Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Život může být dlouhý 2. kapitola

Kristen a Rob spolu

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Život může být dlouhý 2. kapitolaMé pokračování. O Belle, jako člověku, a Edwardův boj o její život. Snad se vám to bude opět líbit. :) Omlouvám se těm, co čekaly. Tak trochu mě opustila múza.

05.08.2012 (08:30) • MucQEdwardForever • FanFiction na pokračování • komentováno 6× • zobrazeno 1312×

 Pohled Belly:


Byla jsem příjemně překvapená, když jsem uviděla Volterru. Bylo to tu tak nádherné, i když všude byl sníh. Podívala jsem se na Edwarda, když jsem vystupovala z kočáru, a všimla si, že má smutný výraz.
„Edwarde, jsi v pořádku?" zeptala jsem se ho.
„Jsem v pořádku," odpověděl a mile se pousmál.
„Jak se ti tu líbí?" zeptala se Alice, která stála za mnou.
„Je tu zima, ale na to si zvyknu," řekla jsem a usmála se na ni.

Vzhlédla jsem k velkým dveřím, když se pootevřely, a z nich vyšla malá, hubená a blonďatá dívenka. Byla bílá jako Edward a jeho rodina, ale oči měla zvláštně červené.
„Jane!“ ozval se Carlisle.
„Ano, já. Děje se něco?" zeptala se a věnovala Carlisleovi pošklebek.
„No, čekali jsme spíše Ara. Ale to nevadí," řekl zase Jasper.
„Aro - jak vy víte - momentálně nemůže. A tak posla mě," řekla a přišla ke mně blíž.
„A ty musíš být Isabella, že ano?" Přišla ke mně ještě blíž a vzala mě za ruku. Byla studená, ale na to jsem byla zvyklá.
„Ano. Ano, jsem," odpověděla jsem a srdce mi poskočilo.
„Neboj, já tě neukousnu. Zatím." To zatím se mi nezdálo, ale když to říkala, koukala na Edwarda.
„Konec tlachání. Ukážu ti tvůj pokoj." Vzala mě za ruku a vedla do dveří, ze kterých přišla.

Jane mě vedla velkou a širokou chodbou a pak do velkých schodů. Když jsme byly v prvním patře, vedla mě do prvních dveří, co jsme potkaly. Byla jsem překvapená, když řekla, že ten pokoj patří mně, a že dveře blízko postele, vedou do pokoje mého manžela. Samozřejmě jsem s Edwardem po naší svatbě nebývala moc sama a je dobře, že máme společné dveře. Po chvíli, co Jane odešla, se ve dveřích objevil Edward. Šíleně jsem se ho lekla, když na mě promluvil. V rukách měl mé kufry. Vešel do pokoje a položil je u první skříně, co potkal. Jeho obličej byl opět stejně smutný jako předtím. Přišla jsem k němu a vzala ho a ruku. Byla stejně studená jako měla Jane. Něžně jsem ho políbila na rty, ale jeho výraz se nezměnil a také ztuhl. Jeho oči nebyly zlaté, jak jsem byla zvyklá, ale černé.
„Jsi v pořádku?“ Vzala jsem ho za druhou ruku a snažila se ji zahřát.
„Ano, ale jsem trochu hladový. Tak jestli mě omluvíš, půjdu si pro něco dobrého." Pustil mé ruce, políbil mě na čelo a odešel.

Pohled Edwarda:

Pomalu jsem odcházel a hlavou mi lítalo tisíc myšlenek. Musím odsud Bellu dostat, a to hodně daleko. Nechci, aby byla upír, a aby mě nenáviděla do konce života. Odvezu ji, a to hodně daleko. I když mě bude chtít Aro zabít. Mohla by si vybrat. Buď bude upír, anebo ji odvezu a sám zemřu. Ale to je velká blbost. První věc, co Bella udělá, až se dozví, že jsem upír, bude, že uteče.
„Edwarde? Můžu s tebou mluvit?" Z mého přemýšlení mě vytrhla Alice. Bellina sestra.
„Hm. Můžeš. Ale podle toho, co to bude." Zastavil jsem se a pomalu se otočil.
„Jde o Bellu," řekla a přišla ke mně blíž.
„Chci, abys Bellu odvezl, a to daleko. Stačí, že já a Rosalie budeme upírky a nechci, aby to samé byla Bella.“
„Alice, nad něčím takovým taky přemýšlím, ale co až se to dozví Aro?“
„To nevím, ale udělám cokoliv!" V jejích očích byla taková jiskra.
„Tak dobře, ale potřebujeme čas," odpověděl jsem jí a odešel na svou slíbenou večeři.
Chvíli jsem dumal a chvíli jsem lovil. Napadlo mě odvézt Bellu k Stefanovi a Vladimirovi z Rumunské smečky. Ti si budou rozumět, když je Bella z Bulharska. Ale stále se bojím rizika. Když jsem přišel zpět do hradu, začal jsem psát Vladimirovi a byl jsem stoprocentně ujištěn, že ji tam odvezu, i kdyby mi za to měl Aro utrhnout hlavu.

Pohled Belly:


Pár dní potom
Je to tu zvláštní. Nevím proč, ale bojím se tu. Edward se mnou od včerejška nemluvil a přišel pozdě v noci. Co dělá tak dlouho venku? Pokusím se na jeho tajemství přijít. Ať to stojí cokoliv! Pomalu jsem se procházela po pokoji, a pak se otočila ke dveřím od pokoje Edwarda. Pomalu jsem je otevřela a bála se, co mě tam potká. Pokoj byl tmavý. Závěsy zatažené a všude bylo plno knih. Pak jsem slyšela ve svém pokoji kroky a lekla se.
„Bello, jsi tu?" Byl to Edwardův hlas.
„Ano, jsem tu," řekla jsem a vylezla z Edwardova pokoje.
„Pojď se sbalit, odjíždíme." Podíval se na mě a oči měl zase tak zlatavě hnědé.
„A kam jedeme? Jestli se můžu zeptat." Moje nervozita byla zřejmě znát.
„Já nikam nejedu. Jedeš sama, a to do Rumunska za mým přítelem," řekl a urychleně začal balit.
„Bože, ale já nemůžu odjet. Vždyť to tam ani neznám!“ rozčilovala jsem se.
„To nevadí. Hlavně, že budeš v bezpečí." A balil ještě rychleji, než předtím.
„Proč? Ale vždyť mi tu nic nehrozí!"
„Isabello Cullenová! Přestaňte se se mnou laskavě hádat a začněte balit!" Řekl to tak hrozivě, až mi naskočila husí kůže. A já začala tedy balit.

Byl slunečný den. Edward a já jsme ukončili naši debatu a koukala jsem z okna, jak skládá kufry do kočáru. Měl na sobě kapuci. Asi mu slunce vadí. Pomalu jsem nastoupila do kočáru a Edward si tam na chvíli sedl se mnou.
„Tento dopis si přečti, až budeš na místě. Dřív ho neotvírej." Jeho hlas zněl smutně, až zoufale.
„Slibuji," řekla jsem mu a políbila ho na ústa tak, jako nikdy předtím.
„Je mi to tak líto." Edward se zvedl a vylezl z kočáru. Pobídl koně a kočár se rozjel.


« Předchozí díl

Autor: MucQEdwardForever, v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Život může být dlouhý 2. kapitola:

 1
6. 4dd4
20.11.2012 [20:31]

4dd4Ahoj, pokud něco chceš, kontaktuj mě prosím přes mail s přesným určením svého problému, děkuji.

5. kikibellavinterova
02.11.2012 [17:43]

kikibellavinterovaÚžasné!

Honem další Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

4. nikca289
05.08.2012 [16:46]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

3. martty555
05.08.2012 [11:19]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

2. Kecka
22.07.2012 [15:50]

KeckaAhoj, článek ti bohužel vracím. Stále se v něm objevují stejné chyby, které ti vypsala adminka přede mnou. Bylo by vhodné, aby ses na to opravdu důkladně podívala a pokud to sama nezvládneš požádej o pomoc některého z pomocníčků v sekci: Pomoc autorům.
Určitě najdeš někoho, kdo ti s korekcemi pomůže. Až to bude hotové, zaškrtni "článek je hotov".
Děkuji :D

1. SiReeN
21.05.2012 [16:51]

SiReeNAhoj, do perexu si alespoň jednou větou dopiš, o čem kapitola vůbec je.
Dále si oprav chyby:
- Čárky,
- Můza -> múza,
- Přímou řeč (!) - pro jistotu zasílám koncept, máš ji totiž kompletně celou špatně:
Pokud za přímou řečí nenásleduje věta uvozovací (řekl, vykřikl, zeptal se, odpověděl, pozdravil, vyděsil se, souhlasil…), nesmí přímá řeč končit čárkou.
1) Po přímé řeči následuje činnost, kterou udělal někdo jiný:
„Vyřiď všem, že je mi líto, že jsem se nerozloučila, ale nešlo to.“ Přikývl.
„Můžu tě ještě o něco poprosit?“ Otočil se a vyčkával.
„Alice, prosím, nech to tak, jak to je!“ Jen přikývla.
2) Událost se stala až poté, co osoba domluvila, popř. popisuje své pocity:
„Vyřiď všem, že je mi líto, že jsem se nerozloučila, ale nešlo to.“ Popadla jsem kufr a vydala se vstříc novému životu.
„Vyřiď všem, že je mi líto, že jsem se nerozloučila, ale nešlo to.“ Chtělo se mi plakat, ale nedala jsem na sobě nic znát.

Pokud věta uvozovací následuje, nesmí přímá řeč končit tečkou. Zde je více možností.
1) Může končit vykřičníkem nebo otazníkem:
„Můžu tě ještě o něco poprosit?“ žádala jsem, než stihnul odejít.
„Alice, prosím, nech to tak, jak to je!“ vykřikla jsem.
2) V ostatních případech musí končit čárkou:
„Alice, za pět minut nastoupím do letadla. Nezabráníš mi v tom,“ řekla jsem odhodlaně.

Pokud mezi jednu přímou řeč vložíme větu, může to být napsáno dvěma způsoby.
1) „Pojď,“ řekla, „uvařím ti kafe."
2) „Pojď,“ řekla. „Uvařím ti kafe."

- Vynechaná písmena,
- I/Y,
- Jsi/si,
- Překlepy,
- Dělení slov,
- Mě/mně,
- Zápory ve větě - pokud něco zapíráš, ve větě je jen jeden zápor, nikoliv dva,
- Název - tečku nahraď pomlčkou, jak je tomu u předchozí kapitoly,
- Ji/jí a další.
Až si doplníš perex a opravíš chyby, zaškrtni "Článek je hotov". Dříve ne. Díky. Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře