Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Upíří jed 3. kapitola

21.10.2011 (17:45) • TerezaRosalieCullen • FanFiction na pokračování • komentováno 7× • zobrazeno 1430×

Pohled Edwarda:

Bella zmizela a nikdo ji nemohl najít, ani vlkodlaci, našli jen její motorku, ale její pach nikde, což je divné. Já jsem ji hledal všude a Jessica mi pomáhala, ona mě teď držela nad hladinou. Měl bych ji nenávidět za to, co si o Belle myslela první den, kdy Bella nastoupila na školu, jenže ona byla tak hodná a trápila se, že Bella zmizela.


Moje rodina byla na lovu, říkali mi, ať jdu taky, jenže já nedokázal lovit, nedokázal jsem nic dělat, jedině když se mnou byla Jessica, ona mě uklidňovala. Seděl jsem na gauči, když mi zavolala Jessica.

„Halo, Edwarde, tady Jessica něco nového?“
„Ne, zatím nic.“
„Určitě ji najdeme, neboj.“
„V to doufám.“
„Tak se mi když tak potom ozvi, pa.“
„Počkej, Jessico, prosím, přijedeš ke mně?“
„Dobře, jsem tam za chvíli.“

Buch buch. Jessica klepala, šel jsem jí otevřít.

„Ahoj Edwarde.“ Objal jsem ji. Zavedl jsem ji na sedačku a sednul si vedle ní. 
„Je něco nového?“ zeptala se nejistě.
„Ne, Jessico, ale přemýšlel jsem, co když je... je Bella... mrtvá?“ To poslední slovo jsem zašeptal, ale tak, aby ho slyšela.
„Edwarde, o tom neuvažuj, určitě si jen chtěla pročistit hlavu a být chvíli sama?“
„Je to možné, ale neozvala se už týden, to by neudělala.“

„Neboj se, určitě se vrátí,“ řekla a podívala se na mě krásnýma očima. Až teď jsem si všimnul, jak je krásná. Prohlížel jsem ji důkladně jako rentgen od hlavy až k patě. Jess si toho všimla a usmála se na mě. Má tak krásné rty, nejradši bych ji políbil. Ne, na co to myslím, když smysl mého života je někde pryč? 

Vstal jsem a stoupnul si k oknu. Jessica ke mně přišla a pohladila mě po zádech. Otočil jsem se k ní a začal ji líbat a ona spolupracovala. 
Vzal jsem ji do náruče a utíkal ke mně do pokoje. Položil jsem ji na postel a vášnivě ji líbal a ona mě začala svlékat a pak i sebe.


...


Ne! Co jsem to udělal! Bella je pryč a já ji podvedu s její kamarádkou! 
„Edwarde, promiň, já...“
„Neomlouvej se, Jess, je to moje chyba.“
„Vím, že je to chyba, ale bylo to krásné.“
„Ano, to bylo.“
„Prosím, nezlob se na mě, nechci, aby sis o mně něco myslel.“
„Myslím si, že jsi krásná.“ 
„Děkuji, ty taky, Edwarde.“
„Pojď, udělám ti snídani.“

K snídani jsem jí udělal mexickou tortillu s plněným masem, oblohou a zakysanou smetanou.
„Jsi výborný kuchař. Je to vynikající, ty to nezkusíš?“
„Děkuji, nedám si, už jsem jedl.“


Až dojedla umyl jsem nádobí a šli jsem si sednout na sedačku do obýváku.
„Jess...“ začal jsem, „mám v hlavě zmatek, ale vím, že jsem se do tebe zamiloval.“
„Edwarde, já sem se do tebe taky zamilovala, ale nevím, co budu dělat, až se vrátí Bella, samozřejmě jí to neřeknu a mrzí mě, že jsem jí to udělala, ale já to bez tebe nezvládnu.“
„Nad tím jsem taky přemýšlel, připadá mi, hrozná už jen myšlenka na to, že bys odešla.“
Zadívala se na mě teď tak zamilovaně a láskyplně, že nešlo věřit, že já jsem ten, na koho se tak směje.

„Máš ten nejkrásnější úsměv na světě,“ řekl jsem jí
„A ty jsi ten nejkrásnější muž v mém životě.“ Tohle mi řekla jednou Bella, a když jsem si na ni teď vzpomněl, došlo mi, co když teď Bella někde mrzne? Měl bych se smažit v pekle. Vyskočil jsem a utíkal ke dveřím.

Jessica mě doběhla a dívala se na mě se zmateným výrazem.

„Edwarde, co se děje, řekla jsem něco špatného?“
„Ne, Jess, jen jsem si vzpomněl na Bellu. Kde teď může být.“
„Edwarde, to je dobrý, neboj se, Bella se najde,“ řekla a políbila mě.


...




Moje rodina se už vrátila z lovu a já jsem řekl Jessice, že jsem upír, vše jsem jí vysvětlil a ona to vzala líp než Bella.
Neměli Jessicu rádi a pořád mi v myšlenkách nadávali a už hodně krát měli narážky na to, že jim vadí a taky si s ní popovídali, aby odešla, nebo se na ni škaredě dívali, ale vždycky jsem se na ně rozzlobeně podíval a oni se trochu uklidnili. Nejvíc Jessica vadila Rosalii, Alice a Emmettovi. Alice pořád mluvila o Belle a mě přiváděla k šílenství, oni si myslí, že mi na Belle nezáleží a že mě Jess svedla, ale já Jessicu miluji.

Co nejčastěji jsme se snažili být u Jess, jenže ona bydlela s rodiči, takže jsme museli být u nás, což bylo hrozné, protože se nedalo nic dělat, když každý z rodiny má super sluch. Pořád se mě ptali, co budu dělat, až se vrátí Bella (ptali se mě na to, když u toho nebyla Jessica), a já jsem jim říkal, že budu doufat, že mi odpustí a vrátím se k ní.



Vypravěč

Stane se něco, co nikdo nečekal a v co nikdo nedoufal.

Autor: TerezaRosalieCullen, v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Upíří jed 3. kapitola: