Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Žebračka 26. kapitola

Žebračka 26. kapitolaTak je tu další dílek, tentokrát od blotika. Opět jeden z mnoha povedených dílků, které Žebračka měla tu čest zaznamenat. Můžu snad jen dodat - palec nahoru, vážně skvělé a za blotika vás prosím o komenty, ZabZa

26.kapitola

By blotik

„Ahoj. Všechny vás ráda poznávám,“ pozdravila mile Bella. Byla velice nervózní, protože viděla, jak se na ní tváří Tanya. Nevěděla, proč se na ni takovým způsobem dívá, ale bylo ji to nepříjemné.

„Ahoj. Já jsem Carmen, Eleazarova manželka. Moc ráda tě poznávám,“ řekla a už jí objímala v náručí. Byla podobná Alice. Taky ji všechno těšilo a dokázala si to neskutečně užívat. Taky byla taková hrr na všechno.

„Děkuju,“ řekla zaraženě v jejím náručí. Edward se jen někde z rohu uchichtal. Četl její myšlenky a viděl, jak je z Belly nadšená. Konečně někdo nový. Konečně někdo, kdo rozumí lidskému životu. Podle očí je novorozená. Už taky spřádala plány na všechno možné. Byla prostě jako Alice.

„Já jsem Irina. Moc mě těší,“ potřásla si s ní rukou další osoba, která se zvedla z pohovky.

„Moc mě těší, Irino,“ řekla Bella zdvořile. Chtěla tady zapadnout a chovat se slušně, aby aspoň něco v jejím novém životě klapalo.

„Jsem ráda, že jsi tady. Nový člověk na lov. Kdy zajdeme? Mimochodem, já jsem Kate, Bello,“ řekla předposlední osoba na gauči, když přišla k Belle a podala jí ruku. Všichni, co se s ní zatím vítali, se chovali velice mile, ale nebyli všichni.

Bella se cítila velice dobře v této společnosti. Všichni k ní byli milí, chovali se laskavě a usmívali se na ni. Konečně se po dlouhé době cítila někde doma. Ale její nadšení zkazila jediná dívka, která se s ní nepřivítala a ani to neměla v úmyslu. Aspoň ne v tom dobrém.

„Já jsem Tanya. Ale to tě nemusí zajímat. Ty mě taky nezajímáš,“ odfrkla si a vystrčila nos nahoru. V koutě se ozvalo tiché Edwardovo vrčení, protože teď myslela na to, jak by ji mohla nenápadně zabít. Nebyla zvyklá, že v jejich domě je někdo, kdo dokáže její plány, ty hezké i nehezké, číst.

„Taková si nemusela být. Ona se jen snaží být milá. A co ti vůbec udělala?“ zeptala se Carmen. Byla podobná i Esme. Taky měla mateřské pudy. Zastávala se sice svých „dětí“, ale její rodina byli i Cullenovi. Tam teď patřila i Bella. Musela se jí zastat.

„Všechno,“ křikla na ní Tanya a odběhla pryč.

„Bello, nic si z toho nedělej. Ona se uklidní,“ řekl ji Eleazar. Bella však neodpověděla. Zase začala mít pocit viny, že to ona za všechno může, že způsobila tolik zlého této rodině i jejich přátelům a že jediné, co na tom všem je dobré je to, že má Edwarda. I když si nebyla jistá, jestli to tak cítí i Edward. Začala být nejistá. Už ničemu nevěřila.

„Bello, copak se děje?“ zeptal se Edward, který si její pocity přečetl v Jasperově hlavě.

„Co? Nic,“ zamluvila to a stále si opakovala: Žádné pocity nedám najevo. Žádné pocity nedám najevo.

„Nepůjdeme na lov?“ zeptal se Eleazar všech přítomných.

„Já nepůjdu,“ řekl Carlisle. Esme s ním souhlasila a řekla, že taky zůstane doma. Prý by potřebovala najít nějaký dům tady poblíž, aby se všichni nemačkali najednou.

„Já taky nepůjdu,“ řekla Alice. „Půjdu na nákupy. Kdo jde se mnou? Potřebujeme koupit nové oblečení. Tady nemáme žádné. Nic jsme si sebou nevzali,“ řekla smutně. Jasper se na ní jenom zamilovaně kouknul a ona pochopila, že Jasper jde s ní.

„Já jdu na lov. Dlouho jsem nebyla,“ zahlásila Irina.

„Já taky,“ přidala se Kate.

„A já jdu taky s tebou,“ otočila se na Eleazara Carmen.

Všichni vyrazili na lov. V okolí se přemnožily pumy, takže se Edward těšil.

Všichni dorazili na nějaké místo a domluvili se, že tam budou mít sraz za dvě hodiny.

„Tak hodně štěstí při lovu,“ popřála všem Carmen.

„Ehm, hodně štěstí,“ zdráhala se Bella. Stále byla nesvá z toho setkání s Tanyou. Nevěděla, proč ji tak nesnáší. Jen se s ní viděla a už ji nenáviděla.

Běžela za svými instinkty a vůní, kterou cítila. Cítila srnku, která nebyla až tak moc daleko. Krásně voněla a proto se za ní rozběhla. Stála za ní za pár sekund a hned se jí zahryzávala do krku. Ta červená tekutina, která vytékala z jejího hrdla do toho Belliného, ji ochlazovala krk a hlavně ten oheň, který v něm plál. Byla tak ráda, že si zašla na lov. Po té dlouhé cestě do Denali už si potřebovala pořádně zaběhat a zchladit svůj žár.

„Tak kde tě dáme?“ zeptala se sama sebe. Potom si vzpomněla na Edwarda a udělala to stejné jako na jejím prvním lovu on. Pak se znova nadechla a ucítila další zvíře. Tentokrát šelmu. Rys. Toho jsem ještě neměla. Musím ho ochutnat, i když je to chráněný druh. Aspoň se pak pochlubím Emmettovi.

Nakonec se tedy za jeho pachem vydala a ulovila ho. Jeho krev chutnala výtečně. Moc si to užívala, ale když ho zahrabávala pod strom, ozval se něčí hlas.

„Musím se přiznat, že jsem ryse taky ještě neměl. Jak chutnal?“

„Byl výborný, někdy to taky zkus, Eleazare. A co tady vůbec děláš? Nemáš být na lovu? Ještě není čas na to, abychom se vrátili. Taky se jdu ještě po něčem podívat,“ drmolila Bella páté přes deváté. Bylo jí nepříjemné být v jeho společnosti sama. Věděla, že se Edwardovi jeho myšlenky nelíbily, proto na něho v tom autě zavrčel.

„No, já jsem byl na lovu. Ale teď jsem tady. Já vím, že máme čas,“ řekl mile. Ale Bella e otřásla. Nechutí.

 

***

 

Demetri, Jane, Alec, Felix a další malá skupinka z Arovy gardy byli na cestě. Všichni to chtěli mít za sebou. Míst splněný úkol, který jim zadal jejich pán. Všichni k němu vzhlíželi a tak by pro něho neváhali položit svůj život. Nechtěli o něj sice přijít, ale přesto by to udělali. Proto šli do akce s největším nasazením.

„Už tam budeme. Jsme skoro v Denali,“ řekl potichu Felix, když běželi už asi stým lesem. Taky párkrát přeplavali moře nebo oceán. Nechtěli se zdržovat letadlem. Doufali, že tam budou co nejdříve.

„Už se na ně těším. Jsem velice zvědavá,“ zajásala stejně potichu Jane.

„Jane, nepodceňuj je. Oni nejsou až tak slabí,“ upozornil ji Felix.

„A ty zase nepodceňuj nás. Na co sis vzal ty nejlepší z nás? Abychom prohráli? Ne. My budeme bojovat a zvítězíme,“ ohradila se proti němu Jane. Felix už raději nic neříkal, protože se nechtěl svíjet někde na zemi v křečích, a pokračoval v cestě.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Žebračka 26. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!