Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Weather in my soul 14

the-host


Weather in my soul 14Přináším vám další kapitolu. Máte, co jste chtěly. Na začátku jsem využila kousek ze svojí básničky "Věř mi, chci pro tebe žít". Už asi nemám co dodat. Pa x*

Nechoď ...


Bílý je den, černá je noc.
Právě v té době chybíš mi moc.
Jak ti mám vysvětlit, že o tebe stojím?
JAK, když si myslíš, že se tě bojím.
Tak možná zítra, během jitra.
Já vyřeším tu záhadu a to mi zvedne náladu.
Pak projdu třeba celou zem, dokud nebudeš nalezen.
Ze spárů smrti vytáhnu tě a konečně obejmu tě…


Další den ráno jsem byla ospalá. Hodně ospalá. A není divu. Moje noční můry se neprojevily zrovna hezky. Ovšem výborná snídaně mi trochu vylepšila náladu. Muffinky a ovocný čaj + pudink. Tím si mě Zyyina maminka získala. A navíc dnes mělo být hezké počasí, takže jsme se rozhodli, že dnes pojedeme do nějakého z těch obroských úžasných lesů. Ale musíme být opatrní a nedělat kravál. To jako fakt nečekaně.


Další dvě hodiny jsme strávily oblíkáním, malováním ( sice nechápu na co, když jdeme do lesa, ale Zyy to přišlo jako zábava ) a klábosením. Bohužel jsme se se Zyy trochu pohádaly. Byla nevyspělá ne jen v obličeji. Ale po tom, co jsem prožila se nemůžu divit. Celá hádka vznikla vlastně kvůli tomu, že se mnou Zyy chtěla strašně moc probírat kluky a lásky a na tohle jsem zrovna náladu rozhodně neměla. A ona to nedokázala pochopit. Dorážela na mě, ať přiznám, kdo se mi líbí. Prostě jak na základce. Aspoň já jsem v tom teda neviděla rozdíl. Třináctiletá holka by se chovala na jejím místě mnohem rozuměji a ona to nedokázala ani v šestnácti.


Když jsme konečně vyjeli, v jednom vozidle se s ní a mou matkou nedalo vydržet. Byly jak dvě drbny na návsi. Prostě jsem možná příliš hloupá, ale tohle nepochopím. V hlavě si myslím o spoustě lidí spoustu „nepěkných“ věcí, ale nikomu bych se nemohla takhle svěřovat. Vždyť to je má hlava! Moje tajemství. Teda existoval jeden člověk, kterému bych řekla všechno, ale…no nic. Stejně je to jedno. Ani to není člověk a navíc už ho nikdy v životě neuvidím. Pích. „AU!!“ Moje srdce. Asi si ho nechám vyřezat. Jo, to by bylo fajn. Pořád se jen nasírá a cpe do mého rozhodování a strašně mě ovlivňuje a…a dělá ze mě hodnou holčičku. Ale to přece nejsem já! Nemít srdce (teda jako né ten sval, ale tu abstraktní část) by bylo skutečně úžasné! Neohlížet se na lidi a na jejich pocity, bolest a dokonce ani na tu svoji a nemít pocit viny!
Vím, začínala jsem být morbidní, ale nemám pocit, že bych mohla ozhodovat o svém narození. Tak už mě neser! Ano, to vzkazuji tobě, ó velký světe.
Konečně jsme dojeli na místo. Viděli jsme nějaké srnky. Ale nešli jsme příliš hluboko. Hlavně kvůli mně. Ale pořád jsem zaostávala a něco jsem si prohlížela. Jako bych něco hledala. A tak jsem v jednu chvíli zase zůstala pozadu, když v tom jsem něco našla. Ostatní už byli aspoň dvacet metrů přede mnou, takže to nemohli slyšet, ale já ano!


Nedaleko ode mě (jen pár metrů) ležela na zemi zhroucená osoba a vydávala strašlivé srdceryvné lomené vzlyky, jeden horší než druhý. Rychle jsem se vydala směrem k té osobě, zřejmě si vůbec nevšimla, že k ní někdo jde, ale pak jsem zpomalila. Začala jsem mít strach. Co když, co když je to jen nějaké divadýlko?
Začala jsem přistupovat pomaleji a opatrněji, ale za chvíli už mi to moc nešlo. Já, já, já jsem tu osobu poznala!
Rozběhla jsem se velmi nebezpečným tempem a spadla jsem na Edwardova zkroucená záda.
„ Ed, ED, Edwarde!!“ Ty slova jsem řvala na celý les, na celý svět a pak jsem zase uviděla ty úžasné medové oči. Vyděšeně se na mě dívaly.
Edward se obrátil do sedu a já jsem nic nenechala náhodě. Objala jsem ho kolem krku a začala jsem ho dychtivě, ale něžně líbat. Nikdy bych nevěřila, že ho ještě uvidím! O to větší byla moje radost. Atmosféra té chvíle by se nedala popsat. Byla tak nádherná, ale zároveň tam byla i nejistota.
Edward nezůstával kamenný. Líbal se semnou i s jazykem a spoustou něžných pohledů.
„ Miluji tě.“ Zašeptala jsem do NAŠEHO krásného ticha. Najednou, jako by si něco uvědomil. Zvedl se v neuvěřitelné setině sekundy a povalil mě na zem. Pak se otočila a začal mi utíkat tím jeho mizícím způsobem.
„ Edwarde, ne!!“ Zaječela jsem na něj hystericky. A hned jsem za ním začala utíkat. S mou obratností plejtváka obrovského na pláži jsem však hned upadla. Natrhla jsem si ret a cítila jsem, jak se mi z něho dostává kapička krve ven. Edward byl hned u mě a svíral mě v jeho dokonalé náruči.
„ Už to nesmíš udělat. Já tě doopravdy miluju! Prosím!“
„ Neboj se Bellinko. Už tě budu poslouchat. Nejsem kretén, nebo jím aspoň nechci být…“
Ta slova mi šeptal do vlasů. Stáli jsme, teda spíš Edward stál a já jsem mu byla zavěšená v náruči a připadala jsem si i uprostřed toho ooobrovského lesa tak bezpečně, jako ještě nikdy…




Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Weather in my soul 14:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!