Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Život tanečnice - 7. kapitola

14.04.2011 (09:00) • Sheela • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 2751×

„Fajn, tak už mám zkažený den,“ zavrčela jsem na Edwarda.

„Ty jsi vážně přijala jejich nabídku?“ vysmíval se mi.

„Jo, a co má být?“ opáčila jsem.

„Jenže nemáte, kde trénovat, tvoji kamarádi se asi zapomněli zmínit, že většinou mám tělocvičnu jen já,“ smál se dál. Však já ti ten kohoutek srazím, Cullene.

„No, já se asi zapomněla zmínit, že doma mám taneční studio, takže budeme každý den trénovat u nás. A být tebou, Cullene, prozkouším si všechny vaše tanečníky, protože my vám nakopeme prdel,“ uzemnila jsem ho. Cullen vyvalil oči a vypadal jako ropucha. Jen jsem se zasmála a odkráčela pryč. Všichni na nás koukali, ale já je ignorovala.

„Ahoj, Bello,“ pozdravil mě Emmett a já se zasmála.

„Ahoj,“ oplatila jsem mu.

„Jsem slyšel, že jsi pěkně setřela Edwarda,“ tlemil se.

„Jo, už to tak bude,“ odpověděla jsem.

„Nechceš dneska přijít k nám?“ zeptal se.

„Ne, dneska už asi bude první zkouška, kterou máme u nás, ale pokud chcete, můžete přijít večer ke mně. Táta stejně nebude doma,“ navrhla jsem a on se zamyslel.

„Jo, to by šlo,“ odpověděl.

„Doře, tady je moje adresa. Uvidíme se,“ rozloučila jsem se a šla na další hodinu. Teď jsme měli literaturu, takže to bylo dobré. Literatura mě bavila.

„Dnes tu máme novou žákyni,“ uvítal mě učitel.

„Tak se nám představte,“ pobídl mě a já si stoupla před třídu.

„Ahoj, jsem Isabella Swanová, můj táta pracuje, jako právník a já se k němu přestěhovala z Londýna. Miluji tanec, párty, auta a nakupování. A mimochodem mám radši, když mi někdo říká Iss nebo Bello,“ dokončila jsem a podívala se na učitele, jestli se zmůžu posadit. On přikývl a já si šla sednout za Justinem, který seděl sám. Což se docela divím, takový krasavec a sedí sám?

„Ahoj,“ pozdravila jsem ho a obdařila ho zářivým úsměvem.

„Ahoj, takže ten dnešek platí?“ zeptal se jen tak pro jistotu a já přikývla.

„Řekni to i ostatním. Tady je moje adresa a buďte tam kolem třetí. Ok?“

„Jo, to je super, že konečně můžeme trénovat na plno,“ radoval se. Jen jsem se usmála a začala dávat pozor na učitelův výklad. Dělala jsem se poznámky do bločku a chvilkami se bavila s Justinem, který mi vyprávěl o nějaké soutěži, která se bude konat ve Forks za dva měsíce.

„Dva měsíce?“ optala jsem se a Justin přikývl.

„Byli jste na ní někdy?“

„Ne, víš, asi nejsme tak dobří, jako Cullen a jeho crew, takže jsme neměli za potřebí se někde ztrapňovat,“ odpověděl a já pozvedla obočí.

„Takže, tenhle rok tam, ale jdeme. Ukážeme Cullenovi, zač je toho loket. Budeme trénovat až do vyčerpání sil a tu soutěž vyhrajeme,“ upozornila jsem ho a on vykulil jeho nádherná kukadla.

„No co. Přece Cullen nemusí vědět, že je lepší než vy.“ Dál už jsme se nebavili. Neměli jsme to zapotřebí, protože učitel nás dvakrát napomenul a vypadal dost naštvaně. Když zazvonilo, sbalila jsem si všechny věci a šla na oběd. Když jsem vešla do jídelny, všechna pozornost se strhla na mě, ale já si toho nevšímala. Všimla jsem si, jak na mě od vzdáleného stolu máma Alice spolu s Rosalie a Emmettem. Došla jsem si k okýnku pro jídlo, kde jsem si vybrala pizzu. Chvilku jsem váhala, jestli k tomu stolu opravdu mám jít, anebo si sednou jinam, ale když jsem viděla prosebný výraz Alice, vydala jsem se k nim.

„Ahoj,“ pozdravila jsem všechny a sedla si na jedinou volnou židli.

„Edward bude zuřit,“ konstatoval Jasper a já zvedla obočí.

„To je jeho místo,“ vysvětlil a já pokrčila rameny.

„Kdo dřív přijde ten dřív mele,“ shrnula jsem. Otevřely se dveře jídelny a všechny dívky vydechly. Podívala jsem se na nově příchozího a protočila panenky. Edward stál ve dveřích, jako největší král a myslel si, že je nepostradatelný. Otočila jsem zpět k jídlu, protože zrovna Edward mě opravdu nezajímal.

„Už jde,“ zasmál se Emmett a Rosalie mu vlepila.

„Za co?“ zeptal se a Rosalie zavrčela. Vážně vrčela?

„Co tu děláš?“ ozvalo se mi za zády.

„Jím, jsi slepý?“ odpověděla jsem.

„Já myslím, co děláš na mém místě,“ vysvětlil.

„Já tu žádnou cedulku se jménem „Debil světa“ neviděla,“ odvětila jsem a on zavrčel. Emmett se stihl skácet pod stůl v záchvatu smíchu a ostatním koutky cukaly.

„Být tebou tak neprovokuji,“ varoval mě.

„Být tebou tak odpálkuju, protože kazíš ovzduší,“ zavrčela jsem nazpět. Otočila jsem se a podívala se mu do očí. Z očí mu sršely blesky a tvář měl pěkně nafouklou. Jak já ráda provokuji. Naštvaně si to odkráčel k davu plnému dívek. Když stál u těch dívek, ještě se otočil a samolibě se usmál. Ne, chlapče, to nezkoušej. Já vážně nežárlím. Smála jsem se v duchu.

„Teda, Bello,“ tlemil se Emmett a já na něj mrkla.

„Někdo mu musí ukázat, že svět se netočí kolem něj. Od toho je tu Slunce,“ vysvětlila jsem.

„Takže to dneska platí?“ ověřil si Emmett.

„Jo, jasně,“ odpověděla a dál se věnovala svému jídlu.

„Nechápu, že se tak přejídá. Brzy se do žádného oblečení nevejde,“ slyšela jsem Edwarda. Otočila jsem se jeho směrem a zašklebila se. Do ruky si vzala poslední kus pizzy a požitkářsky se do něj zakousla. Jo, chlapče, mě můžeš leda tak políbit. Edward se opět nafoukl a začal se ocicmávat s nějakou blondýnou.

„Odcházím,“ rozloučila jsem se s Cullenovci a stala od stolu. Tác jsem odnesla ke špinavému nádobí. Otočila jsem ke dveřím a odkráčela z jídelny. Namířila si to k autu a nasedla. Cítila jsem se úžasně do té doby, než se přede mnou objevil Edward a šklebila jsem na něj. Zvedla jsem prostředníček a tím ukázala, co si o něm myslím. Gesto mi oplatil a táhnul jeho nabíječku do auta. Vyjela jsem z parkoviště a jela k nám domů. Cestou jsem si prozpěvovala písničky, které jsem milovala. Dojela jsem domů a tátovo parkovací místo bylo prázdné. No, co jsem taky čekala? V klidu jsem zaparkovala a šla do pokoje. Cestou jsem lapla tyčinky a džus. Hodila jsem to na postel a převlékla se do tanečního. Na sebe jsem si oblékla sportovní podprsenku a kraťase, na nohy jsem si obula obyčejné botasky. Rozdělala jsem si tyčinky, nalila džus a lehla na postel. Pustila si televizi a dívala se na nějaký pořad, kde se nachytávali celebrity. Uváděl ho Ashton Kutcher a já se u toho náramně bavila.

„Bello!“ zakřičel někdo z venku a já zpozorněla. Seskočila jsem z postele a doběhla k oknu. Pod oknem stál Justin s ním Alex a ještě nějací kluci.

„Už jdu,“ křikla jsem na ně z okna a rychle utíkala ke schodům. Chody jsem brala po dvou, takže jsem dole byla rychle. Otevřela jsem vchodové dveře a usmála se. Justin si mě změřil pohledem a zastavil se na mém dekoltu a bříšku.

„Ahoj,“ pozdravila jsem všechny a Justin se probral. Svůdně se usmál a vešel dovnitř.

„Kluci, tohle je Bella. Bello, tohle je Jessy, Cody, Josh, Selena, Joe a Alexe znáš,“ představil nás.

„Ahoj,“ pozdravila jsem i je a všichni mě pozdravili. Selena tu byla doposud jediná holka. Byla vážně hezká a její postava byla dokonalá.

„Konečně tu nebudu jediná holka,“ zasmála se a přátelsky se usmála.

„No, trošku jsem se lekla, že tu budu sama,“ přiznala jsem.

„Jdeme?“ zeptala jsem se a všichni přikývli. Vedla jsem je domem a slyšela jejich obdivné výdechy.

„Tak rady je můj taneční sál,“ řekla jsem a otevřela dveře.

„Je krásnej,“ vypískla Selena.

„Tak nebudeme tu jen stát a jdeme tančit,“ přikázala jsem a vešla do sálu. Zapnula jsem muziku a ukázala ostatním. Všichni se ke mně hned přidali a začali se rozcvičovat.

„Vážně si překvapila,“ zašeptal mi Justin do ucha a já se zachvěla. Začala jsem tancovat a ostatních si nevšímala. Ponořila jsem se do své buňky, do které nikdo nemohl vniknout. Když jsem se rozhlédla, všimla jsem si, že i ostatní tancují, ale oni byli více zkoordinovaní. Zastavila jsem a chvíli si jejich kroky prohlížela. Nebyli těžké, a tak jsem se dokázala přidat k nim.

„Měli bychom vymyslet nějakou sestavu,“ upozornila jsem ostatní a oni přikývli.

„Tak navrhuj, Bells,“ pobídl mě Alex. Jen jsem přikývla a začala.

**

Asi po třech hodinách všichni odešli úplně unavení. Rozloučila jsem se s nimi u dveří a šla si dát sprchu. Sprcha mě dokonale probrala a já opět byla čilá. Hodila jsem na sebe tepláky, tílko a čekala, kdy se ukážou Cullenovi. Netrvalo dlouho a ozval se zvonek. Seběhla jsem schody a tam na mě čekalo překvapení.

Autor: Sheela (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Život tanečnice - 7. kapitola: