Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Volba - předmluva

tttttttttttttttt


Předmluva k nové povídce vyprávěná z pohledu Aleca Volturiho. Alec už ani nedoufal, že by mohl najít svou spřízněnou duši. Někoho, komu by mohl dát své srdce. Pak ji našel. A ona jej zradila.

Novorození. Jak může mít někdo takový možnost přežít boj proti vycvičeným, staletí starým, zkušeným upírům, kteří navíc mají dary? Špatná strategie. Byl to boj stovek proti desítkám, ale také to byl boj touhy proti chladné mysli. V tomhle případě neměli šanci zvítězit.

Viděl, jak ostatní trhají ty krvelačné bytosti jako by to byly hadrové panenky. On sám jich zabil už mnoho. Dvacet, možná třicet – to nevěděl. Neměl slitování. Mezi svými oběťmi viděl tak mladé, sotva odrostlé dětskému věku. Nesmrtelné děti. Přesto jim bez milosti trhal těla na kusy. Jeho srdce necítilo nic. Byla to ona, kdo ho kdysi dokázal oživit a byla to také ona, kdo ho znova zlomil. Neměl srdce. Jen kámen tížící ho v hrudi, těžší než cokoliv jiného. Kdysi, když se znovu narodil, toužil poznat ty lidské city. City, které dokázaly udělat někoho tím nejšťastnějším na světě, které někomu přinesly smrt. Které dokázaly přinutit i obyčejného člověka, aby se obětoval dokonce i pro někoho jako byl on. Jako byli všichni tady. Toužil poznat, co se skrývá pod těmi nepoznanými slovy – láska, štěstí, laskavost a mnoho dalších. Teď, když tu touhu naplnil, nejraději by, aby si to nikdy nepřál. S tím krásným totiž přišlo i to zlé a on to nechtěl cítit. Ty pocity ho spalovaly zaživa. Chtěl se jich zbavit, ale nešlo to. Věděl, že ostatní to nikdy doopravdy nepoznali. Když někdo, koho údajně měli rádi či dokonce milovali, prostě zemřel, jen to s kamennou tváří sledovali a pak žili dál svůj život, jako by se nic nestalo. To nebyla láska. Ani přátelství. To byla pouze potřeba někoho ovládat, mít svoji hračku, zahnat nudu.

Když slyšel z jejích úst ta slova, jeho srdce jako by se podruhé zastavilo a zkamenělo. V tu chvíli zemřela. A on pocítil skutečnou sílu lidské lásky. Bolest, zrada, nenávist… i to k ní patřilo. V tu chvíli chtěl zemřít i on. Nedokázal se dívat na ženu, kterou miloval a která ho zradila. Bylo to příliš čerstvé.

Zničil dalšího z novorozených. To byl teď jeho cíl. Zabít jich co nejvíc, i kdyby ho to mělo stát život. Všechny své pocity vložil do probíhajícího boje. On, který měl vždy, dokonce i ve chvíli bezprostřední hrozby smrti, chladnou hlavu, nyní bezhlavě ničil každého, kdo se mu připletl do cesty. Jediné, co v tu chvíli viděl, byli mladí krvelační upíři, kteří proti němu v tuto chvíli neměli šanci. A pak uviděl ji. Ve změti barev zahlédl kousek zelených šatů. Musela to být ona. Sám ty šaty vybíral, nemohl si je tedy splést. Jak? Vždyť ji zabili. Jeho sestra mu to sama přišla se škodolibou radostí oznámit. Prý si užívala její mučení, než ji pomalu roztrhali na kusy a pálili jí končetiny přímo před jejíma očima, než ji umlčeli navždy.

Zamrkal, aby se ujistil, že nemá halucinace, ačkoliv to bylo nemožné. Stála tam, karmínové oči upřené na něj, s vlasy slabě se vzdouvajícími v občasném poryvu větru, který tam profukoval dírami v masivních hradních zdech. Její dokonalá hebká kůže jemně jiskřila v záři vycházejícího slunce. Byli si tak blízko a přitom tak vzdálení. Její uhrančivé oči ho, jako už tolikrát, chytily do pasti a okolní svět se najednou zastavil. Byli tam jen oni dva.

Přibližovala se k němu, ale to vnímal jen okrajově. Její oči byly tak stejné a přitom tak jiné, než ty jeho. Utápěl se v té karmínové, bezedné studni plné tolika emocí, že je ani nedokázal popsat. Jen jednu, protože to byl důvod jeho života. Naděje.

V tu chvíli jako by procitl. Jeho tělem projela vlna nenávisti a bolesti.

Natáhla k němu ruce v němé prosbě. V jeho očích viděla to, co on v jejích. A v tu chvíli oba věděli, co se stane. Uchopil ji za paži a jedním rychlým pohybem s ní škubl. Ozval se hrozivý, uši drásající skřípot, on však dál trhal na kusy tělo ženy, kterou miloval. Nebránila se. Jen dál upírala pohled do jeho očí. Jako by to necítila. Snažila se najít alespoň nepatrný kousíček, který by jí řekl pravdu. To poslední, co uviděl, byla bolest poznání, než se oči jediné, kterou kdy miloval, zavřely navždy. 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Volba - předmluva:

 1
1. emam
23.09.2013 [20:54]

emamPřiznávám se, přečetla jsem si to kvůli chybějícím komentářům. A honem také jeden píšu. Nápad předmluvy jako takové je zajímavý a na zdejší poměry asi dost nečekaný. Jen to provedení není asi příliš šťastné. Hodně se to opakuje a to co je jasné již na začátku nikam nespěje.
Možná by to nálákalo víc čtenářů, kdyby tu byl obrázek. Sice chápu, že se to u předmluv nenosí, ale tohle není papírová kniha.
Snad se pro tyhle řádky nebudeš na mě zlobit. Držím palec, ať si najdeš své čtenáře Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!