Druhá kapitolka... prosím o komenty.
26.11.2009 (09:00) • Darkhope • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1849×
2. kapitolka
Aro si mě nechal znovu zavolat. V jeho pracovně jsem byl jen já a on. Dotkl se mé ruky a řekl mi, že se musím vzpamatovat. Já jsem však myslel jen na ni. Ani jsem si nevšiml, že se k nám přidali Alec a Jane. Náhle jsem v neskutečné bolesti spadl na zem a svíjel se v bolestech na zemi. Nikdy jsem na vlastní kůži nezažil, co Jane, umí. Nevím, jak dlouho to trvalo, ale náhle jsem necítil vůbec nic.
Střídali se na mě. Několikrát za sebou. Už jsem neměl sílu a pomalu přestával vnímat. O okamžik později jsem slyšel nejkrásnější zvuk. Byl to ten nejnádhernější dívčí hlas. Ta dívka křičela. Nerozuměl jsem jí.
Nevím jak dlouho jsem této apatii byl, ale když jsem se probral, už jsem nebyl ve Volteře. Měl jsem žízeň, ale stále jsem zůstával ležet. Možná jsem se i trochu bál. Po chvíli jsem se posadil a rozhlížel se po pokoji. Vše bylo oproti Volteře obyčejné, ale krásné. Vstal jsem a šel ke dveřím. Byli odemčené. Stačí je jen otevřít. Vzal jsem kliku a zmáčkl ji dolů. Zatlačil jsem a dveře se postupně otevřely. Vedly do další místnosti.
Zůstal jsem jako přimražený. Moje oči se dívaly na tu nejnádhernější dívku, její zlaté oči byly pobavené mou otevřenou pusou.
„Dobré ráno“ řekla, stačilo to však k tomu, aby mi došlo, že je to ona. Lilie, do které jsem se zamiloval.
„Ano jsem to já. Prosím, dovol, abych se představila. Mé jméno je Lilly Volturiová.“
„Demetri“ to bylo jediné, co jsem ze sebe vypravil.
„Asi tě zarazilo mé příjmení.“
„To ano.“ Zase krátká odpověď.
„Před mnoha lety se můj otec zamiloval do lidské ženy. Otěhotněla a narodila jsem se já. Matky porod nepřežila. V dospělosti jsem byla proměněna v plnohodnotného upíra. Ale tím jsem ztratila i otce. Už nikdy mě nechtěl vidět. To jsem mu splnila, ale nechávala jsem mu na různých místech lilii. Lilie mi říkal, když jsem byla malá. Jednou za sto let se mu připomenu.“ Její obličej posmutněl.
„Kdo je tvůj otec?“
„Aro Volturi.“ Odpověděla váhavě na mou tichou otázku. To mě dostalo.
„Proč tě už nechtěl vidět?“
„Zabila jsem mu jeho životní lásku. Proto mě nenávidí. Zajistil mi péči, než jsem vyrostla a pak mě proměnil, abych byla samostatná.“
Netušil jsem, jaký Aro může být. Vždy se jevil jako spravedlivý.
„Když zjistil, že jsem se do tebe zamilovala, chtěl tě ode mě odlákat, aby neztratil další důležitou osobu. Když ovšem zjistil, že ty to cítíš stejně, mučil tě. Já jsem to nevydržela a vtrhla jsem dovnitř. Řekl, že tě zachráním jen tak, když už nikdy ani jeden z nás nevstoupí na pozemky Volterry. Proto jsme zde.“
Jen jsem zíral a pak mi to došlo. Řekla, že mě miluje! A ví, že já ji také miluji. Pomalu jsem se k ní přiblížil. Zvedla se ze židle.
Objala mě, uvěřil jsem, že je skutečná. Nezdá se mi to. Už jsem při vědomí. Vdechoval jsem její vůni… jako lilie. Pak se odtáhla. Nechápal jsem to, ale pak mě vzala za ruku.
„Jdeme na lov.“ Řekla prostě. Neběželi jsme však k městu, ale do lesa.
Sledoval jsem, jak loví velkého jelena. Ta krev byla oproti lidské smrad, ale můj hlad mě přemohl. Chytil jsem několik laní. Ta krev nebyla dobrá, ale pálení přestalo. Zdálo se, že i ona už měla dost. Přiběhla ke mně. Pohladil jsem jí, její bílá kůže byla dokonalá a zlaté oči také. Dívala se na mě. Na rtech měla zářivý úsměv.
Začala se více přibližovat. Už jsme se zase objímali. Bylo to krásné. Nemohl jsem se od ní odrthnout. Slyšel jsem jen její dech. Nevím, jak dlouho jsme tak takhle stáli. Její smích byl to, co mě přimělo podívat se jí do očí. Měl jsem tolik otázek. Před domem stála stará lavička. Posadili jsme se a já se začal ptát. Ochotně odpovídala. Pak se ptala ona. Otázky nám došly až po pár dnech.
Šli jsme se projít po okolí a koupit nějaké šaty na plánovanou cestu do Ameriky. Také byli nezbytné kotaktní čočky pro mě. Nákup oblečení byl pro mě nový. Ve Volteře jsem nosil plášť. Lilly mě oblákla celého. Koupili jsme jeansy a nějaká trička. Autem jsme jeli rovnou na letiště do Říma. Čekali jsme jen hodinu a pak honem do letadla. Místa v 1. třídě byly dobré. Nikdy jsem letadle neletěl.
„Máš nějaký dar?“ Zeptala se mě najednou.
„Ano, dokáži ovlivnit mysl ostatních, aby viděli to, co chci já, a ty?“
„Zajímavý dar. Ano, já mohu měnit věci, například mé lilie mění svou barvu podle mé nálady, nebo dokáží shořet. Ale funguje to jen tehdy, když se věcí alespoň jednou dotknu.“ Hmm má zajímavý dar. Divím se, že jí Aro nechal jít.
Let trval asi dvanáct hodin. Přistáli jsme ve městě Seattle. Byla už tma, a tak jsme se nemuseli skrývat. Prošli jsme si město a došli až k parku. Lilly mě objala a já se neudržel. Musel jsem ji poprvé políbit. S radostí mi mé polibky opětovala. Byla to nádhera. Lehce mi jazykem obkreslovala tvar mých rtů a bloudila s rukama po zádech. Rty se přesouvala po mé bradě až k uchu. A pak zase zpátky na rty.
Pak mi zašeptala do ucha: „miluji tě Demetri.“
Znovu jsem ji začal líbat. Byl jsem šťastný, poprvé ve svém životě jsem se cítil úplný. Její polibky byly vášnivé, ale přitom něžné. Sedli jsme si na lavičku a užívali si jeden druhého. Líbali jsme se až do svítání.
Cestou pro auto jsme několikrát zastavili a znovu jsme se líbali. Zaběhli jsme si ještě na krátký lov a konečně vyjeli směr Port Angeles. Jel jsem co to šlo, ale to auto moc rychle nejelo. To víte… Mecedes CLS. Nic lepšího neměli.
Autor: Darkhope (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Diskuse pro článek Volturijská Lilie 2. kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!