Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Žiju dvojí život 14. kapitola

03.01.2010 (19:45) • Adioma • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1802×

Podařilo se mi usnout, konečně. Probudily mě až zvuky hádky.

„Ty jí v tomhle hodláš podporovat?“ ozval se naštvaný hlas Grega.

„Ano, protože mi na ní záleží a jsem ráda, že je tu s námi,“ odpověděla mu Sam v klidu. To už jsem nevydržela a šla za nimi do obýváku.

„Už ses vzbudila?“ ptala se překvapeně Sam.

„Jasně, bylo to skvělé, spát zase ve své posteli,“ řekla jsem jí vesele a vzala si do rukou nějaký časopis se mnou na titulní stránce. Byl tam nějaký starší rozhovor se mnou, do kterého jsem se začetla a sama jsem se nad tím musela smát. Bylo to opravdu komické. Za všeho mě vyrušila Sam, která si sedla ke mně na gauč.

„Na zítra jsem ti domluvila rozhovor a vystoupení v televizi a ráno máš focení,“ řekla mi s úsměvem a já kývla. Hned potom jsem vyrazila k sobě do pokoje, abych si vybrala nějaké oblečení na zítra. Nakonec jsem zvolila černou minisukni, zlatý top a zlaté boty na podpatcích.

„To ti bude slušet,“ ozval se ode dveří Greg.

„Vadí ti, že jsem tu, že?“ zeptala jsem se.

„Nechci Renné lhát, ale zase chci, abys byla št´astná, takže mi nic jiného nezbyde,“ odpověděl mi a sedl si na křeslo.

„Jak to zítra proběhne?“ ptala jsem se ho zvědavě.

„Ráno sem přijdou maskérky a další, aby tě dali dohromady a okolo 9 hodiny pro tebe přijede auto. Pojedeme na focení, které by mělo probíhat někde v parku a potom následuje oběd, nákupy a pak show, obeznámil mě s programem zítřka a já jenom žasla.

„Jaká show?“ zeptala jsem se po chvilce.

„Myslím, že to je David Lettermann,“ odpověděl po chvilce přemýšlení a hned potom odešel. Páni, já budu v show Davida! To je sen! Po pár minutách rozhodování jsem zavolala Lily.

„Lily, prosím,“ ozval se hlas z telefonu.

„Tady Bella,“ řekla jsem jí a ona se mi do telefonu zasmála.

„CO děláš holka? Už tě přestal bavit venkovslej život?“ zeptala se mě nadšeně.

„Jsem v LA,“ řekla jsem jí a ona se zarazila.

„A to mi voláš až ted´?“ vyjekla do telefonu až mě z toho zabolely uši.

„Dřív jsem neměla čas. Nechceš jít se mnou zítra na focení?“ zeptala jsem se jí.

„Jasně, že jo. V kolik mám být u vás?“ ptala se mě hned.

„Okolo sedmé. Zítra,“ řekla jsem jí a ukončila telfon. Lily je fajn, ale někdy mi ty její nálady lezou na nervy. Vlastně se jí ani nedivím, kolik lidí má za kámošku slavnou osobnost? S těmito myšlenkami jsem odešla do koupelny, kde jsem se převlékla na spaní. Musím totiž dohnat ten časový přesun. Jak já tohle na tom všem nenávidím!! To nemůže být všude stejný čas? Nakonec jsem vyčerpaná ze sprchy, spokojeně ulehla do postele. V noci se mi zdál, ale podivný sen. Vystupoval v něm Edward a chtěl na mě zaútočit, ale dál nevím, co bylo, protože měw někdo budil.

„Vstávej, spáči! Focení volá,“ budila mě Lily.

„Za tohle tě jednou zabiju,“ přísahala jsem a ona se zasmála.

„No tak, Bell, vstávej!“ zkusila to znovu a tentokrát ze mě sundala peřinu. I tak jsem nevstala.

„Tak já jdu pro tu vodu, Lily!“ ozval se hlas Grega a to mě dokonale probudilo.

„Nenávidím vás za to,“ řekla jsem jim popravdě, ale oni se jen zašklebili. Ospale jsem vešla do koupelny, kde jsem se měla aspoň trochu probudit. Po pár minutách se mi to dokonce povedlo a díky tomu jsem trochu svěží odcházela do pokoje, kde bylo vše připraveno na mou přeměnu. Sedla jsme si a hned se mě ujala děvčata, která v tomhle pracovala již dlouho. Díky nim jsem o pár desítek minut byla k nepoznání. Rychle jsem se šloa převléci a mohlo se vyrazit. Vše bylo perfektně načasované, protože jsem z domu vyšla v 9:00 a auto zrovna přijíždělo.

„Chvátni si,“ poopohnal mě Greg a sám si šel sednout dopředu. Já s Lily jsme následovali jeho příklad. Auto se rozjelo a my měli čas si spolu pokecat a věnovat se sobě, ale to nám překazilo až parkování auta u jedné budovy.

„Já myslela, že se bude fotit v parku,“ řekla jsem smutně Gregovi.

„Já vím, ale vše bylo na poslední chvíli změněno. Bude se to fotit v ateliéru,“ obeznámil mě s novou situací a já s Lily jsme ho pomalu následovali. Vevnitř na nás čekala Jane, která se mnou vždycky spolupracuje na fotkách.

„Miley, to bě to dneska sluší. Jsi nádherná,“ pochválila mě a já jen kývla.

„Kam má jít?“ zeptal se jí Greg.

„Do šatny, tam jí dají holky něco na sebe a začneme. Fotky bude fotit Paul Johnson, znáš ho?“ zeptala se mě.

„Jméno mi něco říká, ale nevybavuji si ho,“ přiznala jsem se a šla do šatny, kde byly připravené kostymérky.

„Slečno Destiny, moc vám to sluší, ale my musíme zvolit něco jiného pro tohle focení,“ řekla mi hned po vstupu jedna z nich.

„Dobře,“ souhlasila jsem a nechala se od nich obskakovat. Nakonec mi vybraly nádherné oblečení a já mohla vyrazit do hlavního ateliéru, kde byli všichni.

„Miley, tohle je Paul. Paule, tohle je Miley,“ představila nás a my si podali ruce.

„Já tě, ale znám, že jo?“ zeptal se a já nejistě kývla.

„Nevzpomínám si, kde jsme se viděli,“ řekla jsem mu smutně a on kývl.

„Já jsem pomáhal při focení pro Teen Vogue,“ přiznal se a já kývla. On mi se vším pomáhal, dokonce mě i balil, ale já jsem mu odolala.

„Já tě budu navigovat a ty mě budeš poslouchat, ano?“ zeptal se a já kývla.

„Začneme,“ řekl k lidem a oni kývli a rozestavěli se na své pozice. S jeho pomocí a hlavně s jeho nápady se nám podařilo nafotit skvělý photoshoot: Tento

„Můžeme?“ zeptal se mě Greg, když jsem vyšla ze šatny. Jen jsem na něj kývla a následovala jsem ho do auta.

„Kam jedeme ted´?“ zeptala se Lily.

„Nákupy, Miley se musí zase ukázat,“ řekl mi a já kývla.

„Není to skvělé?“ vyjekla Lily a usmívala se jako sluníčko.

„Je,“ řekla jsem raději a dál se věnovala pozorování města a lidí v něm. Tohle nmě na La vždycky fascinuje, žije svým životem. Během pár minut jsme již stáli před obchodním centrem. Venku na mě čekala ochranka, která mě měla doprovázet.

„Jdeme na to,“ řekla jsem a vystoupila. Kolem mě začali lidi křičet. Jak já tohle miluji!

„Podepiš se pár z nich,“ pobídl mě Greg a já kývla. Šle jsem k malé holčičce, která byla na invalidním vozíku.

„Ahoj, jak se jmenuješ?“ zeptala jsem se jí.

„Kimberly,“ špitla a já se zasmála. Vzala jsem si od ní fotku a ozdobila ji svým podpisem.

„Kimberly, byla jsi někdy na mém koncertě?“ zeptala jsem se jí.

„Ne, nemůžeme si to dovolit,“ řekla mi smutně a já kývla.

„Gregu, dej mi 3 lístky na koncert za týden,“ řekla jsme mu a on mi podal 3 kousky.

„Tady máš lístky, je to na příští týden a určutě si spolu popovídáme, ano?“ zeptala jsem se.

„Děkuji,“ řekla dojatě a po tvářích se jí spustily slzy.

„Nemáš za co, ahoj,“ rozloučila jsem se a šla podepisovat další fotky. Po pár minutách jsme šli s Lily nakupovat. Ona je fakt maniak, byla k neuthání, ale mě to již zabíjelo.

„Holky, musíme jít,“ řekl nám Greg o asi 4 hodiny později.

„Ok,“ kývla jsem a vydala se za ním. Lily s námi do studia již nešla, protože se musela jít naučit na zítra něco do školy. U studia byli spousty fotografů a fanoušků. S pár z nich jsem si podala ruce a vyrazila jsem dovnitř. Šla jsem do přípravny, kde mě trochu upravili a sem za mnou přišel režisér a David.

„Miley, moc rád tě poznávám,“ řekl mi David s úsměvem.

„Je mi ctí, setkat se s vámi Davide,“ řekla jsem mu popravdě a on kývl. Prošli se mnou scénář. Nejdřív zazpívám písniřku a potom si půjdu povídat. Režisér mi dal za pásek port a do ruky mikrofon a odešel. Místo něj sem přišel někdo jiný a odváděl mě do studia.

„Začínáme za 3 minuty,“ řekl mi ještě a pak odešel. Já se postavila ke stojánku, kam jsem si připevnila mikrofon a pozdravila jsem kluky z kapely. Najednou se ozvala hlavní znělka. Protože tohle bylo naživo, nesměla jsem udělat žádnou chybu.

„Dobrý večer! Jako první zde máme připravené hudební číslo!“ řekl David a lidé zatleskali. Hned potom se spustila kamera na mě a já začala zpívat. Byla to píseň Rockstar. Po jejím skončení mne David uvedl.

„A je tu druhá část! Přivítejte mezi námi prosím Miley Destiny! Úspěšnou zpěvačku, herečku a také textařku! Potlesk prosím!“ požádal lidi a já jsem vstoupila na scénu. David mě objal a já si šla sednout na sedačku.

Shrnutí

Autor: Adioma (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Žiju dvojí život 14. kapitola: