Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Zase bude dobře - 1. kapitola

Dark Mirror by Jelda

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Zase bude dobře - 1. kapitolaMladá dívka, z které se pomalu ale jistě stává upír. Co prožívá? A koho potká? Hezky si počtěte :).

22.02.2012 (13:45) • Milley • FanFiction na pokračování • komentováno 2× • zobrazeno 637×

1. kapitola

„Proč tam mám zase jít? K čemu mi to asi bude mami?!“ Vztekem jsem nemohla pomalu ani dýchat. Je to pořád dokola. Opakuje se to jako kolovrat, který bohužel už nikdy a nikdo nezastaví.

„Snaž se mě pochopit, holčičko. Chci přece pro tebe to nejlepší. Já vím, že už nám toho moc nezbývá, z čeho se bychom se mohly radovat, ale jednou mě třeba pochopíš,“ odpověděla moje matka se slzami v očích. Mám svou matku moc ráda, ale to, co právě řekla, bohužel nikdy nebude pravda. Nikdy nepoznám to, co bych ráda poznala za pět, nebo deset let. Chtěla bych poznat pocit odpovědnosti a mít někoho, o koho bych se mohla starat a on zase o mě.

Přijde mi naprosto zbytečné stále navštěvovat školu a dělat jakoby nic. To, že se to stalo, ovlivnilo nejen můj život, ale i mojí matky a mého přítele.

„Mami, já vím, že to se mnou myslíš dobře, jen si myslím, že je to naprosto zbytečné.“ Nevěděla jsem přesně jak pokračovat, ale když už jsme byly někde uprostřed hádky, nešlo z toho jen tak vycouvat. „Víš, stejně se budeme muset vždycky po čase stěhovat. Lidem to bude připadat zvláštní, že máš nestárnoucí dceru a školu si tím pádem můžu dodělat kdykoliv se mi zachce,“ ukončila jsem suverénně (alespoň já jsem si to tak myslela) naší zběsilou debatu na téma škola. Máma ani nakonec nic nenamítala, jen nešťastně zavřela dveře od mého pokoje. Nevěděla jsem, že uteklo tolik hodin od chvíle, co jsem ležela s notebookem v posteli. Protože už ji k spánku využít nemohu, bylo to alespoň příjemné místo pro odpočinek.

Věděla jsem, že jsem celou noc něco hledala na internetu spojeného s upírstvím, ale stále jen samé čarodějnické rituály a různé pohádky a povídky, ale že mi to zabralo takovou dobu, to jsem netušila. Proto jsem se neochotně vyhrabala z postele a rozhodla se jít do koupelny. Den ode dne se mi zdá, že jsem bledší a bledší. Není se ani čemu se divit, když se ze mě stal upír. V očích zatím žádnou změnu nevidím, prý je to u každého jinak (to jsem vyčetla z chytrých knížek a důvěryhodných článků na internetu). Tvář jsem měla celou přeleženou, dokonce tak, že se mi pod okem udělala rýha až k puse. Opravdu jak jsem na sebe tak koukala, tak jsem byla k sežrání. Když už přemýšlím nad „žrádlem“, docela bych si něco dala.

Bydlíme s matkou v odlehlé vesnici většího města, ale přírody tu máme dost. Když jsem ještě byla člověk, zvířata jsem měla moc ráda a byla jsem vegetariánka, neměla jsem srdce na to, sníst je. Teď nemám na výběr. Teď je ze mě pro změnu upíří vegetarián. Lepší než vysávat lidi. Neříkám, že by to nemělo lepší chuť, to bez pochyby ano, ale vím, že to není správné. Dopoledne by moc lidí v lese nemuselo být. Proto to půjdu vyzkoušet. Procházela jsem se nejdřív nenápadně, v dohledu nikde nikdo. Když jsem konečně zahlédla něco, co by se dalo brát jako „jídlo“, zahlédla jsem najednou postavu. Zpomalila jsem a dělala, že se procházím, jako jsem to dělala dřív, když jsem venčila našeho psa.

