Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Žebračka 25. kapitola

Žebračka 25. kapitolaTak je nakonec tento dílek z dílny od MyLS. Moc mě potěšily vaše minulé komentáře a já vám čestně slibuju, že budu pokračovat v Žebračce, pokud budou zájemci :) No, užijte si další díleček a já doufám, že se brzo přihlásí někdo další o 26. kapitolku. Za MyLS prosím o komentáře, Vaše ZabZa

25. kapitola

By MyLS

 

Najednou byla v autě lepší atmosféra. Jako by oběma někdo dodal energii. Bella se zaujatě dívala z okýnka auta na krajinu, kterou právě projížděli a Edward? Ten nemohl spustit z Bells oči. Zíral na ni jako na anděla a až teď si uvědomil, že ona je jeho osobní anděl. Anděl, kterého nechce nikdy ztratit, nikomu nedovolí mu zkřivit jediný vlásek, kterému už nikdy nechce ublížit.

Život bez ní už si nedokáže představit ani v tom nejhorším snu. Tedy, kdyby mohl spát.

Ale někde v koutku duše věděl, že ji ochránit nedokáže a ona ani o jeho ochranu stát nebude. Na to je Bells až moc tvrdohlavá.

Bella se s zářivým úsměvem otočila na Edwarda, který odvrátil hlavu a začal zírat na cestu před sebou. Přitom přemýšlel, kdy viděl Bellu naposledy se smát.

Ten její úsměv nemohl dostat z hlavy, pořád se mu objevoval pře očima, byl tak… kouzelný? Dokonalý? Byl nepopsatelně dokonalý.

Ale Bellin úsměv nebyl upřímný, byl vytvořen jen proto, aby se Edward přestal trápit.

I přes to, že si přislíbili to, že sami sebe nebudou z ničeho obviňovat, oba to porušili.

Bell se pořád obviňovala, pořád jí v hlavě běhala myšlenka, že to ona je vlastně vyhnala z jejich domova. Z Forks. Ale věděla, že všechno zlé je k něčemu dobré. Tady je to dobré Edward

A Edward dělal to samé, jemu běhalo v hlavě, že kdyby Bells nepřeměnil, Alice by jí pomohla postavit se na vlastní nohy, mohla by si teď spokojeně žít v nějakém bytečku a mít přítele. Ale uvědomil si jednu věc - stejně jako Bella. V tomhle případě byla to dobré Bella.

Až teď si oba uvědomili, že se obviňují skoro zbytečně. Teď mají jeden druhého a jsou… do jisté míry šťastní.

„Bell?“ promluvil do ticha auta Edward. Nechtěl jí vylekat. Vypadala, že nad něčím přemýšlí.

„Bell…,“ zkusil to znova poté, co nereagovala.

„Ach, promiň, jen jsme přemýšlela…,“ otočila se a v půli věty ji nechala jen tak viset na neviditelné vláknu ve vzduchu.

Uviděla totiž jeho dokonalá, symetrická ústa, které říkala vezmi si mě!

Šibalsky se usmála a začala se naklánět k Edwardovi. Nevěděl, co se za jejím úsměvem skrývá a tak byl radši opatrný. Ale když se jejich rty spojily, opatrnost zmizela a pohltila ho vášeň.

Jenže zrovna v tom nejlepší k němu dolehly myšlenky a on se, ač nerad, od Bell odtáhl. Nechtěl riskovat, že by Tanya Bells něco provedla.

Ona toho byla schopná. Edward už si začínal myslet – a nejenom on – že ho uháněla jenom kvůli tomu, že ona je sama, on je sám a široko daleko žádný osamocený upír není, že ho chtěla jen proto, že byla zoufalá.

Bella na Edwarda vrhla tázavý a přitom vražedný pohled. Edward jí jen vlepil malý polibek na čelo.

„Už jsme u Tanyi. Ostatní šli dovnitř dohodnout, jestli tady můžeme na chvíli zůstat, ale ty jsi nějak… nevnímala, tak tě nechtěli rušit. Teď jdou všichni ven a…“ nedořekl to, protože ho někdo přerušil.

Ten někdo byl Eleazar.

„Ach… Edwarde! Jsem rád, že tě vidím a jak také vidím, máte nový přírůstek do rodiny,“ přikývl na Edwarda a Belle věnoval úsměv.

Edwardovi se jeho myšlenky nelíbily. Očarovala ho svou krásou. Ale Eleazar si dobře uvědomil, že už svou spřízněnou duši dávno našel. Edward se přesto neubránil zavrčení.

„Ano, to je Bella, moje… přítelkyně.“ Edward se tázavě podíval na Bellu, jestli jí toto oslovení nebude vadit, ale ona se nad ním potutelně usmála. „ Bello, tohle je Eleazar.“

„Ráda vás poznávám.“ Zdvořile mu podala ruku.

„Ani nevíte, jak já vás,“ řekl svůdným hlasem, vzal Bells za ruku a políbil ji.

Belle to také nebylo příjemné, stejně jako Edwardovi. Bella si uvědomovala, že si na něj bude muset dávat pozor. Edward ale bude muset dávat trojnásobný pozor – na Bellu, Eleazara a Tanyu.

„Nebudeme tady přece stát, pojďte dovnitř, teď je náš domov i váš domov,“ pokynul jim k domu.

Všichni vešli do domu, kde na pohovce seděly Tanya, Carmen, Irina a Kate.

Tanya při pohledu na Bellu přimhouřila oči a kriticky si ji prohlížela. Ostatní obyvatelky pohovky se přátelsky usmívaly a vlastně všechny byly rádi, že se seznámí s někým novým. Tanya byla jiného názoru. Nejradši by Bellu nenechala překročit ani práh domu.

 

* * *

 

Felix věděl, že tento úkol bude jeden z nejtěžších, ale byl odhodlaný ho za každou cenu splnit a čím dříve to udělá, tím lépe. Proto si sbalil pár věci a vydal se za svým pánem.

„Můj pane…,“ oslovil Ara a sklonil hlavu.

„Ano, Felixi?“ otázal se zdviženým obočím.

„Rád bych se vydal na cestu a splnil svůj úkol. A žádám Vás o povolení,“ řekl důvod Arovi návštěvy stále se sklopenou hlavou.

„Výborně, Felixi, čím dříve, tím lépe. Vydej se na cestu a přiveď mi Isabellu,“ řekl hlasem plným autority.

„Děkuji, pane, budu se snažit Vás nezklamat.“

„To bych ti radil. Vezmi si ty nejlepší členy gardy. Ručíš mi za ně vlastním životem.“

„Ano, pane. Nashledanou, pane,“ Felix se pokorně uklonil a čekal, až bude moct odejít ze sálu, jakmile Aro mávl rukou ke dveřím, Felix se otočil a kráčel do tělocvičny, kde mají ti nejlepší členi gardy právě trénink.

Vybral ty nejlepší v čele s Jane, Demetrim a Alecem. Všichni věděli, že se už nemusí do Volterry vrátit, ale pro Ara by udělali cokoliv.

Felix se tedy a Arovým požehnáním vydal na cestu, na Aljašku splnit svůj úkol. Myslel, že to bude velmi těžké, ale nevěděl, jak mu bude štěstí přát…



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Žebračka 25. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!