Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Zázračný svit luny - Záře Slunce (3)

Zázračný svit luny - Záře Slunce (3)V minulé kapitolce se nám Seth s někým potkal a stalo se něco... Mno, v této kapitolce budeme sledovat jejich myšlenkové pochody... Přeji hezké čtení, vaše zuzinecckaa

3. kapitola - Co se se mnou děje?

Pohled nikoho:

Složila si hlavu do dlaní a snažila se myšlenky a pocity odvést od něj. Proč na ni tak působí? Co se stalo, že se ona do něj...

Nemůžu na něj stále myslet, vynadala si v duchu, ale věděla, že jí to není co platné. Stále viděla jeho pískové vlasy, hloubku jeho tmavě hnědých očí, vykrojené rty...

Mám úkol! Nemůžu tady slintat po nějakém člověku, okřikla se znova.

Protože již zase byla hladová, musela jít znovu na lov. Tentokrát si ale vyrazila jen do lesa, i když zvěř v lásce neměla. Nechtělo se jí nikam daleko vzdalovat, co kdyby přišel? Nad čím zase přemýšlí!

Osamoceně se v domě procházela a uvažovala nad svým úkolem. Ji teď necítila v okolí, ale tušila, že se ona brzy vrátí... A pak se potkají v rozhodujícím zápase na život a na smrt, protože ona jinak nehraje.

Usínala s myšlenkou na jeho krásnou tvář...

*   *   *

Ráno se vzbudila s úsměvem na rtech. Zdál se jí totiž sen, ve kterém figuroval on, Seth. Jeho pevné svaly cítila na svém těle... Raději myšlenky nedokončila.

Podívala se do zrcadla a viděla, že se přiblble usmívá. I když se snažila, ten úsměv nemohla smazat. V myšlenkách se praly dvě věci, city k němu a její povinnost. Nemohla se rozhodnout, co je pro ni důležitější.

Když se podívala na hodiny, vyvalila oči. To už je tolik? Dlouho se jí nestalo, že by spala více jak pár hodin, ale tentokrát prospala téměř půlku dne. Bylo přesně poledne.

Nevěděla, co by měla dělat, tak se rozhodla, že půjde zase za Sethem. Stejně, ona tu není a tady se nedá nic jiného dělat.

Půjdu s ním na oběd, kula plány, zatímco si dala rychlou sprchu. Poté se zdržela u vybírání oblečení, až se rozhodla pro volné kalhoty a trička bez rukávů červené barvy. K tomu si vzala ještě černou mikinu a černé botasky. Jemně se nalíčila a s úsměvem vyrazila.

Po cestě si prohlížela okolní domy a zkoumala jejich obyvatele. Protože byl víkend, tak děti byly doma a pomáhaly s vařením oběda, někteří odmlouvaly, protože si nechtěly uklidit pokoj a jiné další věci, lidé si povídali.

Tak moc se do jejich hovorů zabrala, že do někoho narazila. Horký dech jí ovanul tvář, a když ji zvedla, v zádech ji příjemně zamrazilo.

„Ahoj, Katherine, co tě sem přivádí?" přivítal ji dotyčný. Nejdříve nebyla skoro schopná promluvit a srdce jí neposlušně bouchalo v hrudi, jako by chtělo zdrhnout.

Pak ale zjistila, na co se ústa používají a odpověděla: „No, dostala jsem hlad, a protože tu zatím nikoho jiného neznám, chtěla jsem jít s tebou na oběd." Jeho úsměv ji zahřál u srdce.

„Doufal jsem, že něco podobného řekneš, protože se tě chystám pozvat." Pohlédl jí upřímně do očí a pro ni teď okolní svět neexistoval. Byli jen oni dva.

Rychle se vzpamatovala a uhnula pohledem jinam. Co to se mnou vyvádí? Vždyť mě pouhým pohledem přivádí k šílenství!

„Půjdu moc ráda," odpověděla a líčka se jí zbarvila do červena. Vzal ji tedy do místního bufetu a objednal... Ani nevěděla co, protože jediné, co vnímala, byla jeho přítomnost.

„Odkud ses přistěhovala?" započal rozhovor. Než se zase vzpamatovala z toho, jak by se jeho rty dotýkaly jejích, musel jí rukou před obličejem zamávat.

„Jo, jasně, promiň. Je tu nádherně, jsem ráda, že jsem se sem přestěhovala," odvětila neosobně. Říkala si, co to zas mele za hovadiny. Vždy si o sobě myslela, že je silná a sebevědomá osobnost, ale před ním se cítila... Jako by byla neohrabaná naivka, co jde poprvé na rande. Vůbec nechápala, že při každém pohledu na něj se jí myšlenky vždycky rozutečou, a čím dál tím hůř si je dávala dohromady. Hlavně v jeho přítomnosti.

Usmál se její odpovědi. Vypadal sexy, když se usmíval. Už zase se nechala unést... Musí se soustředit, jinak se asi zblázní.

„Odkud ses vlastně přistěhovala?" zeptal se znova. Tak, a teď musí najet na vymyšlený život.

„Žila jsem v Kalifornii na venkově. Měla jsem pět sourozenců a žila jsem jen s tátou, takže dům byl moc přeplněný. Už jsem se tam cítila moc stísněně, tak jsem odešla sem," vyklopila tak rychle, aby měla tu odpornou lež z krku. S rodinou nelhala, ale už s nimi nežila... Ale nelíbilo se jí, že mu musí lhát. Tak moc by mu chtěla říci pravdu, ale tušila správně, že mu nic neřekla.

„Tak to chápu, já mám sice jen jednu sestru, ale i tak bych jí taky občas vykopal zadek ven z baráku," prozradil na sebe. Ach, jak z něj byla tak unesena...

„Kuřecí směs tady pro slečnu a pro vás krvavý steak s hranolky, pane." Servírka před ně postavila objednané jídlo, pak svůdně zamrkala na něj a odkráčela za další svou prací.

„No konečně! Už jsem myslel, že hlady padnu!" zahalekal Seth a pustil se okamžitě do jídla. Pobavil ji svým chováním a poté taky začala jíst.

Během jídla a i po něm, než zaplatili, se oba oddávali svým myšlenkám. Ona samozřejmě myslela na to, jak dokonale Seth vypadá v tílku kopírujícím jeho svaly na hrudi, ale dál se svými myšlenkami radši nepokračovala. Nemusela by se udržet.

Poté ji vzal na procházku k pobřeží a povídali si o všem možném. Chtěl vědět, co má ráda a co ne, jaké jsou její oblíbené kytky, barvy, knížky či filmy... A v tomto duchu uběhlo odpoledne tak rychle, že se začala divit, když se s ní posadil k moři a sledovali spolu západ slunce. Nebe se barvilo do červena až po oranžovou a pomalu ho barvila temnota.

„Je mi s tebou dobře, Katherine," zašeptal něžně a jeho horká ruka ji objala kolem ramen, až se zachvěla.

„Mně taky." Otočila hlavu k němu, ale netušila, jak moc blízko je jeho tvář u ní. Oči jí sjely na jeho neodolatelné rty, až musela zavřít oči. Srdce jí zase běželo maratón a v žaludku cítila příjemné šimrání.

Ani netušila, jak se to stalo, ale ovanul ji horký dech a pak na svých ústech pocítila ty jeho a slastně vydechla. On využil její pootevřená ústa a vnikl do nich jazykem. Nejdříve ji jemně hladil a laskal, přičemž si ji přitáhl na svůj klín a objal ji, a poté polibek prohloubil.

Její ruce se automaticky ukotvily za jeho krkem a prsty se zabořily do jeho vlasů. Vzrušení jí projíždělo celým tělem, které žádalo víc.

Nemohla si tohle dovolit, zařval její rozum a ona, ač se jí to příčilo, se od jeho rtů odtrhla. Rozpačitě na něj pohlédla a spustila ruce dolů.

Pak polekaně od něj uskočila, jako by si až teď pořádně uvědomila, co tu provádí, a nevěřícně na něj zírala.

„Promiň," vyjekla rozčarovaně, a pak jako malá holka utekla.

Když dorazila domů, složila se na svou postel a slzy jí tekly po tvářích. Co to znamená? Znám ho sotva dva dny, ale už jsem do něj... Ne, to slovo nemohla použít. Vždyť je to jen pro lidi a ona mezi ně přece nepatří. Jenže... Nemohla se vyhýbat pravdě. Srdce i pocity, které v ní vyvolával, se nedaly přehlédnout. Vždyť při něm přicházela o rozum...

„Zamilovala jsem se..." vydechla a pak se v zoufalství nad tím zjištěním a nad tím, jak zbaběle od něj utekla, zhroutila a nakonec usnula vyčerpáním.

Její sny se zase věnovaly jemu a jejich krásně strávenému dni, který bohužel skončil jinak, než jak se jí zdálo.

2. kapitola <-> 4. kapitola

 


 

Tak vám tu přináším další kapitolu. Je trochu delší a má fantazie se se mnou nemazlila, jak jste si již všimli. Taky bych chtěla podotknout, že mě mrzí, že vás asi má tvorba tak nezajímá, jak bych si přála, a vy mi nejste ani ochotni zanechat smajlíka. Jak si myslíte, že se cítím, když ostatní mají minimálně 20 komentářů a já mám sotva čtvrtinu? Pokud kapitolku chcete co nejdříve, tak mě podpořte. Chcete pokračování? Napište si o něj do komentářů, jinak se taky můžu rozhodnout tuto povídku pozastavit, či v horším případě zrušit. Záleží jen na vás a vašem snažení mě povzbudit!

Jinak děkuji za komentářky k minulé kapitolce a to hlavně: Bubulienka, elizme a Eliza2 a pak také nepřihlášeným UV a Hejly. Tato kapitolka vznikla hlavně kvůli vám! Tak doufám, že nezklamete!

Jinak se těším na komentářky od vás ode všech, vaše zuzinecckaa



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Zázračný svit luny - Záře Slunce (3):

 1 2   Další »
22.12.2011 [19:16]

Wolfik343To je tak roztomile přiblblá kapitolka !!!! Emoticon Emoticon Emoticon Nádherně se to čte ! Je to úžasný jak to dokážes napsat ja bych to tedy nezvládla ! jaj s takvým tempem se asi ani dnes nedostanu na konec xD Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

22.09.2011 [8:39]

Kaliban Emoticon Emoticon

13.09.2011 [19:21]

ada1987moc pekná poviedka. mam setha rada! Emoticon

8.
Smazat | Upravit | 06.09.2011 [18:24]

Krásne kapitola, súhlkasim s Bubulienkou, máš naozaj talent. Teším sa na pokračovanie Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

06.09.2011 [8:09]

zuzinecckaaBubu: měla jsem fakt okno, pauza ale trvala "jen" 3 týdny, předtím to trvalo déle. Mno, pokusím se co nejdřív sesmolit další kapitolku :) a díky za komentář

05.09.2011 [22:09]

BubulienkaNo páni... Konečne nová kapitola! Dala si si veľmi dlhú pauzu. Chápem, že nemáš inšpiráciu, ale dúfam, že teraz sa to zlepší. Emoticon
Ďakujem za venovanie, to vždy poteší. Emoticon
Chudinka Katherine. Zamilovala sa, ach jaj. Seth je taký sladký. Nemôžem si pomôcť, ale ty ich opisuješ, tak perfektne, že normálne som sa zaľúbila aj ja. Emoticon Emoticon Máš talent. A hlavne na vlkov. Emoticon Emoticon
Kapitola bola prekrásna, plná citu a veľmi veľmi zaujímavá. Teším sa na ďalšiu a na to, ako to celé vymyslíš. Máš môj obdiv. Dúfam, že nebudeme čakať, tak dlho. Veľmi sa teším. Emoticon Emoticon Emoticon

5. Bára
05.09.2011 [21:18]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

4. Hejly
05.09.2011 [21:13]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

3. UV
05.09.2011 [21:08]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

2. nim
05.09.2011 [20:52]

Děkuji moc za povídku Emoticon Vždyť já už víc než měsíc čekám na další kapitolku, ale jestli jsem v návalu nadšení nenechala komentík, tak se omlouvám Emoticon Jinak mi ten Seth přijde nějak moc vyspělý Emoticon nějak mi ta gramatika po prázdninách dělá problémy...

 1 2   Další »

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!