Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Whitlock brothers - 14. kapitola


Whitlock brothers - 14. kapitolaKonečně je to tu! Opravdu se omlouvám, ale fakt nestíhám. Snad se vám 14. kapitola bude líbit. Emmett se holt bojí a dá to Rose najevo. Edward se bude muset vžít do role metalisty.

 

 

O týden později

Pohled Edwarda

Musel jsem ráno trochu dřív vstát z postele. Ne, že bych spal, to mi nejde, ale rád se v posteli válím, když tam mám ženskou společnost. Ale tohle mi dlouho procházet nebude, Alice a Jazz se vrátí co nevidět a já budu mít útlum. Alice nesnáší, když tu přivádím své příležitostné milenky. Smutně jsem si povzdychl a elegantně vyhodil zrzavé dvojčata z domu. Bože, to byl ale skvělý sexuální zážitek. Blaženě jsem se zadíval do dálky. Sakra! Jen na to vzpomenu a už jsou mi trenky malé. Instinktivně mi sjela ruka tam dolů.

„Tatííí, strejdovi se chce čurat, pusť ho do koupelny!“ zakřičela Cassie, která prošla kolem mě a viděla, mou ruku na rozkroku.

„Co to plácáš, Cass, od kdy Ed…“ nedořekl to, byl paralyzován pohledem na mě, jako já jsem byl paralyzován tím, co řekla Cassie.

„Jsem sexuálně aktivní a občas se mi stane, že… A je ráno!“ koktal jsem ze sebe, když jsem šel po schodech nahoru do svého pokoje se obléct.

 

„To, že ti stojí, je tvůj problém, ne můj,“ smál se Emmett.

„Co mu stojí, tati?“ ptala se ho Cass.

„Když strejda Ed ráno vstává z postýlky, tak se mu rozcuchá to jeho hnízdo na hlavě, zlatíčko. A pak se zlobí, až se mu chce z toho čůrat.“

„Ale upíři přece nechodí na záchod, to jen já.“

„Tak to potom jo, máš pravdu. Třeba tvůj strejda má ve škole vystoupení a zkouší si obvyklé lidské potřeby.“

 

Já toho Emmetta zabiju! Valí samé sračky! Dneska jsem se na sebe do zrcadla díval jen deset minut! A to jen kvůli němu, protože jsem nedokázal dále poslouchat jeho trapné teorie. Už ani není vtipný jako dřív!

 

Vešel jsem do kuchyně, popadl Cassie a vzal ji nahoru do jejího pokoje.

Oblečení už má nachystané, díky, že ji tam hodíš,“ řekl Emmett a už byl pryč. Jen jsem kývnul. Podíval jsem se na oblečení, které ji nachystal a ušklíbl jsem se.

„Toto ne! Má neteř bude chodit, jako poloupír rovný mé upíří kráse.“

„Já nesnáším šaty a mašle!“ zakřičela Cassie a hodila po mně panenkou Barbie.

„Cass, nech toho, jednou tě šaty nezabijí a až budeš starší, tak si je budeš oblékat sama.“

„Ne,“ odvětila mi a na důkaz odporu šla do pokoje Emmetta a zahrabala se do peřin. To je ženská jediná, která mi odporuje a které se nelíbí, že ji oblékám. Jo, ještě Alice, ale na tu bych nesáhnul, je to přece švagrová a co je v domě, není pro mě. Vybral jsem jí nějaké jiné oblečení a došel pro ni do Emmettova pokoje.

„Pojď, musíme do té školky.“

Vystrčila hlavu.

„Gumáky?“ ptala se podezíravě.

„Pokud vím, jsou stále v módě, tak se zvedej, slečno.“ Gumáky zabraly. Bleskurychle se oblékla, na vlasy jsem jí narazil čelenku a mohli jsme vyjet.

 

 

Celý týden vozím Cassie do školky já. Emmett se tomu vyhýbá jako čert kříži a já vím proč. Bojí se. Bojí se toho, co cítí k Rose. Proto si myslí, že když budu Cassie do školky vozit já, tak na něj Rose zapomene. Občas má myšlení osla. Ale v tomhle nevím, jak mu poradit. Už jsem mu říkal, že se nemá bát, ale pomohlo to? Ne, celý týden se Rose straní, nezvedá jí telefony, a pokud jí je zvedne, tak se vymlouvá na práci. Jo, on je v klidu, ale co já? Každé ráno Rose stepuje před parkovištěm a vyhlíží ho, kdyby tu byl Jasper! Hned by dal Emmettovi, co proto. Ne, že bych byl srab a nedokázal se s Emmettem poprat, ale Jasper má přece, jako nejstarší z nás, nejvíce respektu.

Zaparkoval jsem, a kdo byl u vchodu? Rose! Vzal jsem Cassie do náruče a odnesl ji do školky.

„Rose, měla bys k nám přijít, potřebujete si promluvit z očí do očí. Telefonáty a domluvy skrze mě nepomáhají.“

„Zajímalo by mě, co jsem udělala špatně.“

 

Její myšlenky byly chmurné a plné bolesti. Pustil jsem malou a objal Rose. Nevím proč, ale beru ji stejně jako Alice.

„Nic jsi neudělala špatně, opravdu bude lepší, když přivezeš Cassie dnes ze školky ty a promluvíš si s ním, jo?“ povzbudivě jsem se na ni usmál.

„Asi máš pravdu.“ Nepatrně se usmála, měl jsem vyhráno.

„Jsem Edward Withlock, já mám vždy pravdu,“ odvětil jsem suverénně, zamával jsem Cass a vyrazil jsem do školy.

 

 

Ve škole na mě čekala Izz. Nervózně se usmála, její myšlenky mi ledacos odhalily.

„Copak se děje, šprtko?“ pozdravil jsem ji.

„Šampóne, nebudeš tomu věřit, ale včera večer jsem si na tebe vzpomněla.“

„Opravdu? Budu hádat, bylo to v tu dobu, kdy jsi usínala a cítila ses osaměle a potřebovala jsi mužnou hruď, v které by ses cítila bezpečně?“

„Ne, jsi jako obvykle vedle. Bylo to v době, kdy má pubertální sestřička pustila televizi a dívala se na Camp rock.“

Nasupeně jsem si ji přeměřil a uraženě vyrazil na přednášku.

„Ale no tááák! Byl to jen joke, Eddie,“ volala za mnou, ale já hrál uraženého dál. Se smíchem ke mně doběhla.

(…)

 

„Už jsme v pohodě? Tak dlouho jsi nikdy nemlčel, co je to s tebou? Ty ses včera pral a vyrazil ti někdo zub? Ne, to bys neudělal, polámal by sis nehty,“ spekulovala během přednášky. Probodával jsem ji očima. Zmlknula, nahlas polkla a přestala rýpat. Neměl jsem náladu na vtípky. Aspoň to si myslela ve své hlavince, a já se v duchu smál jako samotný ďábel. Jsem holt dobrý herec. Po hodině jí vše vysvětlím. Už se těším, až bude na mě ječet.

 

 

Pohled Emmetta

Měl jsem toho nad hlavu. V práci byl frmol, hořely nám termíny a já kmital mezi domem a prací jako cvičená fretka z cirkusu. Ještě, že jsem upír a nemusím spát. Protože jedině v noci se jakž takž soustředím na tu podělanou práci. Ve dne musím myslet na ni. Bože, ten polibek, krásný, dokonalý a plný lásky. Ne! Neměl bych…

Naštvaně jsem hodil notebookem po pracovně. Sakra! Zničil jsem ho, super! Šel jsem k té hromádce šrotu a pomalu to uklízel, pak jsem si uvědomil, že to není můj notebook, ale Edwarda. Ještě lepší! Můj bratříček mě bude nesnášet za to, že se nemůže dívat po nocích na porno. To je stejně jedno, on si dělá v pokoji své vlastní porno hrátky. Kdosi zaklepal na dveře.

 

„Co je?“ zaječel jsem plný vzteku.

„Emmette?“

Zastavil jsem se v půlce pohybu, je to ona. Její hlas.

„Rose?“ vykoktal jsem ze sebe po značné chvíli.

„Můžu dál?“ ptala se mile.

„Chceš?“ Neodpověděla, vešla. Vypadala skvěle, jako vždy. Přestal jsem se mračit, nedokázal jsem mít špatnou náladu v její přítomnosti.

„Chci si s tebou promluvit.“

„Já nevím o čem,“ snažil jsem se tomu všemu vyhnout. Uhnul jsem pohledem a ukryl se v křesle za stolem. Ona stůl obešla z druhé strany a přitáhla si křeslo k sobě. Tím mě nutila dívat se jí přímo do očí.

„Myslím, že naše poslední setkání bylo ukončeno velice krásným způsobem a tím se mezi námi hodně změnilo, není to tak snad?“

„Je,“ vyhrkl jsem ze sebe.

„Co to s tebou udělalo, Emmette? Chceš vědět, co to udělalo se mnou?“

„Ano.“

„Když jsem odcházela od vás, byla jsem šťastná. Plná štěstí, po dlouhé době jsem uvěřila, že bych mohla mít něco krásného. A pak se celý týden neozveš, vyhýbáš se mi. Víš, jak mi bylo, jak mi je? To, že se mnou život pekelně zametl, mě nebolelo tak, jako tvé týdenní odmítání, a to jsme si dali jen blbou pusu!“ Prudce od sebe odstrčila křeslo, ve kterém jsem seděl. Vstal jsem z něj a vzal ji do náruče.

„Promiň, promiň, promiň. Já se toho bojím, bojím se, že bych mohl opět milovat. Bojím se, že mě bude Cassie nenávidět, že jsem se zamiloval do jiné ženy, než je její matka. Bojím se, že tím ubližuji Scarlett, která je mrtvá.“

„Možná je to otřepaná fráze z pitomých americký romantický filmů, ale já nechci zabrat místo v tvém srdci, které máš určené pro Scarlett. Já jen chci nějaké místo v tvém srdci. Nikdy nebudu popírat existenci Scarlett, patří k tobě, jako Edward, Alice, Jasper a Cassie. Neboj se, že tě bude Cass nenávidět, vždyť ty ji miluješ, tak moc, že to není ani možné. Kdyby každý otec miloval svou dceru, jako ty miluješ Cassie…“

„Nemůžu ti dát místo v mém srdci,“ odvětil jsem jí. Vymotala se z mého objetí a smutně se na mě podívala.

„Chápu, asi jsem to já, kdo chtěl víc, než rozptýlení.“ Rychlým krokem mířila z domu. Rychle jsem se vydal za ní a prudce ji popadl za loket.

„Rose! Nemůžu ti dát něco, co už ti dávno patří.“

 

„No to ti to trvalo, šváro!!!“ zapištěla Alice. Počkat Alice?! Rozhlédl jsem se kolem sebe. Rose se ke mně přitulila, Alice se na mě usmívala, Jazz byl zabarikádovaný kufry a Cassie se ho snažila dostat přes ně. Edward kolem nás prosvištěl, ani nezaregistroval, že polovina rodiny se vrátila.

 

 

 

Pohled Edwarda

Nasedl jsem se do auta a vyrazil směr dům. Izzie v telefonu zněla nervózně a použila nějakou trapnou výmluvu, aby mě dostala k nim. Konečně se rozhodla mi říct, co jí celý den vrtá hlavou. Samozřejmě, že díky mému daru jsem to věděl, ale čekal jsem, zda mi to řekne nebo ne.

 

Vešel jsem do jejich domu, pozdravil její milou máti. Polichotil jsem její pubertální sestřičce, která je ze mě celá paf, a vtrhl jsem do jejího pokoje.

„Tak co potřebujeme, miss Einstein?“ zeptal jsem se jí a přitom sebou plácnul na její vodní postel. U ní jsem fakt vodní postel nečekal, šprtka začíná být sexy.

„To, že potřebuji vysvětlit látku do psychologie, to byla zástěrka,“ vysvětlovala.

„Nepovídej, to by mě vůbec nenapadlo,“ odvětil jsem jí naoko překvapeně. Přestala se vykrucovat a hodila po mně polštářem.

„Nech toho, nebo ti to neřeknu!“

„Fajn, jsem jedno velký, naprosto dokonale naslouchající, ucho.“

„Ty jsi balící mašina, víš jak s někým flirtovat, jak někoho sbalit a znáš mužské.“

„Jo, to znám. Ještě aby ne, když jsem jeden z nich.“

„Zamilovala jsem se.“

„Já vím,“ odpověděl jsem, jako by se nic nedělo.

„Jak to?“

„Jde to na tobě vidět, Izzie. Kdo je ten vyvolený?“

„Mark Bröwen.“

„Cože? Ten metalista? Já nevím, jak myslí metalisti, myslí vůbec?“

„Hej, uklidni se, náhodou je naprosto skvělý a ty mi pomůžeš ho sbalit. Neříkej, že sex, drogy a rokenrol ti nic neříkají.“

„Ale jo, říkají, ale na to období nerad vzpomínám v přítomnosti ženy.“



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Whitlock brothers - 14. kapitola:

 1 2   Další »
11. Rajce1
23.06.2011 [13:58]

Rajce1Jen deset minut, šprtka, šampón, Cam Rock, rozmlácený notebook, naštvaný bráška, moment, Alice! Kurnik, to bylo zase jednou bezvadné Emoticon. Závěr to zabil, černá tečka na konec Emoticon. Perfektnííí Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

10. Elis
14.06.2011 [18:06]

naprostý luxus...metalisti prostě jedou Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

09.06.2011 [20:19]

ElisnV tvojí povídce začínám mít Edíka ráda, je to frajer Emoticon . jinak moc hezký, jsem ráda, že se zase vrátili Alice s Jasperem. Emoticon

31.05.2011 [16:39]

DeedeeTak Edouš se zase vybarvil:D:D:D:D. To bylo perfektníí! Já jsem tak ráda, že zase píšeš a já zase čtu. Hrozně+ mi to chybělo. Emmovi to určitě s Rose bude vycházet, jsou pro sebe stvoření. A šprtka začíná být sexi:D:DD:... to byllo skvěléééééééé! Utíkám číst další tvůj skvost Emoticon Emoticon Emoticon

7. Kačka
27.05.2011 [17:54]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

25.05.2011 [18:41]

DreaCullenSimiiku, Emoticon
povídka je celkově úžasná. Líbí se mi, žes ukázala tu starostlivou stranu Emmetta, špatnou stranu Edwarda a Belly a vůdčí povahu Jaspera. Emmett je tady zlatíčko. Nechce do svého života pustit ženu, aby neublížil své milované Scarlett. Věta "nemůžu ti nabídnout místo ve svém srdci, protože už ti jedno patří" mě dostala na kolena. A oslovení "Miss Einstein" jak by smet. Líbí se mi Edward jako šampónek, co se na sebe denně dívá hodinu do zrcadla a nikdy si nesmí zničit účes. Je úžasné, jak si v každé situaci věří. Jen tak dál. Určitě si počkám na další kapitolu. Emoticon Emoticon Emoticon

23.05.2011 [19:35]

belacullenkrásná kapitolka Emoticon Emoticon Emoticon konečně jsou spolu Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon rychle další dílek Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

4. Natysss
21.05.2011 [21:13]

trochu delší pauzička, ale stálo za to počkat Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon a teď rychle další kapitolku Emoticon Emoticon Emoticon

21.05.2011 [20:37]

kollartZajímalo by mě to samé Emoticon

21.05.2011 [16:42]

SabulinaSkvely...jako vzdy...jsem zvedava jak se to bude vyvijet Emoticon

 1 2   Další »

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!