Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Ty jsi mě kousl? - 4. kapitola

Jacob


Ty jsi mě kousl? - 4. kapitolaPo měsíci další kapitola.

„Je mi to tak líto... víš...“ šeptal. Víc ze sebe nemohl dostat. Můj vztek se dral na povrch. V tu ránu proletěl oknem a já slyšela, jak spadl na zem s hromadou střepů. Bude trpět! Trpět, jako jsem musela trpět já! Nevím, jestli mě mělo znepokojovat to, že když jsem se ho dotkla, cítila jsem to, co jsem cítila.

Chtěla jsem se na něj vrhnout. Z jedné strany normálně. Což mě překvapilo, nikdy jsem nebyla nadržená nymfomanka. Z druhé strany jsem toužila po tom, abych ho mohla roztrhat na malé kousky jako chleba, když si ho malé dítě trhá do polévky. Chtěla jsem, aby trpěl. Už jsem se připravovala ke skoku, jenže mě zezadu zachytily čtyři silné paže.

„Promiň za to, ale nelíbí se mi, když někdo prohodí mého syna oknem,“ řekl nejstarší z upírů, ostatní jen tiše přihlíželi.
„Vím, že máš právo být naštvaná,“ dodal. To je nějaký psycholog nebo co? Drobná dívka v rohu s elfím obličejem se ušklíbla, ale pak zase nasadila normální výraz.
„Jsem Carlisle a tohle je má rodina,“ vyslovoval pomalu. To si myslí, že to nestíhám nebo co? Ohlídla jsem se po všech upírech v místnosti.
„Chci tě poprosit o to, abys s námi zůstala,“ řekl. To si dělá srandu?
„Vím, že je to pro tebe těžké, mně samotnému se to taky stalo,“ bolestně šeptal a já se najednou cítila vinná, že mu způsobuju bolest. 
„Bello, ty jsi tady teď ta oběť,“ motivovala jsem se a snažila se vymanit z paží, které svíraly mé vzbouřené tělo.

„Jak se jmenuješ?“ snažil se mě uklidnit. Na chvíli se mu to i podařilo. Jenže ten

Já se ale jen tak nenechám. Rozhodla jsem se pro taktiku ala vačice. Přestala jsem se hýbat a dělala, že to vzdávám. Když jejich stisk povolil, otočila jsem se a uštědřila blonďákovi velký kopanec přímo do břicha. Ten černovlasý na mě jen vyjeveně koukal. Možná se dokonce i smál.

Vyskočila jsem z okna a chytla svého „anděla“, doposud ležícího v hromadě střepů, pod krkem. Nebránil se. Chtěla jsem vyrovnaný boj. Ne leklou rybu. Pořád se nehýbal, nebylo by to fér.  A bylo fér, že mě proměnil? Vstala jsem a chtěla najednou utéct. Utéct co nejdál od svého vraha. Od jeho kompliců. Byla jsem překvapená, jakou rychlostí jsem se pohybovala. Přímo jsem letěla. Napadla mě šílená myšlenka. Zastavila jsem a lehounce se opřela o strom, který se vyvalil ven i s kořenem.

„Hustý,“ uniklo mi zpoza rtu. Znovu jsem se rozběhla a vycítila, že mě někdo pronásleduje, otočila jsem se na patě a očima pročesávala okolí. Nikde nikdo.
„Vím, že tam jsi, vylez!“ řvala jsem. Seskočil ze stromu a přišel přímo ke mně. Musím uznat, že to bylo velice ladné, ale co už. 

„Co tu chceš, můžeš mě nechat na pokoji?“ zapištěla jsem na něj. Uviděla jsem ostatní z jeho rodiny, jak přichází našim směrem. Nepochopeně jsem na ně zírala. Co ještě chtěj?

„Bojí se o mě,“ řekl. Jakoby věděl, co se mi honí v hlavě.
„To by měli,“ vypustila jsem a nepřestala se dívat do jeho očí. 
„Víš, vážně se nesnáším za to, co jsem ti provedl,“ omlouval se. Tohle ale neberu. Jedním „promiň“ mi život nevrátí.
„To bys měl,“ připadala jsem si jako automat. 
„Bello, nemůžeš říct cokoliv normálního?“ vyčetla jsem si. On mě stále pozoroval a udržoval mezi námi odstup. Možná bylo to prohození oknem k něčemu dobré. Usmála jsem se a představila si, jak by asi teď mohl skončit s hlavou zabořenou v kůře stromů.
„Určitě máš spoustu otázek, co se týče toho, co teď jsi,“ řekl a čekal na mou odpověď. Já hodně otázek měla. Co škola? Co moje rodiče? Můžu od nich odejít? Hlavně jedna mě trápila ale nejvíc.
„Krev?“ zeptala jsem se na jedinou věc, co mě teď zajímala. Jeho výraz se napjal.


 

Pořád jsem novou kapitolu odkládala... a teď jsem s hrůzou zjistila, že jsem ji nepřidala měsíc. Příští bude delší a hlavně dřív.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Ty jsi mě kousl? - 4. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!