Říkala jsem si, že to je určitě zase nějaký senior na procházce z domova důchodců, nebo šťastná maminka s dítětem v kočárku. Tohle ale nemělo žádný kočárek ani hůl, o kterou by se to opíralo. Šla jsem dál a postava se stále přibližovala. Vypadalo to na muže. Když už jsme od sebe byli pár metrů, viděla jsem mu konečně do tváře. Nevím, jestli se mi to zdálo, nebo že byl vážně také stejně, ne-li víc bílý než já. Zatím jsem ve svém krátkém upířím životě dalšího upíra neviděla (až na toho, který mě proměnil). Tak jsem se ponořila do svého přemýšlení a zkoumání jeho tváře, že mi až potom došlo, jak jsem na něj musela hloupě zírat.

„Ahoj,“ pronesl jen tak do větru a já jsem celá nadskočila.

„Ahoj, my se známe?“ Nevěděla jsem jak zareagovat na úplně neznámého člověka, tak jsem zkusila starou známou větu.

„Hmm, myslím, že určitě ne. Přijel jsem sem včera večer a zítra hned odjíždím,“ odpověděl bez jakýchkoliv nervů, nebo nějakých rozpaků. Podle jeho celkového vzhledu bych typovala, že by mu mohlo být tak kolem pětadvaceti. Nebo méně?

„Jo, ehm, aha, tak to mi asi jen někoho připomínáš.“ Kdybych v sobě měla aspoň kapku krve, určitě bych se teď červenala až za ušima. „Já jsem Tina.“ Podala jsem mu ruku. Nic jiného mě totiž už nenapadlo a tímhle způsobem se přeci nikdy nic nezkazilo.

„Těší mě, já jsem Edward Cullen.“

 

Autor: Milley, v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Zase bude dobře - 1. kapitola:

 1
2. Cullenka
23.02.2012 [8:42]

Tina??? no necham se prekvapit dal...zatom se mi povidla libi Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

1. eMCullen
18.02.2012 [10:12]

eMCullenAhoj, je mi líto, ale článek ti vracím, máš jej plný chyb.

- pokud se jedná o povídku na pokračování, v názvu musí být číslo kapitoly, doplň si jej
- nefunguje ti perex obrázek - nahraj si jej do naší galerie (max. velikost je 10kB nebo 100 px na výšku do 20kB)
+ shoda podmětu s přísudkem
+ čárky
+ ji/jí
+ mě/mně
+ zdvojené mezery
+ přímá řeč - posílám ti raději koncept
Pokud za přímou řečí nenásleduje věta uvozovací (řekl, vykřikl, zeptal se, odpověděl, pozdravil, vyděsil se, souhlasil…), nesmí přímá řeč končit čárkou.
1) Po přímé řeči následuje činnost, kterou udělal někdo jiný:
„Vyřiď všem, že je mi líto, že jsem se nerozloučila, ale nešlo to.“ Přikývl.
„Můžu tě ještě o něco poprosit?“ Otočil se a vyčkával.
„Alice, prosím, nech to tak, jak to je!“ Jen přikývla.
2) Událost se stala až poté, co osoba domluvila, popř. popisuje své pocity:
„Vyřiď všem, že je mi líto, že jsem se nerozloučila, ale nešlo to.“ Popadla jsem kufr a vydala se vstříc novému životu.
„Vyřiď všem, že je mi líto, že jsem se nerozloučila, ale nešlo to.“ Chtělo se mi plakat, ale nedala jsem na sobě nic znát.

Pokud věta uvozovací následuje, nesmí přímá řeč končit tečkou. Zde je více možností.
1) Může končit vykřičníkem nebo otazníkem:
„Můžu tě ještě o něco poprosit?“ žádala jsem, než stihnul odejít.
„Alice, prosím, nech to tak, jak to je!“ vykřikla jsem.
2) V ostatních případech musí končit čárkou:
„Alice, za pět minut nastoupím do letadla. Nezabráníš mi v tom,“ řekla jsem odhodlaně.

Pokud mezi jednu přímou řeč vložíme větu, může to být napsáno dvěma způsoby.
1) „Pojď,“ řekla, „uvařím ti kafe."
2) „Pojď,“ řekla. „Uvařím ti kafe."

Až si chyby opravíš, zaškrtni "článek je hotov", díky. Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře