Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Zázračný svit luny - Záře Slunce (24)

Já kůň

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Zázračný svit luny - Záře Slunce (24)V minulé kapitole se dokázalo mnoho věcí... V této kapitole už budeme sledovat jen romantiku, pak bude následovat již jen epilog. Přeji hezké počtení, vaše zuzu.

22.12.2011 (18:15) • zuzinecckaa • FanFiction na pokračování • komentováno 4× • zobrazeno 1422×

24. kapitola - ANO

Byl jsem velice nervózní. Alice si vzala Kate do parády a já už tu šaškoval v jí vybraném smokingu a vůbec se necítil dobře.

Vál tu jemný vánek a já se nervozitou otřásl. Slunce právě vycházelo, byla to její, a teď už i moje, nejoblíbenější část dne. První paprsky ozářily altánek, po jehož obvodu jsem právě pochodoval.

V rukách jsem svíral puget růží a vyhlížel je. Vtíravá vůně květů posázených po celém altánku se mi dostávala do nosu takovým způsobem, že já nemohl cítit snad nikdy nic jiného.

Znova jsem pohlédl na krásně obložený stůl. Uprostřed byla romantická svíce s květy. Mám dojem, že to byly lilie, ale já se v kytkách nikdy moc nevyznal. Naproti sobě stály dvě židle, přičemž na stole před nimi se ležely dva stříbrné podnosy ještě přikryté poklicí.

Na stoličce kousek od jedné z židlí stálo ve kbelíku jedno z nejlepších vín, které Alice samozřejmě vybrala. Já nechápu, jak to dělá. Vždycky se umí trefit, i když je upírka a lidské věci již dávno nezažila...

Uslyšel jsem lehké křupání sněhu, tak jsem se otočil a nemohl se vynadívat na tu krásku, která ke mně mířila.

Měla na sobě šaty, které jí přenádherně obepínaly hrudník a volně splývaly až k zemi. Vlasy měla jen lehce natočené, ve vlnách jí jakoby nedbale spadaly kolem obličeje. Složitý drdol pevně držel. Na krku ani v uších neměla šperky, ale přesto byla tak nádherná...

Ani jsem si nevšiml, že za ní kráčí Edward s Alicí, oba s úsměvy na tvářích. Oči jsem měl pouze pro svou Kate.

Pomalu došla až k altánku. Před schůdky se nervózně zastavila a ošila se, tak jsem jí nabídl ruku a pomohl jí vystoupat nahoru. K sobě.

Pobídl jsem ji, aby se posadila, a jako gentleman jsem ji přisunul ke stolu. Pak jsem se posadil naproti ní. Nebyl jsem schopen slova, ale to vyřešila za mě.

„Proč jsme tady?" optala se zvědavě, když si to tu prohlížela. Ošil jsem se, ale ještě jsem to nechtěl říci. Tvrdá, sametová krabička mě náhle začala na hrudi skoro pálit.

„Ještě to nerozebírejme. Najíme se." Odmítal jsem se ještě vyslovit, nejdřív jsem se potřeboval něčím zaměstnat. Myslel jsem, že se náš rozhovor nějak rozproudí, ale opak byl pravdou. Odložil jsem nám poklice z podnosů a počali jsme jíst. Mlčeli jsme přitom jak zařezaní.

Nervozita stále cloumala celou mou bytostí. Čím více jsem se k tomu chtěl odhodlat, tím více jsem byl nervózní. Cítil jsem malé kapičky potu, jak mi stékají po tváři, a kapesníkem si je snažil nenápadně setřít.

Úžasnou snídani, kterou nám Esmé k tomuto dni připravila, jsem skoro ani nedokázal ocenit. Tak moc jsem byl nervózní, že jsem skoro nedokázal nic pozřít.

„Víno?" šeptl jsem s přiškrceným hlasem po svých třech soustech. Jen pokývala hlavou, tak jsem víno odzátkoval a nalil jí do půlky skleničky. Sobě též.

Skoro jsem do sebe vyklopil, jak jsem se bál. Ne, nebál jsem se. Ale byl to veliký skok v mém životě. Miloval jsem ji a chtěl ji, ale... Ani jsem nevěděl, z čeho ten strach pochází.

Když odložila vidličku na důkaz toho, že už má po jídle, její oči mě začaly propalovat. Přemýšlel jsem, jak dlouho se v nich mohu utápět, než...

Už jsem to musel udělat. Když ne teď, tak kdy? Nemohu čekat. Sesbíral jsem zbytky své odvahy a povstal. Pomalu a nerozhodně jsem přešel na její stranu. Stále mě sledovala pohledem a vyčkávala. Klekl jsem si před ni na koleno, pohlédl do té krásy jejích očí a odkašlal si.

