Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » The Meadow 3. kapitola

kris

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

The Meadow 3. kapitolaCo by to bylo za syna, kdyby se nezeptal svých rodičů, jestli jim nevadí, že jeho nejdražší poklad bude spát na jejich posteli? Esmé se vám tu bude zamlouvat, protože Edwardovi řádně promluví do duše... Až na to, že po telefonu... Trochu zvláštní, že? Ještě bych chtěla zmínit, že byste si měli toho cukrování užít - brzy uvidíte proč...

14.08.2011 (11:00) • skodovavera • FanFiction na pokračování • komentováno 5× • zobrazeno 1326×

Moje pozn.: Možná, že je tahle písnička moc „divoká“, ale já na žádnou vhodnější nepřijdu, protože mě prostě uchvátila a docela vystihuje situaci... Tedy podle mě...

„Esmé? Nebude ti vadit, když ve tvé a Carlislea posteli přespí… ehm návštěva?“

„Návštěva?“ podivila se.

„Ano… Lidská návštěva.“

„No to už jsem pochopila, když jsi řekl, že u nás přespí… ale… kdo je to?“

„Bells,“ rezignoval jsem a až pozdě si uvědomil, jak jsem řekl její jméno.

„Bells? Myslíš Bellu Swanovou? Tu, které neumíš přečíst myšlenky a její krev tě láká…?“ docela panikařila.

„Ano, přesně tu. Neměj obavy, nic se jí nestane. Nedovolil bych to.“ Téměř jsem slyšel, jak se Esmé radovala, i když jsem nevěděl proč.

„Emmett by si z toho určitě dělal legraci, ale… Edwarde? Zníš nějak jinak… Zněžněl jsi… Jak moc ti na ní záleží?“ Esmé mě pochopila z jednoho jediného malého telefonátu, který nestál za nic. Tohle jsem na své matce moc rád neměl.

„Já nevím, Esmé. Je toho na mě moc...“ řekl jsem popravdě a poslouchal u toho sprchu, ve které byla Bella.

„Moc? Ale vždyť se nic nestalo, nebo ano?“ ptala se nadějně. Tak jo. Nesnáším ženský radar…

„Esmé, tohle po telefonu nechci vysvětlovat a kromě toho… nejsem si ničím jistý. Mluvila ze spánku a…“

„Ze spánku? A co říkala?“ A je to venku… povzdychl jsem si.

„Alice už to stejně nejspíš ví a co nevidět vám to řekne.“

„Jenže já to chci slyšet od tebe.“

Přemýšlel jsem, jestli jí to mám říct. Byla to má matka a zároveň přítelkyně. Jak jsem jí to mohl neříct? Bože já jsem takový měkota! Povzdychl jsem si a ještě pár sekund vzdoroval. Potom jsem úplně bez sil pokračoval ve svém vyprávění a Esmé nenáviděl za vydírání citů.

„Říkala, že mě miluje.“ Esmé zalapala štěstím po dechu.

„A ty?“

„Co já? Já jsem přece jen neškodný pozorovatel. Ve skutečnosti jsem to vůbec neměl slyšet a navíc mě to nemělo ani těšit!“ Už zase jsem se prokecl. Co já jsem to za upíra? Esmé ten můj výbuch ignorovala a dál vyzvídala.

„Tebe to potěšilo? Edwarde, jestli ano… Ty víš, co se s tebou děje. Musíš to přinejmenším tušit podle toho, jak posloucháš naše myšlenky. Edwarde, ty ses také zamiloval… Sice ne bezhlavě, ale už je to tak. Podle toho jak mluvíš, zadrháváš se… Tohle všechno je láska.“

„A to jsem to nechtěl probírat po telefonu,“ zasmál jsem se.

„Tak už běž… Určitě tě postrádá. A pamatuj si jedno. Lásce se nedá vzdorovat,“ řekla a s mateřským smíchem položila telefon.

Zase jsem to zvoral! Po celou svou věčnost si jsem tolik jistý, řeknu jen to, co chci, a teď… Co se to se mnou děje? Láska? No tak tohle už je vážně paranoidní názor. Alice a Jasper jsou do sebe taky zamilovaní a dělají to co já? Ne! Tak čím to je? Pochybuji, že jsem zamilovaný víc než oni. Vždyť já vůbec nejsem zamilovaný! Nemůžu být… Už jen kvůli ní. Nemohl bych jí takhle zničit život. S povzdechem jsem se vydal nahoru a pro lidskou přetvářku jsem zaklepal na dveře, abych se ujistil, jestli můžu dál – stejně už byla převlečená a seděla na posteli (alespoň podle těch zvuků).

„Dále,“ uslyšel jsem tichý hlásek a vzal za kliku. Opravdu seděla na posteli a nejspíš čekala na mě. Bohužel mi ani neušlo, jak se jí rozzářily oči, když jsem vešel. Tohle všechno jenom zhoršovalo.

„Nesu ti ten mobil, abys mohla zavolat rodičům… mám jít pryč?“ ptal jsem se, když si můj mobil vzala do své malé a křehké dlaně. Stejně bych ten rozhovor slyšel, ale co…

„Ne… Já potřebuji někoho u sebe… Nezvládla bych to, kdyby tu nikdo nebyl.“ Její řeč mě příjemně překvapila, ale i zarmoutila. Nevěděl jsem, co chci, ale na její přání jsem zůstal. Tiše vymačkala telefonní číslo a mobil začal vyzvánět.

„Mami? To jsem já… Dnes přespím u kamarádky, takže… já jen abyste si o mě nedělali starosti,“ pronesla chladně a bezvýrazně. Čekal bych jinou reakci, i když… Podle toho, jak se zhroutila, jsem soudil, že opravdu nemá ráda, když se její rodiče hádají.

„U kamarádky?“ ptala se její matka podezřívavě.

„Ano, u kamarádky. A ještě něco. Byla bych ráda, kdybyste se nad sebou alespoň malilinko zamysleli, protože ty vaše hádky už nestrpím. Nesnáším je!“ Teď už vybuchla a já jí musel položit ruku na rameno, aby se uklidnila. Neslyšně kývla, aby mi poděkovala.

„Zlato, moc nás to mrzí, ty víš, jak moc tě máme rádi…“

„Potom si promluvíme, mami,“ pronesla poslední větu a zavěsila.

Potom se opět rozbrečela a tentokrát jsem objal já ji. Neprotestovala a ani se nebránila. Hladil jsem ji po zádech a přitom myslel na to, jak to bude dál. Budeme se sobě navzájem vyhýbat? Nebo to bude úplně jinak a Bella mi skočí do náruče jako v nějaké pohádce? Jenže sám jsem moc dobře věděl, že život nebo neživot není žádná pohádka. Všechno se jistě zhroutí a my budeme na tom možná ještě hůř než kdy jindy. Vím to.

„Měla bys spát.“

„Zůstaneš tu se mnou?“

Ta otázka mě docela šokovala, protože jsem čekal, že má alespoň nějakou záminku jak si zachovat svou vlastní kůži. Jenže ona ne. Musí se na něco takového zeptat… Sice bych za ní stejně nejspíš přišel, abych se podíval, jak spí, ale tohle jsem ani nesměl čekat. Můj mozek odporoval, ale tělo si to zařídilo po svém a má hlava přikývla na souhlas. Najednou jsem se od ní nechtěl držet dál. Nechtěl jsem jí už odolávat. Těsně jsem si ji přivinul na svou hruď a vychutnával si její vůni, která mě pořád ještě trochu dusila. Její krásné hnědé oči se do mě vpíjely.

„Měla bys už spát,“ zopakoval jsem bezvýrazně a chladně.

V očích Belly se zalesklo, ale slzy se ven neproplavily. Byla statečná. To bylo dobře… Protože já nemůžu všechno odkývat jako nějaký beránek. Já jsem predátor… Ne člověk – a tak to také zůstane. Odvrátila ode mě hlavu a moje srdce opět zvítězilo a dalo pokyn mé dlani, aby jí pozvedla tvář k mým očím.

„Bello, já to nemyslel zle… Já jen…“ povzdychl jsem si a spustil dlaň zase dolů na můj klín.

Tohle nemůžu! Ona měla však jiný názor a mou ruku si zase položila na tvář. Ten složitý tanec mých citů k ní nebral konce. Co se to se mnou, proboha, děje? Vždyť jsem úplně naměkko z jedné lidské dívky… Ne, že by byla obyčejná, ale přesto… Buší jí srdce a krev přímo láká k okušení. Celou svou věčnost čekám na lásku a teď mi spadne do klína. Samozřejmě bych to nebyl já, abych jí opovrhnul a nejraději ji zakopal do země… S hrůzou jsem si uvědomil, na co to myslím a zjistil, že je to pravda. Já ji miluji!

Kapitola 2. x Kapitola 4.

Shrnutí

Autor: skodovavera (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek The Meadow 3. kapitola:

 1
5. BellaSwan1992
23.08.2011 [20:48]

BellaSwan1992Týjo, velmi zvláštní kapitola (v dobré smyslu). Moc se mi to líbilo, vážně to bylo zajímavé, pěkné, milé, zvláštní, originální. Už se moc těším na další kapitolu a jsem zvědavá jak se to nimi bude vyvíjet, vážně je to čím dál lepší, čím dál víc se mi to líbí, jen tak dál. Opravdu píšeš úžasně. Klobouk dolů. Potlesk... Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Bylo to výborné! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

4. dcvstwilight
14.08.2011 [13:44]

dcvstwilightHeh, zlato, co ti jako na to mám říct?! Emoticon Tys mi úplně vyrazila dech! Emoticon No fáákt, holak, miluju jak píšeš, ty máš talent! Emoticon A tak ho koukej využít! Emoticon Emoticon Emoticon Kapitola krásná, nádherná... já to prostě žeru! Emoticon Líbí se mi Belly přístup... Emoticon Ale možná mi to s tím Edwardem přišlo moc rychlé. Emoticon Emoticon To se mohlo ještě natáhnout. Ale, je to tvoje povídka Emoticon Koukej nám těch deset kapitol přidat! Honem! Emoticon Emoticon Emoticon

3. BellaSwanCullen8
14.08.2011 [13:37]

BellaSwanCullen8krása Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

2. marcela
14.08.2011 [13:22]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

1. Pajam
14.08.2011 [8:54]

PajamAhoj,
článek jsem ti opravila, ale dávej si pozor na čárky. Je to tvoje největší slabina. Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře