Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Vášnivý vjem - Kapitola 4.

Vášnivý vjem - Kapitola 4. Zima začíná Belle tkát pavučiny, do kterých se s svou nešikovností zaplétá. Dojdou k Edwardovi domů a tam je čeká překvapení. Jaké?

Láska je ctnost a vášen zároveň. Milovat však nejde ze ctnosti, ale z vášně...

Roxana

Vášnivý vjem – Kapitola 4.

(Nešťastná náhoda)

 

„Tak půjdeme, ne?“ Otočila se k němu zády a po krůčcích se od něj vzdalovala. Po několika nerozvážných krocích se zastavila. Uvědomila si, že za ní Edward nejde. Otočila se a viděla, jak stojí pořád na stejném místě u auta a koutky mu lezou nahoru.

„Tak co je?“ vybuchla. „Vy nejdete?“ Edward pomalu přikývl.

„V podstatě bych šel,“ souhlasil. „Náhodou ale bydlím opačným směrem.“ Bella tiše zaklela a ve svých sandálcích, co odhalovaly víc, než zakrývaly, se rozeběhla za ním.

 

Jako pravý gentleman počkal, až ho Bella dohoní, a mezitím pozoroval její ladnou chůzi. I když byla napolovic zmrzlá, stále vypadala krásně a Edwarda přitahovala. Zatřepal hlavou, snažíc se vyhnat takové myšlenky z hlavy.

„Dokážete to?“ zeptal se. Všiml si, že její sípavý dech není pravidelný. Ještě se jí ani nezeptal, jestli se jí něco nestalo, ale v tom zmatku na to vše zapomněl. Bella zdráhavě přikývla. Musí to dokázat.

„Dobře, bude to trvat trochu dlouho.“ Bez jakéhokoli upozornění ji vzal za ruku, jako by ji znal odjakživa, a Bella se nechala bez námitek vést, pořád ještě překvapená odhalením jeho totožnosti. Jeho studený dotek v ní probudil vášnivý žár, který musela vůlí potlačit. Pohlédla na vlněný svetr a usmála se. Při téhle akci bude doslova vlkem v beránčím rouše. Musím to vydržet, je to pro tvoje dobro, říkala si v duchu a počítala do deseti, aby se uklidnila…

(…)

Později Bella na tu cestu vzpomínal jako na noční můru. Než se dostali k Edwardovu domu, byla tma jako v pytli. Každým třetím krokem se musela Edwarda přidržet, aby nespadla na zem, neboť se jí pod nohy neustále pletly klacky. Chodidla, která ji ze začátku zábla, už vůbec necítila a na konci nohou neměla nic než velkou tíhu. Ledový vítr pronikal až do morku kostí.

I dýchat bylo obtížné a při každém nadechnutí cítila bolest na prsou. Víčka měla únavou těžká jako z olova a klopýtala se zavřenýma očima, držíc se pevně Edward za ruku. Až příliš pevně, zdálo se jí. Alespoň on v ní probouzel slabý závan vzrušení, který proudil celým jejím tělem. Byla už tak otupělá, že si přála, aby ji vzal do náruče a nesl ji. Aby mohla usnout v jeho voňavé náruči.

„Liso!“ Hlas k ní zazníval jako z velké dálky. Co si jí vrtalo hlavou. Ke komu to Edward mluví? Ona se přece jmenuje Bella. Je tu ještě někdo s nimi?

„Liso, probuďte se!“ Edward s ní zacloumal. Na tváři ucítila chladnou ruku, ale nebyla schopna přimět víčka, aby se otevřela. „Liso, slyšíte mě?“ Pomaličku přikývla.

„Nesmíte usnout. Rozumíte mi?“ Stálo ji to velké úsilí odpovědět, ale věděla, že se musí snažit, jinak by jí Edward nedal pokoj. Beze slova přikývla. Znova s ní zacloumal, tentokrát s větší silou.

„Odpovězte mi, Liso! Ksakru, mluvte.“ Jeho hlas zněl zoufale.

„Jděte k čertu,“ odbyla jsem ho nevrle. Edward si až moc hlasitě oddechl a zasmál se. Naklonil se k ní a pořádně přitiskl své rty na její. Zapůsobilo to na ni jako elektrický šok. Bleskově otevřela oči a polilo jí horko. On ji políbil. Cullen ji políbil…

Líbal ji celou věčnost. Jeho lačné rty se dotýkaly jejích a Bella jen blahem vzdychala. Rozum jí říkal, aby ho odstrčila, ale tělo neposlouchalo. Vzpomínka na to, jak se jí poprvé dotkl, když jí odepínal bezpečnostní pás, vyvolalo to v ní nemalé vzrušení, o kterém si myslela, že existuje jen v knihách, nebo filmech.

Bylo jí jasné, že by ji mohl získat tak snadno, jako když utrhne jablko ze stromu. Jestlipak by ji taky takhle líbal, kdyby věděl, kdo opravdu je? blesklo jí hlavou. Přitiskl ji k sobě více a ucítila jeho prsty na své šíji. Přestala myslet na vše kolem, na okolnosti situace a s bolestnou touhou po jeho těle mu oplácela něžnosti.

Nakonec zvedl hlavu a pohlédl na ni. Belle se moc nelíbilo, že ji nechal tak horkou, aniž by to dotáhl do konce. „Na staromódní dívku to nebylo tak špatné,“ pochválil ji s přerývaným dechem, zřejmě ho její polibek také nenechal chladným, ačkoli jeho kůže jevila pravý opak. „Vím, že tenhle způsob oživování je vždy úspěšný.“

Belle se zablýskly oči. „Vy domýšlivý –“ Pobaveně se na ni podíval. Nedala se přehlídnout jeho škodolibá radost, která se mu zračila v očích.

„Jen jsem vás chtěl vzbudit. Zdá se, že se to podařilo, ne?“ Než mohla Bella odpovědět, vzal ji zase za ruku a táhl ji dál. Už ji ani nepřekvapilo, když její tělo reagovalo stále intenzivněji na jeho dotek. „Už to není daleko,“ povzbuzoval ji, když zjistil, že sotva vleče nohy po zemi. „A pak mi řeknete u teplého krbu, co si o mně myslíte, pěkně od srdce,“ zazubil se na ni.

„Pokud se v něm budete smažit a já do vás budu píchat pohrabáčem,“ odsekla Bella stroze. Edward na to reagoval pouhou poznámkou.

„Mám dojem, že když mě neskolila vaše ješitnost, tak nic,“ zašeptal a mrkl na ni.

(…)

Konečně se blížili k vytouženému cíli. Edwardův dům byla dlouhá venkovská usedlost, ležící v malém údolí, doslova ztracená v zeleném háji stromů. V letním slunci její kamenné zdi snad mohly působit přívětivým dojmem, ale v ostrém měsíčním světle, v zimě, působilo celé místo nehostinně.

Prošli branou a Bella ucítila pevné stisknutí dlaně. „Už jsme tady,“ řekl povzbudivě Edward, když jim pod nohama začal křupat zamrzlý štěrk. Bella se na chvíli zastavila, než se vydala za ním. Teď byla opravdu už na jeho území a přepadly ji náhlé pochyby.

Klamala vlastně muže, který ji s největší pravděpodobností zachránil před zmrznutím. Ale pak si připomněla, co věděla o jeho minulosti, a pohodila hlavou. Po všem tom, co udělal, nehrálo pár lží žádnou roli. V podstatě Edward Cullen žil celý svůj dosavadní život v jedné velké lži, kterou brzy Bella odhalí. Nemohla si dovolit neúspěch, protože na ní záviselo štěstí a hlavně životy mnoha lidí.

Přicházeli k domu a Bella uviděla, jak se jeho okna blýskají v měsíčním světla a zrcadlí se v nich zasněžené záhony. Někde daleko zahoukala sova, až Bella nadskočila a měla nutkání Edwarda oslovit, ale pak si to rozmyslela. Přeci se nebudeš chovat jako naivní husa, pomyslela si v duchu a byla na sebe naštvaná.

Belle to připomnělo hřbitov a zamrazilo ji. Naposledy byla na hřbitově, když ukládala svou matku do věčného spánku. Ach, připadá jí, že je to mnoho let, ale pořád ta rána tak bolí. Oči se jí zalily slzami, ale Bella párkrát zamrkala, aby je vyhnala. Ještě to jí scházelo, aby plakala před Cullenem. Utřela si oči rukávem svetru a zvedla zarudlý pohled k domu.

Náhle sebou trhla. Zdálo se jí to, nebo se v hlubokém stínu za starým tisem opravdu něco hýbalo? Měsíční světlo dopadlo na chundelatou srst a dvě lesklé, černé oči. Ukázala tam prstem a zastřeným hláskem Edwarda zatahala za rukáv.

„Podívejte se,“ zašeptala, „snad tu není nablízku cirkus? Vypadá to jako uprchlý lev.“ Srdce se jí málem zastavilo. Najednou byla strašně ráda, že je Cullen s ní. Nahmatala jeho ruku a pevný stisk ledové dlaně ji uklidnil.

Edward pohlédl směrem, kterým ukazovala její klepající se prst, ale zvíře zase zmizelo v temném stínu. S pobaveným úsměv se obrátil k Belle a zblízka se na ni podíval.

„Nic tam není, co jste tam vlastně viděla?“ Bella otevřela ústa, ale než se zmohla na odpověď, něco velkého se vyřítilo ze stínu, běželo přímo k nim a skočilo na Edwarda. Bella zaječela a měla nutkání ho zaštítit svým tělem. Proboha, co když se mu něco stane?

„Emmette, ty mizero, kde ses toulal?“ Edward zabořil prsty do chundelaté kožešiny obrovského psa, položil mu tvář na čumák a odstrkoval mu tlapy z ramen. „Sedni, ty lumpe!“ Edward se s dechberoucím úsměvem obrátil na Bellu.

„Říkáte, že lev?“ zeptal se posměšně.

„Vypadá spíš jako malý slon,“ řekla Bella podrážděná jeho smíchu na její adresu.