„Katherine. Víš, že tě od prvního okamžiku miluji. Nikdy můj život nebyl tak plný štěstí a slunce, všechno jsi mi ty přinesla svým příchodem. Chci, abys pojala mé příjmení a s tím i život se mnou." Na chvíli jsem se odmlčel a zkoumal na ten moment probíhající reakce, kterými byly především radost a nervozita. „Staneš se mou ženou?" dořekl jsem svou myšlenku, s čímž jsem vytáhl sametovou krabičku a otevřel ji.

Chvíli na mě hleděla beze slova, ale další její reakci jsem neočekával.

„Ano, ano!" vykřikla nadšeně a já už ležel na podlaze altánku a jen cítil její motýlí polibky po celé své tváři. Pak se mi její nadšený obličej objevil znova v mém zorném poli, přičemž znova, tentokrát klidně, zopakovala: „Ano, Sethe. Ráda stanu po boku takového muže, jako jsi ty."

Objal jsem ji a chvilku ji kolébal v náruči, než se mi vyprostila a podala mi sametovou krabičku, která mi při jejím útoku na mě vypadla z dlaně. Roztomile nastavila prsteník a já jí s radostí nandal prsten, který se jí onehdy líbil.

„Děkuju," šeptla slastně a ulehla na mou hruď.

„Bude svatba!" zakřičela náhle Alice na celý les. Vůbec jsem netušil, že jsme měli svědky, ale když jsem se s Kate v náručí posadil, viděl jsem, kolik lidí se nadšeně trousí z lesa.

„Tak, brácho, tohle ti přeju," poplácal mě po rameni Paul, který ke mně dorazil jako první. Ale jeho reakce mě nezajímala. Ode všech jsme oba přijímali gratulace, ale pohledem jsem vyhledával jedinou osobu.

Byla tu. S útrpným, ale přesto vcelku šťastným úsměvem čekala na konci špalíku, který se vytvořil. Když se konečně dostala až ke mně, objala mě.

„Přeji ti to. I za tebe jsem šťastná..." řekla Leah. Jen jsem si ji přitiskl víc k sobě. I když to byla moje starší sestra, teď jsem věděl, že ona potřebuje oporu ve mně. Hlavu mi na chvilku schovala do jamky u krku, načež se odtáhla. V jejích očích jsem viděl pár slz, které se snažila vehementně potlačit. Pak pogratulovala i Kate a konečně jsme mohli jít domů.

 

23. kapitola <-> Epilog

 

 

Ahojte lidi. Tahle kapitola se psala úplně sama, nemusela jsem přemýšlet. Mé postavy si dělaly, co chtěly, prostě... Oživly. Upřímně, abych se přiznala, když jsem to psala, také mi pár slz vstoupilo do očí. Dá se říci, že touhle povídkou jsem tu ten skoro rok žila, a teď končí další její část...

Chci hrozně moc poděkovat za podporu, kterou tu od vás v podobě komentářů dostávám. Dokázala bych si představit větší ohlas, ale i to málo, co jsem pod těmi kapitolami našla, mě dokázalo nabudit tak, že tu zase další kapitola přišla.

Teď už nás čeká jen epilog. Na chvíli si od této povídkové řady dám pohov, protože mám teď dost jiných věcí na psaní. Až něco dodělám, možná se vrhnu na poslední část, která bude o Leah.

Děkuji vám za podporu, těším se na nové komentáře. Vaše zuzinecckaa.

Autor: zuzinecckaa (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Zázračný svit luny - Záře Slunce (24):

 1
4. Jana S
29.12.2014 [23:51]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

3. Lili
26.12.2011 [0:08]

Panebože - úplně mě to vehnalo slzy do očí - hlavně Leah Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

2. Kaliban
22.12.2011 [19:39]

KalibanTak to byl mazec.Chudáček Seth, jak byl nervózní, živě si ho dokážu představit. A jak se na něj Kate vrhla, to mě uplně dostlo a samozdřejmě všichni šmíráci v lese, jen aby jim něco neuteklo. Kapitolka se ti moc povedla Emoticon Emoticon

1. Bubulienka
22.12.2011 [19:21]

BubulienkaNo páni! Svadba? Tak to je pecka toto. Oni sú spolu takí zlatí a takí pekní a milí. Vymyslela si to krásne, jednoducho, a pritom zložito. Obaja si konečne zaslúžia šťastie. A Leah bola veľmi milá, to treba uznať, ešte že na ňu Seth nezabudol, aj ona je predsa človek... Ehm... aspoň myslím. Emoticon Je mi ľúto, že bude koniec. Emoticon Bude mi smutno. Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře