Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Uprchlík 12. díl

ASFKEC


Uprchlík 12. dílŽárlíš?...

 

12. Kapitola – Žárlíš?

 

Už jsem natahovala ruku po svícnu. Když se před námi zjevil číšník, jestli si budeme něco přát a díval se na naše vypité dva panáčky.
S úsměvem jsem si objednala ještě jeden, Jessica už nabyla soudnosti a dala přednost kole.
Ač bylo šero, pořád jsem upírala zrak na tu ruku, která tak nebezpečně spočívala na objektu mé pomsty.
Jestlipak se do objednávky počítá i sekera? Možná, když by byla slušně zaplacená? Měla jsem chuť se zeptat, ale přece jen jim nebudu kazit večer.
Číšník se už vracel a nesl nám pití, poděkovala jsem, vzala svoji skleničku a chtěla si přátelsky ťuknout s Jess, ale ta zdá se měla jiný plán.
Začala se přibližovat k Edwardovu obličeji.
Že jí není hamba.
Dobrý Bells, to je v pohodě. Nic se neděje, jen si dají pusu, na tom není nic divného, možná se začnou muckat, až jim budou hleny lítat.
Ne, tak to teda ne!
,,Jé Jess máš moc hezký náušnice." S těmito slovy jsem se nahnula přes celý stůl a vylila těm dvěma hlupákům kolu přímo do klína.
Nadskočili leknutím, jako kdybych je vážně vzala tím stojanem, ale to by tu asi nestáli a nezírali na mě, jestli jsem normální. Jessica by se tu už válela po zemi a Edík tu lítal do kolečka jako mistr ohníček.
Na Jessinčině obličeji hrála nenávist. Ne, že by nebyla vzájemná, ale přeci jen mě trochu mrzel ten výraz, kterým mě obšťastnila.
Omluvila se, že si dojde na toalety, aby si vyčistila šaty. Bože, mě to tak hrozně mrzelo, snažila jsem se jí omluvit, ale už byla pryč.
,,Bavíš se dobře?" zeptal se mě s klidem Edward a nevypadal ani nijak naštvaně, což byla smůla.
,,Docela jo, ale to ty zdá se taky?" povytáhla jsem jedno obočí, založila si ruce pod hlavu a tvářila se spokojeně, vážně jsem byla spokojená. Jessica daleko, s trochou štěstí spadne do mísy a už se nevyloví.
,,Nejvíc se bavím tvým výrazem," odpověděl mi s pokřiveným úsměvem.
,,Co je na mém výrazu tak zvláštního? Jestli se smím ptát?" odpověděla jsem mu klidně a bez emocí.
,,Musím uznat, že je na tebe božský pohled, když žárlíš." Usmíval se a kroutil hlavou.
,,Tak na to zapomeň, nemám důvod žárlit a v žádném případě na Jessicu a co si vůbec o sobě myslíš, že ti padnu k nohám?" Nevěřím vlastním uším, ten magor si snad myslí, že po něm jedu.
,,Přiznej, že jsi to udělala schválně," dobíral si mě.
,,Tak to klidně přiznám, ale z úplně jiného důvodu, než ty si myslíš." řekla jsem mu důrazně a naznačila mu tak, že je mi úplně putna.
Zvedl se ze židle, natáhl se přes celý stůl a chytil mě ze zadu za krk, abych se nemohla odvrátit.
,,Opravdu?" zašeptal mi do rtů a hypnotizoval mě očima.
,,Plazili jste se tu po sobě jak dvě popínavý rostliny, nezlob se, ale tohle je slušný podnik a tohle bylo trochu neslušný nemyslíš?" Snažila jsem se zůstat v klidu, ale jeho přílišná blízkost mému rozhodnutí nepomáhala.
,,Tak už si to konečně přiznej… toužíš, abych se tě dotýkal… abych tě laskal." Jemně mi jazykem obkresloval kontury rtů, cítila jsem, že po tom touží.
Sakra, co to semnou je? Proč neuhnu? Bello, ty ses musela dočista zbláznit!
Dýchala jsem hlasitě a srdce mi splašeně tlouklo, musel to všechno slyšet, protože se mu povytáhly koutky do něžného úsměvu.
Tak dost, tohle už hraničí s psychózou, ten kluk by se měl dát vyšetřit a já bohužel s ním.
Ústy jsem se letmo dotkla těch jeho a zašeptala.
,,Sni dál." Se smíchem jsem se opřela do sedačky a zírala na něj, jak se zamračil a posadil zpátky.
Z dálky jsem už viděla Jessicu, jak se vrací s pořádným flekem v rozkroku, dusila jsem se smíchy a snažila se udržet omluvný obličej.
Seděli jsme s Edwardem nehnutě a dívali se sobě do očí. Bože, už aby tu byla!
Když dorazila, smutně jsem se na ní podívala.
,,Jess vážně mě to moc mrzí, byla to nehoda.´´ Ale tvářila jsem se u toho jako by mě kopli.
Edward se chechtal, věděl, že to bylo schválně a musel to prostě ventilovat nahlas.
Nezná slovo sebezapření? Proč prostě nemůže být jednou solidární a nechat mě se slušně, ač neupřímně omluvit.
,,Já vím, Bells, že to nebylo schválně, pořádně jsem to vydrhla, tak by tam neměla být ani skvrna.´´
Edward už se válel smíchy a nevypadal, že by se ještě pro tento večer uklidnil. Jessica se na něj vražedně podívala, ale ani to nepomohlo. Alespoň měl snahu se uklidnit.
,,Co je tu tak vtipného? Bavili jste se dobře?" řekla trochu uraženě, ale s živím zájmem.
Eda se uklidnil, opřel se o židli, chytil Jessicu za pas a přitáhl si jí k sobě na klín.
,,Ani ne, byla tu nuda.´´ Usmál se a dal Jessice pusu na tvář. Která se začala rozplývat.
Dobře ani náhodou nepřiznám, že snad na ně žárlím, to je radši budu podporovat, ale vážně mi není příjemné, jak se na sebe mucholapsky lepí.
Kopla jsem do sebe druhého panáka, kterému jsem se při svém útoku obratně vyhnula a vydala se kolem dokola parketu k baru.
Cestou jsem ještě zamávala těm dvěma párům, kteří se ještě motali v kruhu na parketě a nevypadali, že by chtěli končit.
,,Dobrý den, dala bych si ještě jednou dvojitého.´´ řekla jsem mladému barmanovi, který mi obratem podal sklenku a zlehka se dotkl mé ruky a vědomě mě pohladil.
Usmála jsem se na něj a otočila se k tanečníkům.
Ten muž obešel stůl a zastavil se u mě.
,,Nechci být příliš dotěrný, ale taková pěkná slečna a sama?´´ ptal se mě velice dotěrně.
Mrkla jsem k našemu stolu, ale tam seděla pouze Jessica a tvářila se, jako by jí potkala katastrofa a odnesla jí Edíka tam, kam patří.
Otočila jsem se zpátky k barmanovi a o poznání méně přátelsky se usmála.
Najednou se mi kolem pasu obtočila ruka a beze slova mě strhla na parket.
,,Co ty tady děláš, laskavě se věnuj Jessice, když jsi si ji sem pozval!´´ vyprskla jsem naštvaně a otočila se k odchodu.
Chytil mě zuřivě za loket a otočil k sobě.
,,Chceš se vrátit zpátky k tomu úchylovi?´´
,,Tobě to snad vadí? Žárlíš?´´ podala jsem mu pobaveně.
,,Ano!´´ procedil skrz zuby, přitáhnul si mě na svojí hruď a pevně sevřel v tanečním postoji.
Pokynul dirigentovi k HUDBĚ a začal se semnou pohybovat na parketě, který se pomalu vyprázdnil a pozoroval náš tanec.
Nespouštěl mě z očí, jako bych mu měla utéct, což jsem v úmyslu neměla. Dotýkal se mě po celém těle, nevnímala jsem nic, než své rozpálené tělo tisknoucí se na něj.
Otočil mě k sobě zády a dlaněmi mě sjížděl podél tváře přes rty a šíji. Jemně mi sevřel ňadra a obkresloval boky, za které si mě k sobě zpátky otočil. V momentě, kdy zazněla hudba jsem přestala uvažovat. Nechtěla jsem být nikde, než- li teď a tady s ním v jeho obětí. V našich tělech byla touha, kterou už nebylo možné krotit.
Vjela jsem mu dlaní pod košili a přitáhla si ho ještě blíž.
Prsty mi sesunul ramínko a políbil mě na krk.
,,Bože, Bello, co blázníš! Jsi normální! Tančíš tu s tvorem, kterého nesnášíš a ještě ho lačně ohrabáváš, styď se!!!" křičel na mě můj vnitřní hlas.
Ale to už mi zvedl prudce koleno a přirazil ho na své boky, dlaní mě svíral na stehni a jel pomalu směrem výš k mému zadečku, kde ho pohladil.
Znovu se mnou zakroužil po parketě, navzájem jsme se laskali doteky a viditelně si to užívali.
Začaly doznívat poslední tóny naší písně, když se Edward zastavil položil mi ruku na kříž a přitáhl si mě ke svým rtům.
,,Polib mě," vydechl.
Bez jediného zaváhání jsem mu zajela prsty do vlasů, sevřela je u kořene a přitáhla si ho na své rty, splnit prosbu.
Než se naše rty stihly setkat, Edward najednou zmizel.
Přede mnou se zjevil Emmett a řehtal se jako kobyla.
,,Ty vole, brácha, to bylo hustý, to mě musíš naučit!´´ křičel ten dement na celej podnik a držel Edwarda pod krkem nad hlavou.
,,Jseš normální? Dej mě okamžitě dolů!"´ vztekal se a začínal vyhrožovat.
Stála jsem sama na parketě jako kus hovězího a dívala se na ty dvě obludy, který spolu diskutují.
Rosalie se na mě omluvně podívala a z očí jí šlehaly blesky, vzala Emma a táhla ho pryč. Alice naštvaně vrčela, Jazz rezignovaně kroutil hlavou a Jessica se na mě dívala jako sedmi hlavá saň, s níž každá z hlav měla plán, jak mě co nejdříve sprovodit z tohoto světa.
Tak tohle si Eda jistě odskáče, ale co, přeju mu to, zavařil si to sám.
Všichni se na mě otočili včetně Edwarda a chtěli se mi omluvit.
,,To je v pohodě, vážně, jsem ráda, že už je konec… ještě by se mi to začalo líbit.´´ Otočila jsem se s úsměvem a šla domů.

 

Předchozí - Další

 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Uprchlík 12. díl:

 1
21.11.2011 [15:10]

twilightkathei Emoticon Emoticon Emoticon je to boží Emoticon brečím tu smíchy je to fakt úžasný :) Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!