Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Upíří jed 6. kapitola

12.10.2018 (12:00) • TerezaRosalieCullen • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 2452×

Pohled Bella

Hodiny ubíhaly a vlci pořad nikde. Jako upírce mi nevadí stát nehybně na místě, ale po chvílí, když začalo svítat, mi došlo, že už tu stojíme pěkně dlouho. Vlci z nedostatku pohybu přecházeli sem a tam. Nevěnovala jsem jim pozornost a vyšplhala jsem do koruny pěkně urostlého smrku. Slunce teprve vycházelo, ale jeho paprsky se odrážely od mé kůže a ta diamantově zářila. Natáhla jsem se po slunci, jako bych se ho mohla dotknout. Upřela jsem na něj pohled a zamyslela se. Hlavou mi problesklo, jak mě Edward jednou hladil po vlasech. V tu chvílí jsem se za ním chtěla rozběhnout a umačkat ho v náručí.

„Bello?!" ozvalo se hluboce pode mnou. Vzpomněla jsem si na Jacoba. Jeho přece miluji. Skočila jsem dolů a přistála hladce vedle něj. 

„Omlouvám se, už je to v pořádku." Rozběhli jsme se do rezervace, a jakmile jsme dorazili domů, Jake šel spát. 
Něco ale bylo špatně. Jako bych nebyla ve své kůži. 

Pohled Aro 

Ach, jak sladké. Jen se na ně podívej, zamilovaný páreček, dalo by se říci. Rozesmál jsem se. Jane nám právě v sále, kde je plazmová televize, jedna z nejdražších, pouštěla záznam z toho, co natočila. Musím přiznat, že jako kameramanka moc nevyniká, ale ten děj to vynahrazoval. Edward s tím děvčetem jménem Jessica, právě proběhli lesem. Celí zamilovaní, láskou bez sebe. Kdyby tak věděli, že to všechno je jen hra. Ano, díky nadaným upírům, kteří patří královské rodině, dokážeme cokoliv. Když si ta lidská a mlaďounká Bella myslela, že jed ze slin z ní udělá upíra, málem jsem se smíchem zadusil. Naše nadaná upírka Eleanor předpovídá budoucnost a viděla, co se Bella chystá udělat. A pak, je tu náš nadaný August, který přiměje kohokoliv vidět cokoliv, co si on přeje. Chelsea, zase dokáže měnit city, změnit je jakkoliv chce.

Je to unikát, kdyby jako jediná neměla tento dar, nikam jí nepustím. Její matka byla vlkodlak a její otec upír. Jmenoval se Benjamin a byl podivín, měl rád záhadné a divné věci. Ona zase indiánské děvče, které nemělo žádné předpoklady být vlkodlakem, protože je dívka. Zamilovala se do něj, přes všechnu tu nenávist jejich předků, která je tu do teď. Těhotenství by nepřežila, kdyby v ní nerostly vlkodlačí geny. A po porodu se poprvé proměnila, jinak by umřela. Když jsem to zjistil, bylo Chelsea 5 let. Vzali jsme si jí v noci, její matku jsme zabíjet nechtěli, škoda tak zajímavého stvoření. Ale jejího otce ano, sám se nám přišel pochlubit tím, co zplodil. Nikdy nepřišli na to, že je ve Volteře, ani na to kdo jí unesl. Takhle vyrůstá v královské rodině pod mým dozorem a na matku už zapomněla. Má mne ráda jako vlastního otce, ovšem je hrozně citlivá ke zvířatům a snaží se nás změnit. Za to má pak tresty. Z upíra má tvrdou kůži, která se ale na slunci netřpytí. Vypadá jako člověk a dokáže se proměnit ve vlkodlaka kdykoliv chce. Má tělesnou teplotu jako člověk a je nesmrtelná. Má schopnost a živí se hlavně jídlem. Ale čas od času si potřebuje dát krev. I když jí zezačátku nechtěla přijímat. Dlouho jsme jí učili na lidskou krev. 

Nechal jsem je tedy pod dozorem Jane jet až do Forks, aby si pohráli s osudy Cullenových. Úkol měli zadaný. Ovšem není to tak úplně pomsta, protože mi nechtěli poskytnout jejich dar, ale jakési pobavení. Drahá Isabella, chce být upírkou? Tak proč jí to nedopřát? Ale pak by byla navždy s Edwardem a já bych nedostal, co potřebuji. A to je dítě upíra a člověka. A proč to neudělat zábavným? Rozdělit páreček s láskou až za hrob a upírku dát k vlkodlakovi, který jí bezmezně miluje. A nakonec se Cullenovi pozabíjí s vlkodlaky. A já se tak zbavím dvou problémů najednou.

Takže mí drazí a nadaní upíří zahladili stopy po tom, kde Isabella zrovna je. Proměnili jí a pozměnili osud. Teď ještě počkat až se to dítě narodí a pak si ho vezmu pod svá křídla.

Pohled Bella 

Jake pořád spal a já byla hrozně neklidná. Což je na někoho, kdo je vlastně mrtvý, humorné. Potřebovala jsem se proběhnout. Opatrně, abych ho nevzbudila, jsem si dala boty a vyklouzla ven oknem. Běžela jsem podél pláže až do lesů. Potřebovala jsem nějaké perfektní místo, kde bude svítit měsíc. Už teď jsem věděla, kam mám namířeno.

Vyšla jsem tedy ze stínu stromů, když v tom jsem zaregistrovala pohyb. Někdo naproti mě vstoupil také. I hned jsem se přikrčila do obrané pozice. Naše louka. Moje a Edwardova. Nevím, proč jsem šla zrovna sem, potřebovala jsem to.

Louka byla opuštěná, až na jedno stvoření schované mezi stromy.

„Ahoj, Bello," pronesl trochu pochmurně Edward. Oddychla jsem si a švihla jsem sebou doprostřed louky. No, tohle bych udělala jako člověk, teďka jsem si elegantně lehla. 

„Ahoj, Edwarde," odvětila jsem a on si lehl kousek ode mě.

„Co tu děláš?" zeptal se mě.

„Potřebovala jsem se proběhnout… A vyčistit si hlavu." Podívala jsem se na něj. Měsíční svit ho celého ozařoval a byl krásný. Zlato v jeho očích zářilo i ve tmě a já na něm nějak nechala oči. Nechápu to, co se děje? „A co tu děláš ty?"

„Chtěl jsem si odpočinout. Měl jsem divné pocity. Já nevím, jako bych tam-." Nedořekl větu a zavřel oči.

„Nepatřil," dokončila jsem za něj. Podíval se na mě, jako by se zrovna probudil. Udiveně se na mě díval, jako by mě obdivoval. 

„Nechápu, co se stalo. Jak to mohlo zajít tak daleko? Byl jsem tak hrubý a hloupý, jako bych byla snad slepý." Odmlčel se. „Vždyť jsi tak nádherná." Zatajil se mi dech. Začala jsem po něm hrozně moc toužit. Měla jsem pocit, že je můj. Nic jiného přeci není, než my dva. Jsme zahledění jen do sebe a začneme se natahovat k dokonalému polibku. Naše rty se spojí a mnou projede touha. V mžiku mě drtí pod sebou a rukou mi zajede do vlasů, druhou mi sjede ke stehnu a já mu omotám jednu nohu kolem pasu. Začíná to být čím dál tím víc intenzivní, když v tom… Jako by mě někdo praštil po hlavě. Odtrhnu se a oba na sebe zíráme. Miluji přece Jacoba. 

„Slez ze mě sakra!" zakřičím na něj.

„Co to mělo být. Budu mít dítě s Jess!"

„Já nevím," zavrčela jsem. Jacob, musím za ním. „Neměli bychom jim to říkat," navrhnu.

„Máš pravdu, jen by je to rozhodilo. Nic to neznamenalo." 

„Už se musím vrátit." Rozběhla jsem se pryč. Hlavou se mi vše promítalo. Když jsem byla v dostatečné vzdálenosti od něj, zastavila jsem se. Co se to sakra děje? Musím za Jacobem.

Pohled Chelsea

Ležela jsem ve své luxusní zlaté posteli a přemýšlela. Měli jsme dům na kraji lesa, kousek od Cullenů, ale stejně je pořád někdo z nás sledoval. To, jak se to dneska vymklo kontrole mezi Bellou a Edwardem, vyčítali mým schopnostem, jako selhání. Jane je naštěstí na lovu, jinak by to bylo hrozné. Mě na štěstí trestat nemůže, protože jsem prý moc vzácná. Jsem kříženec upíra a vlkodlaka. Od malička mě učili chovat se jako královská. Jako bezcitná mrcha co zabijí lidi, aby uhasila žízeň. Je to přeci jen pytlík krve, tak proč mít pocit viny?

Ale já ho měla.

To, co jsme dělali Belle a Edwardovi, mi nepřišlo fér. Cítila jsem to, jak moc se milovali, jeden pro druhého by umřeli. A já to všechno cítila, jak jeden pro druhého dýchá, jak moc ho obdivuje. A tohle jsem já musela zabít. Je mi z toho na nic. Chtěla jsem zažít lásku, to jak Cullenovi milovali, to jsem chtěla zažít. Všichni ve Volteře jsou bezcitní a bez lásky, jsou tak zkažení. Vidím v nich jen prázdnotu a temnotu. Takhle já žít nechci. A myslím, že začínám cítit jaké to je být zamilovaná. Zamilovala jsem se Jacoba Blacka. 

Ta myšlenka přišla jako blesk z čistého nebe.

Pomůžu Cullenovým.

Pro Ara jsem cenný kousek, nezabije mě. I kdyby ano, takhle to dál nejde. Bráním lásce, která si k sobě nakonec najde cestu. Musím vymyslet jak se odtud dostat, Jane má přijít až zítra odpoledne, takže musím zabavit jen ty dva. August a Eleanor jsou do sebe zamilovaní už hrozně dlouho, ale ve Volteře se tohle netoleruje, pak by viděli jen sebe, takže jsem jejich city musela hned zabít. No uvidíme, co dokážu.

Popustila jsem jejich zamilovanost a navnadila jim léta a léta zakázané lásky. A ti dva se na sebe vrhli téměř okamžitě.

Vyskočila jsem oknem a utíkala ke Cullenovic vile. Věděla jsem, jak budou reagovat, takže když jsem přiběhla k vile, vmžiku tam byl Emmett, Jasper a Carlisle. 

„Dobrý den. Vím, že mě neznáte, ale musím s vámi všemi mluvit." Podívala jsem se do očí Carlisleovi.

„Vítám tě, ale kdopak jsi?" odpověděl mi.

„Chelsea Volturi. Je možné, abych mohla mluvit se všemi? I s Bellou a Jacobem?" Všichni tři po sobě střelili pohledem.

„Určitě, pojď dál, jsi tu sama? Znáš se s Bellou?"

„Ano jsem, já pro vás nepředstavuji žádnou hrozbu, ale myslím, že byste něco měli vědět."

Vešli jsme do obývacího pokoje a přidaly se k nám Esmé a Alice.

Esmé zavolala Belle, aby přišla.

Jasper měl na sobě hodně jizev, byly děsivé, nechtěla jsem moc dávat najevo svůj strach, protože by to vycítil svojí schopností. Volturiovi nám o nich říkali vše, co věděli - popis, schopnosti, úplně vše.

Zanedlouho přišla Bella s Jacobem. „Potřebuji vás všechny." Střelila jsem pohledem nahoru. „Nejsem pro vás hrozba, prosím mi věřte mi." 

„Mluví pravdu," řekl Jasper.

„Mluví," přidal se Edward, který pravě sešel ze schodů a za sebou tiskl Jessicu, kterou zezadu přidržovala Rosalie.

"Dobrá, začnu tímto... Když mi bylo 5 let, Aro mě unesl mé matce. Byla vlkodlak a můj otec byl upír. Stala se jím během těhotenství. Aro mě musel mít, protože jsem první svého druhu. Otec byl prý velký dobrodruh a podivín. Nic víc mi o mé rodině neřekli. Chci, abyste pochopili, proč vypadám jinak než vy.

A teď k tomu podstatnému. Mám schopnost ovlivňovat city jakkoliv se mi zlíbí. Aro přibral ještě několik nových upíru, které si vyhledal. Eleanor, která vidí budoucnost a August, který má schopnost iluze, co chce tak ostatní vidí, slyší a cítí. Zuřil, že vy jste mu nechtěli poskytnout svoje schopnosti a tak poslal nás tři a Jane, abychom vám řídili osud. Bellu proměnil v upíra a zařídil, abyste ji nenašli. Já jsem musela zařídit, aby se Edward zamiloval do Jessicy, protože chce vaše dítě, které bude míšenec. A Bella do Jacoba.

Do včerejška jsem plnila Arovi příkazy, ale včera, když jsem cítila jak moc se Edward a Bella milují, tak moc, že to zlomí i mojí schopnost, řekla jsem si, že takhle dál nechci. Moc mě to mrzí, opravdu moc. Nechci už být Arův nástroj, utekla jsem z našeho domku, který je kousek odtud." Při mém proslovu několikrát zavrčeli. 

„Mluví pravdu, všechno to je pravda," řekl Edward a podíval se na svojí rodinu.

„Chelsea, musela jsi mít hrozně dětství, můžeš samozřejmě zůstat u nás zlatíčko. Ale budeš muset dát vše do pořádku." Esmé se na mě mateřsky usmála.

„Odpusťte mi," řekla jsem a zavřela oči. Stáhla jsem všechnu svou schopnost zpátky. Jediný, kdo pořád miloval, byl Jacob. Ten se teď zlomeně díval na Bellu. Celou dobu z ní nespustil oči. Jenže ta teď viděla jen Edwarda, cítila jako by na sobě měla vrstvu ledu, díky které byla slepá. A ta se teď prolomila.

„Bello, lásko." Rozběhl se k ní a vmžiku jí měl v náruči. „Lásečko, odpusť mi to. Co jsem ti to udělal."

„Edwarde." Potichu vzlykla. 

Jacob se na mě poprvé podíval, byl to pohled plný nenávisti. Bála jsem se mu podívat do očí, ale musela jsem. Když jsem se mu podívala do očí, něco se změnilo. Jeho pohled změkl a on se na mě najednou díval… jako bych byla celý jeho vesmír. Klekl na kolena a hleděl na mě. 

„To ne," opakovovala Jessica, která se právě vrátila z kuchyně „To ne. Já s ním měla být! Nevezmeš nám naše děťátko!" Pomalu šla ke mě. 

„Nechtěla jsem." Ale než jsem to stihla do říct vytáhla nůž a napřáhla se. Mojí kůži nůž neublíží a je těhotná takže jsme se s ní nechtěla prát, ale z ničeho nic se ozvalo párání oblečení a hrozivé zavrčení. Otočila jsem se za tím zvukem, ale to už Jacob běžel proti Jessice.

A pak se všechno seběhlo hrozně rychle.

Ona Jacobovi zabodla nůž do tlapy u ramene. Rosalii odhodila Jakea přes celý pokoj. Slyšela jsem další párání oblečení a začala jsem se třást. Vběhla jsem před něj a ochranitelsky jsem se nahrbila, ale i tak jsem byla celkem vysoko. Vrčela jsem na Jessicu a na Rosalii, ke kterým se hned přidal Emmett. Ale Jasper a Alice přiběhli k nám. Carlisle začal zkoumat Jacobovo zranění. Všichni na mě udiveně zírali a mě začalo připadat divné moje vrčení, bylo hrozně hluboké.

„Au! Sakra to pálí!" slyšela jsem ve své hlavě.

„Co to je?" pomyslela jsem si.

„Chelsea? Au! Chelsea, uklidni se. Proměnila ses. Musíš se uklidnit, připadáš jim jako hrozba," řekl Jacob přímo v mé hlavě. Proměnila? Cože? Podívala jsem se dolů a viděla obrovské, chlupaté tělo mohutného vlka. Chtěla jsem promluvit, ale místo toho jsem jenom kňukla.

"Chelsea, musíš se uklidnit. Ale né! Když se promění zpět, bude nahá a všichni jí uvidí." 

Rozhlédla jsem se kolem a uviděla jsem deku přehozenou přes sedačku. Pomalu jsem si jí vzala a vyběhla jsem ven otevřenými dveřmi. Zaběhla jsem za strom, a co nejvíce jsem se uklidnila. Fungovalo to, najednou jsem stála nahá uprostřed lesa.

Pohled Bella 

Jako by má mysl zase byla svobodná. Všechno se stalo naráz, moje láska k Edwardovi explodovala. Jacob se otiskl do Chelsea, která ho musela milovat, podle toho, jak ho bránila. Byla vlkodlak a její srst měla tmavě hnědou barvu se světle hnědými žíhanci. Když se vrátila zpátky jako člověk, Esmé jí dala nějaké oblečení, které jí pasovalo. Jacob se rychle uzdravil a ona u něj byla celou dobu a byli do sebe zahledění. Jessica se uklidnila za pomocí Jasperovi schopnosti a Chelsea vymazala její zamilovanost do Edwarda. Všichni jsme si Chelsea rychle oblíbili, byla hrozně hodná a byla trošku jako Alice, takže si hned padly do oka. Všechno začínalo být dobré, ale byl tu ještě jeden problém. Charlie, Volturiovi a Edwardovo dítě. 

Chelsea	Eleanor	August

Autor: TerezaRosalieCullen, v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Upíří jed 6. kapitola: