Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Weather in my soul 6

1.Maruska - Rozbřesk


Weather in my soul 6Dalí díl mé kapitolovky. Nejsou tam tentokrát žádný velký city. Spíš je to jednodošší. Omlouvám se za spoždění a za hovorové výrazy - ale ty jsou tam schválně páč se nemůžou mezi sebou bavit spisovně. VAROVÁNÍ!:nedoporučuji číst roztleskávačkám a fanatickým zastáncům Team Jacob x-) angbella

Předstírání


Včera jsem po škole už nic nebyla schopná udělat.Pořád jsem musela myslet na Edwarda. Večerři jsem snědla mlčky, ale v hlavě jsem měla zase takový bor.el. Chtěla jsem ho mít tady. Tady a objímat. Chtěla jsem ho držet, líbat. Bylo to jako mučení.
Když jsem však dneska přišla do školy nebyl tam. Ani ten blonďák. Ten veliký však ano. Bylo mi strašně, připadala jsem si jako bych si to celé vymyslela. Jako by to byl polokrásný a polostrašný sen. Bez něho byla škola tak prázdná. Tak obyčejně normální.
Na obědě jsem od Tylera dostala tričko s logem FORKS HIGH SCHOOL. Angella byla taky moc milá a dala mi příručku o oklí a přírodě Forks. Navíc mi řekla, že mi ty místa někdy může ukázat ona nebo Mike… Nejnudnější věc, jakou jsem si dokázala představit. Jessica mi zato pokaždé uhnula pohledem a zčervenala. Doufám, že si uvědomí jak pitomě se včera zachovala. Mike mi naznačil, že je zatím single a že poněkud jeví zájem o mě. Když jsem po škole přišla domů málem mi vypadly oči. Vedle domu byl postavený nový dřevěný přístěnek. Chtěla jsem do něj nakouknout, ale mou pozornost upoutalo ještě něco. Na vstupních dveřích byla cedulka s nápisem „ ZVONIT!“. Tak jsem pořádně zazvonila.
„ Ahoj dceruško. Ty už jsi tady? Co škola?“
„ No, když před tebou stojím tak už tady asi jsem a… škola dobrý. Jen se divím, co to tady je.“
„ Menší uvítání. Konečně. Už máš lepší náladu, tak jsem se to rozhodl udělat. Vzal jsem si dnes volno abych měl čas na přípravu. Poj´d dál. Máme i hosty.“ Přezula jsem si boty a vešla do naší minikuchyňky. A seděli tam dva indiáni. Oba měli drsné háro a strašné hadry…
„ To je Jacob a tohle Billy.“ Ukázal mi Charlie prcka i toho starého.
„ Bydlí v rezervaci. Billy je můj nejlepší přítel. Myslím, že si s Jakem můžete vzít buchtu co je v troubě a jít nahoru.“
„ Tys pekl?“
„ Co bych pro tebe neudělal. Ale teď už běžte. Za chvíli dávají zápas a já chci vidět aspoň kousek. Za pár minut musíme jet.“ Vytáhla jsem z trouby něco, co mělo připomínat buchtu ( Charlie vaří stejně hrozně jak matka), kývla jsem na toho prcka ( jak že se to jmenoval?) a začala vydupávat schody. Ten „ jakžesetomenoval“ jaksi nereagoval, tak jsem na něho kývla znova a když se konečně taky dostal do mé komůrečky ( která by se měla nazývat pokojem) zabouchla jsem za ním dveře.
„ Tě vítám. Nevěděla jsem, že má taťka tolik přátel“ oslovila jsem ho pěkně kysele, ale jako urážku to zřejmě nebral.
„ Jo, taky tě mám rád. Ups! Teda Sorry, chtěl jsem říct, že je v La push oblíbenej.“
„ La push to je ta rezervace pro blázny? Jo a ještě něco. Seš divnej. A malej. Víš to?“ Ten „jakžesetojmenoval“ by nebyl vlastně tak špatnej. Dokonce by možná byl i frajer kdyby trochu změnil chování a oblečení. Vlasy měl drsný už teď. Jen kapku moc umaštěný. A taky za to asi z velké části mohla moje nálada. Kdyby mi otec zrovna když jsem chtěla vyletět se svou fantazií až do země, kde by mě Edward doopravdy chtěl nepozval dva pro mě cizí indiány a kdyby ten, ten kluk nebyl jeden z nich stoprocentně by byl můj přístup k němu úplně jinej. Ale teď? Holt se hošánek objevil ve špatnou chvíli na špatném místě.
„ No, hlavně, že ty jsi dokonalá! Pche!“ Vytrhl mě tak alespoň z přemýšlení nad něčím, co mi za tu snahu ani nestojí.
„ Otec by se asi zlobil- teda né že by mi to vadilo, ale kvůli tobě bychom asi měli začít jinou debatu. Takže, kdes vzal to háro?“
„ No, když myslíš. Přistoupím na tvou hru. Teda v La push se to tak nosí a navíc máme hudební skupinu.“
„ Vážně?“
„ Jo, fakt.“
„ Neumíš předstírat moc dobře. No. Jak se teda jmenujete?“
„ Nijak.“
„ Jakže jsi to říkal?!“
„ Neříkal. Nehodlám tady s tebou trávit čas ve kterým bych mohl zkoušet nebo kalit s kámošema.“
„ Ty teda nemáš moc výdrž a pochybuju, že něco o kalení víš. Jsi akorát tak namachrovanej prcek. Ale otec je polda, bude chtít něco vědět, takže když budu tak velkorysá a nebudu se s tebou zabývat. Něco mi musíš říct. Jsme přece přátelé. Ne?“ Ironicky jsem na něho vytáhla koutek rtů. Byl mi hrozně nesympatický. Teď už jo.
„ To je poslední co protebe dělám. Jsi ubohá a pitomá. Jmenuji se Jacob Black. Chodím do školy v rezervaci. Hudební skupina se jmenuje „ LEGENDA“ a vůdcem je Sam Ulley. Všichni kluci v bandě jsou z La push a holka taky. Leah. Občas nám dělá zpěvačku. Je dost dobrá. A taky je to kost. A na rozdíl od tebe má něco v mozku, takže jí nečvachtá. Ale to sem nepatří. Sam má štěstí a chodí s ní. Jsou snad nejzamilovanější pár ve Washingtonu. To je dost. Pochybuju, že Charlie bude chtít vědět podrobnosti z jejich vztahu.“
„ Děkuju vám za vaši neskonatelně úžasnou pozornost pane dokonalý. Doufám, že vás již víckrát nebudu muset obtěžovat svou přítomností. A s tím vztahem Sama a Leah bych si nebyla tak jistá. Zamilovaných lidí je víc.“
„ Taky mě netěšilo slečno Swanová.“
„Sbohem debile!“
„ Nápodobně!“
"Jaku, pocem. Bello ty se teple obleč a vem si s sebou nějaký sportovní oblečení. Nejlíp do haly. Za dvě minuty tě čekám venku.“ Konečně budu mít od toho debila pokoj. Věnoval mi ještě jeden vražedný pohled a já mu na oplátku ukázala svůj černě nalakovaný prostředníček. Mimino. Neví, co mluví. Bylo mi ho skoro líto. Ještě neví, jak je svět krutej a že všechny holky nejsou děti štěstěny jak ta jeho úžasná Leah. Ale však ono ji to taky jednou potká. Osud dá zabrat každému. No co, hodila jsem na sebe pohodlné rifle, oblíbené tričko a úplně novou mikinu a do tašky jsem si vzala capri a tílko. Nové tenisky co jsem dostala od matky poštou jsem taky přihodila a jako boty jsem si nazula poslední volnočasový úlovek z nákupního centra. 
Při zavírání dveří jsem schválnně přiskřípla toho, toho Jacoba. Před domem jsem přibrala Charlieho.
„ Tak pojď, doufám, že jsi si s sebou vzala vhodné oblečení.“ A s těmito slovy si to Charlie namířil k tomu přístřešku před naším domem. Pak zastavil a začal.
„ Bello, nechci, abys mi byla vděčná. Ber to jako drobnost.“ A odkryl závěs. Málem jsem dostala infarkt! Stála tam zjevně ojetá Škoda Yetti! Charlie!!!!!!!!!!!
„ Promiň, je mírně ojeté. A má jen tu nejzákladnější výbavu. Ale tady ve Forks takkové auto oceníš.“ Vsadila bych se s kýmkoliv, že jsem v tu chvíli byla úplně bílá vzteky. To už mi ani nedovolí vybrat si auto?!! A tahle ojetina je pod mou úroveň! To by mi ani nevadilo, ale aspoń trochu lepší výbavu by si mohl dovolit. Určitě si přál, abych zapadla. To se mu zřejmě povede. Všechny auta před školou vypadají podobně! Bože! Charlie mi otevřel dveře spolujezdce a sám si sedl jako řidič! Ani jsem mu nepoděkovala. Co bych mu asi tak řekla?!
„ A jedem ke druhému překvapení Bells.“ Dojeli jsme k areálu školy.
„ jo a málem bych zapoměl. To jsou klíčky od toho bytu v Seattle. Radši si jedny pro jistotu nech.
„ Díky.“ Aspoň jedna věc, za kterou ho nebudu proklínat. Potom Charlie vylezl z auta, tak jsem ho následovala.
„ Pojď za mnou.“ Šla jsem za ním až jsme došli k budově s tělocvičnou. Odtamtud se ozývaly hrozný zvuky!

„ Bello, otevři ty dveře.“ Zhnuseně ( to kvůli té hudbě ) jsem sáhla na kliku a …
F U J!!!!!!!!!!! Pomóóóóóóóóóóóóóc!!!
Taková trapná situace! Nejradši bych zdrhla! Už jsem v duchu Charlieho opět proklínala.
Byly tam, byly, byly… roztleskávačky! Jako ty holky z Phoenixu od kterých jsem se tolik chtěla lišit. Nejenže jsem se jim smála a hnusily se mi, ale taky si mě často jako malou tyhle dokonalé holčiny na které byly jejich maminy do nebe pyšné vybíraly jako cíl výsměchu a šikany. Popravdě řečeno jsem z nich měla hrůzu. Nedalo se to srovnávat s tím, co na mě za nechal ten zfetovanej debil ( jež mu země těžká), ale dovedete si představit, jak jsem se asi cítila teď, když jsem se nevědomky dostala do tělocvičny plné těch divných holek s culíčkama.
Všechny měly trička s logem školy, krátké sukýnky a takové ty pompa ze sáčků.
„ bello, nemáš radost? Maminka říkala, že jsi v Phoenixu chodila do nějakého tancování. Nechci, abys musela dojíždět až do Port angeles nebo snad až do Seattle. Tak jsem tě přihlásil tady. Nemáme tu sice takový výběr,ale určitě tě to tu bude bavit. Doufám, že jsi nadšená.“ Mezi těma holkama stála i ta Lauren. Nemohla jsem to vydržet.
„ Ahoj holky. Příště určitě dojdu.“ S těmito slovy jsem se otočila a úprkem zdrhala z tělocvičny. Z Forks. Nasedla jsem do svého auta ( díkybohu že jsem si s sebou vzala řidičák ). A vyjela směrem Seattle. Pořádné nákupy mi udělají dobře. Mám kde přespat, tak co. Charliemu jsem napsala, že mě má omluvit ze školy,ale že se zítra večer vrátím a jsem v pohodě.




Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Weather in my soul 6:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!