Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Valčík za úplňku - 21. kapitola


Valčík za úplňku - 21. kapitolaOpět kraťoučké... Nejspíše předposlední kapitola.

„Miluji tě,“ zašeptal Edward, zvedl se od dívky, která nechtěla přijmout svou minulost. Pomalým krokem šel za zbytkem rodiny, která již na něj trpělivě čekala. Protože v tom, o čem chtěli mluvit měl hlavní slovo on.

 

Prošel dveřmi jídelny, která v domě plném upírů neměla téměř žádné využití a posadil se na jedinou židli. Se zlomeným pohledem na ně letmo pohlédl a sklopil zrak. Slyšel jejich myšlenky, věděl o čem mluvili. A nejhorší pro něj bylo, že oni měli pravdu, už to byl téměř rok a její stav se nezlepšil. Rok, co naposledy promluvila, rok, co na ně reagovala a všímala si jejich přítomnosti. Ničilo ho, že ji takto viděl, bolelo ho to, ale stále ji miloval a chtěl pro ni vždy jen to nejlepší.

 

„Musíš se rozhodnout, už je to jen na tobě,“ řekl mu Carlisle. Sice se snažil o klidný tón hlasu, snažil se vypadat vyrovnaně, to vše ovšem marně. Bolelo ho to stejně jako ostatní. On sám ji bral jako dceru, nerad by se jí vzdal. Ale co když by to pro ni bylo to nejlepší? Jak se pak má rozhodnout, zůstat s ní a vidět ji v tomto stavu nebo odjet a doufat, že jí bez nich bude lépe.

„Už je to téměř rok, co naposledy promluvila. Téměř nejí, nepije a nekomunikuje. Já… samozřejmě ji miluji jako dceru, ale já… nevím, nejsem si jistá jestli jsme pro ni ta správná společnost,“ vložila se do rozhovoru Esme. Nechtěla odejít, ale trhal, ničil ji pohled na ni. Byla stále jen utrápená, stále jen seděla v koutku pokoje, nic víc. Edward věděl, že to co mu tu říkají, že je to čistá pravda. Ale co na to měl říct? To nevěděl. On ji nechtěl opustit, ale vypadalo to jako to nejlepší možné řešení. Miloval ji, udělal by cokoli pro to, aby byla šťastná, aby se smála. Aby opět trochu žila. Ale stále nedokázal odpovědět… nechtěl ji opět ztratit. Nevěděl, jestli by to byl schopen přežít. Protože pouze naděje, pouze jeho víra, že by ji opět spatřil a mohl na ni promluvit, to jediné ho ještě drželo při životě. Ona byla jeho slunce, život bez ní byl jako noc… pustý, tmavý, bez štěstí.

 

„Už jen ty její emoce, cítí se tak smutná, prázdná, má vztek sama na sebe, nerozhodná a ta lítost… Nikoho kdo by se cítil tak… strašně jsem nepotkal,“ řekl Jasper, ovšem něco si nechal pro sebe. Bellin emoční stav se až příliš podobal Edwardovu v době, kdy on opustil ji. Ale něco v ní chybělo, zatímco v Edwardovi byla tehdy nejsilnější láska, Bella jí v sobě neměla ani kousek. Jen lítost a nenávist sebe sama. Ale opravdu tam nebyla láska? Skrytá hluboko uvnitř, že by dokázala oklamat i Jaspera? Kdo ví…

 

„Nechci, aby trpěla…“ zašeptal po chvíli Edward, ale nevzhlédl. Nemohl se podívat do smutkem a bolestí zkřivených tvářích své rodiny. Stačili mu pouhé jejich myšlenky. Všichni ji měli moc rádi a všechny její chování velmi bolelo.

„Udělám vše pro to, aby se měla lépe. Vše…“ doplnil svou odpověd.

„Znamená to, že odjíždíme?“  zeptala se posmutněle Alice a hodila po Edwardovi smutný pohled.

„Obávám se, že ano,“ řekl velice skleslým hlasem Edward.

„Je to to nejlepší, co pro ni můžeme udělat,“ dodal ještě tiše a pak už nepromluvil. Byla to poslední možnost, protože už si nevěděl rady. Nedokázal jí přimět, aby promluvila, aby se usmála…

 

Nikdo už nevěděl, co k tomu má říct. Zbylo jim jen tiše truchlit. Měli ji moc rádi jako sestru, dceru. Moc pro ně znamenala. Po chviličce se místností rozlehlo tichounké vzlykání několika úžasných bytostí, kteří pro onu dívku chtěli jen to nejlepší. Udělali by pro ni vše i když je to tolik bolelo, nechtěli jí způsobovat více bolesti, než už napáchali v jejím životě.

 

„Kdy?“ zeptala se tiše Rosalie. Teď litovala svého dřívějšího chování k Belle, ale minulost nelze změnit i když by moc ráda. Tolik litovala svého chování a teď by pro ni udělala vše. Ale už nebylo co udělat.

„Myslím, že bychom to neměli prodlužovat,“ odpověděla tiše Esme.

„Ještě dnes?“ ptala se mezi vzlyky Alice. Tu bolelo nejvíce, že opět přijde o milovanou sestřičku.

„Měli bychom se jít rozloučit…“ řekl Edward s velmi znatelnou bolestí v hlase.

 

Nezabíjejte mě!

<< Shrnutí >>



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Valčík za úplňku - 21. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!