Všechno jednou končí a teď končí tato povídka. Jak vše nakonec dopadne? Která dívka zvítězí a vezme si Edwarda Cullena?
12.10.2011 (15:15) • Kika57 • FanFiction na pokračování • komentováno 106× • zobrazeno 8868×
„Ahoj, Mio,“ pozdravila jsem svou dočasnou spolubydlící. Ta se pouze zvedla, ze stolku sebrala růži a malou černou krabičku a dala mi je do rukou.
„Byl tu Edward a tohle ti tu nechal… Gratuluji,“ zapištěla a vrhla se mi do náruče. Překvapeně jsem jí objetí opětovala, ale… Co to chování? Kam zmizela zlá, zákeřná Mia? Co se s ní stalo?
Po chvilce se k nám přidala Berta. Z mrazáku jsme vytáhly zmrzlinu a s chutí se do ní pustily.
***
„Zklamal jsi mě, Carlisle,“ prohodil černovlasý upír. Po jeho boku stála mladá novorozená upírka. Ona byla jeho důkaz a šance zbavit se už tak velké smečky upírů. Konečně našel něco! Porušili zákon. Dávají o sobě až moc vědět a dokonce zbytečně proměnili dalšího upíra, kterého nechali utéct. Zbabělost a neschopnost.
„Nech si to vysvětlit, příteli.“ Blonďatý upír, vegetarián, se snažil uklidnit celou situaci. Hlavou mu vířily výčitky. Jak mohl dopustit, aby tato situace došla až tak daleko? Jako hlava rodiny to měl okamžitě zavrhnout!
Smutně se otočil za sebe. Koukal se do šesti smutných párů očí. Všem bylo jasné, co nastane. Věděli, čemu se nevyhnou. Byla opravdu jen malá šance, že se vyhnou trestu. Všichni se připravovali na svůj konec, loučili se se svými drahými polovičkami, až na jednoho.
Až v tuto chvíli pocítil vysoký zrzek samotu. Neměl nikoho… Nikoho, se kterým by mohl prožít poslední chvilky života. Nikoho, komu by mohl říct, jak moc ho miluje…
„Aro, prosím,“ zašeptal.
„Ale já už vše vím,“ zlostně zašeptal a svůj pohled stočil na upírku po jeho boku. „A ona se rozhodla pro odplatu, nemám pravdu, Jessico?“
***
„Jak to, že ještě nikdo nepřišel?“ rozčilovala se Berta.
„Taky nevím. Vždy tu někdo byl, a to přesně v sedm,“ poznamenala zaraženě Mia.
Musel to být opravdu krásný pohled. Tři holky svátečně oblečené s nohama na stole hypnotizující hodiny před sebou. Už je půl deváté a pořád nic. Zapomněli na nás? Ale jak by mohli? Možná je to nějaká zkouška…
„Seru na to,“ zahlásila Mia a odešla. Berta ji po několika minutách mlčky následovala. Mrzelo mě, že ho dnes neuvidím. To jsme jim opravdu natolik lhostejné? Proč se pořádala tato soutěž, když na nás po pár týdnech zapomenou?
Zatřepala jsem hlavou, zvedla se a šla ven. Nebudu sedět na zadku!
Venku bylo krásně. Měsíc až neobvykle svítil, vítr jemně foukal a počasí bylo, jak jinak, než teplé. Sundala jsem si boty a nechala písek, aby mi klouzal mezi prsty. Už dlouho jsem tento pocit nezažila, naposledy ve Phoenixu. Ach… Jak moc se mi stýská po krásném, hřejivém sluníčku, vyhřívaných plážích, mamce…
„Neměla by ses toulat po večer a tak sama,“ uslyšela jsem kousek ode mě. Otočila jsem se za povědomým hlasem, ale přesto jiným. Přede mnou stála menší osoba v plášti. Kdo to je? Napadla mě Alice, ale její hlas to není, ten bych poznala.
„Ale copak, Isabello, nepoznáváš svoji nejlepší kamarádku?“ zašeptala.
„Jess?“ Ale ten hlas… Je jiný! Z ničeho nic stála během vteřiny přímo přede mnou. Natáhla ruku k mé tváři, ale ucukla jsem. Ze rtů se jí dral ďábelský, uši rvoucí smích.
„Kdo jiný!“ zakřičela. Rukou mě chytila za vlasy a zaklonila mi hlavu. „Mrzí mě, že jsi mě nepoznala.“
Pomalu se ke mně nakláněla. Ucítila jsem její ledový dech na mém krku.
„Sbohem,“ zašeptala a poté byla daleko ode mě.
„To nedovolím!“ zakřičel na ni Edward a držel ji pod krkem.
„Mám mnohem větší sílu než ty!“ zuřivě vykřikla a odhodila ho od sebe. Sledovala jsem dvě rozmazané šmouhy, jak spolu bojují… Asi. Stromy poblíž pláže padaly jeden za druhým. Co to má být? Kdo jsou? A jak to…
„My jsme ještě neměli tu čest,“ ozval se za mnou mužský hlas. Otočila jsem se. Pokožka tak bílá, až se zdála být průhledná. Vlasy černé do půl pasu a krvavě rudé oči sledující každý můj pohyb. Zhluboka jsem se nadechla v přípravě na hlasitý křik, ale než jsem tak stihla udělat, tak mi položil dlaň na pusu.
„Nekřič, maličká, já ti neublížím,“ slizce se usmál, „já ne.“
„Ale…“ Přerušil mě.
„Potichu!“ Silně mě popadl za zápěstí a otočil mě zády k sobě. Chytil mou hlavu do dlaní a nutil mě koukat před sebe. Bojující dvojice zpomalila své tempo. Rozeznávala jsem Edwarda klečícího před Jessicou, která…
„Ne!“ vykřikla jsem zoufale. Edwardova hlava už nebyla připojena k jeho tělu. Ta vraždící stvůra, která si říkala nejlepší kamarádka, držela ve svých rukách hlavu Edwarda Cullena.
Bolestí se mi podlomila kolena, a kdyby mě nezachytil ten... netvor, tak bych byla na zemi. Nutil mě dál se koukat. Sledovat, jak Jessica vytahuje zapalovač…
„Prober se!“ slyšela jsem z dálky.
„Uklidni se!“ Carlisle? Ano… Jeho hlas poznám, ale proč by se bavil s ní?
„Za chvilku se probere, ale myslím, že už vnímá.“
S opatrností jsem rozlepila víčka. Jestli tu je Alice s Carlislem, tak se mi nic nestane, ne? Vždyť to jsou přátelé…
„Konečně! Už jsem myslela, že si to neužiju!“ řekla Jessica a opět mě chytila za vlasy. Opět její studený dech, ale tentokrát ji nikdo nezastavil. Nikdo mi nepomohl a její ostré zuby pronikly pod mou kůži…
***
Všichni se koukali, jak mizí další mladý život. Nikdo neměl odvahu jako mladý zrzek. Proč nezasáhli a nepomohli mladé dvojici, která k sobě chovala lásku? Proč jim nebylo dopřáno, aby si navzájem sdělili své pocity? Možná za to může jejich zbabělost nebo snad já? Já, který si hraji s osudy lidí, nelidí po celém světě, jako by byly mé loutky?
Malé rozhodnutí dokáže ovlivnit spoustu událostí a s tím nic neudělám ani já, Osud…
Jelikož je toto poslední díl povídky, tak bych prosila každého o vyjádření. Jak se vám líbila? Jste spokojeni s koncem?
Autor: Kika57 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Sdílet
Diskuse pro článek Vítej v reality show! - 19. kapitola:
Proooooč 
ten konec to pokazil a úplně smazal dobrý dojem z povídky 
souhlasím s ostatními začala jsi moc hezky nápad byl noví, ale jak se ztratila Jessica tak jsem si myslela že se pak promění i Bella a nějak to půjde. Vím že to byl nejspíš tvůj záměr nepsat s SE. Podle mne by ale mohl být jiný aspoň bez Volturiu a ne tak uspěchaný. A technický bod Coullenovi přece Jess nepřeměnili, to Tanya. Tak by je za to neměli trestat a Jess se mi nezdá jako taková pomstichtivá mrcha a jako novorozená přece nemůže porazi Edvarda, který čte myšlenky.
Nějak jsem se rozepsala píšeš dobře, námět byl dobrý, ale mhlas to zakončit jinak.
zo začiatku to bolo dobre ale pokazila si to tým koncom....ŠKODA :((
néééééééééééééé takový konec néééééééééé!!!!!!!!!!!!!! 
Když jsem vidělu trailer k povídce, řekla sem si, že si to určitě přečtu. Docela dlouho sem to odkládala a čekala, až bude povídka celá hotová, pak jsem neměla čas a dostala se k ní až teď. Hned ze začátku jsem litovala, že sem nezačala číst už dřív. Už od první kapitoly, mě začala strasně bavit a přečetla jsem ji za jedno odpoledne (i přes snahu se odtrhnout a jít se učit jsem četla dát). Tak nějak sem čekala, že to skončí HE, že Bellu třeba vyhodí, s tím že si bude myslet, že je to pro ni lepší a pak si uvědomí jakou udělal chybu a najde si ji. Když se ale z Jess stal upír, věděla jsem že to s tím bude nějak souviset, že se neudrží a kousne ji, ale někdo ji odtrhne a ona to nedokončí - tím by se z Belly stala taky upírka, chvilku by třeba Edwarda nenáviděla, ale po několika letech, které by strávila sama se svými myšlenkami a možná někde cestovala, by se zatoužila vrátit na ostrov a trošičku si zavzpomínat, tam by ho našla a padli by si do náruče. :D
Tvůj konec mě fakt překvapil, byla jsem z něho zmatená, chvilku to vypadalo, že se jí to jen zdá, nebo že je to Aliciina vize, ale opak byl pravdou, jen krutá realita. V životě nekončí vše heppy endem, ale tohle klidně mohlo. Konec se mi zdál opravdu trošku uspěchanej, myslela sem si že Jessica nebude taková nakrknutá a třeba jiněkdo ještě zastaví, než mu urve hlavu, nebo že mu ji nějak nandají zpátky a ono nic. Tak trochu se mi povídka rozdělila na dvě jiné a od sebe úplně odlišné. Nejdřív reality schow a pak najednou Volturiovi...
Bylo by lepší, kdyby skončila šťastně, ale co se dá dělat, nemůžeme tě nutit do jejího přepsání, jak už tu někde bylo napsané, spisovatel taky nepřepíše knihu na požádání fanouška... To by se nám taky Edward nemusel vrátit v Novém měsíci a Bella by skončila s Jacobem :D :D :D :D :D :D :D
celapoviedka bola dobra dobre sa to citalo ale ten koniec mi prisiel rychli nedorieseny akoby si to uz proste chcela skoncit co najskor.nemam nic proti poviedkam ktore nekoncia happy endom ale toto bolo uz na man moc
Povídka byla dobrá ale ten konec se mi vůbec nelibil. Byl až moc zmatený a takový moc HR.
trochu roztěkaná a zmatená povídka .... aten sed end si pěkně posrala !!!! a to vypqdalo na skvělou povídku 
jsem myslela že to bude HE aůe místo toho je to SE a nejraději bych Tě zastřelila ale jsem ráda že je SE takovích povídek není hodně ale mě se líbyla :)
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 15. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!