Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Zapomenutá duše 17. kapitola - druhá verze

Džíny1


Zapomenutá duše 17. kapitola - druhá verzeTak další, budu se snažit sesmolit první verzi, tak mi držte palce Misppule. =*

 

„Ne!" dupla jsem si a chystala se zase se ponořit do říše snů, jenže mě vyrušil on! Ďábel!

„Isabello! Musíš vstát, čeká tě přijetí!" zaburácel, podrážděně jsem si sedla a zamračila se na něj.

„Ale mě se nechce!" zaskučela jsem.

 „Je to tvoje povinnost!" zamračil se a zmizel! To není fér, já bych taky chtěla takhle mizet, schovat se před všemi.

 Vyskočila jsem z postele a běžela do Ďáblovy pracovny, bylo mi fuk, jestli tam trefím. Musela jsem ho najít, proběhla jsem chodbou kolem Niny a zaplula do Ďáblovy pracovny, z povzdechem jsem si sedla na židli, seděla jsem naproti němu, zvědavě se na mě podíval. Zvedla jsem prst, na znamení, že má vydržet a snažila se popadnout dech.

„Je - je - Edward!" vysoukala jsem ze sebe.

On se jen zasmál, „chceš vědět, jestli je v pořádku?" usmíval se, kývla jsem. „Jak se to vezme, po fyzické stránce je v pořádku, ale po té psychické!" nakrabatil čelo.

„Co mu je?!" do hlasu se mi drala hysterie.

,,Trpí nad ztrátou milovaného člověka!" zamyslel se.

„Cože?!" šeptla jsme, ,,jak to myslíte?"

„Když ty jsi osvobodila tu malou holčičku a zmizela, byl šťastný, měl něco jako rodinu, jenže na letišti potkal rodiče té malé holčičky a oni si ji vzaly, mam pokračovat?" ptal se, zakývala jsem hlavou, ,,takže, oni si tu holčičku vzaly, cítil se, jako by mu něco chybělo, ale pořád měl tebe, jenže ty jsi se nevrátila, pořád se utěšoval myšlenkou, že se vrátíš," skončil svůj proslov.

Uvědomila jsme si, co jsem provedla, vždyť já ho zabila. Mno, teoreticky nezabila, ale i tak. Vstala jsem, rychle setřela slzu a utíkala pryč, proběhl jsem kolem Niny a zabočila doprava, naproti mě byly staré dveře, rychle jsem k nim doběhla, otevřela je a to co jsme tam uviděla mě odzbrojilo, bylo ta zahrada, byla úžasná.

Stála jsem mezi dveřma a koukala se na tu nádheru, někdo mi dal ruku na rameno, leknutím jsem  nad skočila. Otočila jsem se na dotyčného, byl to Ďábel, otočila jsme se čelem k zahradě. Nevšímala jsem si ho.

„Isabello, musíme jít!" povzdechl si, vzpurně jsem zakroutila hlavou, „všichni čekají!" zpřísněl.

„Jejich mínus, neměl jste mě sem brát!" zamračila jsem se.

„Jsi královské krve, jsi něco jako princezna, tak se tak chovej!" pomalu začínal být naštvaný, jenže mě to taky vytáčelo. Nejradši bych ho nakopala.

„Jenže já se o to neprosila!" křikla jsem na něho a otočila se k němu čelem.  „Jsi vyvolená! A teď se jdi připravit!" zavrčel.

Poraženě jsem sklopila hlavu a šla, ne plazila se do svého pokoje, pořád jsem myslela na Edwarda, na to, jak jsme mu ublížila. Někde v koutku duše jsem doufala, že ho ještě někdy uvidím. Vešla jsem do pokoje, ta dívka tam pořád byla v rukách držela koktejlové šaty.

„Smím vás připravit?" nervózně se usmála.

Kývla jsem a sedla si před zrcadlo, začala mě česat, upřímně,moc jsem nevnímala co děla, pořád jsme přemýšlela nad Edwardem.

„Co asi dělá," povzdechla jsem si.

„Leží a přemýšlí,"odpověděl někdo, otočila jsem se a tam stál zase Ďábel, „Bože, kdy mi dá konečně pokoj!" zaskučela jsem v duchu.

„Sluší ti to!" sklonil mi poklonu.

„Děkuji," pípla jsem.

Pořádně jsem si ho prohlédla, měl na sobě černé sako a bílou košili.

„Vy taky nevypadáte k zahození," usmála jsme se.

„Děkuji, můžeme jít?" ptal se a nabídl mi rámě.

„Ráda, jen si vezmu boty," uchechtla jsem se a šla k posteli.

„To snad ne?!" vyjekla jsem, když jsem uviděla ty boty, „to je rovná smrtonostná past!" stěžovala jsme si.

„Na tom se zabiju!" brbrala jsem a nazouvala si pěticentimetrové podpadky, došla jsem k Ďáblovi a zavěsila se do jeho rámě, procházeli jsme různými chodbami, zahnuli jsme do práva, přede mnou se tyčily velké pozlacené dveře. Jen jsme k nim došli, sami se otevřely, uvnitř sálu bylo plno lidí, každý měl v ruce skleničku se šampaňským a zvědavě si mě prohlíželi.

Utvořili nám takovou malou cestičku, prošli jsme mezi nimi k dvěma velkým trůnům, Ďábel se otočil směrem k těm lidem a pronesl zahajovací řeč.

„Vítám mezi námi Isabellu, je královské krve," jen to dořekl začali se lidé mezi sebou vybavovat.

Rukou mi naznačil, že si mám sednout, kývla jsem a posadila jsem se vedle něj.

Lidé se dobře bavili, smáli se a tancovali. Klížily se mi oči, pomalu jsem usínala, Ďábel vstal a dvakrát zatleskal.

Šum v sále utichl a všichni se otočily k němu. Nabídl mi ruku, s úsměvem jsem ji přijala a vstala lidé nám zase udělali uličku a my prošli mezi nimi ven, jen co jsme vyšli za dveře, tak se hned zavřeli. Ďábel mě odvedl do pokoje, popřál mi dobrou noc a odešel, převlékla jsem se do pyžama, které bylo na posteli a položila se do říše snů.

Shrnutí



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Zapomenutá duše 17. kapitola - druhá verze:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!