Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Upírem proti své vůli 40. kapitola

xD lol

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Upírem proti své vůli 40. kapitolaOmlouvám se za to, že jsem dlouho nenapsala další díl. Neměla jsem nápady. I tento díl jsem psala hrozně dlouho. Nevěděla jsem, jak pokračovat. Nakonec jsem se s tím poprala takto. Alice zase ukazuje své šílenství z nakupování.

10.08.2010 (14:30) • MaiQa • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1645×

40. Nákupy II

Přijeli jsme před obchodní dům. Zaparkovala jsem co nejblíže ke vchodu. Jak znám Alice, byla to nejlepší volba. U obleku nezůstaneme. A taky že ne. Vlezli jsme dovnitř. V očích se jí nebezpečně zalesklo a táhla nás oba do prvního obchodu.

„Ne, tohle ne,“ zvýšila jsem hlas. Nekřičela jsem, ale normálně jsem taky nemluvila. Připomíná mi to zaseklou gramofonovou desku. Už zase mě nejdřív táhne k těm hadrům, kterým se jen těžko dá říct noční košilka.

„Bello, no tak. Prosím,“ dělala na mě psí očička.

„Ne,“ odpověděla jsem rozhodně.

„Udělej mi radost a neodporuj,“ zkusila to znovu. Prosebně jsem se podívala na Edwarda.

„Já s ní nehnu. Když jde o nákupy, je paličatá,“ pokrčil rameny. „A navíc by mě zabila.“

„Ale koupíš mi potom i župan,“ vzdala jsem se.

„Domluveno,“ vyhrkla a zdrhala dovnitř. Pomalu jsem se šourala za ní. Edward vedle mě.

„Připomíná mi to, jako by se historie opakovala. Tohle mi připomíná první společný nákup s Alice,“ povzdychla jsem si.

„Jenže se toho hodně změnilo,“ odpověděl mi zamyšleně.

„Hodně ne, ale zásadně ano.“

„V té době jsme ani jeden nevěděli, že teď budeš moje skoro manželka a hlavně, že budeš poloupírka,“ řekl.

„To je pravda. Bože, to mě nemohl Aro kousnout normálně? Teď nevím, na čem jsem. Ale mohlo by být zajímavé, kdybych se za nějakou dobu proměnila zcela na upíra,“ přemýšlela jsem nahlas.

„Bylo by to úžasný,“ odpověděl mi. Bylo jasné, že tohle bylo řečeno sarkasticky.

„A co když jako poloupír budu stárnout?“ Z tohoto jsem měla největší strach. Možnost stárnutí.

„Podle toho, co bylo v té zpropadené knížce, se nemusíš obávat stárnutí,“ odpověděl mi. To je pravda. Proč musí mít vždycky pravdu?

„Vždycky ne,“ řekl.

„Co jsem říkala o čtení mých myšlenek,“ zasyčela jsem.

„Alice na tebe čeká u kabinek. Měli bychom si pohnout,“ řekl. To byla pravda. Raději ji nenechám čekat. Vydala jsem se rychleji ke kabinkám. U té volné na mě čekala se štosem těch hadrů.

„Bože, pomoc mi,“ zaúpěla jsem předtím, než jsem si ten štos od ní vzala. Bohužel mi nepomohl. Asi měl moc práce. Takže jsem to zkoušení přetrpěla. Podobně to pokračovalo i dalších pět hodin. Bylo to, jako by Alice zapomněla na záměry, kvůli kterým jsme sem jeli.

„Alice, neměli bychom se posunout dál a jít koupit to, kvůli čemu jsem sem s vámi jela? Nezdá se mi, že bychom se zastavili v nějakým obchodě, kde by byly pánské obleky,“ ozvala jsem se nakonec. Už mně začalo lézt na nervy tohle nakupování. Nikdy jsem nebyla typ, který by to bavilo.

„To je pravda. Málem jsem na to v zápalu zapomněla,“ přiznala a letěla zaplatit nakoupená trička. Pak zatáhla Edwarda do nejbližšího obchodu, který ty obleky prodával.

„Bello, myslím, že bych asi potřebovala odnést tyhle věci,“ ukázala na hromadu tašek.

„Já to klidně odnesu. Pak se vrátím,“ nabídl se Edwarda urychleně.

„Belle to určitě nebude vadit. Že ne, Bell,“ usmála se na mě andělsky.

„Ne, nebude. Za chvíli přijdu,“ odpověděla jsem automaticky. Posbírala jsem polovinu tašek a šla k autu. Jakmile jsem je hodila do kufru, vrátila jsem se i pro tu druhou půlku. Jakmile jsem ji tam přihodila, sedla jsem si na chvíli na obrubník. Snad nepojede žádný auto kolem. Po deseti minutách přemýšlení o nesmrtelnosti chrousta jsem se vydala do toho obchodu, v kterém byli Edward a Alice. Nespěchala jsem. Jakmile jsem se tam došourala, zrovna vycházeli ven.

„A můžeme domů,“ ukončila Alice nákup. Oddechla jsem si a otočila se, připravena na cestu zpět k autu.

„Co kdybys teď řídil ty? Já bych ještě způsobila dopravní nehodu. Jsem unavená,“ řekla jsem a hodila Edwardovi klíče. Sedl si tedy na místo řidiče.

Jak jsem předpokládala, za ani ne deset minut jsem usnula. Jediné, co si poté ještě pamatuji, bylo, jak mě Edward vytáhl z auta.

Autor: MaiQa (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Upírem proti své vůli 40. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře