Tahle povídka je zasazená do Zatmění. Skončila bitva a přišli Volturiovi. Tentokrát Bree nezabijí, ale vezmou ji s sebou. Rozhodnou se, že Bellu vezmou taky s sebou. Jak se s tím vypořádá? Co na to Edward?
11.02.2011 (20:30) • simca310 • FanFiction na pokračování • komentováno 2× • zobrazeno 1884×
Bella:
Všechno se to seběhlo tak strašně rychle. Když jsem viděla Edwarda, jak se pere s Victorií, měla jsem hrozný strach. Nepřežila bych, kdyby se Edwardovi něco stalo. Teď tady stojím s ním a s jeho rodinou, ale i s Volturiovými. Ano, jsou to ti, kteří chtějí, abych se stala upírkou a byla v jejich gardě. Dali nám podmínku a my ji nesplnili, ale já už bych se klidně stala upírkou nebýt Edwarda. To on se to snaží pořád oddálit, aby mě nepřipravil o lidské zážitky, ale ty já nechci, chci být upírkou!
A teď se jí stanu, ale nebude to Edward, kdo mě přemění a ani nikdo s Cullenů. Bude to někdo v Itálii, budu tam sama bez Edwarda, Alice, rodičů, nebude tam nikdo, koho mám ráda, nikdo koho miluju.
Když Volturiovi zjistili, že jsem pořád člověk, rozhodli se mě vzít do Volterry. Vlastně tam nebudu sama, bude tam Bree. Jediná novorozená, která se vzdala.
Zrovna teď se Carlisle s Edwardem snaží přesvědčit nějakou upírku, aby mě do Volterry nebrali. Neposlouchám je, dokud neuslyším, jak Edward říká: „Půjdu s ní.“ Ne, to nemůžu dovolit. Nemůžu ho ohrozit kvůli sobě. To prostě nejde.
„Ne, půjdu sama.“ Všichni se teď obrátili na mě. Asi to bude tím, že jsem za celou dobu nepromluvila. Nejvíc mě ale zarazil pohled jednoho upíra v plášti.
Vypadal dost mladě a byl docela hezký, jeho pohled byl takový pobavený, vystrašený, zaujatý a něžný? Je to možné? Ne, to určitě ne, to se mi jen zdálo, je to upír, co zabíjí nevinné lidi. Ale Edward je taky upír a je hodný. Může i upír, co se živí lidskou krví, být hodný, upřímný a může milovat? Co ně to vůbec zajímá, já mám přece Edwarda. Zaklepu hlavou, abych vyhnala myšlenky na cizího upíra, a zaposlouchala jsem se do rozhovoru. Všichni se na mě dívali tak zvláštně, že bych něco přeslechla?
„Bello, posloucháš mě, já pojedu s tebou, nenechám tě tam samotnou a nechráněnou.“
„Ale ty se mnou nemůžeš jet! Nechci, aby se ti kvůli mně něco stalo, takže pojedu sama a ty tam za mnou za nějaký čas přijedeš, dobře?“ Nemohla jsem dovolit, aby jel se mnou. Aro by ho jistě chtěl do gardy a to nemůžu dovolit. Nejlepší bude, když tam budu sama a on si pro mně pak jen přijede.
Ještě chvíli jsme se dohadovali, ale potom, co se mnou souhlasili ostatní Cullenovi, Edward svolil a nechal mě jít. Když jsem se na něj naposledy ohlédla, v obličeji měl strašnou bolest. Nikdy na ten pohled nezapomenu. Pak už mě jen vzal nějaký upír do náruče, abych je nezdržovala a rozeběhli jsme se daleko od mé rodiny.
Podívala jsem se do tváře tomu upírovi a zjistila jsem, že je to ten, který se na mě před tím díval, tak… divně. Když si všiml, že ho sleduju, usmál se na mě a já zčervenala a srdce mi chtělo utéct z hrudi, jak divoce bilo. On si toho samozřejmě všiml a úsměv se mu ještě zvětšil. Nebyl ale jediný, kdo slyšel mé rychlé srdce, a všichni se na nás otočili. V jejich obličejích byl velký zmatek, ale pak se začali usmívat a dál si nás nevšímali. Musela jsem se hodně snažit, abych myslela na něco jiného, když se mi to ale podařilo, vzpomněla jsem si na svou rodinu. Oni kvůli mně trpí, bojí se o mě a já tady přemýšlím o cizím upírovi. Miluju Edwarda a na tom se nic nezmění, na tohohle upíra se už ani nepodívám.
Mé srdce patří jen Edwardovi.
Alec:
Když jsem ji uviděl, bylo to, jako bych znovu ožil. Mé srdce začalo znovu bít a já si připadal, jako když se vznáším. Chtěl jsem ji objímat a už nikdy ji nepustit. Tolik jsem záviděl Edwardovi, že ji mohl objímat kolem pasu, že ji mohl kdykoliv políbit, pohladit nebo si s ní jenom povídat. Všichni se bavili o té novorozené, co se vzdala, a o mé Belle. Sakra, není moje, je jeho, jak já ho nenávidím. A nenávidím i sebe, zamiloval jsem se do člověka, ale budu o ni bojovat.
Edward byl tak zabraný do rozhovoru, že si ani nevšiml mých myšlenek, jinak by mě zabil, aspoň já bych zabil každého, kdo by si myslel na Bellu. Když se rozhodlo, že Bella pojede do Volterry, byl jsem strašně šťastný, mou radost ale překazil Edward, který chtěl jet s ní. O to větší radost jsem měl, když ho zarazila.
To, že se o něj bála, jsem už radši neřešil. Důležité bylo, že nebude s ním a já mám šanci a tu rozhodně využiji. Když jsem ji bral do náruče, cítil jsem podivné teplo, které se mi rozlévalo po celém těle. Celou dobu jsem ji pozoroval, vypadala dost zamyšleně. Když se na mě podívala, nemohl jsem jinak, než se na ni usmát. Když si všimla mého úsměvu, zčervenala a srdce jí začalo bušit mnohem rychleji.
Byl jsem rád, že na mě takhle reaguje, pak se její pohled ale otočil na ostatní a já si všiml, že nás pozorují. Nejdřív byli překvapení, ale pak se začali usmívat. Ach jo, to zase bude, už vidím, jak si mě budou dobírat, že jsem se zamiloval do lidské holky. Ale co, kvůli ní bych se postavil i celé gardě. Jsem do ní zamilovaný a rozhodně se jí nevzdám.
Ten vegetarián mi nebude stát v cestě.
Autor: simca310 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Diskuse pro článek Vymazání... - prolog:
JOOOOOOOOOOOO EĎÁÁÁÁÁÁ!!!!!!!!!
Váhám, zda to číst dál. Nesnesla bych, kdyby si vybrala Edwarda. Proto prosím, ALECA.
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!