„Má převážně krev irského ovčáka,“ odvětil Edward mírně dotčen. „Možná, že jste příbuzní z matčiny strany,“ zavtipkoval a usmál se na ni.

„Vy…“ vybuchla Bella nad tou urážkou. Edward se neobtěžoval omluvou, mávnul nad tím rukou a podrbal velkého psa za krkem.

„Emmettovi můžete děkovat, že jsem vás našel,“ poznamenal Edward. „Utekl mi a já jsem se ho vydal hledat. Přitom jsem narazil na vaše auto a sirénu uvnitř.“ Držel psa pevně za obojek a volnou rukou vylovil něco z kapsy. Bella se musela také držet na uzdě, jinak by se na Cullena rozeběhla a vytrhala by mu jeho bronzové kadeře.

„Chytejte!“ Bella chytila klíče, které jí hodil, a tázavě se na něj podívala. „K domovním dveřím patří ten mosazní klíč. Otevřete si a udělejte si pohodlí. Já se zatím postarám o Emmetta, spí ve stáji,“ vysvětloval. Bella se udiveně podívala na malý klíč.

„Myslela jsem, že k těmhle dveřím bude patřit nějaká obrovský klíč,“ poznamenala Bella. Hlavní dveře jí připomínaly vrata od stájí.

„Patřil, ale byl moc těžký do kapsy,“ vysvětlil jí s nakrčeným obočím Edward. Bella se jako ve snu dívala, jak mizí se psem. Jeho mohutná záda se vlnila a Bella potlačila slabé vzdychnutí. I když to byl zločinec, byl to zatraceně sexy zločinec, říkala si v duchu.

Edward Cullen jí dal klíče od svého domu. Tohle až uslyší v redakci ostatní reportéři, tak jí nikdo nebude věřit. Vzpamatovala se a rychle došla k domu a zasunula klíč do zámku. Dvakrát jím otočila a dveře se lehce otevřely. Klopýtavým krokem vešla dovnitř. Neuškodí, když se tu trochu porozhlédne. Jak asi dlouho bude Edward venku?

Položila klíček na stolek v hale a nazdařbůh zvolila dveře. Otevřely se do obývacího pokoje s krbem, ve kterém byl nachystán oheň, přesně, jak se zmínil Cullen. Chtěla právě zkusit další dveře, když v tom uslyšela zuřivý štěkot a nesrozumitelné výkřiky, které vypadaly, jako by Edward volal její jméno. Vyšla ven a pečlivě za sebou přibouchla dveře. Edward právě přicházel k domu.

„Volal jste mě?“ zeptala se ho mírně červená v obličeji.

Pohlédl na ni. „Nevolal, Liso. Emmett se chtěl pustit za nějakým králíkem a já mu vysvětloval, že už mám dost těch jeho skopičin.“ Belle se rozčílením rozbušilo srdce. Nechybělo mnoho a Edward ji mohl přistihnout. Zima jí zřejmě ohromila mozek, když vyvádí takové hlouposti. Kousla se do rtu a pohlédla na Edwarda. Ten se na ni stále díval se zaujetím.

„Tak bude to?“ zeptal se netrpělivě.

„Co bude?“ opakovala po něm nejistě.

„Ty klíče!“ připomněl jí taktním poklepáním na spánek. „Dejte mi ty klíče, nebo zmrznete.“ Bella se hlasitě zajíkla.

„Nechala jsem je v domě…“ Pomalu si uvědomovala, co vlastně provedla. „Zabouchla jsem dveře, aby tam nešel mráz.“ Edward zakroutil hlavou a vztekle se na ni podíval.

Pokračování příště...

 

Emmetta jste si zřejmě představovali jinak, ani se nedivím.

Zareagovala Bella na Edwardův polibek unáhleně?

Co si o tom myslíte Vy?

RoxanaKapitola 5.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Vášnivý vjem - Kapitola 4. :

 1 2   Další »
15. kiki88
19.06.2011 [20:32]

kiki88Chi! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

14. Roxana
03.06.2011 [20:21]

RoxanaNiki: Možná bych mohla i dnes, když se k tomu dostanu... Emoticon

13. Niki
02.06.2011 [19:53]

ááá úžasné... kdy bude další?? myslím, že Bella nereagovala unáhleně, ale naprosto správně...akorát Edíkovi asi poleze pořádně na nervy... Emoticon Emoticon

12. Nonie
29.05.2011 [19:12]

Super Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Nemůže se dočkat dalšího dílku Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

11. EdBel
29.05.2011 [16:23]

EdBelJej, já potřebuju pokračování hned! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

29.05.2011 [16:00]

forewertwilightmoc krásné, roxy Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

29.05.2011 [15:26]

JudysÚžasné. Nechtěla bys napsat i Edwardův pohled. Jestli má nějaké postranní úmysly. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

8. Elis
29.05.2011 [14:47]

áááá to bylo super-prej nechala jsem je domě...v tu chvíli mi do myšlenek vlítnul houpací koník Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

7. Janda
29.05.2011 [11:25]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

6. LucííQ
29.05.2011 [11:04]

úžasný dílek Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon těšim se na další kapču a to moc Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1 2   Další »

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!