Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Voda je můj život, ale ty jsi pro mě vším! - Kapitola 15.

natáčení

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Voda je můj život, ale ty jsi pro mě vším! - Kapitola 15.Konečně se vracím k psaní a proto tu máte 15. díleček. Snad se bude líbit a těším se i na kritiku. Dočtete se, jak to pokračovalo v Belliném světě a objeví se i nová postava. Přeji krásné čtení.

09.11.2010 (11:00) • BadLovelyLucy • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1856×

Edward:

Než jsem se stačil probrat z toho dokonalého pocitu, který mi proudil po pokožce, Bella vyrazila do jasné hlubiny plné barev. Skoro jsem jí nestačil. Tolik barev jsem nikdy v životě neviděl. Spoustu času jsem trávil v moři. První měsíce, co jsme se přestěhovali na ostrov Esme, jsem trávil všechen čas prozkoumáváním podmořských krás. Už tehdy jsem byl okouzlen. Bylo to něco jiného na rozdíl od deštivých měst plných těžkých pachů a naivních lidí, kteří nevědí o ničem, co se kolem nich děje. Užíval jsem si dlouhé hodiny pod vodou a pozoroval korály plné barevných živočichů. Ale to, co jsem viděl tady, bylo úplně něco jiného. Věděl jsem, že když se vrátím do míst, která jsem obdivoval, budu zklamaný. Už nikdy nebude nic jako dřív.

Všechno bylo tak výjimečné jako sama bohyně, která mi všechny ty krásy ukázala. Když jsem se zadíval do dálky, všiml jsem si několika dalších opuštěných korábů a záhadných jeskyní. Rozhlížel jsem se pořád kolem sebe jako malé dítě v cukrárně. Nevěděl jsem co dřív. Byl jsem tak okouzlen, že jsem si ani nevšiml, že jsem sám. Trochu jsem se vylekal. Možná to je jen sen. Třeba stále ležím na pláži a čekám na svoji lásku.

Vyděšeně jsem se rozhlédl a spatřil jsem velké tmavé oči, jak mě s pobavením sledují za menší skalkou. Spadl mi kámen ze srdce. Usmál jsem se na svoji pokušitelku a vyrazil za ní. Ale už tam nebyla. Byla neuvěřitelně rychlá a mrštná. Můj upíří zrak selhal. Připadal jsem si jako člověk. Znovu jsem se rozhlédl a pak jsem ji znovu spatřil. Dělal jsem, jako že ji nevidím. Vyrazil jsem na druhou stranu a hledal místo, kde bych mohl nepozorovaně vyrazit za svým cílem.

Našel jsem jeskyni s malou skulinkou. Vtěsnal jsem se dovnitř a vyčkával. Po několika minutách mě to přestalo bavit, ale snažil jsem se být trpělivý. Už mě bolelo celé tělo. Zrovna jsem si chtěl promnout krk, když jsem si všiml Belly, jak plave nedaleko a horečně mě hledá. V očích měla strach a poplašeně plavala všemi směry. Byla roztomilá.

Chvilku jsem pobaveně sledoval a čekal, kdy se přiblíží natolik, abych ji mohl překvapit. Byla vytrvalá. Zrovna prohledávala pole vysokých mořských rostlin, když k ní připlaval muž mohutnější postavy. Nevšimla si ho. Každý jeho pohyb rozpohyboval mohutné svaly a působil agresivním dojmem. Ve tváři mu sršel rozzlobený pohled. Pocítil jsem nutkání ji varovat a chránit, ale nevěděl jsem co přesně dělat.

Zlým okem si přeměřil její tělo a pak ji prudkým pohybem chytil za ruku. Bella se usmála a rychle otočila. Úsměv jí rychle ztvrdl. Muž na ni něco vyštěkl. Neslyšel jsem je. Vůbec se mi to nelíbilo. Bella mu odpověděla a ukázala do rostlin, kde mě hledala. Ještě chvilku se s ní bavil nevybíravým způsobem, ale pak se něco změnilo. V očích mu hrála láska. To se mi nelíbilo už vůbec.

Držel jsem se pevně skalnatého výběžku a přemlouval sám sebe, abych se nevzdaloval ze svého úkrytu. Dvojice spolu stále něco řešila, ale vypadali mnohem klidněji než na záčátku. Bella se ale stále rozhlížela. Zrovna, když jí muž pohladil po líčku, mě objevila. Zadívala se mi přímo do očí a já cítil velké zoufalství a prosbu. Přestože mi ubližovalo se dívat, jak se jí dotýká jiný muž, nemohl jsem uhnout pohledem.

 

Muž odešel a Bella ještě chvilku hleděla za ním. Když byl dostatečně daleko, vydala se pomalu ke mně. Vylezl jsem ze svého úkrytu, ale stále jsem se zdržoval poblíž. Doplavala až ke mně, ale do očí se mi nepodívala. Smutně koukala do země. Prsty jsem jí pozvedl tvář, abych si jí mohl prohlédnout. Její krásné velké oči, které se na mě obvykle koukaly s láskou, se teď smutně leskly.

„Ublížil ti?“ zeptal jsem se v myšlenkách. Neodpověděla. Jen zavrtěla hlavou. Vzala mě za ruku a táhla mě dál na prohlídku. Po incidentu s panem neznámým jsem už neměl na nic náladu. Nevěděl jsem, co se stalo. Potřeboval jsem se Belly zeptat na rovinu, ale tady pod vodou to nebylo zrovna moc vhodné.

Chvilku jsme plavali a já koukal tiše před sebe a nechal jsem vířit mysl všemi směry. Bella se zastavila a já do ní málem narazil. Nepatrně se na mě usmála a zmizela v malé jeskyni. Rozhlídl jsem se po okolí a následoval jsem ji.

Podmořská jeskyně vypadala podobně jako ta průchozí, přes kterou jsem chodil na naši pláž. Na chvilku se mi ztratila, a tak jsem přidal v tempu. Byla to místnost. Velké kameny byly rozestaveny v písku a připomínaly mi něco jako nábytek. Bella byla skloněná v místě prohlubně ve skále. Vylovila malou truhličku a přinesla ji blíž ke mně. Postavila ji na jeden z balvanů a posadila se vedle ní. Přiblížil jsem se k ní. Otevřela ji a vyndala malé zrcátko a podala mi ho.

Bylo stříbrné. Vypadalo hodně staře. Určitě bylo pod hladinou už spoustu let. Přestože to bylo kvalitní stříbro, moře mu dodalo trochu odřeného vzhledu. Posadil jsem se vedle truhličky a stále si malý stříbrný předmět prohlížel. Otočil jsem ho a na zadní straně bylo věnování.  „Z lásky mé Anabelle“ přejel jsem nápis prsty a podíval se Belle do tváře. Byla smutná, ale trochu se usmívala. Podívala se mi do očí. Dotkla se mé tváře a já znovu cítil ten nejzvláštnější pocit.

„Patřilo mamince. Od tatínka,“ usmála se a zrcátko mi vzala z ruky. Zabalila ho do kousku látky a vložila zpět do truhličky. Takhle to pokračovalo ještě nějakou dobu. Vyndávala postupně předměty, které pro ni něco znamenaly. Ukazovala mi je a následně mi i vysvětlila, co pro ni znamenají. Byla to krásná chvíle. Chtěl jsem jí za její důvěru nějak poděkovat, ale nevěděl jsem jak. Byl jsem zmatený. Nevěděl jsem, jestli se v uplynulých pár minutách nestalo něco, co změní všechno, co se mezi námi stalo.

I já jí chtěl ukázat poklady po mé rodině, ale bohužel jsem je všechny zanechal v jejich domě. Jediné co jsem stále vozil s sebou na všechny cesty, byly matčiny šperky. Samozřejmě ne všechny. Jen ty, co jsem si dokázal vybavit ve svých skromných vzpomínkách na ni. A taky zásnubní prsten. Pořád jsem doufal, že jednou najdu dívku, které bych ho mohl navléct. Podíval jsem se na Bellu. Zrovna uklízela barevné blyštivé hřebínky do vlasů. Byla pořád tak dokonalá. Ať dělala cokoliv. I s tím mužem vypadala tak krásně.

 

Exkurze nejspíš skončila. Protože bez jediného slova, zaklapla svůj poklad a znovu ho uklidila na místo. Přišla ke mně, vzala mě za ruku a druhou dlaní mi vjela do vlasů. Opatrně mě políbila a pak odcházela k východu. Vraceli jsme se. Nechtělo se mi odejít z toho krásného místa, ale potřeboval jsem se znovu projít po pevné půdě a zeptat se na všechno nevysvětlené.

Autor: BadLovelyLucy (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Voda je můj život, ale ty jsi pro mě vším! - Kapitola 15.:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře