš patřit!"
„To sotva!"
„Uděláme takovou malou hru. Dej mi rok a budeš mi ležet u nohou. Pokud ne, nechám tě být a splním ti jedno - jakékoli - přání. Jestli ano, tak splníš jedno přání ty mně."
Zamyšleně jsem si skousla spodní ret. Sázky mě vždy velice přitahovaly - a co by mělo být tak těžkého na tom odolat jednomu hloupému človíčkovi? Alespoň bude zábava.

„Dávám ti měsíc," řekla jsem rozhodně.
„To není moc fér."
„Ber nebo nech být."
„Dobrá, do měsíce budeš jen a jen má," řekl rozhodně a na důkaz uzavřené sázky jsme si podali ruce.
S tím jsem se otočila a utíkala na svou další hodinu, kterou jsem opět měla s Emmettem.

Přišla jsem, když už učitel zahájil výuku.

„Jsem velice rád, že jste nás poctila svou přítomností, slečno Swanová," pronesl přísně učitel.

„Není zač," odsekla jsem a sedla si k Emmettovi. Učitel ohrnul nos a dál se věnoval výuce.
„Emmette, asi jsem udělala další blbost."
„Ono to ještě jde?" zeptal se se smíchem.
„Sklapni a poslouchej," zavrčela jsme na něj. Přikývl.
„Já se s Edwardem vsadila. On mě vyprovokoval... Já prostě, no..."
„O co jde?"
„Vsadili jsme se, že mu budu do měsíce patřit. To by nemělo být tak těžké, ne? Prostě jej budu ignorovat."
„Nepodceňuj jej, Edward má až příliš zkušeností, než aby sis mohla dovolit jej podceňovat."
„Říkáš mi, že si nejsi jistý mou výhrou?"
„Jistě že jsem, ale měli bychom mu to zkomplikovat, udělat to tak, aby sám od sázky odstoupil."
„A máš nějaký nápad?"
„Jasně, zhnusíme mu tě," smál se Emmett.
„To měl být vtip?"
„Ne."
„Počkej, jak to myslíš?"

„To ještě nevím, ale neboj, na něco přijdeme."

 

„Doufám."

„Bello, ty jsi fakt pako. Jsi tady teprve druhý den a už ses stačila namočit do tolika problémů," smál se Emmett. Já si odfrkla. Bohužel, měl však pravdu.

Bello! Co to děláš!



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Zmatení upíři aneb Hra na lidi - 3. kapitola:

 1 2   Další »
12. Ariana
20.06.2011 [14:44]

Ariana Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

13.06.2011 [20:10]

SummerLili Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

13.06.2011 [15:31]

aLcA0bOrDeRs Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Amen sestra!!!! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Som sa ľakla že Edí skolabuje či čo... Ale dopadlo to superdevivo!!!! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

12.06.2011 [20:51]

kiQaCULLEN Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

12.06.2011 [10:13]

NissiBelldcvstwilight: Překvapivě v minulé kapitole. Emoticon

11.06.2011 [23:13]

BellaSwanCullen8 Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

6. Niki
11.06.2011 [23:06]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

11.06.2011 [22:19]

N1I1K1O1LZajímavé Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

11.06.2011 [18:00]

dcvstwilightVždy, když to čtu, mám na tváři výraz idiota. Musím uznat, že začátek jsme nepochopila... na co to navazovalo? kde se s Edwardem sestkala? A kdy si domluvili, že budou hrát pár?
Hm, nevím, ale je to úžasné! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

3. myska98
11.06.2011 [17:25]

Super, rachle další kapitolu. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1 2   Další »

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!