Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » To, co byste nikdy nečekali 9.kapitola

01.11.2009 (19:45) • Adioma • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2961×

Na letišti jsem vyřešila vše důležité a za pár chvil už jsem seděla v letadle a čekala na start, který po chvilce nastal. Během letu jsem si párkrát schrupla, ale ne na moc dlouho. O 3 hodiny později jsme přistávali v New Yorku. Na letišti jsem si vyzvedla tašku a šla jsem do haly, kde už na mě čekala.

„Jak si to jako představuješ?“ spustila na mě hned.

„To mi ani neřekneš ahoj?“ zeptala sem se naštvaně.

„Čau. Ted´ka mi vysvětli, proč si tu?“ zeptala se.

„Chci si uspořádat život a myšlenky a pro to je tohle místo jako stvořené.“ řekla jsem jí a v jejích očích se mihlo pochopení.

„Tak pojedeme,ne?“ nvrhla a já přikývla. Šli jsme k jejímu autu, ale zastavili jsme se u astona martina.

„Ty už nemáš porsche?“ ptala jsem se jí.

„Ne, koupil mi nové a to porsche si můžeš půjčovat ty.“ řekla mi a já ji jen objala. Společně jsme jeli za město, kde byl dům.

„Jo a jen tak. Nejsi tu jediná.“ řekla mi a já začala přemýšlet, kdo je tam.

„Kdo?“ zněla moje otázka.

„Joe, Alisa a Holly.“ vyjmenovala mi je a já si oddechla.

„Proč? Čekala si někoho jiného?“ ptala se hned zvědavě.

„Ne, jen jsem ráda, že to jsou oni.“ řekla jsem jí s úsměvem a ona pouze přikývla. To už jsme přijížděli na cestu, která vedla k domu a za chvilku jsme už parkovali. Jakmile jsem vystoupila už u mě byla Holly.

„Jsem tak ráda, že jsi tu.“ zašvitořila a pořádně se usmála.

„Jo, já taky.“ řekla jsem jí a ona se zatvářila nechápavě. Neměla čas, ale se mě na cokoliv zeptat, protože už mě drtila ve svém objetí Alisa.

„Chybělas mi.“ řekla mi a znovu mě objala. Viděla jsem k nám přicházet Joea a Nick.

„Můžeš mi vysvětlit, proč si tu?“ zeptal se Nick.

„Předpokládám, že už sis to přečetl u Lany v myšlenkách.“ vyčetla jsem mu.

„Ano, ale přesto, to chci slyšet od tebe.“ řekl mi hned.

„Prostě si chci uspořádat myšlenky a život.“ řekla jsem mu a on se zatvářil chápavě.

„No dobře, ale doufám, že se ti to povede. Za pár dní očekáváme přátele z Denali.“ řekl mi a já pouze kývla. Joe mi vzal tašku a společně se mnou šel za Lanou, která mi měla ukázat jaký pokoj budu obývat. Dovedla mě do pokoje, který už se dal nazývat mým. Vždy jsem ho obývala a nikdo jiný tady nebyl. Joe spolu s Lanou odešel a já si konečně zapla telefon. Měla jsem něco kolem 30 nepřijatých hovorů a snad milion sms. Jen jsem nad tím mávla rukou a šla si vybrat něco na převlečení, protože jsem tu toho měla docela požehnaně. Po sprše jsem vyrazila za ostatními do obýváku, ale pořád mi v hlavě vězela otázka mého zvětšujícího se bříška.

„Co probíráme?“ zeptala jsem se jakmile jsem si sedla.

„Právě jsme se dozvěděli, že návštěva bude početnější, ale nějak to zvládneme.

„Nicku, mohla bych s tebou mluvit?“ zeptala jsem se ho v jedné chvíli.

„Jasně, ptej se.“ řekl mi, ale já jen kývla hlavou.

„Osamotě.“ poprosila jsem ho a on přikývl. Společně jsme šli do jeho pracovny, měla jsem štěstí, protože on byl doktor a tak mi on může odpovědět na mé otázky.

„Co se děje?“ zeptal se hned jakmile jsem zavřela dveře.

„Potřebuju vyšetřit.“ řekla jsem mu.

„Proč?“ zeptal se mě a sjížděl mě očima.

„Proto.“ řekla jsem jen a odhalila bříško.

„Nemyslíš si snad, že jsi v tom?“ ptal se mě.

„Já nevím, proto chci, abys mě vyšetřil.“ řekla jsem mu a on mi jen pokynul k lehátku, které tu naštěstí bylo. Z vedlejší místnosti si přivezl ultrazvuk a nějaké nástroje.

„Jak se cítiš?“ zeptal se mě, jakmile všechno připravoval.

„Pořád stejně, vlastně až an to bříško v naprosté pohodě.“ řekla jsem mu a on si to zapsal.

„Vyhrň si to tričko. Trošku to zastudí.“ upozornil mi jakmilmi na holé bříško nandal gel. Měl pravdu bylo to strašně ledové. Hned potom se začal chovat jako doktor.

„Tak, co?“ zeptala jsem se ho hned jakmile vše vypl.

„S kým jsi měla naposledy sex?“ zeptal se mě.

„V den svých 18 narozenin.“ řekla jsem mu a on se zamračil.
„To nemůže být možný.“ řekl si pro sebe, ale já ho slyšela.

„Co to se mnou je?“ ptala jsem se ho.

„Nevím, jak, ale jsi těhotná.“ řekl mi a já se zhroutila do křesla.

„To nemůže být možný.“ řekla jsem mu.

„Vypadá to, že to díteě se v tobě nevyvíjelo, ale ted´ musela přijít nějaká spouštěcí skutečnost.“ řekl mi a já jen kývla.

„Jak to bude probíhat?“ zeptala jsem se ho.

„To netuším. Ty jsi spala s upírem, že jo?“ zeptal se a já kývla. Tohle bude ještě zajímavý. Poloupírka+upír , co z toho dítěte jen bude.

„Bell, měla bys jít za ostatními. Já se budu snažit něco najít v knihách.“ řekl mi a já se sebrala a šla do obýváku.

„Slyšeli jste to?“ zeptala jsem se jakmile jsem tam dorazilo.

„Bohužel ano.“ řekla mi Holly.

„Co budeme dělat?“ ptal se Joe.

„Já nevím, ale vypadá to, že za pár měsíců budu chovat.“ řekla jsem jim a oni se usmáli.

„A víte, co to znamená?“ ptala se hned Alisa.

„Co?“ zeptala se jí Lana.

„Nákupy.“ vykřikla nadšeně a my všichni jsme se zhrozili.

„Kdy přijede ta návštěva?“ zeptala jsem se Lany.

„Za dva dny. Budeme muset připravit asi 7 pokojů.“ řekla mi a já kývla.

„Na nákupy se jde za dva dny.“ vykřika nadšeně Alisa.

Já jsem, ale nesouhlasila.“ řekla jsem jí, ale ona na mě udělala psí očka a mě nezbylo nic jiného než kývnout. Po hodině se k nám připojil i Nick.

„Tak, co?“ ptala se ho hned Lana.

„Nevím, ale co sem vyčetl. Bude tvoje těhotenství, Bello, trvat asi 4,5 měsíce. Dle všeho jsi v prvním, takže by to mělo vyjít v pohodě.“ řekl mi a objal Lanu.

„Nemůžeme jí, ale poslat zpět.“ namítla Lana a ostatní se přidali.

„Dobře, ale bello, musíš mi slíbit, že mě ve všem budeš poslouchat.“ řekl mi a já přikývla. Po pár minutách už jsem odcházela k sobě do pokoje, protože jsem byla strašně unavená.

Vypravěč

Bella v ten okamžik, ale netušila, co jí osud nachystal. Někde na druhém konci USA se zrovna připravovala jedna rodina na cestu do New Yorku s jejich přáteli z Denali. Nikdo z nich nevěděl, kam se chystají a ani Edward, který jim četl myšlenky se nic nedozvěděl. Protože na poloupíry kdokoliv pomyslí, tak nikdo z nezvaných čtenářů se nic nedozvěděl. V New Yorku se ještě pořád diskutovalo nad těhotenstvím Belly. Jak je to možné? Zvládne to? Neměli bysme zavolat tomu, co si to s ním upletla.

Shrnutí

Autor: Adioma (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek To, co byste nikdy nečekali 9.kapitola: