Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » V korunách stromů,10. kapitola


V korunách stromů,10. kapitolaPoslední kapitolka této povídky. Moc díky všem, kteří nechali komentář, nebo mne jinak podpořili... omlouvám se, že to tak trvalo, ale byla krize...

10. kapitola - konec

Bella

Uběhlo několik dní od toho útoku vlků a já už mohla normálně chodit. Podle Carlislea se hojím rychleji než lidé, i když o něco pomaleji než vlci.

Edward mne začal učit jejich jazyku stejně jako Jacob se Samem. Stýskalo se mi po nich, hlavně po Samovi. Hodně mi pomohl. Svěřila jsem se Edwardovi, ale mlčel. Až když se Sam objevil s Jacobem za dveřmi domu Cullenových, byla jsem šťastná. Bohužel to netrvalo dlouho.

Když mě Jacob uviděl, vrhl se na mě. Uvěznil mě ve svém objetí. Nevěděla jsem, co to má znamenat. Když jsem pak se Samem mluvila, vysvětlil mí, že se jedná o otisk, nebo jak tomu říkal. Má to být něco jako velmi silná přitažlivost. Měla by být optovaná, ale já nic takového k němu necítím. Sam mi říkal. Že se to stalo zatím jen jednou, aby se vlk otiskl špatně a jeho láska nebyla opětována.

Stalo se to u Jacobova předka, který byl v poslední linii vlků před tou dnešní. Jako by mi nestačilo, že už zaslíbená jsem. Kde je Enuemu konec. Snad hodně daleko ode mne.

Skvěle jsem si se Samem popovídala, s Jacobem to bylo trochu napjatější, ale také to bylo fajn. Jacob mne celou dobu provrtával pohledem, ale nebyl spokojen. Možná to bylo tím, že jsem ho odmítala.

I když jsem se mu to snažila vysvětlit, pořád si mlel svou. Několikrát se o něco pokusil, nevždy jsem ho odstrčila. Naštěstí má malá slovní zásoba stačila na odmítnutí a hněv.

Edward se celou dobu potutelně usmíval, alespoň když byl s námi. Asi po hodině totiž odešel do svého pokoje. Chtěla jsem jít za ním a hodit Jacoba za hlavu. Nechtěla jsem s ním být sama. Sam odešel dřív než Jacob, protože chtěl vzít Emily na večeři.

I po Emily se mi postesklo. I když jsem se jí zprvu bála, stala se mi velkou oporou v té lavině mužského osazenstva.

Ještě chvíli jsem musela poslouchat Jacoba a jeho přesvědčující metody. Bylo mi ho i trochu líto, hlavně když mu došlo, že mne opravdu nepřesvědčí a jeho pravá láska je nejspíš někde jinde.

Odcházel docela zklamaný. Jen co za sebou zavřel dveře, byl v obýváku Edward. Vypadal jako na trní, ale když si všiml mého pohledu, nasadil neutrální masku.

Sedla jsem si k němu na sedačku a nepřítomně sledovala dění za oknem. Přála jsem si být znovu mezi zvířaty, mezi těmi, kteří mi rozumějí.

Moje nálada klesla, když jsem si uvědomila, že již nebudu v lese vítaná, jelikož jsem byla ve světě lidí. Bylo nepsané pravidlo, že se nemohu vrátit. Ani zvířata, která se z hladu přiblížila k městu, nebyla přijata zpátky.

Edward zapnul televizi a já se vrátila de reality. Začala jsem si ho po očku prohlížet. Byl daleko přitažlivější než Jacob, i když to byl vrah. Svým způsoben za to nemohl, ale stejně. Každý z nás musí přijímat potravu.

I my lovíváme zvířata. Nemohu ho odsuzovat za to, čím je. I on by mohl mít proti mně výhrady. Jak jsem pochytila, tak nikdo není dokonalý.

Nechtěla jsem na něj zírat, tak jsem se snažila pochytit rychlou mluvu postav v televizi. Moc jsem z toho neměla, ale občas jsem něco málo pochytila.

Bylo to moc rychlé a z jejich chování, výrazů v obličeji a gest nebylo nic poznat. Ani rty se jim nepohybovaly přesně do říkaných slov. Asi to bylo natočeno v nějakém jiném jazyce.

Začínala jsem se nudit, ale nechtěla jsem nic dělat. Nechala jsem to být a po chvíli mi začaly mi padat víčka a netrvalo dlouho a já se propadla do říše fantazie a snů – usnula jsem.

Cítila jsem dvě silné paže na mém těle a houpavý pohyb. Chtěla jsem otevřít oči, ale víčka mi připadala těžká, tak jsem to vzdala a nechala se unášet pokračujícím snem. Probudilo mne až nepříjemné a ostré světlo na mé tváři.

Otevřela jsem oči a viděla Emmetta s omluvným pohledem. Došlo mi to, rozsvítil ten obrovský lustr. Rychle ho znovu zhasl a vycouval z pokoje.

Rozhlédla jsem se kolen sebe a viděla naštvaného Edwarda, který se díval na dveře.

Posadila jsem se na posteli a protáhla se. Edward se trochu usmál a vstal. Vzal hromádku oblečení a nesl ji ke mně.

Trochu se naklonil a pokládal hromádku vedle mne. Celou dobu jsem byla zaseknuta do jeho očí. Nechtěla jsem, aby se cokoli měnilo. Cítila jsem příjemné mravenčení v celém těle.

Edward se začal více přibližovat. Věděla jsem, co bude následovat. To, o co se několikrát pokoušel Jacob. Teď mi to nepřišlo nevhodné… naopak.

Přibližovala jsem se pomalu proti němu a téměř cítila napětí mezi námi. Když se naše rty dotkly, něco se změnilo.

Všechno se začalo točit, mé ruce se samovolně ocitly v Edvardových vlasech. Ty jeho jsem cítila na svém pasu. Byl to jedinečný zážitek. Bylo to tak nádherné, ta bezchybná souhra…

I když byly jeho rty ledové a tvrdé, byl velmi jemný a něžný. Rychle jsem se přizpůsobila… ani jsem si neuvědomila, že ležím a Edward na m, ale když něco velkého žuchlo vedle nás, hrozně jsem se lekla… Emmett…

„Přeci se nenechám ujít první intimní chvilku mého bráchy, ne??“

 

 


 

Doufám, že jsem Vás nezklamala. Toto byla poslední kapitola. Možná přidám ještě epilog, ale nejdříve musím udělat přijímačky, vypořádat se se změnami ve svém životě atd.

PS: DĚKUJI



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek V korunách stromů,10. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!